Více

Vladimír Mužík: Bulvarizace Televizních novin? Ne, jen přirozený vývoj

Není pravda, že by nám nové Události ČT ubíraly diváky, říká v rozhovoru pro DigiZone.cz ředitel zpravodajství Novy

Když jste letos v únoru přebíral vedení zpravodajství Novy po Martinu Ondráčkovi, pět reportérů domácí redakce podalo na protest proti zaváděným změnám výpověď. Dva ji nakonec stáhli. Už se situace uvnitř redakce uklidnila?

Naprosto. V jednotlivých odděleních jsme udělali strukturální změny a situace se zcela uklidnila. Samozřejmě mě mrzí, že někdo po dvou dnech vyvozuje, jakým stylem se bude zpravodajství vyvíjet a dělá si z toho ukvapené závěry. Mrzelo mě to, byla to nepříjemná situace, ale zvládli jsme ji a rozpohybovali další změny. Ne všechno, co se ze začátku jeví špatně, nakonec špatně dopadne.

O jak radikální změny šlo, když reportéři podávali výpověď po dvou dnech od vašeho nástupu do funkce?

Nevím, co jim vadilo. Vůbec mi nepřišlo, že bych zaváděl nějaké radikální změny. Nastartovali jsme určitý proces změn, který jejich rozhodnutím jen urychlil tempo. Jsem rád, že nás to donutilo být v určitých věcech rychlejší, než jsme předpokládali.

Dají se říct příklady těch změn, které vyprovokovaly onu pětici k výpovědi?

Opravdu nevím. Možná jiná skladba zpráv, protože se teď snažíme otevírat Televizní noviny tou nejlepší věcí, kterou máme. Za dva dny ale v televizi nezměníte nic, takže nevím.

Z toho, co od odcházejících reportérů prosáklo do médií, jim mělo vadit posilování showbyznysu v Televizních novinách a větší příklon k bulvarizaci zpráv.

Televizní noviny jsou infotainment. Jestli bulvarizace znamená, že jsou zprávy zajímavější pro lidi, tak proč je to vnímané tak pejorativně? Opravdu to nechápu. Bulvarizace je slovo, které se používá pokaždé, když se někdo v médiích snaží něco změnit. Jediné opravdu nebulvární médium, které znám, je Neue Zürcher Zeitung, donedávna ještě totálně černobílé noviny, které píšou zprávy o politice a ekonomice a občas k tomu přidají trochu sportu. Jinak všechna média procházejí změnami, stejně jako jimi prochází celá společnost. Každé zpravodajství se po určité době mění. Proto zmínky o bulvarizaci odmítám, podle mě je to naprosto vyčerpané slovo.

Místo odcházejících reportérů jste nabral posily z Óčka a Primy. Přijdou ještě nějací další noví lidé, než už máte stop stav?

Máme už plno, dokonce přeplněno. Samozřejmě se ale nebráníme přijmout někoho dobrého. Stojíme o kvalitní lidi. Jsem rád, že se reportéři, kteří k nám nastoupili, velmi dobře uvedli. Lenka Benešová je výborná v živých vstupech, Ladislav Hruška také, ale na Nově má trošku jiný styl, než měl na Primě. Není tolik vyexcitovaný, je přirozenější. Nová krev zvyšuje konkurenci i uvnitř redakce, což je velmi důležité. Nejen v redakci Televizních novin, ale i v rámci celé skupiny Nova. Máme agenturu Mediafax, portál tn.cz, a z jejich redaktorů musíme být schopni produkovat lidi, kteří se dokáží objevit i na televizní obrazovce.

Čerstvě k vám přechází Roman Pistorius, který ještě nedávno moderoval Události na České televizi. Co všechno bude mít na starosti?

Zrovna dnes je na Nově a zaučuje se (rozhovor vznikal ve čtvrtek 17. května, pozn. red.). Bude editorem televizního zpravodajství. Na starosti tedy bude mít texty a kooperaci s redaktory. Jsem rád, že k nám nastupuje.

Kolik takových editorů máte?

Dva, stejně jako v jiných televizích. Navzájem se střídají ve službách. Druhou editorkou je Eva Chaloupková, která je na Nově už delší dobu.

Jak dlouho jste Romana Pistoriuse přemlouvali, aby odešel z ČT na Novu? Nebo jste ho nemuseli přemlouvat?

Bylo to poměrně rychlé, trvalo to asi čtyři dny. Známe se, Roman Pistorius už dřív pracoval na Nově, ještě v dobách ČNTS (někdejší servisní organizace Novy v dobách, kdy tato televize sídlila v Měšťanské besedě v centru Prahy, pozn. red.), stejně jako já. Proto to bylo rychlé, navzájem jsme si řekli svoje představy a porozuměli si.

Nabídka přišla od Novy, nebo se Roman Pistorius sám přihlásil, že by měl zájem přejít z ČT k vám?

Bylo to vzájemné. Nedomlouvali jsme se přes žádné prostředníky. Sešli jsme se, bavili se a vyplynulo z toho, že by měl zájem pracovat na Nově.

Ptám se na to proto, že jeho přechod na Novu přišel krátce poté, co jej ČT stáhla z moderování Událostí a nabídla mu novou funkci režiséra zpravodajství.

Jeho vnitřní motivaci přesně neznám, ale jsem rád, že jsme získali tak kvalitního editora, který nám bude schopen pomoci se zprávami. Potřebujeme kvalitní lidi (Roman Pistorius byl editorem zpráv už v době, kdy moderoval Události na ČT, dokonce i před svojí moderátorskou érou, která začala poté, co se Jiří Janeček v roce 2003 stal generálním ředitelem ČT a Pistorius ho v Událostech nahradil, pozn. red.).

Od vašeho nástupu do funkce zmizely z obrazovky dvě výrazné tváře Novy, moderátor Televizních novin Pavel Dumbrovský a sporťák Václav Tittelbach. Proč zrovna oni dva? A chystáte se v personálních změnách pokračovat?

V televizi nejsou žádné změny nikdy vyloučeny, a teď jsme zrovna v období, kdy se na Nově změny dějí. Toto byla jedna z plánovaných změn, na které nevidím nic zvláštního. Tým je třeba posilovat, určitým způsobem vyvíjet.

A ti dva byli jeho slabším článkem? Nebo jste si udělali nějaký průzkum a vyplynulo to z jejich obliby či neobliby u diváků?

Televize si dělají divácké průzkumy neustále. Můžete se jimi řídit, ale také nemusíte. Nechci moc zabíhat do podrobností, prostě jsme se takto rozhodli.

Budou nějaké další personální změny?

Říkám, že v televizi se nikdy žádné změny vyloučit nedají, ale momentálně – tedy v nejbližší budoucnosti – žádné změny plánované nemáme.

Chystáte nového moderátora Televizních novin místo Pavla Dumbrovského?

Ne, zatím ne.

Takže budete mít pouze dvě moderátorské dvojice?

Ano, už jsou jen dvě.

Ani na podzim se je nechystáte posílit o třetí?

Ne. Myslím si, že dvě dvojice jsou tak akorát. Samozřejmě se může stát, že se časem rozhodneme pro třetí dvojici, ale zatím tomu tak není.

Krátce před startem nových Událostí České televize prošly Televizní noviny určitým faceliftem, upravily svoji vizáž, celkově zrychlily, včetně úvodních headlinů, změnili jste i nasvícení a úhly kamer. Reagovali jste tím na ony dlouho avizované změny v Událostech, nebo to spolu vůbec nesouviselo?

Lídr trhu se určitě nemůže měnit podle toho, co dělá třetí na trhu. Změny jsme plánovali docela dlouho. Každé médium po určité době prochází faceliftem. Není to reakce na nikoho. Měli jsme vnitřní potřebu něco udělat s Televizními novinami, zdynamizovat je. Rozhodně to nebylo na základě změn ve zpravodajství ČT. Podle té se nemůže jednička na trhu orientovat.

Nicméně změny v Událostech ČT nastartovaly i určité úpravy ve zpravodajské hodině na Primě family. Měnily se vysílací časy jednotlivých relací v této hodině, což mohlo také trochu zasáhnout Televizní noviny. Krimi zprávy najednou začínaly přímo proti Televizním novinám, zkrátila se stopáž VIP zpráv. Události ČT jsou od dubna výrazně delší, hodně přesahují do Televizních novin na Nově. Jak tyto změny zasáhly sledovanost hlavních zpráv na Nově?

To je těžké říct, zda nás to zasáhlo nebo ne. Sledovanost Televizních novin ale stoupá. Doufám, že nás to tedy ovlivnilo jenom pozitivně. Konkurence se vždycky snaží potlačit toho druhého, to je princip trhu. Nám ale sledovanost neklesá. Jsem nadšený, že se nám daří.

Ovlivnila vás nějak delší stopáž Událostí ČT, které už od loňského října postupně překračovaly hranici 19:30 a nyní jdou poměrně dlouho souběžně s Televizními novinami? Klesla kvůli tomu nějak křivka sledovanosti zpráv na Nově v době, kdy jdou obě relace vedle sebe?

Určitě ne, ve slotu od 19:30 do 20:00 žádný pokles nezaznamenáváme.

Přitom generální ředitel ČT Petr Dvořák v nedávném rozhovoru pro Hospodářské noviny řekl, že jedním z efektů proměny Událostí je pokles sledovanosti Novy.

Pan ředitel ČT bohužel neměl pravdu. Asi se v těch číslech trochu přehlédl.

S jakým zadáním jste vlastně přebíral vedení zpravodajství?

Abychom byli co nejlepší.

Co to znamená v číslech?

Nechci říkat žádná čísla, protože by se to mohlo otočit proti mně. Vypadalo by to, že si dávám nějaký cíl, který by se pak třeba nepovedlo splnit a hned by se na tom všichni vozili.

Ani interně nemáte od vedení stanovený nějaký cíl?

Cíl je samozřejmě mít co nejvyšší sledovanost. To je ale přirozené.

Máte tedy alespoň stanovenu nějakou hranici, pod kterou by Televizní noviny neměly v počtu diváků klesnout?

Nesmějí klesat vůbec (smích). Žádný manažer vám neřekne, že můžete klesnout na určitou hranici. Žádné takové zadání tedy nemáme, chceme mít co nejvyšší sledovanost a byli bychom rádi, kdybychom se vrátili na čísla, která měly Televizní noviny přede dvěma lety.

Je to ale reálné v době, kdy existuje mnohem víc televizí a diváci mají větší výběr, na co se dívat?

Je to samozřejmě těžší, ale klást si malé cíle je hrozně nudné. Je to těžké, ale doufejme, že se to podaří. Budu velmi rád, když nebudeme klesat. Čísla ukazují, že neklesáme.

Televizní noviny mívaly ještě nedávno stabilně přes dva miliony diváků, teď je mívají jen někdy. Čím to je? Letním počasím?

Určitě. Tak to je ale se všemi médii. Věřím, že DigiZone.cz má v létě mnohem menší návštěvnost než v zimě.

Možná se budete divit, ale poslední dva roky jsme v létě nijak dramaticky neklesli, spíš naopak.

Tak to se asi v oboru něco dělo. Gratuluji.

Děkujeme. Myslíte si, že ten pokles počtu diváků pod dva miliony je nárazový a po letní sezóně se vrátíte na tuto hranici?

Doufám, že ano, ale opakuji, že si nedávám za cíl žádné konkrétní číslo. Samozřejmě bych byl rád, kdyby Televizní noviny měly deset milionů diváků. Budu rád, když jich bude co nejvíce. Ale nás zajímají hlavně podíly na trhu, ty se řeší v médiích.

Podíly na trhu jsou ale čistě marketingová záležitost, na ty neprodáváte reklamu. Inzerenty zajímá reálný zásah diváků, tedy jejich počet, ne koláč sledovanosti.

Ale pro nás to je důležitý nástroj, kterým se poměřujeme s konkurencí.

Televizní noviny výrazně posílily živé vstupy z terénu. Nejsou to ale někdy jenom vstupy pro vstupy? Na co je živý vstup z krajského města, kde reportér odříká něco, co se stalo před několika hodinami, a ještě k tomu stojí někde na střeše a ne na místě, kde se to odehrálo? Takový vstup nemá zpravodajsky moc velký smysl.

Odmítám, že by to nemělo zpravodajský smysl. Reportáže musí mít určitou délku, aby nebyly nudné a byly dynamické. Nevejdou se do nich všechny informace, tudíž často část informací podáváme v živém vstupu, který to téma buď uvede, nebo ukončí. To, že máme nejvíc živých vstupů ze všech televizí a že je ostatní televize od nás začaly kopírovat, čímž myslím zejména Primu, ukazuje, že jdeme správnou cestou. Navíc je vidět, že diváci mají živé vstupy rádi, chtějí být součástí děje. A že přímé přenosy děláme ze střech domů? Prostě nemáme tolik prostředků jako ČT, abychom si mohli koupit „27“ SNG přenosových vozů a posílat je po celé republice. Snažíme se dělat zpravodajství efektivně tak, aby zároveň dobře vypadalo. Samozřejmě budeme pracovat i na tom, abychom měnili prostředí, odkud vstupy děláme. S přibývajícími novými technologiemi by se nám to mohlo podařit.

Do Televizních novin se také vrátily pravidelné živé rozhovory s aktéry dne.

To je podle mě důležitá věc, protože pokud je redaktor u nějaké události a vyzpovídá ho živě, je dobré, aby tento člověk řekl své osobní prožitky. Nedávno jsme měli na živo profesora Pirka, který provedl transplantaci srdce režisérovi Jakubiskovi.

Ano, z Brna a taky stál na střeše (smích).

Nesnižoval bych ten rozhovor jen pro to, že byl ze střechy. Když jde o takového hosta, je jedno, odkud děláte vstup. Nevidím na tom nic špatného. Živé vstupy ze střech bych vůbec nesnižoval, jsme komerční televize, která je schopná se připojit ze všech krajských měst živě. Je to pro nás strašně důležité. A že k nim nepoužíváme přenosový vůz, který stojí deset milionů korun? To bych neřešil. Musíme hledat alternativní řešení, aby to dávalo ekonomický smysl. Nova má dva SNG přenosové vozy a nakupuje nové technologie, takže se bude moci připojovat z daleko více míst a mnohem levněji.

Máte u těch rozhovorů s aktéry dne nějak jasně stanovené scénáře? Všiml jsem si, že se moderátoři ze studia vždycky ptají na dvě otázky, střídají se v jejich pokládání, takže to vypadá, že mustr je vždycky stejný.

V rámci zpravodajských pravidel máme rámcově stanoveno, jak by to mělo vypadat. Detaily samozřejmě ne, protože živý vstup nemůžete mít dopředu dopodrobna rozplánovaný.

Takže když je rozhovor zajímavý a přetáhne stanovený čas, je to jedno?

Není to problém.

Jaký manévrovací prostor vlastně máte se stopáží Televizních novin? Nikdy není úplně stejná. Standardně máte asi 27 minut, jak moc byste je mohli natáhnout, abyste ještě nenarušili další vysílání?

Musíme stihnout odvysílat reklamu, na tu jsou zákonné limity. Reklama je pro komerční televizi důležitá a zákon je třeba dodržovat. Takže nemůžeme na odbavovacím pracovišti říct, že Televizní noviny budou mít tři čtvrtě hodiny. Ale určitě se dají lehce natáhnout, pokud máme zajímavý obsah.

S rozhovory v hlavních zprávách se poslední dobou rozjely všechny velké televize. Česká televize mívá v Událostech k tématu dne rozhovor, při kterém se moderátor s hostem procházejí po ulici. Nedávno dokonce Jakub Železný chodil s ministrem obrany Alexandrem Vondrou po trávníku před ministerstvem a jeden z kameramanů je snímal až umělecky přes odkvetlou pampelišku. Uvažujete taky o nějakém takovém zpestření?

Jako že bychom rozhovory snímali přes pampelišku?

To úplně ne, ale v Událostech se moderátor s respondentem prochází, což je z hlediska českého televizního zpravodajství úplně nová forma natáčení rozhovoru. Takže mě zajímá, jestli uvažujete o nějakém takovém zpestření formy rozhovoru.

My to už děláme, třeba když míváme rozhovory se starosty nějakých obcí. Zda při tom reportér s respondentem chodí nebo ne, mi přijde podružné. Důležité je, aby měl respondent co říct.

Nejde vám tedy o formu, ale spíš o obsah.

Nejdůležitější je obsah, a hned po něm je forma. Ta nikdy nesmí popírat obsah, ale zároveň nesmí být ani nad ním.

Čtenář DigiZone.cz Jiří Job se ptá, zda budete měnit i reportéry v krajských redakcích, nebo je alespoň posilovat. V řadě míst máte jen jednoho krajánka.

Budeme přemýšlet o restrukturalizaci a případném posílení krajských redakcí. V každém kraji teď máme různý počet reportérů.

Všiml jsem si, že z některých krajů jste si reportéry stáhli do Prahy.

Jednoho, Jakuba Bystrzického z Pardubic. Ale brzy se zase vrátí do Pardubic.

Takže byl v Praze na stáži?

Ano. Pro krajské redaktory je dobré, aby viděli, jak to chodí v Praze. Potom některé procesy chápou jinak, než když se o nich dozvídají zprostředkovaně ve svém regionu.

Čili nejde o nějakou výjimku a do pražské centrály budou jezdit i další krajánci?

Přál bych si to, a asi to tak i bude. Každý by tu měl pobýt alespoň jeden týden v roce.

Další čtenář Petr Stojaník se ptá, zda nemáte kvůli bulvarizaci Televizních novin a změnám ve zpravodajství problém shánět zájemce o práci na Nově.

Nemáme. Byl jsem až překvapen, kolik lidí chce pracovat na Nově.

Aktuální dotaz má čtenář Jaroslav Havela: Jak budete reagovat na stížnost romských aktivistů, podle nichž Nova záměrně útočí na Romy a dezinformuje. Mají na mysli onu reportáž o údajném útoku Romů na dívku v Liberci, který si napadená vymyslela.

Televize Nova je velmi citlivá k národnostním menšinám. Velmi ostře se ohrazuji proti tomu, že jsme zaměření proti Romům. Zmíněná reportáž nebyla o tom, že za útokem stojí Romové, ale že to tvrdí dívka, která podala trestní oznámení. Což je dost dramatický rozdíl. Popisuji situaci, jaká byla v den, kdy jsme reportáž odvysílali. Druhý den, kdy se ukázalo, že si dívka útok vymyslela, jsme odvysílali další reportáž, že to není pravda.

A neměli jste si nejdřív při přípravě první reportáže ověřit, zda se ten útok opravdu stal?

Dívka to ale potvrdila, na policii leželo trestní oznámení, které bylo přijato a na základě tohoto oznámení začalo vyšetřování. Druhý den se ukázalo, že to bylo jinak, což se u vyšetřování stává docela běžně. Často někdo vypadá jako jasný viník a u soudu se pak ukáže, že je nevinný. Jako novinář ale popisujete stav v daný den, nemůžete popisovat budoucnost. Jakmile se ukázalo, že si to ta dívka vymyslela, odvysílali jsme opravu.

Přesto mi ta první reportáž přišla dost drsná. Ivan Berka v ní šermoval před kamerou rozpáranými riflemi té dívky, které prý měli rozřezat Romové, kteří ji napadli.

Popisoval tím stav, který byl v tu chvíli aktuální. Jakmile se ukázalo, že to není pravda, odvysílali jsme, že to není pravda. I s hlasem té dívky.

Řešili jste tu reportáž s jejím autorem Ivanem Berkou?

Řešíme všechny reportáže. A jakmile se ukáže, že něco není pravda, automaticky to uvedeme na pravou míru.

Takže podle vás Ivan Berka nepochybil a nebylo třeba mu domluvit, že by příště měl postupovat jinak, snažit se ověřit informaci i jinde?

Ale kde? Nemyslím si, že nějak zásadně pochybil. Možná v tom, že někdy je třeba být opatrnější. Ale jakmile se ukázalo, že prvotní informace není pravda, odvysílali jsme novou reportáž a dali ji i na tn.cz. Myslím si, že jsme nepochybili a musím se tvrdě ohradit proti tvrzení, že jedeme kampaň, ať už by se to týkalo jakékoli národnostní menšiny. Dokonce i naši diváci o nás říkají, že se snažíme být velmi korektní a část si dokonce myslí, že jsme hyperkorektní. Takže ono to má ještě i své obrácené konotace. Dostáváme ohlasy diváků, že bychom neměli být tak korektní.

Jaroslav Havela se ještě ptá, zda bude Nova i nadále točit o Romech, nebo se bude snažit tomuto tématu vyhýbat, aby se nedostala do případných problémů?

Budeme točit o tom, co se děje v České republice. Vždy a o všem.

Celkem čerstvá je informace o údajném návratu Josefa Klímy a Janka Kroupy na Novu. Mají pro vás připravit druhou řadu seriálu Expozitura a za to jim prý máte umožnit obnovu pořadu Na vlastní oči. Je to pravda?

Jsme v jednání. Určitě nepopírám, že jsme s Jankem Kroupou a Josefem Klímou v kontaktu, nicméně detaily bych zatím vynechal.

Týkají se ta jednání obnovení pořadu Na vlastní oči?

Je to jednání o vzájemné spolupráci.

A to by mělo vyústit v obnovení pořadu Na vlastní oči?

Ještě uvidíme, v co vyústí. Zatím to není úplně jasné, takže k tomu nechci říkat žádné další detaily.

Jak daleko jste s přípravou nového diskusního pořadu Novy?

Pevně doufám, že se ve vysílání objeví letos na podzim.

Časopisu Týden jste řekl, že už uvažujete o pěti různých vysílacích časech.

Ano, pořád se bavíme o pěti časech a doufám, že se k detailní diskusi uvnitř Novy dostaneme poměrně brzy. Pevně věřím, že nový diskusní pořad odstartuje na podzim. Nova si vlastní diskusní pořad zaslouží.

Půjde klasicky jako na ostatních televizích o víkendu, nebo uvažujete i o všedním dnu?

Variant je víc, ale rozhodují i zvyky českých diváků. Víkend je poměrně pravděpodobná možnost.

Je to už delší dobu, co jste vypisovali konkurz na moderátora nové diskuse. Máte ho už vybraného?

Máme užší okruh vytipovaných lidí, s nimiž jsme o tom už hovořili.

Kolik jich je?

Já sám si tam řadím čtyři.

Působí někteří z nich v současných televizích?

Ano.

Má ten pořad už nějaký název?

Ne. To bychom si ho museli registrovat, což byste hned zjistil.

Od 1. června nastupuje do zpravodajství Novy šéfgrafik Alan Záruba, který stál za vizuálním stylem ČT 24 a ČT 4. Čím jste ho přesvědčili k přechodu z České televize do Novy?

Tím, že naše Televizní noviny jsou nejlepší (smích). Jsem z jeho příchodu nadšený. Bude mít na starosti grafiku zpravodajství i publicistiky. Sám Alan uvádí, že pro grafika jeho formátu neexistuje širší publikum pro jeho práci, než přibližně dva až dva a půl milionu diváků, kteří v jednom okamžiku Televizní noviny na Nově sledují.

Chystáte tedy nějakou výraznější proměnu Televizních novin?

Už jsem zmínil, že jsme prošli drobným faceliftem a výhledově budeme chtít trochu výraznější změnu. Chceme na tom ale začít pracovat už teď, protože to je běh na dlouhou trať.

Jak výrazná změna by to měla být? Vyměníte třeba studio Televizních novin? Bude to totální proměna?

Totální proměna na Nově nikdy nebude. Systém revoluce nepokládám za moc dobrý. Je lepší jít cestou evoluce a neničit lidem jejich zažité pořádky a zvyky. S nejsledovanějším pořadem na nejsledovanější televizi se musí nakládat opatrně. Ale je jasné, že všechna média se v průběhu doby vyvíjejí a mění. Určitě se bude výhledově měnit i podoba studia Televizních novin. Nutí nás k tomu i technologický vývoj.

Logo a znělku Televizních novin taky výhledově změníte?

Nevím, to je otázka diskusí, ale myslím si, že moc ne. Znělka Televizních novin se nemění už 18 let, hudební podkres se vždycky jen trochu upraví. Základ je ale v zásadě pořád stejný. Kdybyste si pustil znělku prvních Televizních novin z února 1994, viděl byste, že hudební základ je stejný.

Bude Alan Záruba koordinovat chystané změny v grafice zpravodajství a publicistiky na Nově koordinovat s dalšími televizemi v rámci skupiny CME? Počítáte s nějakou vzájemnou inspirací, nebo pomocí kolegům z jiných zemí?

Inspirovat se v rámci skupiny je vždycky dobré. Ale jestli bude pomáhat… Asi ne. My ho potřebujeme hlavně tady, na Nově.

Anketa

Jaké jsou Televizní noviny za Vladimíra Mužíka?

24 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 6. 2012 8:55

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+