Hlavní navigace

Zdeněk Šámal: Sledovanost ČT 24 mě netěší

15. 2. 2006
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Česká televize provozuje už dva plně digitální programy. Po zpravodajské stanici ČT 24, která zahájila vysílání loni v květnu, přibyl minulý týden kanál ČT 4 Sport. Oba programy spadají pod ředitelství zpravodajství ČT, které vede Zdeněk Šámal. Jak hodnotí dosavadní vysílání ČT 24 a jaké novinky chystá veřejnoprávní televize na těchto dvou kanálech? To si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Zpravodajský kanál ČT 24 sleduje podle peoplemetrů asi 120 tisíc diváků denně. Po osmi měsících existence jste dosáhli 0,11procentního podílu na trhu. Slovenská zpravodajská televize TA3, kterou jste pomáhal uvést na trh, měla za stejnou dobu zhruba desetinásobně vyšší podíl. Jste s výsledky ČT 24 spokojen?

Nejsem, ale na druhou stranu jsem nečekal jiný. Věděl jsem, že první rok bude těžký. Na Slovensku je přece jenom lepší výchozí pozice, je tam lepší kabelová a satelitní penetrace. Pro mě je důležité, že na ČT 24 jsou určité časy, jednak pozdě večer a jednak pozdě odpoledne, kdy dosahujeme jednoprocentní sledovanosti u naší cílové skupiny, což je výsledek, jaký bych od zpravodajského kanálu očekával. Souhlasím s jedním mým kolegou, že jen blázen sleduje CNN dvě hodiny denně. Zpravodajský kanál je od toho, aby se člověk podíval jednou na zprávy, nejlépe jen na jejich začátek, a ne aby u něho seděl celý den. Divák si ho zapne ve chvíli, kdy potřebuje být informován.

Zdeněk Šámal

Myslíte, že sledovanost ČT 24 ještě poroste?

´

Když jsem byl loni v létě v polské TVN 24, říkali mi to, co jsem už znal ze Slovenska a co jsem předpokládal: že první dva roky jsou těžkým bojem o existenci, kdy nejsou skoro žádní diváci a všichni si z vás dělají srandu, že děláte televizi, která vysílá do zdi. Na Slovensku jsem slyšel názor, že TA3 je tá televízia, ktorá vysiela neustále to isté. Pokud má TVN 24 zhruba jednoprocentní sledovanost, jsou spokojeni. Přitom penetrace kabelu a satelitu je v Polsku asi dvakrát vyšší než v České republice.

Zmínil jste cílovou skupinu ČT 24. Koho do ní počítáte?

Lidi, kteří chtějí být informováni. To znamená diváky, u nichž můžeme předpokládat minimálně střední, ale hlavně vyšší vzdělání, a řekl bych, že jde o obyvatele větších městských center. Ekonomicky a společensky aktivní.

Jak podrobné máte výsledky sledovanosti? Víte třeba, jak jsou sledovány jednotlivé pořady na ČT 24?

Ano.

Víte tedy, jaká je například sledovanost druhé části Otázek Václava Moravce?

To teď z hlavy nevím, ale věděl by to šéfredaktor zpravodajství Michal Petrov. Vím, že si dobře stojí pořad Před půlnocí (ten souběžně vysílá i program ČT 1, pozn. red.) a ekonomické bloky. Tedy ten první a třetí, druhý už méně.

Když mluvíte o ekonomických blocích, všiml jsem si, že před nimi běží reklama. Původně jste na ČT 24 nechtěli vysílat vůbec žádnou reklamu. Nabídnete inzerentům víc reklamních bloků?

Reklama bude v České televizi obecně ubývat. My jsme své původní stanovisko zrevidovali právě proto, že o reklamu na ČT 24 byl zájem. Arbomedia (společnost, která prodává reklamní čas na programech ČT, pozn.red.) přišla s tím, že se na ČT 24 ptají klienti a že to jsou ti, řekněme, exkluzivnější. Tedy ne takoví, co vyrábějí předměty denní spotřeby, ale spíš banky a velké společnosti. Zajímala je nejen reklama, ale i sponzoring. Na základě toho jsme přehodnotili svůj postoj. Ostatně, my jsme avizovali, že ho na konci roku podrobíme analýze. Učinili jsme to a výsledkem je, že na ČT 24 vidíte jednu reklamu na Vodafone.

Jak velký zájem je o sponzoring na ČT 24?

Některé pořady jsou sponzorovány sdíleně (běží jak na ČT 24, tak na ČT 1, pozn. red.), což asi nemá tak výrazný finanční efekt. Zájem je spíše o takové solitérní pořady, jako je Prizma.

Vysílání ČT 24 jste dlouho označoval za experimentální. Od kdy se dá říct, že zpravodajský kanál vysílá řádně, a co se tím změnilo?

Poslední změnou byly skryté titulky. To byl největší problém. Chybělo nám pro ně technické zařízení, které máme k dispozici letos od ledna. Do té doby jsme je nemohli dělat. Vysílání skrytých titulků nám přitom ukládá zákon. Podstatným mezikrokem byl ale zářijový přechod na celodenní vysílání.

Diváci často sledují ČT 24 také na Internetu. Zkrácené verze videoreportáží se zpočátku objevovaly také na webu Aktuálně.cz, později na serveru iDnes a nedávno i na konkurenčních Novinkách.cz. Jak tahle spolupráce funguje?

Má o ně zájem taky Atlas.cz. V podstatě je dáváme každému, kdo se o ně přihlásí.

Zdarma?

Ano, v první fázi je to zdarma. Teď se ale bavíme o tom, za jakých podmínek je budeme poskytovat dál. Ve hře jsou v podstatě tři varianty: neposkytovat příspěvky vůbec, nechat si je jako exkluzivní obsah, což je stanovisko obchodníků. S tím ale já ani Pavel Hanuš, vedoucí programu digitalizace ČT, nesouhlasíme, takže nepředpokládám, že projde. Další možností je nechat současný stav, tedy za odkaz na náš web příspěvky dávat všem. Není to nic za nic. Třetí možností je prodávat je za nějakou paušální částku v podstatě jako agenturní zprávy. Což si myslím, že se nakonec prosadí.

Kterou variantu byste chtěl vy?

Popravdě řečeno, my z toho nemáme nic, pro nás to je práce navíc. Nekloním se k první variantě, pro tu v žádném případě nebudu. Spíše se kloním k variantě prodávat to za nějakou pro všechny akceptovatelnou částku.

Internetové stránky ČT 24 jsou poměrně často využívány k reklamě, a to jak formou klasických internetových bannerů, tak v podobě video reklamy, podobně jako v klasické televizi. Není trošku problém v tom, že pokud zrovna na webu ČT 24 běží reklamní kampaň a divák si chce pustit internetové vysílání, nejdřív se mu přehraje desetisekundový spot a teprve potom následuje vysílání ČT 24?

To se mi v životě nestalo, a to se na ČT 24 dívám docela často. Vím, že máme na stránkách reklamu, která se podobně jako klasická televizní reklama prodává přes společnost Arbomedia, ale za kolik to je a jaký je o ni zájem, by věděli oni. Přiznám se, že přímo v internetovém vysílání jsem takovou reklamu neviděl a ani mi to nikdo nehlásil.

Koncem loňského roku jste slibovali více interaktivních pořadů na ČT 24. Nedávno jste do programu zařadili vyloženě interaktivní pořad Vedlejší efekty, který je založen na diváckých reakcích. Chystáte něco dalšího?

Vedlejší efekty mají za sebou dvě vysílání, takže napřed musíme dosáhnout toho, aby to byl dobrý pořad, a pak budeme uvažovat o dalších. U prvního experimentu to bývá vždycky nejhorší. Ten musí nějakým způsobem probourat cestu a pak se na něj může dál navazovat. Učíme se ovládat nové technologie, museli jsme je aplikovat do naší budovy, takže Vedlejší efekty slouží mimo jiné k tomu, abychom se naučili novou věc. Pak si dovedu představit, že stejnou službu využijeme i v dalších pořadech.

V jakých?

Myslím si, že takový pořad, který je zrovna nasnadě, je Dobré ráno. Rád bych takovou službu zavedl co nejdříve, ale teď máme bezprostředně na krku volby.

Česká televize v poslední době dost často využívá pro telefonické hlasování služeb společnosti Erika, která patří do skupiny televize Nova. Je to i případ Vedlejších efektů?

Ne. Ve zpravodajství s Erikou nespolupracujeme. Teď si nejsem jist, jak to je ve sportu. Tam by někde být mohla, ale vím, že jsme se jednou bavili s Otakarem Černým, že Eriku do jednoho pořadu nechceme.

ČT 24 nyní pozemně vysílá v Praze, Brně a Ostravě. Nabídnete časem nějaké odpojované regionální vysílání, jak ho už nyní v multiplexu A uplatňuje program ČT 1?

O tom teď diskutujeme, ale přiznám se, že mým zájmem je hlavně to, aby ČT 24 byla dostupná co možná největšímu počtu lidí. Teprve potom se dá uvažovat o tom, že by se vysílalo trhaně. ČT 24 prioritně vysílá celostátně. Myslím si, že to je v této fázi mnohem efektivnější. Specializované týdeníky a regionální pořady dáváme v rotujících časech, nikoli trhaně.

Nicméně když od března začnete na ČT 24 vysílat nový pořad Týden v Olomouckém kraji, který bude připravovat minulý týden otevřené krajské studio ČT v Olomouci, diváky v Chebu to asi moc nenadchne.

Já si nemyslím, že by je to nemuselo zajímat.

Nepočítáte s těmito typy pořadů do trhacích časů?

Ne.

Jak to vidíte s teletextem ČT 24?

Není.

A bude?

Technologicky to umíme a mohli bychom ho spustit do jednoho a půl měsíce. Ale vytvořit pro ČT 24 teletext by znamenalo založit pro něj celé teletextové oddělení, a na to byste se musel zeptat Jana Zemana, který spravuje celý teletext ČT. My ve výhledu teletext nemáme, chceme dál pomalými kroky zlepšovat naše webové zpravodajství.

Kdy se oddělí webové stránky programu ČT 4 Sport a kanálu ČT 24?

ČT 4 Sport nebude mít samostatné internetové stránky.

Nikdy?

No, nikdy neříkejte nikdy, ale zase to není věc, kterou bych bezprostředně řešil. U ČT 4 Sport jsme se dostali do problémů s internetovým vysíláním. Jak je ČT 4 Sport částečně uzamčena na satelitu, tak stejným způsobem by musela být uzamčena i na webu. Takže samostatné webové stránky ČT 4 Sport zatím neplánujeme.

Lidové noviny od minulého týdne zařadily mezi televizní program stanice ČT 24 a ČT 4 Sport. Jednáte s dalšími tiskovinami, aby se v nich objevil přehled těchto digitálních programů?

To je otázka. O program ČT 24 je podstatně menší zájem než o ČT 4 Sport. Říkám to zcela otevřeně, protože to není nic překvapujícího. Jednáme s různými společnostmi. S Ringierem, Economií… Za ČT je vede obchodní ředitel, pan Pavel Krumpár. Předminulý pátek nás předběžně informoval o výsledcích. Rýsují se nějaké bartery, program by se měl začít postupně objevovat ve více novinách a časopisech.

ČT před časem zveřejnila informaci, že by ráda zřídila stálý post zahraničního zpravodaje v Číně. Český rozhlas už má takový post v rozpočtu a zpravodaje do Číny vyšle v polovině letošního roku. Jak to vypadá u vás?

Máme spočítány náklady. Existují možné varianty organizování toho postu, ale myslím si, že na pořad jednání se to nedostane dříve než v druhé polovině letošního roku.

Už víte, ke bude váš zpravodaj sídlit?

Ne, to je také v těch variantách.

Český rozhlas zvolil Hong Kong.

Já jsem jednoznačně pro Peking, ale jsou i docela kvalifikované názory, že Šanghaj by byla lepší.

Existovala prý také varianta, že by televize a rozhlas měly v Číně společného zpravodaje. Ta už definitivně padla pod stůl?

Se mnou o tom nikdy nikdo seriózně nejednal. Nevím, jestli si generální ředitelé něco mezi sebou neříkají na recepcích…

A pokud by o tom s vámi někdo jednal?

Museli bychom si to namodelovat. Kolik by takový post stál, jaké očekáváme výstupy… Pak bychom si to spočítali a kdybychom si dokázali vytvořit organizační model, tomu bych říkal seriózní jednání. Nepředpokládám, že takové věci jsou schopni řešit generální ředitelé.

BRAND24

Jak by tedy mělo takové jednání o společném zpravodaji vypadat?

V ČT by to mělo určitě takový vývoj, že by mi generální ředitel řekl, že je tu vůle mít společný post s rozhlasem, a pověřil by mě jednáním. Já bych se potom mohl bavit s nějakým oficiálním představitelem rozhlasu a namodelovali bychom si to. Vzal bych si k tomu vedoucího redakce zahraničního zpravodajství Michala Kubala, zástupce rozhlasu zase šéfa zahraničního zpravodajství Radiožurnálu. Ale to, že se o tom baví vedoucí rubrik, případně zdvořilostně generální ředitelé někde na večírku, z mého hlediska vůbec nic neznamená. Mě zajímají peníze, organizace a výstupy.

Jak často sledujete zpravodajský kanál ČT 24?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).