Více

Voyo Player: Multimediální krabička, která plní především svůj hlavní účel

Voyo Player je určen hlavně pro ty, kteří chtějí, aby jejich televizor nebyl zas tak hloupý, jako tomu bylo doposud. Podporuje i některé videoformáty, zázraky za 1399 korun ale nečekejte.

Seznámení s přijímačem na pohled

Voyo Player na první pohled zaujme svým vzhledem. Nejde o klasickou krabici, jak jsme zvyklí u řady přijímačů, ale o trojúhelníkový tvar. Ten symbolizuje logo samotné služby. Přednímu panelu dominuje symbol Voyo, hornímu panelu pak tlačítka s šipkou nahoru a dolu a mezi nimi Standby pro zapnutí případné vypnutí zařízení. Multimediální krabička je velmi lehká. Váží pouhých 257 gramů. Přípojná místa jsou umístěna ze dvou bočních stran. Na jedné jsou dva USB porty a Ethernet, na druhé pak zbývající konektory. Jmenovitě HDMI, AV, SPD-IF (optický zvuk) a DC 5V/2A pro připojení adaptéru.

Jako člověku, který píše o digitální televizi, mi pochopitelně nemohla utéct ani skutečnost, že je zde také možnost pro vsunutí dekódovací karty. V současné době se ale nevyužívá. Při pozornějším průzkumu panelu je tu možné najít i zakryté místo, které by mohlo, troufám si tvrdit, sloužit i pro potenciální umístění konektorů antény. Je to pouze můj odhad, ale ve spojení s faktem, že je tu místo pro dekódovací kartu, by to nebylo až tak nelogické. Ostatně, že by Nova v budoucnu chtěla nabízet v rámci pozemního vysílání multimediální služby (především ve spojitosti s DVB-T2), se tato skupina nikdy netajila.

Kromě samotného Voyo Playeru je pak součástí balení také adaptér, HDMI kabel (plus krytky na porty), DVD s manuálem v češtině a rumunštině, grafický průvodce instalací (opět v češtině a rumunštině) a Declaration of Conformity (Prohlášení o shodě).

Úvodní nastavení

Vzhledem k tomu, že jsem dostal Voyo Player z televize Nova již naistalován, první, co jsem udělal, bylo uvedení zařízení do továrního nastavení, tedy přesně do té podoby, v jaké ho dostane zájemce po jeho objednání. Nejprve na vás mluví přijímač v angličtině, což ovšem není žádný problém. Hned první položka totiž obsahuje možnosti jako Country, Language, Primary Audio a Primary Subtitules, kde je všude možné nastavit češtinu a tento jazyk už je tu (až na jednu výjimku) navíc předdefinován. Pro ty, kteří si na instalaci netroufají, je určeno video, které Nova umístila na svůj YouTube kanál. Provází jím Renata Czadernová.

Za zmínku mimochodem stojí fakt, že v menu jsou v podstatě pouze země (jazyky), v nichž působí CME. Jako bonus je tu pak angličtina. Ve druhém kroku se zadává PIN kód. Ten je z tovární výroby nastaven na staré známé heslo 0000, můžete si ho ovšem změnit na vámi libovolná čtyři čísla. Abych měl ovládání co nejjednodušší, nechal jsem tedy heslo takové, jaké mi nabídl Voyo Player. Třetí položkou je formát obrazu. Na výběr je jich pět – 16:9 vertikální ořez, 16:9 roztažení, 4:3 horizontální ořez, 4:3 na střed a 4:3 smrštění. Pro lepší představu je doplněno vše grafikou, takže i běžný uživatel je v obraze.

Nastavení kvality videa a Wifi sítě

Voyo Player podporuje skrze HDMI kabel pouze HD rozlišení, to znamená formáty 720p, 1080i a 1080p. Osobně jsem zvolil možnost prostřední. Vzhledem k tomu, že zařízení podporuje připojení k internetu jak prostřednictvím klasického LAN (internetového) kabelu, tak i WiFi, vybral jsem si bezdrátový přenos. Ostatně, i drátů už mám doma víc než dost a navíc mě zajímalo, jak bude konfigurace pro internetovou část vypadat. Poradí si s ní běžný uživatel? Tady nastal první problém. V seznamu se mi po vyhledání bezdrátových sítí objevily zprvu pouze dvě – make.believe (tedy nějaké zařízení od Sony) a tramin (neznámá privátní WiFi). WiFi DigiZone.cz, jak je nazvána moje domácí síť, v seznamu nejprve chyběla.

Na výběr je buďto připojení prostřednictvím Wifi nebo LAN kabelu

Na výběr je buďto připojení prostřednictvím Wifi nebo LAN kabelu

Tuto skutečnost si vykládám tak, že Voyo Player nemá dostatečně silný přijímač WiFi signálu. Na sídlišti bych ostatně očekával více než jen dvě sítě. Stačilo, když jsem si na mobilním telefonu dal vyhledat WiFi signály. Našlo mi jich to v naprosto stejném místě pět (a i to mi přišlo málo). Najednou jsem se podíval na obrazovku televizoru a v seznamu se mezitím objevily i další sítě a nechyběla tu ani ta moje. Signál byl v místě Voyo Playeru dostatečný. Router se nacházel přibližně pět metrů od něj. Po zvolení dané WiFi se vám objeví virtuální klávesnice, kde vyťukáte heslo. Uvítal bych možnost, kdyby si ho bylo možné zobrazit v případě, že vás přehrávač upozorní na chybu. Jsou vidět pouze hvězdičky.

Seznam Wifi sítí, které jsou k dispozici

Seznam WiFi sítí, které jsou k dispozici

Nemáte účet na Voyu? Zapněte nejprve počítač

Dalším krokem už je přihlášení na Voyo účet, kdy je nutné zadat jeho uživatelské jméno a heslo. V případě, že ještě nejste zákazníky tohoto videoportálu, je nutné registrovat se na PC, nechat si vygenerovat údaje, zaplatit a přihlašovací údaje napsat do uvedených položek. Virtuální klávesnici naštěstí můžete přepínat ve čtyřech režimech a znaků je poměrně dost, takže pokud máte v heslu například pomlčku nebo něco podobného, není to problém. Jakmile zadáte přihlašovací údaje a dojde k propojení se serverem Novy, Voyo Player nabídne možnost aktualizace softwaru. V případě, že je váš firmware aktuální, jste na tuto skutečnost během chvíle upozorněni. Poté už stačí jen potvrdit dokončení instalace a je hotovo.

V úvodním menu je k dispozici šest položek – Média, TV Živě, Videoknihovna, Aplikace, Nastavení a Nápověda. Menu si můžete vzdáleně představit jako položky v klasických boxech, jen s tím rozdílem, že tu chybí jakákoliv grafika. Nutno upozornit, není to na škodu. Obrazovka alespoň působí čistým dojmem a neotravuje zbytečnými položkami. Nesmí tu chybět pochopitelně ani logo (a název) samotného Voya – modrá rybí hlava umístěná v pravém horním rohu symbolizující pravděpodobně mrštnou štiku vod českého internetu. Osobně jsem nikdy po smyslu tohoto identifikátoru nepátral, ale myslím, že nejsem daleko od pravdy.

Multimedia: Co Voyo Player slibuje a jaká je realita

Na krabici Voyo Playeru je uvedeno, že podporuje formát videa MKV. Zde jsem pochopitelně zbystřil, protože kdo si přehrává filmy, ví, že pod touto zkratkou se může skrývat poměrně řada neznámých. Byl jsem proto zvědav, i vzhledem k tomu, že firmware v zařízení byl aktuální, jak si skutečně Voyo Player s formátem MKV poradí. Připojil jsem proto externí disk Western Digital My Passport, který byl inicializován bez problémů. Dokonce mi i přehrávač sám nabídl, zdali z něj chci přehrát video, audio nebo fotky. Tuto možnost jsem stornoval a raději sám vstoupil do položky Média, kde se mi objevila struktura složek celého disku. V souboru Kino HD jsem vybral snímek 300: Bitva u Thermopyl (rok 2006).

Na poprvé úspěch. Film se začal přehrávat a obrazová kvalita byla dobrá. Nebylo však zdaleka vyhráno. Nabízela se řada otázek typu: Dokáže přehrávač správně zobrazit titulky? Bude možné přepínat audio stopy? A řada dalších. Vše je svázáno především s faktem, že snahou CME bylo, aby na dálkovém ovládání bylo co nejméně tlačítek a obsluha Voyo Playeru byla co nejjednodušší. V tomto směru mi ale ovládání virtuálního přehrávače připadalo trochu neohrabané. Chvíli mi totiž trvalo pochopit, jak se video přetáčí dopředu nebo dozadu a jak ho vůbec zastavit, či znovu spustit. Na dálkovém ovládání tato tlačítka vůbec nejsou. Jsem toho názoru, že těch pár „knoflíků“ navíc by už nikoho nezabilo…

Akční komiksový hit 300: Bitva u Thermopyl byl jedním z mála filmů, které se ve formátu MKV podařilo přehrát.

Akční komiksový hit 300: Bitva u Thermopyl byl jedním z mála filmů, které se ve formátu MKV podařilo přehrát.

Nedostatečná podpora MKV a problém s titulky

Ne všechny filmy se ale podařilo přehrát. Platilo to například u novějších snímků z posledních několika let – 500 dní se Summer, 127 hodin, Černá labuť, ale i starších filmů jako Agent bez minulosti. Aniž bych tedy podrobněji zkoumal parametry jednotlivých videí, rozhodně neplatí, že podpora MKV by byla stoprocentní. K ruce jsem si vzal proto manuál v elektronické podobě na přiloženém originálním CD. Bohužel, ani tady jsem se bližší informace nedozvěděl. V manuálu se bohužel o podpoře formátů nehovoří vůbec. Musí vám tak stačit stručná informace na krabici zařízení. U souborů v SD kvalitě jsem neměl problém.

U některých filmů skončilo i začalo přehrávání pouze černou obrazovkou. Vybrané video se vůbec nespustilo.

U některých filmů skončilo i začalo přehrávání pouze černou obrazovkou. Vybrané video se vůbec nespustilo.

Voyo Playeru dělá problémy také čtení titulků. Titulky můžeme rozdělit do dvou kategorií – titulky integrované přímo v přehrávaném souboru (například MKV ripnutá přímo z Blu-ray) nebo externí. U těch prvních jsem nikdy nezaznamenal žádný problém, tedy konkrétně u filmů, které se podařilo spustit. To už se bohužel nedá říci o těch, které jsou ke zvolenému titulu dodány formou dalšího souboru. Objevuje se klasický problém některých multimediálních zařízení – Voyo Player nezvládl správné zobrazení titulků ve formátu SRT, a tak české znaky s diakritikou nezobrazil vůbec. Tam, kde jich je hodně, pak úplně ztratíte smysl děje…

Voyo Player se ve vložených titulcích s českou diakritikou nekamarádí. Tyto znaky úplně ignoruje.

Voyo Player se ve vložených titulcích s českou diakritikou nekamarádí. Tyto znaky úplně ignoruje.

Podpora audia a obrázků

K podpoře audia se není asi třeba blíže vyjadřovat. Na krabici Voyo Playeru se píše o formátu MP3, a tak jsem toho ani více nečekal. Alba, která jsem si na externí disk přesunul, šla přehrávat bez problémů. Chvilku mi trvalo, než jsem pochopil, že je možné si vytvářet i vlastní playlist a do něho skladby umisťovat. Písničky bylo možné do seznamu přesouvat i dodatečně. I když jste přehrávač tedy opustili, aktuální skladba stále hrála. Do jeho prostředí jste se mohli vrátit potvrzením patřičné volby. Přehrávač je jednoduchý, jen je nutné si opět zvyknout na jeho ovládání, které je dáno tím, že na „dálce“ máte omezený počet tlačítek.

Kdo si pustí na Voyo Playeru MP3 soubory, neměl by mít s nimi problém.

Kdo si pustí na Voyo Playeru MP3 soubory, neměl by mít s nimi problém.

Zobrazování fotek probíhá vcelku rychle. Chvilku může pochopitelně trvat načtení jejich náhledů z externího disku, což ovšem není nic zvláštního. Zobrazení je tedy v první fázi buďto možné formou náhledů, případně jako volbu dané fotky přes celou obrazovku a malými náhledy následujících a předchozích obrázků. Tato možnost mi nejprve vůbec nefungovala, ale po načtení fotek formou prezentace už šla bez problémů. Právě prezentace je další z možností, jak si obrázky na Voyo Playeru prohlížet. Možné je zvolit interval automatického přepínání 3, 5 a 10 vteřin.

Prostředí Voyo.cz

Ačkoliv toho už o Voyo Playeru bylo napsáno poměrně dost, nedostali jsme se zatím k tomu nejdůležitějšímu, k čemu je primárně určen – zobrazení a přehrávání titulů z videoportálu Voyo.cz. Tuto položku najdeme pod možností Videoknihovna. Pokud byste z ní chtěli vyskočit, tlačítko Zpět vám bude k ničemu. Musíte zvolit Menu. Na úvodní obrazovce v době psaní textu (neděli odpoledne) rotovalo osmnáct titulů různých žánrů. Nechyběly tu ty, které portál nabízí exkluzivně – Perníkový táta (Breaking Bad), Laskavý dotek (The Client List, II. řada) – původní tvorba Novy byla ztělesněná Gymplem (dříve než v TV). Z nabízených filmů tu byly k dispozici například Dredd (2012), Želvy ninja (2007) nebo Kamarádova holka (2008).

Chvilku jsem tápal, jak se dostat do hlavního menu. Šipky byly aktivní pouze ve směru doleva nebo doprava a položka Menu by vás hodila zpět do úvodního rozhraní Voyo Playeru. Naštěstí je tu ikona rybí hlavy, a to bylo to správné tlačítko. Vybírat tedy můžete s položek Filmy, Seriály, Pořady, Zprávy, Sport a Děti. Po potvrzení kterékoliv z nich se objeví seznam pořadů v dané kategorii. Pro zajímavost jsem tedy zvolil Dredda, kdy se následně objevila úvodní obrazovka, která blíže popisovala děj a dominovala ji úvodní fotka. Pokud by vám snímek nevyhovoval, můžete si zobrazit „podobné tituly“. Berte to ale hodně s rezervou. V mém případě šlo například o Rudého barona, Tygra a draka nebo Veřejného nepřítele.

Přehrávání titulů na Voyu

Vzhledem k tomu, že používám 30megabitové kabelové připojení, nebylo pro mě přehrávání titulů z Voyo.cz absolutně žádným problémem. Videa se přehrávala naprosto plynule, k zamrznutí došlo párkrát, než se titul načetl. Jak už Nova dříve informovala, kvalita videa je odvislá od rychlosti vaši linky. Videa je možné také přetáčet, a to buď o půl minuty vpřed, nebo vzad. Opět mě chvíli trvalo, než jsem se zorientoval v ovládání přehrávače. Hlasitost ovládáte tlačítky +/-, ale tím klasika končí. Pauzu nebo opětovné přehrávání aktivujete tlačítkem OK, přesun v čase pak šipkou vlevo nebo vpravo. Zároveň máte možnost dostat se na jakoukoliv část spuštěného videa pomocí zeleného tlačítka.

Prostřednictvím Voyo Playeru je pochopitelně možné sledovat také vysílání v reálném čase (Nova, Nova Cinema, Telka a placená Nova Sport), ale zároveň i online kanály Voyo Cinema a Nova News. K dispozici je nejen samotné lineární šíření, ale i elektronický programový průvodce. Ten by bylo možné do budoucna eventuelně doplnit nejen o strohý výčet pořadů, ale i jejich anotace. Místo by se tu rozhodně našlo. V případě, že daná stanice není pro daný pořad držitelem internetových práv, objeví se vám obrazovka oznamující: „Je nám líto, ale pro právě běžící pořad nemáme práva pro internetové vysílání. Děkujeme za pochopení.“ Ještě důležitá poznámka k filmům a seriálům – jazyk a případně titulky jsou dopředu navolené.

Když jsem si vysílání v rámci Voyo.cz poprvé pustil, kladl jsem sám sobě otázku: Proboha, co je tohle za mazanici? Naštěstí jsem od ní brzo mohl upustit, protože kvalita se automaticky přizpůsobuje rychlosti vaši linky. Kvalita obrazu se tak může tedy pohybovat od velice nízké při pomalém připojení až po vizuálně velmi dobrou odpovídající klasickému PALu. To rozhodně oceníte například při sledování přenosů z kanadsko-americké NHL. Osobně jsem tuto možnost pochopitelně vyzkoušel a mohu říci, že i při rychlých scénách byl puk bez problémů vidět. Zlepšující se kvalitu obrazu můžete velmi dobře pozorovat například u postupně ustupujících artefaktů u loga daného kanálu.

Aplikace: Facebook, Počasí a tn.cz, chybí YouTube

První aplikací, kterou jsem byl ochoten vyzkoušet, byl Facebook. Přiznám se, že mě na začátku příliš nepotěšila tradiční hláška, že program získá veškeré informace o mně a mých přátelích, ale pro potřeby testování jsem to byl schopen překousnout. Navíc, v dnešní době stejně žádné soukromí neexistuje, jak jsem se osobně před několika dny sám přesvědčil. Když se ale objevila informace, že Voyo Player chce za mě zveřejňovat na Facebooku obsah, tak jsem raději tuto možnost vzdal. Aplikace nicméně funguje podobným způsobem jako v chytrých televizorech, budete ji mít ale maximálně tak na kontrolu dění online. Od psaní statusů odradí virtuální klávesnice.

Podle mého názoru by se dalo rozhodně zapracovat na předpovědi počasí, která je velice strohá. Jsou zde v podstatě pouze grafické symboly, předpokládaná teplota a jedním dvěma slovy stav, tedy například většinou oblačno, polojasno apod. Že to stačí? Rozhodně ne. Bylo by fajn, kdyby si mohl uživatel předdefinovat, která lokalita ho zajímá a dozvěděl se i další údaje. Škoda je i omezení pouze na Českou republiku. Kromě Prahy jsou zde všechna významná krajská města. Pokud nic jiného, pak bych uvítal podrobnosti alespoň formou textové předpovědi. Použití aplikace „Hodiny a datum“ mi pak přijde naprosto zbytečné. Stačí, když se podíváte na nástěnné hodiny a máte úplně stejnou službu. V seznamu aplikací nenajdete překvapivě YouTube.

Špatně nevypadá po grafické stránce aplikace webu tn.cz, tedy zpravodajského portálu televize Nova. I tady by ale bylo co vylepšovat, například možnost sdílet články na sociálních sítích, případně psát komentáře. Texty se zobrazují v celé své délce, tedy včetně titulků, perexů i samotného těla zprávy. Nejde tedy o pouhý výtah formou RSS kanálu.

Rozhoduje cena

Zařízení Voyo Player rozhodně uvítají ti uživatelé, kteří chtějí do svého „hloupého“ televizoru dostat obsah portálu Voyo.cz. Přehrávání filmů zde probíhá po počátečním možném pomalejším načtení naprosto bez problémů a potěší možnost sledování online vysílání placených programů, které na internetový stream dosahuje skutečně solidní kvality. Vše ostatní je pak zapotřebí chápat jako bonus. Podpora formátu MKV není tak velká, jak byste čekali. Některé filmy přehrajete, u jiných vám pak zůstane pouze černá obrazovka. Problémy má Voyo Player také se zobrazením diakritiky u dodaných titulků, například ve formátu SRT.

Za cenu 1399 korun je ale Voyo Player dobrou volbou pro ty, kteří nechtějí mít nabité multimediální centrum, za tu cenu to ostatně ani nejde, ale zároveň si chtějí se svou televizí užít dostatek zábavy. Při přehrávání obsahu z portálu Voyo si pak budou muset zvyknout na „trochu“ jiné ovládání, než u klasických přijímačů, které může plést i zkušené uživatele. Pár tlačítek navíc pro přehrávací sekci by dálkovému ovládání rozhodně neuškodilo. Na druhou stranu by ale zase utrpěla snahy CME o jeho co nejmenší velikost a co nejsnadnější manipulaci. Uvidíme, jak toto zařízení dokáže případně zahýbat se zákaznickou základnou Voyo.cz, kterých podle poslední oficiální zveřejněné zprávy bylo lehce přes 27 tisíc.

Recenze na Voyo Player se objevila také na našem sesterském webu Lupa.cz. Televizi Nova bych chtěl poděkovat za poskytnutí zařízení a možnost využívat službu Voyo.cz.

Anketa

Pořídili byste si Voyo Player?

16 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 9. 2014 14:06

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+