Více

Zdeněk Šámal vstupuje potřetí do téže řeky

Česká televize bude mít patrně staronového ředitele zpravodajství. Na Kavčí hory má nakročeno Zdeněk Šámal, někdejší šéfredaktor a posléze ředitel zpravodajství ČT, který v roce 2005 zakládal zpravodajský kanál ČT 24. Má za sebou ale zkušenosti i z komerční sféry: pomáhal zakládat slovenskou zpravodajskou televizi TA3, vedl internetové zpravodajství televize Nova i první a dosud poslední českou soukromou zpravodajskou televizi Z1. Nový generální ředitel ČT Petr Dvořák by jej nyní rád viděl ve svém týmu.

Jan Potůček

Ilustrace: Nenad Vitas

Zakladatel ČT 24 má zkušenosti z TA3, Novy, Z1 a TV Metropol

Zda bude Zdeněk Šámal novým ředitelem zpravodajství České televize, respektive zpravodajského kanálu ČT 24, zatím můžeme jenom spekulovat. Víme, že se má začátkem příštího týdne sejít s novým generálním ředitelem ČT Petrem Dvořákem a že k poslednímu září odešel z pražské televize Metropol, kde působil několik posledních měsíců jako programový ředitel. Už to zavdává příčinu ke spekulacím, že jeho návrat na Kavčí hory je hotovou věcí. Zvlášť když Dvořák na otázky po Šámalově případném angažmá v ČT mluvil ještě před svým zvolením do čela veřejnoprávní televize.

Šámal by se tak na Kavčí hory vracel už podruhé. Působil tam už v letech 1992 až 1994 jako reportér a moderátor zahraničního zpravodajství a pak další čtyři roky jako stálý zpravodaj v Rusku. V roce 1998, po nástupu nového generálního ředitele Jakuba Puchalského, se stal šéfredaktorem zpravodajství. O dva roky později, už za ředitele Dušana Chmelíčka, z ČT odešel a vyhnul se tak televizní krizi, která následovala po Chmelíčkově odvolání a rychlé volbě Jiřího Hodače, což vedlo ke stávce a následně i k vypnutí vysílání obou tehdejších programů ČT. Šámal byl v té době už šéfeditorem zpravodajského časopisu Týden.

U printu ale Šámal dlouho nevydržel, už v roce 2001 kývl na nabídku Martina Lengyela, bývalého mluvčího tehdejšího slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy, a pomáhal na Slovensku rozjet soukromou zpravodajskou televizi TA3. Další dva roky v ní působil jako šéfredaktor zpravodajství a když se schylovalo k volbě nového generálního ředitele České televize, do níž šel i někdejší Šámalův podřízený Jiří Janeček, vrátil se do Prahy a vsadil na jeho vítězství. Vyplatilo se mu to a krátce po Janečkově vítězství v létě 2003 opět stanul v čele zpravodajství ČT. Už tehdy plánoval vznik samostatného zpravodajského kanálu.

ČT 24 spatřila světlo světa o dva roky později, v roce 2005. Šámal ji vedl ještě dva roky, ale kvůli vnitřním sporům v managementu ČT, kde se přiklonil na stranu někdejšího vrchního, finančního a posléze i programového ředitele Františka Lamberta (a proti svému někdejšímu příteli Jiřímu Janečkovi), nakonec z Kavčích hor odešel. V roce 2007 překvapivě přešel do televize Nova, konkrétně na pozici šéfa internetového zpravodajství v rámci portálu tn.cz. Ve vedení ČT 24 jej nahradil Milan Fridrich, později Jiřím Janečkem odsunutý na méně exponovaný post šéfa divize Nových médií (protože Janečkovi začínal přerůstat přes hlavu).

Zdeněk Šámal 500

Zdeněk Šámal prošel všemi zpravodajskými televizemi v České republice a na Slovensku, dvě z tří dokonce zakládal (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz)

S Dvořákem se zná už z dob působení na Nově

Na Nově, kde působil za šéfování dnešního generálního ředitele ČT Petra Dvořáka, vydržel Šámal dva roky. V roce 2009 neodolal nabídce na funkci generálního ředitele soukromé zpravodajské televize Z1, kterou přebíral po Martinu Mrnkovi. Pro Šámala to bylo poprvé, co se stal nejvyšším šéfem nějaké televize, a zároveň se poprvé stal krizovým manažerem. Z1 byla těsně před zavřením a musela drasticky šetřit. I když se Šámalovi podařilo stlačit náklady na opravdové minimum, majitel televize se nakonec rozhodl Z1 v lednu letošního roku uzavřít a její generální ředitel skončil „na dlažbě“.

Letos na jaře se pak Šámal objevil v týmu někdejších reportérů televize Nova a ČT, vedených Markem Vítkem, kteří za pomoci uhlobarona Luboše Měkoty vystavěli novou pražskou televizi Metropol. V ní se stal programovým ředitelem, ale každému, kdo alespoň trochu sleduje dění na televizním trhu, muselo být jasné, že to je jen dočasné řešení, než se najde nějaká zajímavější „zpravodajská“ pozice. To se stalo po volbě nového generálního ředitele ČT. Petr Dvořák si od předpokládané akvizice Zdeňka Šámala slibuje stabilizaci a zlepšení zpravodajství ČT, ale především rychlé a viditelné změny.

Pro Šámala by to byl už druhý návrat na Kavčí hory a další velká zkušenost. Možná největší od dramatických úspor a propuštění v televizi Z1, která musela čelit konkurenci „dotované“ veřejnoprávní ČT 24. Právě působením v Z1 Šámal mohl nahlédnout na pozici veřejnoprávní televize z druhého břehu: zatímco komerční zpravodajská televize musela bojovat o inzerenty, aby si mohla dovolit vyrábět určité pořady nebo zřídit několik stálých postů zahraničních zpravodajů, ČT 24 měla jistotu koncesionářských poplatků a tedy příjmů bez toho, aby se musela starat o svoji sledovanost a úspěšnost prodeje reklamních časů.

Pohled z druhého břehu

Za ředitelování Z1 Šámal tu neveřejně, tu částečně veřejně kritizoval megalomanství svého nástupce v čele ČT 24 Milana Fridricha, a zejména bezhlavé utrácení peněz, které si Z1 nemohla dovolit. Nyní se zřejmě vrátí na pozici, kterou po něm Fridrich převzal před čtyřmi lety, a kromě zpytování svědomí ohledně „neférové“ soutěže s „nedotovanými“ komerčními televizemi ho čeká i další nepříjemnost: Dvořák po něm bude chtít radikální proměnu hlavní zpravodajské relace Události a návrat její výkonnosti do dob, kdy pravidelně porážela Zprávy TV Prima. Včetně případné změny letitých moderátorů Událostí.

Takovou proměnu by dokázal rychle a bez emocí udělat člověk, který přijde do vedení ČT 24 zvenku. Zdeněk Šámal ale většinu lidí ve zpravodajství ČT zná – moderátory Událostí tedy rozhodně. Pokud by je měl nahradit někým novým, bude to pro něj lidsky nesmírně složité. Ale i kdyby jim moderování Událostí ponechal, samotné zásadní změny v pojetí této relace mohou vést k silnému pnutí uvnitř ČT 24, respektive redakci zpravodajství, které může vyústit k rozpadu dlouholetých týmů i dobrých vztahů v „ótéence“. Svým způsobem by to byl stejný problém jako nedávná bezuzdná kritika moderátora Václava Moravce na adresu tehdejšího šéfa ČT 24 Romana Bradáče a části redakce zpravodajství, která vedla k dost dusné atmosféře mezi zpravodajci ČT.

Šámalovo případné angažmá ve vedení ČT 24 by také otevřelo otázku, co s Milanem Fridrichem. Bezesporu velmi ambiciózní šéf divize Nová média ČT nakonec sám na generálního ředitele ČT nekandidoval a vsadil na Petra Dvořáka, kterému ještě začátkem letošního roku nemohl přijít na jméno. Pragmaticky si ale uvědomil, že Dvořák na svojí kandidatuře pracoval mnoho měsíců před tím, než na veřejnost pronikla informace, že dnes už bývalý generální ředitel ČT Jiří Janeček hodlá rezignovat. A že Dvořákovy šance budou mnohem větší než jeho. Jakmile do boje o křesla šéfa ČT vstoupil Fridrichův nástupce v čele ČT 24 Roman Bradáč, jemuž po svém odvolání z vedení zpravodajství nemohl přijít na jméno, měl Fridrich jasno: silně se vymezí vůči Bradáčovi a podpoří Dvořáka.

Zásadní otázka: kam s Milanem Fridrichem?

Jenže jak se ukazuje, návrat do ředitelského křesla ČT 24 se pro Fridricha nechystá. Šámal má zcela jistě poněkud odlišnou představu o zpravodajství než on, navíc Fridrich by asi těžko přicházel na ČT 24 do nižší pozice, než kterou vykonával do loňského léta. Takže kam s ním? Lidové noviny tento týden spekulovaly o tom, že jej Petr Dvořák jmenuje novým programovým ředitelem ČT s přímou odpovědností za program ČT 1. Tomu by odpovídal Fridrichův evidentní zájem o medializaci současných problémů programování Jedničky. Jenže i Dvořákovi je jasné, že Fridrich nemá s programováním plnoformátové televize žádné zkušenosti a že vedení zpravodajství je něco úplně jiného než televizní dramaturgie.

Programový ředitel tedy zřejmě z Fridricha nebude a pokud by zůstal na stávající pozici šéfa nových médií, v novém vedení ČT by si pohoršil, protože tato funkce nebude součástí nejužšího týmu generálního ředitele a bude spadat pod šéfa programu. Fridrichova profesní minulost jej ale nepředurčuje k ničemu jinému než působení v oblasti zpravodajství, nových médií nebo marketingu. Vzhledem k tomu, že funkci marketingového ředitele Dvořák spojuje s pozicí šéfa obchodu, ani ta nepřipadá v úvahu. Pokud se tedy ředitelem zpravodajství stane Zdeněk Šámal a nenabídne Milanu Fridrichovi funkci šéfredaktora (po Karlu Novákovi), nevypadá to ve vedení divize Nová média na žádné personální změny.

Anketa

Stane se Zdeněk Šámal novým ředitelem zpravodajské ČT 24?

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+