Více

Vyplatí se vůbec pozemní digitalizace? Celoplošná určitě ne

Satelitní společnost Astra v uplynulých dnech zveřejnila výsledky průzkumů televizních trhů jednotlivých středo- a východoevropských zemí. Z nich jednoznačně vyplývá, že zájem o pozemní příjem televize klesá, byť například v tuzemsku je na terestrických vysílačích závislá naprostá většina domácností. Tvrzení Astry je třeba brát s rezervou, přece jenom jde o průzkum zadaný satelitním operátorem. Ani tak se ale nelze vyhnout otázce, zda se vůbec vyplatí zavádět zemskou digitální televizi celoplošně.

Jan Potůček

Ilustrace: Nenad Vitas

Příliš draze pro příliš málo diváků

Ještě poměrně nedávno se podíl českých domácností, které jsou závislé na pozemním příjmu televize, odhadoval na 80 procent. Taková čísla byla k dispozici v době, kdy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) vypisovala licenční řízení na první pozemně šířené digitální televizní programy (listopad 2004) a udělila v něm šest licencí (duben 2006). V té době bylo jasné, že pokud má vzniknout jakákoli nová televize, úspěch jí zajistí jedině pozemní vysílání. V kabelech a na satelitu by oslovila minimum diváků, a navíc by zápasila s mnohem větším počtem konkurenčních kanálů než v terestrice.

Náklady na celostátní zemské vysílání jednoho digitálního televizního programu se odhadují na 80 milionů korun ročně. Oproti tomu v kabelech a IPTV provozovatel žádné náklady na šíření programu platit nemusí a operátoři naopak často platí jemu za každého zákazníka, který přijímá programovou nabídku s jeho stanicí. Náklady na satelitní distribuci standardně rozlišeného televizní programu se za rok pohybují na úrovni osminy až desetiny nákladů pro pozemní vysílání. Sečteno a podtrženo, už před čtyřmi lety, když RRTV vypisovala licenční řízení na první digitální televize, bylo jasné, že pozemní vysílání je náramně drahé a oproti kabelu a satelitu se malým specializovaným televizím nevyplatí.

Kabel, satelit i IPTV nebývale rostou

Udělování licencí prvním šesti digitálním programům trvalo dva roky, další dva roky pak probíhaly soudní spory o regulérnost výběrového řízení. Nové televize tedy ztratily celé čtyři roky, během nichž se totálně změnilo programování již existujících televizí, ale také rozložení sil mezi jednotlivými distribučními platformami. Už na sklonku roku 2005 tehdejší druhá největší kabelová společnost Karneval zahájila digitální kabelové vysílání. V roce 2006 odstartovala celostátní služba IPTV od Telefóniky O2, v podstatě další digitální kabelovka s mnohem větší penetrací než u dominantní kabelové společnosti UPC. Karneval se sloučil s UPC a v srpnu 2006 do České republiky vtrhla superlevná satelitní služba Digi TV.

K dalšímu přelomovému kroku došlo v únoru 2007, kdy se televize Nova po letech váhání rozhodla začít vysílat přes satelit. Postupně se objevila ve všech třech tuzemských satelitních platformách: CS Linku, UPC Direct a Digi TV. Vezmeme-li v úvahu, že Prima, která má stále problémy s dokrytím některých regionů pozemními vysílači, lákala diváky k satelitnímu příjmu přes deset let, pak zařazení Novy do balíčku „bezplatných“ televizních stanic na dekódovacích kartách společnosti Gital a Trade&Technology (ke službě CS Link) znamenalo opravdovou revoluci. Do toho přišla UPC s celostátní digitální kabelovou televizí, a digitalizují i další menší kabelovky. Rozšířil se i počet operátorů digitální kabelové televize přes internetový protokol (IPTV).

Pozemní digitál pro 60 procent domácností?

Podle výzkumu Astry, který zpracovala agentura GfK, nyní pozemní cestou přijímá televizi 60,9 procenta českých domácností. Kabelovou televizi využívá 21,6 procenta domácností, satelitní televizi 16,8 procenta a IPTV necelé jedno procento domácností. Vyplatí se za takové situace budovat opravdu celoplošné digitální sítě s téměř stoprocentním pokrytím území i obyvatel? Zřejmě ne. Vynechme Českou televizi, které to přikazuje zákon (veřejnoprávní multiplex má pokrývat minimálně 95 procent obyvatel ČR), a soustřeďme se na multiplex, ve kterém bude vysílat Nova. Ten by měl mít stejné pokrytí jako současná analogová síť Novy. Tak to alespoň stojí v návrhu Technického plánu přechodu od ČTÚ, kterým by se měla tento měsíc zabývat vláda.

Nova nyní přes analogové vysílače pokrývá 98 procent obyvatel naší země. Pozemní signál ale využívá jen necelých 61 procent, tedy necelé dvě třetiny těch diváků, kteří k němu mají přístup. Za celoplošné vysílání se u nás považuje pokrytí alespoň 70 procent obyvatel. Pokud budeme brát výsledky průzkumu Astry za hodnověrné, i dodržení zákonného limitu pokrytí pro komerční televize znamená, že pro nemalou část diváků bude taková televize utrácet peníze za pozemní vysílače zbytečně. Co z toho vyplývá? Celoplošné pokrytí zemským digitálním signálem je určitě nesmysl. Z ekonomického hlediska určitě. Televizím se vyplatí naplnit zákon a pokrýt jen největší města s větší hustotou obyvatel.

Varování ze Slovenska a Rakouska

Určitým varováním může být situace na Slovensku a v Rakousku. U našich východních sousedů průzkum Astry zjistil, že pozemní příjem televize je až na druhém místě za kabelovou televizí. Zatímco přes kabel sleduje televizi 38,6 procenta domácností, pozemně jen 33,6 procenta, tedy o pět procent méně. Satelit si za hlavní zdroj televizního signálu zvolilo 27,3 procenta slovenských domácností a IPTV a pozemní digitální televizi využívá pouhá polovina procenta domácností. Opět se nabízí otázka: vyplatí se stavět pro onu třetinu domácností, které sledují televizi pozemně, celoplošné digitální sítě? Navíc v tak členitém terénu, jakým je Slovensko? Odpověď je nasnadě. Nevyplatí. Však se také současné televize snaží digitalizaci co nejvíc oddálit.

Rakousko je v tomto ohledu ještě zajímavější. Celoplošně tam už vysílají dva pozemní multiplexy, sleduje je ale maximálně osm procent domácností. Oproti tomu 55 procent domácností, tedy skoro stejný počet, jaký dává v ČR přednost pozemnímu příjmu televize, spoléhá na satelit. Dalších 36,5 procenta rakouských domácností využívá služeb některé z kabelových společností. Ani v Rakousku se tedy příliš nevyplácí pozemní digitální vysílání, nadto celoplošné, když se naši jižní sousedé po satelitu dostanou k volně šířeným německým programům. Přesto tu televize v DVB-T vysílají, včetně komerčních stanic. To v sousedním Německu komerční televize pozemní digitalizaci většinou ignorují.

Rozhodně programová nabídka

Rozhodně nechci nad pozemní digitální televizí lámat hůl, o mnohém ještě rozhodne programová nabídka. Někteří diváci přijdou na to, že se jim nevyplatí platit měsíční poplatky za satelitní, kabelové nebo IPTV služby a bohatě jim vystačí pozemně šířené programy. Vždyť by jich v dohledné době, nejpozději koncem příštího roku, mělo být skoro dvacet. A po roce 2011 se trh otevře dalším zájemcům. Čeká nás nemilosrdný boj mezi placenými a neplacenými televizními službami, v konečném důsledku ale zase půjde jenom o peníze: co se vyplatí a co už ne.

Celoplošné zemské digitální vysílání se už dnes jeví jako docela nesmyslná drahá hračka, o které můžou snít jen plnoformátové televize jako Nova, Prima nebo TV Barrandov. Všem ostatním by měl stačit mix všech platforem. DVB-T sice bude převládat, ale ne s pokrytím 100 procent obyvatel, nýbrž někde těsně nad 70 procenty.

Anketa

Uvítali byste, aby všechny celoplošné pozemní digitální televize pokrývaly 100% obyvatel České republiky?

90 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 4. 2008 22:11

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+