Více

Vysílání ve vysokém rozlišení trochu jinak

Patřím k zastáncům HD vysílání – alespoň pro mne se jedná o kvalitativní a okem rozeznatelný rozdíl, přestože nepatřím k ostřížům a vidím špatně.

Protože se v posledních měsících povedlo rozšířit počet HD kanálů (zejména v kabelovce UPC, kterou využívám) a na internetu se neustále objevují a vedou diskuze mezi uživateli ohledně potřebnosti a efektivity vysílatelů přenášet programy v HD rozlišení, rozhodl jsem se pro takové nezávislé porovnání, které mi odpoví na otázku: Kdo přináší kolik obsahu ve vysokém rozlišení?

Abych nebyl nařčen z toho, že nějaké televizi nebo televizní skupině nadržuji či jsem si vybral nesprávný den pro porovnání, rozhodl jsem se zpracovat celotýdenní přehled. Ten jsem se snažil zaměřit na podle mého v ČR nejvíce sledované televizní stanice zprostředkovávající převážně filmový a seriálový obsah – tedy mainstream, který zastupují většinou hlavní programy všech televizních skupin.

Pro porovnání jsem provedl totéž pro nejvýznamnější slovenské stanice. Záměrně nejsou v přehledu uvedeny televize ryze sportovního ražení – osobně je nesleduji, a pakliže se vysílají přímé přenosy, většinou již jde o HD obsah. Taktéž nejsou zpracovány dokumentární Prima Zoom (v přehledech není HD a Telka, kde předpokládám pouze reprízovaný obsah bez HD).

Podíl HD pořadů (klikněte pro zvětšení):

Metodika zpracování

Na úvod bych chtěl poznamenat, že nikdo není dokonalý a každý dělá chyby. Proto je mi naprosto jasné, že zmíněný přehled bude možná plný chyb i z mé strany. Abych byl upřímný, po cca třech desítkách hodin u počítače se není čemu divit.

Vybrány pro porovnání byly v České republice programy ČT 1, ČT 2, Nova, Nova Cinema, Nova Fanda, Nova Smíchov, Prima, Prima Cool, Prima love*, Prima Max, Barrandov TV* a na Slovensku Jednotka, Markíza a Joj*.

U televizí označených * se ale při zpracování ukázalo, že ve zmíněných přehledech pořady vysílané v nativním rozlišení neoznačují nijakým symbolem, tudíž jsem je zpracoval dle svého nejlepšího vědomí, a jako případně JOJ jsem si je troufl „expertně“ odhadnout (v tabulkách označeno červenou jedničkou na základě stáří pořadu a svých zkušeností). Učinil jsem tak, jelikož slovenskou komerční televizi dost často sleduji (asi jsem úchyl, ale líbí se mi její vizuál, znělky, předěly a v neposlední řadě je pro mě Slovenčina z dívčích úst strašně sexy jazyk).

Zpracován byl programový týden č. 3, který byl v době zahájení zpracování programových dat nejnovější. Důvodem je časová rezerva pro zpracování (netušil jsem, jak moc náročné to bude – a sakra bylo) a chtěl jsem nějaký obyčejný týden. Kdybych totéž udělal ve svátečním vánočním období, bylo by to zatíženo dle mého názoru značnou chybou. Informace o HD jsou brány z programových přehledů jednotlivých stanic uveřejněných na SatCentrum.

Odlišnosti – zpravodajství Nova a JOJ – zde vycházím z vlastní zkušenosti, kdy je obě stanice v HD vysílají, ale neuvádí v přehledu. Co mi však vůbec pocitově nesedí, jsou HD pořady Jednotky. Obdobně jako předchozí mají dle mého zpravodajství v HD a některé pořady nesedí – třeba minisérie Teta, jejíž první díly jsou zmíněny též v přehledu od Jirky z devítky jako HD přepis.

Zaznamenány jsou pouze pořady se stopáží delší jak 5 minut včetně (tento čas je přičten vždy k předcházejícímu pořadu – jednoduše je vynechán = týká se okrajových pořadů jako losování sportky apod.) a samozřejmě nerespektují vysílané reklamní bloky, sponzorské vzkazy a další upoutávky na TV pořady. Vzhledem k tomu, že jsou veškerá data do excelové tabulky ručně přepisována (zdroj je zabezpečen proti kopírování) a jelikož já jsem tvor líný, nejsou v nich uvedené názvy kompletní a občas jsou využité zkratky.

Ano, mohl jsem se více snažit či přistoupit k nějaké kategorizaci např. film, seriál, sport, dokument, zpravodajství, ale snažil jsem se vše zpracovávat co nejjednodušeji a tak, aby vše bylo logické a hlavně odkontrolovatelné.

Pro porovnání dat jsou v tabulkách použity pouze dvě kategorie: celý den a prime-time. Každá televize má jinak stanoven začátek vysílání – v přehledech je zveřejněn vždy ten, který je uveden v podkladovém programu. Celý den tak může mít ve skutečnosti i více než 24 hodin – např. pondělí na Jednotce.

Podíl HD pořadů za celý den je zpracován tedy v poměru k opravdu vysílanému období, nikoliv k 24 hodinám. Pakliže televize nevysílá 24 h denně, případně se jedná o konec týdne, je konec vysílání určen pomocí stopáže posledního pořadu – ano, zde to bude ovlivněno chybou v důsledku protažení pořadu o upoutávky a reklamu.

Data za prime-time jsem zpracoval pro období 18:00–23:59 (já osobně jej totiž považuji za prime-time, i když tuším, že někteří vysílatelé jej uvádí až do 1:00). Patřím k obyčejným excelovským uživatelům s průměrnými znalostmi, tudíž nejsem tak zdatný, abych dokázal vytvořit takový vzorec, který bude schopen počítat i s koncem po 23:59.

Automatické zpracování je vytvořeno z důvodu omezení chybovosti (i když ani tak nelze všem chybám předejít). U vytvořených vzorců je však možné si prime-time nastavit dle potřeby – tj. posunout začátek před či za 18:00 a konec kamkoliv před 23:59 (z výše uvedeného důvodu nikoliv za).

Vzorce jsou navrženy tak, aby počítaly opravdovou délku pořadu ve sledovaném období – tudíž když je např. nastaven počátek na 18:00 a pořad začíná již v 17:45 a končí v 18:15, započítána je pouze doba po 18 hodině – v přehledu se pak objeví délka 15 minut. Analogicky je zpracován i konec sledovaného období, kdy se počítá délka pouze před půlnocí.

Co je pro mne osobně překvapivé a myslím si, že by v závěrečném hodnocení mělo zaznít:

  • Nevyváženost jednotlivých dní – zde se opravdu projevilo, že nemá cenu si vybírat jednotlivé dny, ale provést přehled za celý týden.
  • Nevyváženost mezi všedním dnem a víkendem – očekával jsem ji v ohledu logické skutečnosti, kdy o víkendu může potenciálně sledovat v průběhu celého dne více lidí. Velikým překvapením je ale nízký nedělní prime-time.
  • Nejvíce HD pořadů v prime-time má překvapivě slovenská Markíza – blíží se celotýdenně 100 %! De facto po 16. hodině nabízí každý den do půlnoci jen nativní HD obsah. V celodenním podílu pak vede naopak její slovenská sokyně JOJ (kde jí celodenní podíl zvedá v ranních hodinách reprízované zpravodajství), následovaná českou veřejnoprávní ČT 1.
  • Nejvíce Nova a Barrandov (snad) v sobotu (100 %), ČT 1 skoro ve středu a v neděli.
  • ČT 1, Markíza a JOJ celodenně kolem poloviny pořadů v HD.
  • Z hlediska četnosti skrze všechny televizní stanice je nejvíce pořadů ve vysokém rozlišení po celý den v sobotu a ve čtvrtek, v prime-time v sobotu a ve středu.
  • Mizivé podíly jsou u Smíchova, u Prima love (zde může být způsobeno mým odhadem) a v prime-time u Novy Cinema (velké zděšení, když si vezmu, že se jedná vlastně o jediný volně šířený ryze filmový kanál v ČR – zřejmě je to způsobeno náklady na nákup pořadů, kdy jednoduše nákup v HD musel ustoupit množství titulů do knihovny) a Primy Cool (kde jsou celodenní víkendové výsledky neobvykle vysoké).
  • Podíl Prima Max je závislý na večerním filmu – zda je či není v HD.
  • Vysoké podíly HD některých stanic v nočním období (0:00–6:00). Vyloženě jako „plýtvání“ by se dalo považovat vysílání Prima Cool. Vysoké podíly v noci jsou též u JOJ, ale tam je to způsobeno dříve zmíněnou reprízou zpravodajství.
  • Podíly ostatních „tematických“ či „sesterských“ stanic jednotlivých TV skupin. A na závěr poznámka pod čarou – pakliže by Prima začala vysílat své zpravodajské relace, respektive veškeré pořady, které vyrábí ve zpravodajském studiu (Zprávy, Krimi, Top Star, Partii, Prima Zoom svět a Očima Josefa Klímy), rázem by se dostala v HD vysílání zejména v prime-time v ČR na přední příčky.

Obdobně by samozřejmě v celodenním podílu významně vzrostla i Prima Max, která každé ráno opakuje zpravodajství a v prime-time ve středu večer Očima Josefa Klímy – dostala by se v celodenním podílu nad čísla Novy. V prime-time ale zůstane stále závislá na vysílaném hlavním pořadu po 20:15.

Osobně se však domnívám, že studiové záběry v HD jsou již z některých kamer dostupné dnes (když se na zprávy dívám, jsou detaily obličejů ve studiu jasně ostré, kdežto vzdálenější kamery jsou spíše SD). Stejně tak je to asi i s tragickým vybavením reportérů v terénu, kde jsou veškeré reportáže v chujové kvalitě. Staniční grafika zpráv tomu nepomáhá a je určitě v SD kvalitě.

Podíl HD pořadů ve třetím týdnu 2016, podrobnější tabulky

Reakce České televize

Obecně lze říci, že jak dochází k obměně technologií v rámci ČT, přibývá i objem pořadů, které se vyrábí v HD – lze říci, že prakticky veškerá dramatika se dnes již natáčí v HD kvalitě, také živé sportovní přenosy, které vyrábí Česká televize, jsou již vesměs v nativním HD rozlišení. V SD kvalitě se vysílají především archivní a zpravodajské pořady, některé akviziční pořady apod.

Je také dobré poznamenat, že měřítkem kvality odvysílaného pořadu by nemělo být jen to, zda byl natočen v HD rozlišení či nikoliv, pořady v SD rozlišení s následnou up-konverzí do HD mají často srovnatelnou kvalitu.

Alžběta Plívová, České televize

Stopáž HD pořadů podle České televize:

Reakce Primy

Na rozšíření HD formátu neustále pracujeme. Obecně vzato by se procento HD formátu mělo postupně navyšovat, ale záleží na více faktorech, například na skladbě pořadů. Formát starších pořadů záleží na roku a kvalitě výroby. Obecně lze říci, že nové a vlastní pořady jsou již vyráběny a dodávány v HD kvalitě. V současnosti také modernizujeme technologické zázemí pro zpravodajské relace tak, abychom je také mohli vysílat kompletně v HD kvalitě.

Jaroslav Richtr, vedoucí oddělení dabingu a archivu FTV Prima

Poměr HD pořadů podle Primy:

53 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 1. 2016 18:58

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+