Chceme vysílat, postavte nám sítě
Jinak nudný seminář oživila až otázka generálního ředitele digitální televize Febio Richarda Rybníčka, zda telekomunikační operátoři počítají s výstavbou digitálních vysílačů tak, aby jejich multiplexy měly v případě obnovení šesti licencí pro digitální vysílání co největší pokrytí a nové programy mohly vysílat pro co největší počet diváků. Rybníčka zajímalo, zda provozovatelé multiplexů dopředu připraví sítě, aby Febio a dalších pět digitálních stanic mohly hned od začátku vysílat alespoň na šedesáti procentech území České republiky. Pro nás to je nesmírně důležité, protože těžko můžeme divákům říct, že začínáme vysílat a do jejich regionu se dostaneme za dva nebo tři roky,
vysvětlil.
Digitální televize ale zároveň připouští, že na budování takových sítí se za současné situace nebudou finančně podílet. Těžko po nás můžete chtít, abychom rozšiřovali vysílací sítě bez klientů. Jsme komerční společnost a děláme to, co si od nás naši zákazníci objednají,
kontroval Martin Roztočil, ředitel Úseku vysílacích služeb Radiokomunikací, které provozují v Praze, Brně, Ostravě a Domažlicích pozemní digitální multiplex A. Firma v červenci spustí digitální vysílání v severních Čechách, na další regiony se ale hned tak nedostane. Leda že by si to vyžádala Česká televize, Nova a Český rozhlas. Ti ale ve společné digitální síti dlouho nevydrží: ČT chce co nejrychleji přejít do vlastního veřejnoprávního multiplexu.
ČT chce vypínat analog
Nové digitální televize by mohly začít vysílat v září nebo říjnu 2008. Do té doby můžeme dělat dvě věci: buď budeme čekat, anebo začneme něco dělat,
konstatoval před poslanci Pavel Hanuš, vedoucí projektu digitalizace ČT. Veřejnoprávní televize však podle něj nehodlá ztratit další rok, a proto začala jednat s ČTÚ o rychlejším zavádění multiplexu veřejné služby, o jehož datový tok se podělí s Českým rozhlasem. Pro ČT je takové řešení výhodné: nemusí financovat rozšiřování multiplexu A do celé republiky, aby ho později opustila a začala budovat úplně nový vlastní veřejnoprávní multiplex. Nevýhodné je naopak pro Novu, protože ta se na digitálním vysílání podílí jen částkou, která odpovídá využívání jedné programové pozice v multiplexu, a sama by rozšiřování sítě do dalších lokalit nezaplatila.
Ostatně na semináři to potvrdil i generální ředitel Novy Petr Dvořák: Špatně se mi vysvětluje našim majitelům, proč vysíláme souběžně dva signály a platíme za ně, když analogově nás naladí všichni úplně v pohodě.
Už přede dvěma týdny Dvořák v rozhovoru pro DigiZone.cz řekl, že rozšiřování pozemního digitálního vysílání televize Nova do dalších regionů, aniž by mělo nějaký ekonomický smysl, vidí jako problematické. Nova tak v nejbližší době zahájí digitální vysílání jen v Ústí nad Labem, kde jí nic jiného nezbývá, protože už v létě její analogový signál z Bukové hory zruší digitální rozhlas ze sousedního Německa. A protože Nova nechce, aby analogové vysílání na severu Čech vypínala sama, uzavřela dohodu s ČT: pokud veřejnoprávní televize vypne analog v Ústí nad Labem, Nova solidárně ukončí analogové vysílání v Domažlicích, kde pro změnu s rušením analogového vysílání problém ČT 2.
Jak do dalších regionů?
Oba dva případy jsou vlastně vynucenou digitalizací a vynuceným vypínáním analogu. Jak ale docílit toho, aby provozovatelé multiplexů rozšiřovali digitální sítě a nezůstali jen v Praze, Brně a Ostravě? Vždyť už současné multiplexy, byť jsou přechodné, mají od ČTÚ kmitočtový příděl pro mnohem větší území, než na jakém ve skutečnosti vysílají. Získaly ho už v roce 2004 a ani v případě multiplexu A, který má klienty jisté a od října 2005 vysílá „řádně“, reálné pokrytí nedosahuje ani poloviny teoretických možností. Údajně proto, že jakmile dojde k překlopení přechodného multiplexu A do digitální sítě 2, jak to předpokládá Technický plán přechodu (TPP), získá definitivní multiplex jiné kmitočty a jiné kóty. Spouštět vysílání jen na krátkou dobu do letošního července, kdy přechodným multiplexům končí licence a má začít platit TPP, by tedy nebylo výhodné.
I tak se nabízí otázka, kdo tedy zaplatí výstavbu nových digitálních vysílačů, když sami operátoři tvrdí, že se jim budování sítí bez klientů nevyplatí. Počkáme na výsledek soudních tahanic o platnost digitálních licencí? To bychom se načekali. A mají vůbec nové digitální televize financovat budování vysílacích sítí, nebo mají podle licence nárok přijít a vysílat hned od začátku celoplošně? Těžko říct. Pochopitelné jsou argumenty obou stran. Proč by operátor stavěl vysílače a montoval vysílací technologii, když by tatáž technologie mohla během nekonečných sporů o vysílací licence zastarat a zůstala nevyužitá? A proč by provozovatelé digitálních televizí měli čekat na to, až se operátoři laskavě umanou vystavět síť, když mají oprávnění vysílat celoplošně, a to hned od začátku?
Hanuš: Ať přispěje stát
Pavel Hanuš se domnívá, že v přechodném období při zavádění DVB-T by měl operátorům pomoci stát. Něco jiného je stav, kdy máte vybudované sítě a noví hráči jen naskočí do éteru, a něco jiného je situace, kdy tyto sítě ještě nemáte, digitální televize nemají kde vysílat, a nemají ani peníze nazbyt, natož aby financovaly vznik těchto sítí,
říká Hanuš. V takovém přechodném období je pomoc státu na místě, protože to je stát, kdo chce digitalizovat televizní vysílání. Je to vynucená záležitost a bez státní pomoci se těžko obejde.
Celkové náklady spojené s přechodem na DVB-T odhaduje Hanuš na 17 miliard korun. Leoš Pohl, předseda představenstva společnosti Czech Digital Group (CDG), která provozuje přechodný digitální multiplex B v Praze, dokonce hovoří o 20 miliardách Kč.
Faktem je, že zatím všichni, co se okolo digitalizace pohybují, chtějí hlavně vydělávat. Digitální televize očekávají zisky z prodeje reklamních časů i doplňkových služeb, telekomunikační operátoři z poplatků za distribuci signálu, prodejci set-top-boxů z prodeje digitálních přijímačů, píárové agentury na přípravě státních kampaní na podporu digitalizace, různé finanční ústavy na speciálních akcích spojených s příspěvky na nákup set-top-boxů. Nikdo ale neřeší, odkud ty peníze přijdou. Představa, že by celou tuto částku do digitalizace napumpoval stát, je úsměvná. Provozovatelé multiplexů i televizních stanic se zkrátka budou muset smířit s tím, že pokud chtějí vydělávat na digitalizaci, čekají je nejdřív masivní investice. A třeba bez klientů. Obchod sebou prostě přináší rizika.
