Více

Vratislav Dostál: Výběr ředitele ČT Brno by měl být transparentnější. Vlastně o něm nic nevíme

„Česká televize by měla by posílit zpětnou vazbu s veřejností, té by měla jako médium veřejné služby skládat účty,“ říká v rozhovoru pro DigiZone.cz nový člen Rady ČT

Co vás vedlo ke kandidatuře do Rady České televize?

Čtyři a půl roku pracuji v internetovém Deníku Referendum, jehož ambicí bylo od počátku stát se hlasem lidí, kteří si jej nemohou v ostatních médiích opatřit, ať už penězi, svým vlivem či jiným způsobem. V tomto smyslu byla má kandidatura konzistentní, v redakci jsme si říkali, že by měl být tento hlas akcentován také v Radě ČT. Kdybych měl zopakovat motivaci pro kandidaturu do Rady ČT, byla to jednak ona reprezentace občanské společnosti, a s tím související přesvědčení, že by ČT měla posílit zpětnou vazbu s veřejností. Je to médium veřejné služby a proto by mělo předkládat účty veřejnosti, nikoli politickým stranám, ani Radě ČT – ta je pouze prostředníkem mezi vedením ČT a koncesionářem. Další věcí, kterou bych rád podpořil a ČT k ní podle mě dlouhodobě směřuje, je posílení role regionů ve zpravodajství. Měli jsme schůzku s ředitelem zpravodajství Zdeňkem Šámalem a sám zmiňoval, že to mají v dlouhodobých plánech. Myslím si tedy, že k tomu situace zraje. ČT by také měla daleko víc dbát na to, aby její strategické materiály byly podrobeny veřejné kritice a debatě.

K tomu se určitě ještě dostaneme. Do Rady ČT vás nominovalo Centrum pro média a demokracii, ve sněmovně vás však prosazovala především vládní ČSSD. Vyjednával jste si před samotnou volbou radních politickou podporu? Dostal jste třetí nejvyšší počet hlasů, podpořilo vás 123 poslanců.

To je mimochodem jedna z pozoruhodných zkušeností. Traduje se, a u volby některých radních to může být do značné míry pravda, že v Radě ČT jsou zástupci politických stran, že to jsou jejich vyslanci a plní tam funkci jejich prodloužené ruky. Moje osobní zkušenost je ale přesně opačná. Mimochodem, před třemi týdny na konferenci o veřejnoprávních médiích v Senátu tuto domněnku opakovala i Daniela Drtinová. Skoro jsem měl nutkání vzít si slovo a říci, jak došlo k mému zvolení. Dokonce nevím, zda bych se odvážil tak silné formulace, tedy že mě podporovala sociální demokracie. Vím, že se ta informace objevila v médiích, obsahoval ji i dopis, jehož spoluautorem byl Břetislav Rychlík a Olga Sommerová, a byl adresovaný volebnímu výboru sněmovny před druhým kolem volby radních. Vyjmenovali v něm pět kandidátů, o nichž tvrdili, že si je pan Jandák a další sociální demokraté vybrali a budou se je snažit se svými partnery z koalice protlačit sněmovnou. Sám takovou informaci nemám. Ani před prvním, ani před druhým kolem volby jsem nemluvil vůbec s nikým ze sněmovny. Aniž bych tedy pro to něco udělal, prošel jsem oběma koly volby, před třetím kolem jsem pak absolvoval dvě schůzky, které byly spíše informativní a jež jsem neinicioval. Kdybych to měl říci velice jednoduše, byl jsem se těm lidem představit.

A komu konkrétně, pokud to není tajné?

Není to tajné, v jednom případě šlo o zástupce ČSSD, ve druhém o představitele hnutí ANO. Dostáváme se k tématu, ke kterému bych se rád vyjádřil obecněji: vím o kritice způsobu výběru radních, pokud ale nyní Radu ČT volí Poslanecká sněmovna, což samozřejmě můžeme kritizovat, avšak dokud tomu tak je, považuji kritiku, kterak se politické strany domlouvají na podpoře kandidátů, za neoprávněnou. Neboť v politice to tak prostě chodí a jinak ani nemůže. Když se má sněmovna dopracovat k nějakému většinovému stanovisku, a neexistuje žádná strana, která by disponovala víc jak nadpolovičním počtem mandátů, pak je naprosto přirozené a logické, že musí dojít k nějaké předdohodě. Respektive, pokud by k ní nedošlo, pravděpodobně by se hlasy roztříštily a nebyl by zvolen nikdo. Taková situace by stejně politiky nakonec donutila, aby se k nějaké dohodě dopracovali.

Ono to je podobné jako se zasedáními Rady ČT. Existují veřejná jednání, a pak neveřejná setkání, na kterých se domlouvají „notičky“.

Přesně tak a netřeba za tím hned vidět špínu. Politika je navýsost kolektivní disciplína. Nerozhoduje jednotlivec, i vláda rozhoduje ve sboru, v Poslanecké sněmovně rozhoduje většina buď přítomných poslanců, nebo všech. To znamená, že jedním z elementárních předpokladů pro výkon politiky je schopnost nalézat kompromisy, schopnost ustoupit z kategorických požadavků a nalézt s partnery průsečík společných zájmů. Člověk, který není schopen podobného jednání, postrádá jednu ze základních vlastností, kterou politika jako specifická disciplína vyžaduje. Proto je podle mě taková kritika neoprávněná. Pokud máme poměrný volební systém a ve sněmovně jsou zástupci sedmi politických stran, tak předpokladem toho, aby došlo k nějakému většinovému stanovisku, je dohoda zástupců této většiny. Já jsem dostal ve volbě radních 123 hlasů, což nebylo zdaleka nejvíc. Současná vládní koalice disponuje 111 hlasy, volby se zúčastnilo okolo 180 poslanců, ke zvolení do Rady ČT tak bylo třeba 90 nebo 89 hlasů. To znamená, že jsem dostal relativně dost hlasů také od opozičních politiků. Ale o tom, kdo co dohadoval a s kým, informace nemám.

Volba byla zajímavá tím, že dva z šesti nových radních se rekrutují z okolí internetového Deníku Referendum – vy a Michael Hauser. Slavili jste to nějak v redakci?

Celý rozhovor si můžete přečíst v prémiové sekci DigiZone.cz

Tento článek patří do prémiového obsahu

Chcete-li mít přístup k exkluzivním informacím, zvolte prosím jednu z níže uvedených možností.

Jednorázová platba

30 Kč s DPH

Ztratili jste přístupový kód? Vyplňte stejnou emailovou adresu jako při původní objednávce a my vám kód znovu zašleme.

Předplatné

Předplatné pro soukromé osoby
785 Kč bez DPH za rok

Firemní předplatné
od 3 900 Kč bez DPH za rok

Proč číst premiový obsah?

Objednávka předplatného

Již máte předplatné?

Přihlaste se

Zaplatit můžete online pomocí některého z bohaté nabídky platebních kanálů od mobilních plateb až po platební karty. GoPay

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+