Více

Milníky digitální televize: všichni musí táhnout za jeden provaz

Včera krátce po půl desáté dopoledne zahájil šéfredaktor časopisu Sdělovací technika Petr Beneš konferenci Milníky digitální televize. "Letos se pokusíme tematicky zaměření modifikovat. V minulých letech jsme hodně sledovali terestrické vysílání, dnes pohlédneme za vzdálenější obzory," uvedl na začátek Beneš. O čem se hovořilo? Například o práci Národní koordinační skupiny pro zavádění digitalizace, o stavu Technického plánu přechodu, budoucnosti interaktivní zábavy i o tom, že kmitočty Novy nejsou pro digitalizaci vůbec zásadní.

HDTV a další formáty

Po úvodní řeči se chopil slova Miloš Klíma z katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Krátce pohovořil o současných i budoucích formátech, ve kterých se vysílá. V současné době je pomalý nástup formátu HDTV. To zavádí jednak 16:9 a jednak velké rozlišení. Dá se říci, že v krátké budoucnosti ovládne trh, konstatoval Klíma. Jako jednu z výhod uvedl, že HDTV dovoluje zvětšit zorný úhel přibližně na dvojnásobek.

Řeč přišla i na nový formát Ultra HDTV, ve kterém by se mohlo v daleké budoucnosti vysílat. Ten přináší rozlišení neuvěřitelných 7680×4320 bodů ve formátu 16:9 a možnost přidat až 22+2 zvukových stop. Dá se říci, že v budoucnu např. nebudeme muset mít při fotbalovém zápase více kamer, protože bude tak velké rozlišení, že se budou záběry vybírat z tohoto jednoho. Jde ale o daleký výhled, dodal Klíma.

Digital Cinema a projekční displeje

V současné době je trendem postupný přechod na tzv. Digital Cinema, které představuje elektronickou distribuci a uvádění řady pořadů v kině, které se zde dříve nemohly promítat. Jde např. o fotbalové zápasy, koncerty apod. Budoucností je podle jeho slov také přechod k neprokládanému řádkování.

Samsung DVB-H

Co se displejů týká, pro projekční účely se používají kromě LCD panelů a plazem také tzv. DMD. Budoucnost je však prý pravděpodobně v luminiscenčních diodách. Samotný polovodič je transparentní. Jde o fólie a je zde mimořádná šířka spektra a tím pádem i více barev, než má standardní displej, obhajoval svou hypotézu Miloš Klíma. V tuto chvíli nás však dle jeho slov trápí tzv. stereoskopické zobrazení. Neexistuje rozumný typ displeje, který by pro 3D nepotřeboval brýle, řekl Klíma. Co se týká holografického displeje, to je otázka ještě vzdálenější budoucnosti, než se původně počítalo.

Kompresní formáty a přenosové prostředky

Zastavíme-li se u kompresních standardů, digitalizace se rozběhla v MPEG-2. Objevily se však i další, jako je např. H.264/AVC, Dirac a M-JPEG2000. Klíma si myslí, že se bude v blízké době řešit kódování pomocí modelu virtuální realita + klasické kódování. Novinkou je technika tzv. multiview, kde se přenáší informace o 3D tak, aby byl na místě příjmu stereoskopický pár, nebo bylo možné vytvořit pohled na scénu z několika míst.

Řeč byla i o přenosových prostředcích, jako jsou DVB-T, DVB-S, DVB-S2 a DVB-H. Zajímavostí je fakt, že co se mobilního (DVB-H) příjmu týká, tak jde o extenzi DVB-T. Mohou se zde ale přenášet také data a je tu lepší kódová ochrana, vysvětlil výhodu oproti klasickému pozemnímu digitálnímu vysílání Klíma.

Televizní diváci jsou v současné době zvyklí na tzv. jednoduchou interaktivou, což je volba programu pomocí dálkového ovládání a hlasování mobilem. Vyšším stupněm, se kterým už se někteří setkali, je Video on Demand, kdy jde vlastně o výběr z katalogu. Stále však podle Klímy nejde o plnou interaktivitu. Tou by byl až vstup do vysílání a ovládání děje. Je však otázkou, jestli divák tuto interaktivitu vůbec potřebuje. Ukazuje se, že pasivita ke sledování televize je značná, konstatoval Miloš Klíma.

Záznamová média a televizor budoucnosti

Dále pohovořil i o záznamových médiích. V současné době jsou diváci zvyklí na DVD, Blu-ray nebo HD DVD, většina přijímačů už má také pevný disk. Počítá se s tím, že do budoucna budeme mít flash paměti, které budou mít kapacitu až TB (1000 GB). Divák si bude moci sám vybrat, kdy bude chtít pořady sledovat a dojde ke zrušení klasického vysílacího času, věštil ve své přednášce Klíma. Nejvíce pak bude službám vévodit internet, pak navigace a později se zvýší zařízení pro řízení a dohled.

Jak bude vypadat televizor budoucnosti? I na to měl Miloš Klíma odpověď. Buď se zvětší její formát až na telestěnu, nebo se budou budovat vlastní komunikační centra. U telestěn je však otázkou, jaký by to mělo dopad na psychiku diváka, dodal se zamyšlením Klíma. Člověk by si totiž musel zvyknout v bytě na jednu stěnu, která by byla plně virtuální. Miloš Klíma zakončil svou přednášku téměř až v rovině sci-fi. Možná budeme moci vstupovat i do lidského mozku. Řada věcí se tak zjednoduší, konstatoval na konec.

První český Blu-ray titul vyjde pravděpodobně v březnu

HDTV logo

Marketingový manažer Sony Ivan Trachta přišel pohovořit o plánech společnosti pro rok 2008 a zhodnotil i ten uplynulý. Dobrou zprávou podle něj je, že každá sedmá domácnost vlastní v současné době plochý televizor. Na konci tohoto roku by to měla být již každá čtvrtá. Vysoké rozlišení vstupovalo loni do českých domácností různě. Ať už jde o Blu-ray přehrávače, Playstation 3, satelit nebo IPTV. U Sony jsme velmi pocítili, když začala ve vysokém rozlišení vysílat v DVB-T Nova a Česká televize. Zájem nepolevuje ani teď, pochvaloval si Trachta.

Trendem do budoucna je bezdrátové propojování všech domácích přístrojů, protože roste počet digitálního obsahu a je zapotřebí ho sdílet. V Las Vegas na veletrhu CES se ukázalo, že se budeme ubírat bezdrátovým propojením. 75 procent televizí je v současnosti zasazených do podstavce, protože lidé nemají kabely kam dát, uvedl Ivan Trachta. Divák má také zájem na tom, aby mohl dálkovým ovladačem řídit všechna domácí zařízení včetně kamer, tiskáren a fotoaparátů.

Letos by mělo dojít také k rozšíření Blu-ray médií a přehrávačů. Penetrace domácností pokračuje. Podporují to klesající ceny přijímačů něco málo nad deset tisíc. Napomohl tomu multifunkční Playstation 3 a probíhá také nástup PC s Blu-ray mechanikou, konstatoval marketingový manažer Sony. Podle jeho slov jde o ideální zdroj videa pro ploché televizory. Dalším plusem je fakt, že 90 procent hollywoodských studií podporuje tento formát. V Česku je v současné době k dispozici zatím přibližně 60 titulů. Trachta také prozradil, že se na místní trh chystají i české tituly. První z nich by se měl v prodeji objevit v březnu. Jeho jméno již společnost Sony zná, zatím ho však nechce prozrazovat. Sony vidí budoucnost i v tzv. Oled TV. Ta se prodává již v Japonsku a chystá se také do USA. Jde o televizory s velmi nízkou spotřebou (pouze 45 W) a velmi tenkou třímilimetrovou obrazovkou.

Na ČTÚ se sešlo přibližně 150 připomínek k TPP

Jaroslava Nováková z Odboru správy kmitočtového spektra Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) přišla pohovořit o problémech spojených s přípravou Technického plánu přechodu (TPP). Všichni si myslí, že TPP je tu kvůli novým technologiím a programům, ale pro nás je prioritou nahradit analogové vysílání digitálním, uvedla na začátek. Velmi ožehavou otázkou je v tomto směru vypnutí analogového vysílání. Většina by chtěla analog vypnout do října 2010, ale to bylo při původních plánech při maximálním využití sil operátora, konstatovala Nováková. Jednou z hlavních podmínek, kterou mají současní provozovatelé televizního vysílání, je, aby po celou dobu přechodu měly tyto subjekty shodné pokrytí. Během souběhu analogového a digitálního vysílání se počítá s tím, že se použijí stávající vysílače nebo se vystaví nové. V té které oblasti by se mělo dosáhnout stejného pokrytí s dvěma až třemi vysílači, řekla Nováková. Provozovatelé chtějí nejen souběh, ale využít již finální kmitočet. To mi přijde zajímavé, protože volných kmitočtů moc není a ty, co přibyly v konferenci v Ženevě, jsou využívány pro analogové vysílání. Proto se zdá tento požadavek celkem nemožný, prohlásila Nováková. K dnešnímu dni (úterý 22. ledna, pozn. red.) máme zhruba 150 připomínek. Musí dojít k vyhodnocení a jejich vypořádání, dodala. Dojít k vypořádání přitom musí nejen se subjektem samotným, ale i všemi ostatními.

Cíle národní koordinační skupiny

Buková hora

Hlavním cílem Národní koordinační skupiny (NKS) je v současné době přijmout prováděcí předpisy související s diginovelou a novelu zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Věřím, že TPP projde připomínkovým řízením v takové podobě, v jaké je teď, řekl Zdeněk Zajíček z ministerstva vnitra. Dalším úkolem NKS pro letošní rok je vypnutí analogového vysílání na Ústecku. Stranou by neměl zůstat ani rozvoj služeb, které je možné poskytnout prostřednictvím digitálního vysílání.

Zdeněk Zajíček uvedl, že je důležité, aby byla vedená vždy strukturovaná informační kampaň. Nikdy nedojde k vypnutí naráz, ale bude k tomu docházet podle harmonogramu. Zřejmě to bude mít dvě etapy – vypne se hlavní vysílač a pak teprve dokrývače, uvedl Zajíček. Kampaň by neměla ležet jen na bedrech státu, ale měly by se na ní podílet i soukromé subjekty. Pokud se tak nestane, může dojít k tomu, že efekt bude minimální, dodal Zajíček. Optimální podíl je dle jeho názoru státní ku privátní 1:1 a nemusí jít jen o peníze. To znamená, dá-li stát jednu korunu, dá ji i soukromý subjekt. Optimální by bylo vytvořit společný koordinační plán, vysvětlil náměstek ministra vnitra. Dle jeho názoru je zapotřebí dbát na efektivní komunikaci s místní samosprávou. Ministerstvo spoléhá na to, že hlavně v malých sídlech k ní bude docházet. Statistiky budeme muset provádět během celé doby kampaně. Domažlicko nám přineslo základní poznatky a do dalších oblastí můžeme postupovat jasněji. Už v tuto chvíli volí diváci při přechodu alternativu. Budeme se snažit, aby bylo znát, že podporujeme všechny platformy, dodal.

Kmitočty Novy nejsou pro digitalizaci zásadní

ČTÚ se při vytváření nového TPP snažil, aby tento „jízdní řád“ české digitalizace byl pro všechny zmíněné subjekty co nejméně diskriminační. Pokud Nova řekne NE a nebude postupovat v digitalizaci, bude záležet na státu, zda potvrdí platnost TPP tak, jak je, a bude se postupovat bez Novy, řekla Jaroslava Nováková z Odboru správy kmitočtového spektra ČTÚ.

Podle Zdeňka Zajíčka z ministerstva vnitra by měl mít stát zájem, aby všichni hráči táhli tzv. za jeden provaz. Stát se nemá bát toho, že se někdo k TPP nepřihlásí. Navíc kmitočty Novy pro digitalizaci nejsou zásadní a lze postavit sítě i bez nich. Termín, který je teď stanoven, 10. 10. 2010, je stále reálný a jsme schopni ho naplnit. Dříve to být ale nemůže, dodal Zajíček. Co by se stalo, kdyby na TPP nepřistoupila komerční dvojka, televize Prima, Nováková ani Zajíček neuvedli.

ADT splnila svůj cíl, teď už jede každý za sebe

Ředitel Óčka Jiří Balvín, který je zároveň předsedou Asociace digitálních televizí (ADT), zhodnotil práci tohoto sdružení. To, co jsme chtěli splnit, je splněno. Nemám pro vás žádné nové informace, řekl s nadsázkou Balvín. Informoval však přítomné o přípravě jednotlivých televizí na podání žádostí o kompenzační licence. Óčko v tuto chvíli dokončuje administrativu. Byli jsme velmi důrazně upozorněni, že musíme splnit všechny stanovené podmínky, konstatoval Balvín a dodal, že zřejmě příští týden podají žádost k RRTV o vydání kompenzační licence. Ve fázi dokončování administrativy je také zpravodajská televize Z1. Óčko přejde do řádného vysílání kontinuálně, Z1 by ho ráda spustila v květnu. Určitě hledají nějaké pěkné datum, aby se to pamatovalo, zažertoval Balvín. Další televizí bude před prázdninami TV Barrandov. Co se týká ostatních, tak tam nevím, řekl ředitel hudební televize. Balvín si pochválil také prozatímní lednovou sledovanost. Jsem rád, že se na ní vztahy k UPC neprojevily. Průzkum potvrdil pokles přibližně o šest procent, řekl na závěr Balvín.

32 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 1. 2008 10:02

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+