Více

Za kulatým stolem proběhla diskuze nad technologickými aspekty digitalizace

Nikoli další pláč nad průtahy kolem zrušených digitálních licencí, ale konstruktivní diskuze nad digitalizací po technické stránce, takový byl II. kulatý stůl. Server DigiZone.cz ho uspořádal 31. října v pražském hotelu Adria, partnerem akce byla firma Sony Czech. Účastníci se zabývali set-top-boxy, moderními televizory, IPTV i DVB-C, ke slovu tak přišly všechny čtyři cesty digitálního vysílání pro domácnost. Podrobnosti z odborné konference naleznete v dnešním článku.

Otazníky kolem zavádění digitálního vysílání, podtitul I. kulatého stolu ze 23. května letošního roku, nahradily technologické aspekty digitalizace. K tématu se postupně vyjádřila třináctka hostů za diskusním panelem a skrze své dotazy také tři desítky účastníků v publiku. Odbornou konferenci zahájil výkonný ředitel společnosti Internet Info, vydavatele serveru DigiZone.cz, Ján Simkanič, který představil i publikaci Rok digitálního vysílání v ČR [DOC, 2,4 MB]. Bloky set-top-boxů a moderních televizorů moderoval redaktor DigiZone.cz Jan Kálal, po přestávce ho na téma IPTV a digitální kabel vystřídal kolega šéfredaktor Jan Potůček. A o čem se diskutovalo?

Ideální je kombinovaný set-top-box pro DVB-T a DVB-S, nejlépe se slotem CI

Panelu set-top-boxů se zúčastnil Ing. Jiří Rajdus, vedoucí projektu Czech Digital Group, Ing. Karel UlovecKatedry radioelektroniky ČVUT, Jan Šupák za společnosti Tipa a Ondřej Tichýfirmy Omko. Dva lidé z distribuce oblíbených set-top-boxů Golden Interstar a TechniSat proti dvěma technickým pracovníkům. Ing. Ulovec je čtenářům DigiZone.cz pravděpodobně známý z Velkého letního testu set-top-boxů, pro který na ČVUT prováděl veškerá měření parametrů ladicích obvodů. Ing. Rajdus nabídl vhled do digitalizace z hlediska provozovatele multiplexu.

KS2 panel set-top-boxů

Úvodní přednášku na téma Set-top-box: jeden pojem, mnoho podob [PPT, 708 kB] připravil zúčastněným Jan Kálal. Připomněl, že běžně užívané slovo má v praxi celou řadu provedení. Digitální přijímače se liší tvarem, technickými vlastnostmi, použitým softwarem, ale především platformou, pro kterou jsou určené. Svůj set-top-box má digitální vysílání zemskou cestou (DVB-T), přes satelit (DVB-S), po kabelu (DVB-C) i prostřednictvím IPTV. Na závěr vystoupení přišlo hlasování pro návštěvníky v sále. Zhruba polovina se jich přihlásila, že doma mají nějaký digitální přijímač. Ale otázka po set-top-boxu platformy DVB-T pro televizor, který by navíc uměl dobře česky, zvedla už jen sedm rukou.

Za kulatém stolem technických aspektů digitalizace nemohla chybět otázka na vhodný set-top-box do dnešních dní. Prodejci digitálních přijímačů v současné situaci doporučují kupovat kombinované výrobky pro příjem zemského a satelitního digitálního vysílání. Jenom tak lze ve všech oblastech přijímat všechny české televizní stanice. Doporučujeme zákazníkům kupovat přijímače DVB-T/-S, protože Prima pozemně digitálně mimo Prahu nevysílá, prohlásil Jan Šupák. Kombinované přístroje jsou podle něj také nejčastěji prodávanými digitálními přijímači od Tipy. Společnost Omko podle Ondřeje Tichého prodává „půl na půl“ set-top-boxy čistě pro DVB-T nebo DVB-S. Připustil, že v případě jeho firmy je zájem o kombinované přijímače nižší. Každopádně za současné situace je kombinovaný příjem pro diváka nejlepší, dodal Tichý. Stejný názor měli také Ing. Karel Ulovec a Ing. Jiří Rajdus.

Doporučenou výbavou set-top-boxu je Common Interface, univerzální rozhraní, které majitelům v budoucnu umožní snadné technické vylepšení jejich přijímačů. Zařízení se slotem CI podpořil v diskuzi Jan Šupák, který připomněl, že zákazníky později nezaskočí formát MPEG-4 a už dnes mohou slot využít pro příjem placených kanálů – zatím ale pouze ze satelitu.

KS2 kamery

U digitálních přijímačů a elektroniky obecně je často zmiňovaným parametrem spotřeba elektrického proudu. Ing. Karel Ulovec ale informoval hosty konference, že v případě set-top-boxů se jedná o marginální téma. Zařízení na příjem digitálního vysílání nepřesahují za provozu hodnotu 30 W, oproti tomu moderní plazmové televizory spotřebují 100 W a počítačové zdroje jsou běžně na 300 W. Podle Ing. Ulovce je proto důležitějším technickým parametrem selektivita, tj. odolnost vůči rušení ze sousedních kanálů. Zatímco citlivost set-top-boxů se navzájem nijak výrazně neliší, v selektivitě je rozkmit značný a na některých místech může být až důvodem k nenaladění signálu na konkrétním přijímači.

V panelu set-top-boxů došlo také na známku kvality „Umí dobře česky“, kterou server DigiZone.cz uděluje výrobkům s plně zvládnutou češtinou. Pečeť dosud získalo 21 digitálních přijímačů a televizory Sony Bravia. Jan Šupák a Ondřej Tichý se shodli, že zákazníci logo na výrobcích vítají a usnadňuje jim orientaci na trhu. O přestávce v zákulisí dokonce zazněl z řad novinářů názor, že set-top-boxy s nezvládnutým českým jazykem by měly být prodávané se slevou jako druhá jakost. Ing. Jiří Rajdus si za panelem do problematiky češtiny drobně rýpl. Uvedl, že se dosud opomíjí diakritika textové informace identifikující jednotlivé stanice ( CT 1 místo ČT 1 apod.). CDG podle něj už dříve provedla experiment, při kterém doplnil háčky a čárky i v názvech stanic, což mělo pro řadu set-top-boxů nepříjemné důsledky – správně český program se jim vůbec nepodařilo naladit.

K tématu čtěte další aktuality:

Prodejci set-top-boxů: zájem roste během sportovních akcí

Reklamace set-top-boxů se nevztahuje na špatný signál

Vakuové televizory propadají v prodeji, ale kralují v kvalitě obrazu

Druhý blok konference přinesl nejprve obměnu hostů panelistů. Za stolem tentokrát usedli Luboš Hořčic, šéfredaktor časopisu Stereo & video, Milan Loucký, šéfredaktor časopisu Digitální byt, a Ivan Trachta, manažer obchodu a marketingu Sony Czech. Ondřej Lukáč, Product Marketing Manager AV ze Samsung Electronics kvůli náhlé zahraniční cestě nedorazil. Plánovaná protiváha dvou výrobců a dvou novinářů se změnila, pestrost nastolených témat ale neutrpěla.

KS2 panel moderních TV

Ivan Trachta v úvodní přednášce Trendy v televizním světě plochých obrazovek [PPT, 628 kB] zmínil, že prodej klasických vakuových televizorů zaznamenává každoroční pokles. Mezi loňským a letošním rokem byl u klasických CRT televizorů rozdíl v prodeji dokonce 52 procent. Diváci naopak projevují stále větší zájem o LCD televizory. Meziročně jde o nárůst 300 procent, což je historicky nejvíce. Stoupá také zájem o plazmové televizory, ale ne tak markantně, uvedl Trachta. Drtivá většina televizorů s 32palcovou (80centimetrovou) nebo vyšší úhlopříčkou je podle prodejních analýz připravená na vysílání ve vysokém rozlišení. Většina LCD přijímačů na českém trhu je už v současné době připravena na příjem vysílání ve vysokém rozlišení obrazu. Poměr HD ready přijímačů vůči ostatním je nyní 63 ku 37. V příštím roce by se měl tento poměr ještě zvětšit, až na 80 procent ve prospěch HD ready přijímačů, sdělil Trachta. LCD televizory se v současné době podílí na trhu s televizními přijímači 47 procenty, klasické televizory s vakuovými obrazovkami 35 procenty a plazmové televizory 19 procenty.

Moderní televizory nabízejí možnost zobrazit HD už dnes, narážejí ale na zásadní překážku – chybí kvalitní signál. Pro zobrazovače s velkou úhlopříčkou není současné zemské, satelitní a kabelové digitální vysílání ani zdaleka ideální. Provozovatelé se kvůli nedostatku místa a snaze ušetřit na nákladech uchylují k datovým tokům, které do obrazu ve výsledku mohou vnést už podstatnou ztrátu kvality. Trpí obraz i zvuk, a to přesto, že např. multiplex v DVB-T je koncipovaný jako statistický a jednotlivé programy si mezi sebou přepouštějí kapacitu podle aktuálních požadavků. Nad současnou kvalitou digitálního vysílání (vyjma IPTV) žehrali svorně všichni hosté za panelem. Současná kvalita obrazu je velmi mizerná a nevidím naději na zlepšení, prohlásil Hořčic. Podle Ivana Trachty je problém možná už na výstupu signálu u samotných provozovatelů televizních stanic. Stejné chyby v obraze zaznamenal totiž jak u digitálního, tak u analogového příjmu – nedostatky mají ale horší důsledky pro vysílání digitální.

KS2 Neotion MPEG-4

Na podnět čtenáře DigiZone.cz jsme se Ivana Trachty zeptali, proč Sony do televizorů Bravia přímo neimplementuje také dekodér pro formát MPEG-4. Kolem pokročilejšího kompresního standardu se vzápětí strhla vzrušená debata, do které přispěli hosté v sále. Nesmiřitelné zastánce příznivců a zastánců MPEG-4 nakonec uklidnil pohled na modul pro slot Common Interface. V ceně 65 eur (1850 korun) ho vyrábí firma Neotion a Trachta ho představil jako odpověď na dotazy kolem kompresního standardu let současných i budoucích. Sony modul vyzkoušela letos na Invexu, mohou ho využít ale samozřejmě i majitelé set-top-boxů s CI slotem. Při hledání zdrojů kvalitního signálu pro moderní televize Trachta zmínil, že změnu přinese herní konzole PlayStation 3 s vestavěným přehrávačem Blue-Ray a HDMI výstupem. Smutnou zprávou je, že Sony uvede novinku na český trh až příští rok.

Na závěr sekce moderních televizorů přišla otázka srovnání obrazové kvality plazmových, LCD a klasických TV. Luboš Hořčic nejdříve převedl problém do lidové roviny: Chutnají vám víc knedlíky nebo brambory? Šéfredaktor časopisu Stereo & video pak uvedl praktické zkušenosti. LCD má líbivé pastelové barvy, plazma je vybledlá, ale jakmile se v místnosti zhasne, plazmový televizor se rozzáří. A co vakuová televize? No baňka, ta je král, uvedl Hořčic. Šéfredaktor doplnil, že CRT televizory sice zabírají více místa, nevyrábějí se ve velkých úhlopříčkách a mají další estetické nedostatky, ve kvalitě obrazu ale hrají prim. Současné digitální vysílání vypadá dnes nejlépe na obyčejných CRT televizorech a do nástupu HDTV se to asi nezmění.

Provozovatelé IPTV uvolní trh set-top-boxů, sázejí na kombinaci s DVB-T

Po přestávce usedli hosté zpět do sálu na závěrečnou sekci IPTV a digitální kabel. Nejvýraznější téma posledních dvou měsíců přivedlo za panel šestici diskutujících, a blok tak získal nejširší obsazení z celé konference. Miloslav Diviš, Czech On Line (Volný.cz), Miroslav Semrád, České radiokomunikace, Michal Žilka, Telefónica O2 Czech Republic, Pavel Diblík, T-Systems PragoNet, to byla silná čtyřka budoucích i současných provozovatelů IPTV. Jejich řady doplnil Vladimír Petržílka za Karneval Media a nezávislý publicista Jiří Peterka.

KS2 panel IPTV a DVB-C

Jiří Peterka vymezil ve své přednášce Přednosti a úskalí IPTV (PPT, 461 kB) možnosti technologie vůči dalších způsobům přenosu digitálního signálu. Zdůraznil plusy a mínusy jednotlivých řešení a poukázal na velký potenciál televize šířené internetovým protokolem. Peterka zároveň upozornil, že prakticky máme co dělat se dvěma typy IPTV: jedno řešení využívá infrastruktury telefonních linek, druhé dopravuje vysílání optickými vlákny.

V diskusi zmínili zástupci jednotlivých společností, kolik zákazníků už přilákali na svoji nabídku. 5000 předplatitelů služby O2 TV zatím vyrovnává i Mattes AD, který IPTV provozuje zatím jen ve Frenštátě, Frýdlantu a Frýdku-Místku. Na počty tak zatím 30.000 zákazníků DVB-C od Karnevalu „internetovou“ televizi převyšuje. Dva velcí hráči se ke vstupu na trh ale teprve chystají, a tak se nechme překvapit, jak se budou předplatitelé upisovat jim i Telefónice. Na přelomu roku zahájí provoz IPTV Czech On Line (Volný.cz) a ke konci prvního kvartálu roku 2007 i České radiokomunika­ce (ČRa).

Volný uvede svoji službu na trh už letos na Vánoce, startovací pokrytí bude v jeho případě 40 procent tuzemských pevných linek. V první vlně půjde o Prahu, Brno, Mladou Boleslav, Příbram a Kladno, upřesnil produktový manažer Czech On Line Miloslav Diviš. ČRa nabídnou na jaře příštího roku IPTV zhruba pro 30 procent uživatelů pevných linek, zaměří se přitom na programy, které nejsou dostupné v bezplatném zemském digitálním vysílání. IPTV od Telefóniky může mít už dnes přes milion zákazníků, firma jich dosud získala 5000, a podle Michala Žilky je spokojená.

Telefónica zájemcům o službu dosud nabízí jediný typ set-top-boxu, který není možné koupit v běžné prodejní síti. Příchod konkurence ale přinese postupné uvolnění trhu, operátoři začnou vhodný digitální přijímač pouze doporučovat. Marketingový ředitel Českých radiokomunikací Miroslav Semrád uvedl: Cena IPTV set-top-boxu nesmí překročit 3000 korun, jinak o něj zákazníci přestávají mít zájem. Vhodná je kombinace s platformou DVB-T, u které jsou lidé ochotní za potřebnou techniku platit. Uvidíme, jak se průnik kombinovaných set-top-boxů pro IPTV a DVB-T do běžné prodejní sítě bude líbit spotřebitelům.

K tématu čtěte další aktuality:

Vladimír Petržílka: Budoucnost digitálního kabelu je HDTV

Problém IPTV: licence od RRTV vs. komunitní vysílání

Miroslav Semrád: HDTV není na pořadu dne

Fotografie z konference jsou k nahlédnutí ve fotogalerii.

Anketa

Který blok II. kulatého stolu vás zaujal nejvíce?

22 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 11. 2006 11:41

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+