Balvín: Pro nové televize v DVB-T není místo. Andruško: Nemáte pravdu
Ke konfliktům v diskusi docházelo na včerejší konferenci DIGmedia 2011 v podstatě již od počátku. Zatímco programová šéfka Novy Alex Ruzek uvedla, že fragmentace televizního trhu bude pokračovat a vzniknou nové televizní programy, generální ředitel televize Óčko Jiří Balvín jí oponoval, že žádné malé digitální televize tu nejsou a v budoucnu ani nebudou. My jsme jako jedni z mála přežili brutální nástup digitalizace. Trh je příliš malý na to, aby utáhnul nové televize, programová nabídka je veliká všemi možnými cestami,
konstatoval Balvín, který si myslí, že do budoucna bude cesta vést směrem k placeným kanálům. Jak je již známo, Nova chce přijít na trh s novými tématickými stanicemi, kterými se bude snažit oslovit diváka. Na konferenci se bohužel přítomní opět nic bližšího o plánech tuzemského televizního lídra nedozvěděli. Poznámka pod čarou – agentura STEM průzkumem zjistila, že nejvíce by měli diváci zájem o kanál filmový, následovaný přírodopisným a sportovním. Podle Balvína mají možnost vytvářet nové stanice pouze nadnárodní korporace, které k tomu mají finance. Rozhodně nelze očekávat, že by se v DVB-T po ukončení digitalizace objevily programy jako TV Paprika nebo Fishing and Hunting. Generální ředitel Novy Jan Andruško se šéfa Óčka zeptal, proč malé televize tlačily na to, aby ty velké nedostávaly nové digitální licence. Prostor pro nové programy v DVB-T tu podle něho je a Nova je divákům přinese.
Šéf nových médií ČT: Dochází k úpadku tradičních silných médií, tisku, rozhlasu a televize
Výkonný ředitel sekce Nová média při veřejnoprávní televizi Milan Fridrich na konferenci uvedl, že v současné době vládne obrovská nejistota na trhu médií kvůli velkému rozmachu tohoto fenoménu. Budoucnost jakéhokoli média se kvůli tomu jeví jako dost nejistá,
uvedl Fridrich. Důležitý rozdíl je v tom, že zatímco v minulosti se média konzumovala pouze pasivně, dnes se k nim zaujímá i aktivní přístup. Je proto zapotřebí, aby média začala vytvářet mix způsobu vnímání a konzumace obsahu. Fridrich připomněl úspěchy České televize na tomto poli, kde se veřejnoprávní médium chová jako progresivní hráč. ČT má momentálně šest aplikací pro chytré mobily a tablety, do konce roku by jich měla mít dvanáct. Aplikacím vytvářeným v rámci takzvaných nových médií se nejvíce daří v severských zemích. Uvedl to Ross Biggam, předseda evropské Asociace komerčních televizí, jejímiž členy jsou i majitelé televizí Nova a Prima, skupiny CME a MTG. Televize na tom nejsou tak špatně jako hudební průmysl, kterému ze dne na den klesly tržby ve chvíli, kdy vznikl Napster,
snažil se uklidnit skeptický postoj ke sledování klasického televizního vysílání Biggam. Televize by se podle něj rozhodně neměly bát umisťovat svůj obsah na internet. Mohou se tak stát významnými hráči na tomto poli, myslí si Biggam.
Milan Fridrich je do nových médií skutečně zapálený. Své vize nastiňoval zájemcům i v zákulisí konference. (Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz)
Digitalizace dostala z televize umění, myslí si její šéf z ČT
Šéf projektu digitalizace České televize Pavel Hanuš si myslí, že kultura se postupně s tímto procesem z televize vytratila a zároveň způsobila, že divákům chybí otevřená diskuse. Spolu s digitalizací se také snížil účinek masové komunikace a televizní reklamy. Digitalizace ukončila distribuční monopol a vznikla lidová tvořivost. To má důsledky mimo jiné i pro zpravodajství. Velice špatně se určují zdroje, zda-li jsou relevantní, nebo ne,
myslí si Hanuš, který se shodl se svým kolegou Milanem Fridrichem v tom, že pokud chce médium uspět, musí se vyskytovat na všech distribučních platformách. Co se týká televize jako kulturní instituce, dříve šlo o exkluzivitu. V momentě, kdy se z televize stalo multikulturní prostředí, jde pouze o jednu ze složek. Vše směruje k zábavě. Podle Hanuše se do budoucna bude oslabovat také podíl původní tvorby, jíž je Česká televize nositelem. Bude problém ufinancovat původní tvorbu, která zachovává takzvanou českou stopu,
řekl šéf projektu digitalizace ČT. Právě extrémně drahou původní tvorbou se podle něho odlišuje veřejnoprávní od komerčního média. Nastolena byla též otázka vysílacích práv pro sportovní přenosy. Podle šéfa internetu a nových médií televize Nova Pavla Krbce by se měla ČT věnovat do budoucna pouze podpoře domácích sportů a nekupovat například velké podniky typu Champions League. Veřejnoprávní televize tím podle jeho slov deformuje trh.
Vedoucí projektu digitalizace ČT Pavel Hanuš v družném hovoru s technickým ředitelem Novy Ivem Ferklem. Bude problém ufinancovat původní tvorbu, která zachovává takzvanou českou stopu,
řekl na konferenci o postupující digitalizaci Hanuš.
Zrušme reklamu na ČT, nebo ne?
S poměrně zajímavým návrhem přišel na konferenci DIGImedia 2011 generální ředitel televize Nova Jan Andruško. Ten totiž připustil, že za určitých podmínek by na obrazovce České televize mohla reklama zůstat, a to konkrétně v případě programů ČT 2 a ČT 4. Výnosy z prodeje reklamy na Dvojce by podle něj šly do Fondu kultury, ze Čtyřky pak na podporu sportu. Jsme připraveni to zakotvit i smluvně,
dodal Andruško. Nova trvá na tom, že reklama v ČT má skončit společně s procesem digitalizace televizního vysílání. Tak to bylo předem dané zákonem, když se zvyšovaly koncesionářské poplatky. Víme, že konec reklamy v ČT znamená problém pro financování Státního fondu na podporu kinematografie, proto jsme společně s dalšími připraveni se ho ujmout,
řekl šéf Novy. Komerční televize jsou podle něj připraveny do fondu odvádět nejméně 150 milionů korun ročně, což je částka, která nyní do fondu plyne z reklamních výnosů ČT. Sám obchodní ředitel veřejnoprávního média Václav Myslík uvedl, že reklama na obrazovku ČT 4 patří. Bez ní by totiž nebylo možné některé sportovní události pro Českou republiku zaplatit. Jako příklad je možné jmenovat například fotbalovou Champions League. Pokud si myslíte, že by ji nikdo jiný nezaplatil, tak by ji zaplatil,
oponoval Andruško.
Za televizi Nova se zúčastnili konference mimo jiné i její dva nejvyšší představitelé – generální ředitel Jan Andruško a programová ředitelka celé skupiny Alex Ruzek. (Foto: Čestmír Polák, DIgiZone.cz)
DIGImedia 2011 se dotkla i problémů kinematografie
Jeden ze tří bloků včerejší konference DIGImedia 2011 se nezapomněl dotknout také problematiky financování kinematografie jak z veřejnoprávních, tak i komerčních zdrojů. Jan Andruško na začátek debaty zmínil skutečnost, že Nova se ráda podílí na financování filmů, ovšem musí se rozhodovat podle komerční úspěšnosti. Podporujeme filmy, podíleli jsme se třeba na dokumentu Občan Havel, filmech režiséra Vejdělka nebo pořádáme Noci filmových nadějí,
uvedl několik příkladů Andruško a dodal: Jsme připraveni společně s ostatními televizemi nahradit 150 milionů korun ročně, které nyní plynou na podporu české kinematografie ročně z výnosů z prodeje reklamy na ČT.
Nova je prý ochotna po diskusi darovat do fondu kinematografie ještě vyšší prostředky. Určitým překvapením pak byly výroky zástupců jak veřejnoprávní, tak i komerční sféry v tom, že by se Česká televize i Nova mohly podílet na vybraném filmovém projektu jako koproducenti. Shodli se na tom Andruško, ředitel výroby ČT Václav Myslík i marketingová ředitelka Novy Miloslava Nováková. Vyšší investice do fondu kinematografie ale Nova podmiňuje právě již výše uvedeným zvýšením reklamy na obrazovce veřejnoprávního média. Štěpán Wolde z agentury At Media však uvedl, že jediným takovýmto subjektem, který ji v Evropě zrušil, byla veřejnoprávní televize ve Španělsku. Jak to tedy nakonec s reklamou na obrazovce České televize bude, nám ukážou až následující měsíce.