Více

Virtuální multiplex 1a může ČT posloužit i k přechodu na DVB-T2, věří Ivo Ferkl a Pavel Hanuš

Je nejvyšší čas bavit se o podmínkách přechodu na DVB-T2, protože nynějším sítím DVB-T brzy vyprší kmitočtové příděly, říkají v rozhovoru pro DigiZone.cz manažeři ČT

Má zařazení dětského kanálu ČT :D a kulturního ČT art do skupiny regionálních multiplexů, které využívají jiné vysílače a kmitočty než celoplošný multiplex 1, i nějaký jiný důvod než ten, že ve veřejnoprávním multiplexu už nebylo místo?

Pavel Hanuš, vedoucí projektové kanceláře České televize: Tak hlavně šlo o zajištění vysílání v HD v terestrice za co nejnižší cenu. Pak například možnost testování některých i regionálních služeb. Třeba HbbTV bez připojení na internet pouze jako karusel. Zařazení ČT:D/Art bylo logickým doplňkem. No a pak nesmím zapomenout na strategický záměr, a tím je přechod na DVB-T2. Rozhodně je dobré mít druhou, nízkorozpočtovou síť, protože když přecházíte na nový vysílací standard, musíte tu hlavní síť, kterou na něj přepínáte, něčím dočasně nahradit. To všechno by mohla být ona „druhá vrstva“ multiplexu 1, kterou dnes označujeme jako multiplex 1a. Pokud má být ČT nadále tím, kdo má tlačit proces rozvoje digitálního vysílání, jak se píše v dokumentu Digitální Česko, musí k tomu mít nějakou kapacitu. Tím spíše to bude platit i pro DVB-T2. Představa, že bychom mohli dlouhodobě, zdůrazňuji dlouhodobě, vysílat multiplex 1 a vedle něj kompletně vybavený další DVB-T2 multiplex, je nákladově těžko realizovatelná.


Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Technický ředitel České televize Ivo Ferkl

A vy teď multiplex 1a považujete za přechodnou síť, kterou byste použili pro přechod na DVB-T2? Převedete do něj časem všech šest programů ČT ve standardním rozlišení, abyste multiplex 1 překlopili do DVB-T2?

Pavel Hanuš: Je to jedna z možností použití celého tohoto manévru. V této chvíli ale pouze hypotetická. Není to nic, co bychom šli zítra realizovat.

Čili zařazením tří HD programů, které jste začali pozemně šířit letos v květnu, si v multiplexu 1a držíte velkou kapacitu na to, abyste ji posléze mohli použít pro překlopený obsah multiplexu 1 v SD kvalitě?

Pavel Hanuš: Ano, když to tak chcete říct… My vlastně blokujeme nějaký prostor, kterým můžeme manipulovat. Tím jsme si vytvořili podmínky jak pro pravidelné vysílání v HD, tak pro testování různých aplikací a služeb.

Překvapuje mě, že to takhle veřejně přiznáte.

Pavel Hanuš: Není to přeci nic špatného. Navíc náš záměr mít dvě vrstvy veřejnoprávního multiplexu všichni zainteresovaní znají již léta.

Ivo Ferkl, technický ředitel České televize: Dostat HD programy do terestrické platformy byla už nutnost, protože řada domácností má moderní televizory, které je dokáží přijímat. Postupná modernizace spotřební elektroniky nám za pár let umožní nechat v terestrice jen HD programy. Kdo bude mít ještě staré televizory s příjmem SD programů, si bude moci signál brát z přechodné sítě, ale výhledově budeme moci SD kanály zcela zrušit.

Takže po přechodu na DVB-T2 budou ve veřejnoprávním multiplexu všechny programy ČT pouze v HD kvalitě?

Pavel Hanuš: Logicky by to tak mělo být. V současnosti, ale teprve probíráme všechny možnosti a varianty možného postupu. Musím přiznat, že nás trochu straší, s jakým klidem se hovoří o digitální dividendě 2 a přitom na to televizní terestrické vysílání skutečně není připraveno. Můj osobní názor je ten, že co chybí a co se musí dohodnout se všemi relevantními subjekty, je udržitelná strategie rozvoje zemského digitálního vysílání v České republice. Koncem digitalizace si všichni odfoukli, že je konec. Ne, to byl začátek. Pokud by někdo snil o digitální dividendě 2 v nějakém krátkém čase, tak se mělo začít již před dvěma lety.

Ivo Ferkl: V této souvislosti bych se například vrátil k multiplexu 3, jehož volnou kapacitu pro šíření programů ČT :D a ČT art jste zmiňoval. Ten ale zrovna využívá kmitočty, které asi ze tří čtvrtin podléhají druhé digitální dividendě, takže není zcela jasné, zda je bude možné do budoucna nahradit.

Na multiplex 3 jsem se ptal předtím, než jsem se od vás dozvěděl, že Regionální síť 7 a další regionální multiplexy blokujete pro svoji přechodnou síť při překlápění veřejnoprávního multiplexu do DVB-T2.

Pavel Hanuš: Nejen, i pro regionalizaci vysílání a všechny věci, které s tím souvisí. Před chvílí jsem o tom hovořil. Využití pro přechod na DVB-T2 by nastalo v případě, že by bylo nutné migrovat přímo nad současným multiplexem 1.

Dobře, takže vy tady budete mít přechodnou síť 1a, ale co ostatní velké multiplexy s komerčními televizemi, kde ty mají vzít přechodné sítě, aby se mohly překlopit do DVB-T2? Na ty přeci už nejsou kmitočty. Vy jste jim je vlastně vyfoukli.

Pavel Hanuš: Tak hlavně neexistuje ona strategie přechodu na DVB-T2. To je zásadní. Jsme na začátku a varianta, kterou probíráme, je jedna z mnoha. Když se podíváte na kmitočtové plánování, zjistíte, že tam kmitočty na přechodné sítě pro přechod na DVB-T2 budou. Pokud si dobře pamatuji, tak Český telekomunikační úřad (ČTÚ) je schopen vytvořit dvě komfortní sítě DVB-T2. Takže nemusí na nějaké regionální řešení ani dojít. Hlavním hráčem budou v tomto případě České Radiokomunikace. Ony jsou naším nezpochybnitelným hlavním partnerem v oblasti vysílacích služeb. Myslím, že ve spolupráci s nimi vytvoříme životaschopnou strategii migrace vysílání ČT. Regionální síť, ať už ta současná do roku 2017 či eventuálně jiná po roce 2017 je jen určitou operační pojistkou.

Já si myslím, že z hlediska přechodu na DVB-T2 budou ještě větším problémem než kmitočty legislativní a ekonomické problémy. My jsme si uvnitř ČT dělali velké množství právních analýz, co můžeme a nemůžeme dělat. Zákon o ČT například vůbec nepočítá s tím, že bychom primárně vyrobili nějaký program a umístili ho do komerčního multiplexu. Už jsme o tom hovořili. Na Slovensku to je možné, ale u nás ne. Zákon nám pouze říká, že ČT sestavuje multiplex veřejné služby a ten má konkrétní parametry. A v momentě, kdy máte takový multiplex sestaven, můžete jakýkoli program v něm vysílaný umístit, kam chcete. Třeba formou převzatého vysílání. Mediální legislativa je prostě „vousatá“. Svými formulacemi zasahuje do technologie, což by neměla, protože technologie se vyvíjí tak rychle, že zákon se tomu není schopen přizpůsobit. Mimochodem, v zákonu je dodnes také napsáno, že ČT vysílá dva analogové programy. Teoreticky, kdyby bylo úplně nejhůř, budeme muset oprášit nějaký malý analogový vysílač, necháme si přidělit kmitočet a budeme je vysílat ze střechy Kavčích hor. Tohle berte samozřejmě jako vtip, nepředpokládám, že by to někdo reálně chtěl.

Když se tedy vrátím k podstatě multiplexu 1a, nové programy ČT :D/Art a HD verze tří kanálů ČT mají nalákat diváky, aby si naladili tuto síť a ta potom splní roli přechodné sítě při překlápění velkého multiplexu 1 na standard DVB-T2?

Pavel Hanuš: V této chvíli to rozhodně hlavní cíl není. Přece jen kombinovaný program ČT:D/Art je hodně specifický a je motivací jen pro omezenou skupinu diváků. Když se ale při tvorbě strategie rozvoje terestrického televizního vysílání na takovémto řešení migrace shodneme, pak ano. Pak bychom museli zatraktivnit obsah té regionální vrstvy. My nyní samozřejmě velmi intenzivně jednáme a spolupracujeme s Českými Radiokomunikacemi. Znovu zdůrazňuji, že je to náš hlavní partner a že máme společný zájem na efektivním rozvoji celé terestrické vysílací platformy. Naše konzultace jsou velmi úzké a intenzivní a jsem skutečně přesvědčen, že dokážeme, ze všech možných variant migrace na DVB-T2 nalézt tu ekonomicky, technicky i organizačně optimální. Ale nechtěli jsme – a i vzhledem k ostatním subjektům na trhu – nechat stranou možnost mít tady určitou sadu kmitočtů, s níž se dá pracovat. To by byla velká škoda. Zároveň si nemyslím, že bychom tím nějakým způsobem ohrozili regionální vysílání. Operátorům sítí, od kterých jsme si pronajali část práv k individuálním oprávněním pro multiplex 1a, jsme dali možnost, že si vedle naší kapacity můžou přimultiplexovat svůj program. V regionech nebude vysílat šest nebo sedm místních televizí, takže tam kmitočty blokovat nebudeme.


Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Vedoucí projektové kanceláře České televize Pavel Hanuš

Mluvíte o nízkorozpočtovosti, ale pokud byste chtěli překlopit velký multiplex 1 do DVB-T2 a tu současnou „druhou vrstvu“, tedy multiplex 1a, použili jako náhradu pro pokračování DVB-T a vysílání ve standardním rozlišení obrazu, stejně byste ho museli radikálně dokrýt, aby se jeho signál dostal k podstatně většímu počtu diváků. A to budou nějaké peníze navíc.

Pavel Hanuš: Ano, proto jsme museli u multiplexu 1a plánovat pokrytí alespoň 95 procent obyvatel České republiky. Migrace na DVB-T2 rozhodně bude něco stát a nebudou to malé peníze. To je třeba říci otevřeně. A platí to pro všechny varianty migrace , které přicházejí v úvahu.

I když dokryjete „druhou vrstvu“ na 95 procent obyvatel, stále to bude méně než u multiplexu 1, navíc bude vysílat z jiných vysílačů a bude mít tedy jiné pokrytí. Někteří lidé takový multiplex nenaladí a přijdou o programy ČT, protože „velký“ multiplex 1 už bude vysílat v novějším standardu DVB-T2.

Pavel Hanuš: Každý přechod na novou technologii vyvolává určité potíže, proto také projekt migrace nemůže být nekonečný. Vůbec si nemyslím, že to, co je dnes napsáno v dokumentu Digitální Česko, tedy že půjde o běžný tržní proces, kdy diváci sami půjdou za větší kvalitou obrazu, bude skutečně realizovatelné. Zkušenosti říkají, že to tak proběhne maximálně u 20 procent diváků, a to jsem ještě optimista. Takové řešení nebude průchodné, čili stát pro to něco udělat musí. V první řadě nám musí v krátké době říci, zda chce druhou digitální dividendu (vyčlenění vysílacích kanálů 49 až 59 pro mobilní broadband, pozn. red.) a kdy. To je zásadní politické rozhodnutí a s ním musí jít i ČTÚ do vyjednávání o rozdělení kmitočtů. Pokud ji stát chce, bez realizovatelné strategie terestrického digitálního vysílání to nepřipadá v úvahu. Druhou digitální dividendu jsme schopni vygenerovat, ale pouze v okamžiku, kdy stát přijme strategii, která bude obsahovat závazné termíny a základní realizační postupy. S tím se nedá nic dělat. Vím, že to je nepříjemné, budeme muset znovu lidem vysvětlovat, že si musí pořídit nové přijímače. Pro ČT je to navíc komplikované tím, že má nějaký závazek a ten dodržet musí. A to je terestrické vysílání ve standardu DVB-T do roku 2022.

Ivo Ferkl: V rámci chystané strategie je hrozně důležité si ujasnit, kam se bude vyvíjet terestrické vysílání u nás. Byly tu takové představy, že lineární vysílání je již v podstatě mrtvé a pomalu končí, že terestrika je drahá a vyšší kvalita je možná jen přes satelit. Jenže teď se to jeví zcela jinak. I situace, která vznikla okolo spuštění ČT :D a ČT art, ukazuje, že lidem terestrika lhostejná vůbec není. Proto je nutné řešit budoucnost pozemní platformy, protože pokud nastane druhá digitální dividenda a začne se rozebírat televizní spektrum, bude další zkvalitnění služeb v rámci terestriky velmi složité.My jsme se kvůli tomu sešli s partnery z telekomunikační oblasti, se zástupci spotřební elektroniky a rozhodli jsme se, že budeme řešit situaci budoucí kvality vysílání i s ohledem na Ultra HD rozlišení. Hodně se o něm mluví a já si myslím, že to nebude slepá cesta jako 3D, které se tu už několikrát objevilo a vždycky zase zapadlo. Ultra HD ale podle mě budoucnost má, proto jsme se rozhodli založit Fórum Ultra HDTV, kde by se tato problematika diskutovala a prakticky testovala. Do této aktivity se zapojila i Slovenská televize, protože stejnou situaci řeší i na Slovensku. Cítí to úplně stejně jako my. Terestrika tam sice hodně co do penetrace spadla dolů, ale bylo to zejména kvůli tomu, že veřejnoprávní televize tam nefungovala tak, jak měla.

Kdo všechno se do toho Fóra Ultra HD zapojí?

Ivo Ferkl: Úvodní schůzky se zúčastnili zástupci společností Cisco, Českých Radiokomunikací, T-Systems, Sony, Cesnet, ale i ČVUT… – prostě ti, co se budou v nejbližší době rozlišením 4K zabývat. Řešili jsme, zda toto vysílání do terestriky půjde nebo ne, zda ho lidé budou vyžadovat nebo ne. Pokud se bude Ultra HDTV šířit přes terestriku, jednoznačně půjde minimálně přes DVB-T2 a HEVC kompresi. Takže přechod na DVB-T2 by neznamenal přejít na kompresní standard MPEG-4, ale rovnou na HEVC. Ale pozor, když dnes mluvíme o Ultra HDTV v pozemním vysílání, nenastane překlopení zřejmě dříve než v roce 2020. Ale v momentě, kdy nezačneme připravovat vysílání Ultra HDTV a v roce 2015 proběhne plánovaná mezinárodní radiokomunikační konference, která potvrdí druhou digitální dividendu, tak na tyto plány můžeme zapomenout. Byla by to zbytečná práce. Pokud tedy chceme a potvrdíme si, že vývoj směřuje i k Ultra HD v pozemních sítích, musíme si zachovat kmitočtové spektrum pro budoucí pozemní vysílání v této kvalitě.

Pavel Hanuš: Ale i kdybychom se bavili o přechodu na DVB-T2 s kompresí HEVC a vysílalo by se v ní jen v HD kvalitě, pořád jde o to zajistit si dostatek kmitočtů. V nedávném článku na DigiZone.cz jste napsal, že vstupem do regionálních sítí DVB-T riskujeme, protože jejich kmitočtové příděly jsou jenom do roku 2017. Já si myslím, že vůbec neriskujeme. Zvlášť při té ceně, za jakou v nich můžeme vysílat. Ale on vlastně jenom čtyři roky poté končí kmitočtový příděl pro multiplex 2. V roce 2022 končí celý závazek České televize vysílat přes DVB-T. To je hrozně krátká doba. Terestrika v letech 2018 až 2022 riskuje a v podstatě se neví, co s ní bude dál.

Řešíte otázku Ultra HD, ale zatím ani nevysíláte všechny programy v HD kvalitě, a ty, které ano, jsou dostupné třeba jen v DVB-T a kabelu. Třeba ČT 2 ve vysokém rozlišení vůbec není na satelitu. Objeví se tam někdy?

Pavel Hanuš: Na to nejsem vůbec schopen odpovědět, kdy a kdo ví jestli. Protože tak, jako teď musíme s Českými Radiokomunikacemi a dalšími subjekty přehodnotit budoucnost terestrického vysílání, musíme se podívat i na satelit. Co tam chceme dělat a co ne. Co vysílat v SD a co v HD. Nemůžeme donekonečna všechno dublovat. Vývoj někam směřuje, a v budoucnu se objeví deadline, kdy se řekne, že programy v SD kvalitě v satelitní distribuci končí. A v tom momentě se na satelit vejde bez problémů i ČT 2 HD. Ale pronajímat teď vedle současné kapacity na satelitu ještě další pro HD verzi Dvojky… My jsme teď dokázali na satelit dostat ČT :D/Art, aniž bychom navyšovali nasmlouvanou kapacitu, prostě jsme přerovnali stávající programy. Ale ČT 2 HD by znamenal další pronájem kapacity, a to by momentálně nebylo zrovna příznivé.

Ivo Ferkl: U satelitu máme uzavřené smlouvy na kapacitu, které končí v roce 2015, což je relativně brzy. Já si ale myslím, že tím, jak jsme stlačili ceny za vysílání v terestrice, že padnou i ceny za pronájem kapacity na satelitech.

Že byste si našli nějakého satelitního Pařízka?

Ivo Ferkl: Třeba. My teď máme pronajatou satelitní kapacitu u dvou operátorů a do budoucna počítáme s tím, že bychom tuto zakázku soutěžili a dali veškerou kapacitu pod jednoho operátora.V satelitním prostředí je přece jen určitá konkurence se srovnatelnými nabídkami. Chceme dát všechny programy do jednoho statistického multiplexu, a ČT 2 HD by se tam možná za určitých podmínek vešla. Zatím to ale nemůžeme slíbit, je to hlavně o efektivním vynaložení finančních prostředků.

Když se ještě vrátím k třem HD programům ČT v pozemním vysílání, je pravděpodobné, že je časem kvůli plánovanému přechodu na DVB-T2 v Regionální síti 7 a dalších multiplexech, které tvoří „druhou vrstvu“ multiplexu 1, vypnete? Že tam místo nich bude vysílat všech šest současných programů ČT v SD kvalitě?

Pavel Hanuš: I to je možné. Momentálně pracujeme s několika scénáři. Nechtěl jsem nijak mlžit, tak jsem vám potvrdil jeden možný. Jsou ale i jiné.

Sem s nimi.

Pavel Hanuš: Ale ne. Není to v tuto chvíli relevantní. Nechci komentovat jednání a konzultace, které probíhají. Opakuji, že se všemi hráči v DVB-T intenzivně spolupracujeme, znají naše kroky, dokonce o nich většinou věděli ještě dříve, než jsme je podnikli, my zase víme o jejich záměrech. A oni ví, že ČT nakonec použije jako finální řešení tu variantu, která bude divácky, technicky a ekonomicky nejvýhodnější. Teď musíme dokázat, že jsme společně schopni v platných mantinelech najít řešení.

Zažili jsme v hluboké minulosti koncepce, u kterých jsme mohli vysílat v novém standardu rok, dva, tři zdarma, ale pak by nás šíření signálu vyšlo celkově víc než před začátkem digitalizace. Na to by kývnul jenom blázen. Teď je ale situace naprosto jiná, jak co se týče komunikace, tak vzájemného chápání těchto problémů. Jsem v tomto směru optimista. Skutečně si myslím, že je prostor pro to, abychom se dopracovali k dohodě. Klíčová je pro nás shoda s Českými Radiokomunikacemi. Oba subjekty s touto situací počítaly a máme ve smlouvě o zajištění provozu multiplexu 1 klauzuli, že nám České Radiokomunikace musí nabídnout přechod do DVB-T2. V této chvíli vidím pozitivum v tom, že teď jsme hodně naladěni na blízkou notu. Shoda na základních principech rozhodně existuje. Shodujeme se na nutnosti urychlené tvorby strategie rozvoje terestrické platformy, ale nejsme hotovi a nejsme v tomto prostředí sami. Proto ani nemůžu říct, jak přesně eventuální přechod na DVB-T2 uděláme. Jak jsem řekl. Možností je celá řada.

Takže to řešení přes Regionální síť 7 a další, v nichž teď šíříte ČT :D/Art a HD programy, by mohlo být dočasné a za přechodnou síť byste mohli zvolit nějaký jiný multiplex, kam by se tento obsah přestěhoval?

Pavel Hanuš: Mám obavu, že tak, jak dnes vypadá kmitočtové plánování, taková varianta asi není možná. Ale třeba bude možná po roce 2017. Nevím. Přiznám se, že když jsme zjistili, že ČTÚ vydal tyto regionální kmitočty, původně jsem si myslel, že patří Českým Radiokomunikacím. To, že nepatří, mě mírně řečeno překvapilo. Na druhou stranu, kdyby ČRa získaly nějaké regionální kmitočty, které by nám zapadaly do konceptu druhé vrstvy multiplexu 1, a splňovaly by požadavek nízkonákladovosti, rádi si je pronajmeme. Kdyby za námi přišli s low-cost řešením vysílání z Kojálu, jdeme do toho hned. Nicméně jediné skutečně systémové a perspektivní řešení je příděl kmitočtové sady přímo ČT.

Low-cost vysílání z Kojálu? To je nějaký protimluv, ne?

Pavel Hanuš: Jasně, to je slušný protimluv. Berte to jako bonmot.

Ivo Ferkl: My jsme je pochopitelně také oslovili, aby nám nějaké vysílače pro dokrytí multiplexu 1a nabídli, pokud budou mít k dispozici individuální oprávnění.

Pavel Hanuš: Když se na to podíváte, tak tady celou dobu vlastně mluvíme o penězích. Přímo, nepřímo, ale je to všudypřítomné. Ono se říká o ČT, kolik hodně má peněz. Chtěl bych jenom připomenout, že jsme v evropském prostředí, a když se budeme bavit v eurech, ČT má v tuto chvíli k dispozici díky poklesu koruny zhruba 250 milionů euro ročně. To je takový jeden velký či dva slušné hollywoodské filmy. Nedávno jsem četl, že například takový Cloud Atlas, který měl jednu nominaci na Zlatý Globus, stál 100 milionů euro za realizaci a na reklamu a distribuci padlo dalších 100 milionů euro. V mezinárodním srovnání jsme prostě lokální nízkorozpočtová televize. A přesto se ČT daří držet původní tvorbu a svoji roli producenta pořadů. Česká veřejnost to bohužel tak nevnímá, ale například v EBU je ČT velmi ceněná za to, že s tak malým rozpočtem produkuje pořady toho typu, které vyrábí, a utáhla digitalizaci televizního vysílání v Česku. Uznání v rámci EBU i při bilaterálních kontaktech je značné, ale u nás doma to na nikoho moc velký dojem nedělá. Televize je úžasná tím, že je z pohledu nákladů a technických řešení jedno, zda se na ni dívá 100 milionů diváků anebo 20 tisíc. Z hlediska dostupnosti pro diváky v libovolné situaci je to super, z hlediska nákladů je to malér. ČT teď realizovala špičkově finále Superpoháru v kopané. Stovky miliónů diváků po celém světě. Nákladově je to však srovnatelné s českou ligou. Peníze nepřetlačíme a v našich strategiích budou vždy hrát klíčovou roli. Bohužel nikdy nebudeme v pozici ORF či dokonce ARD a ZDF, jejichž rozpočty se pohybují v miliardách eur. To by nám dlouhodobý paralelní provoz více platforem vůbec nevadil.

Dokážete v DVB-T2 nabízet to, co umí dnešní veřejnoprávní multiplex v DVB-T? V něm třeba odpojujete regionální vysílání pro Čechy, jižní a severní Moravu.

Ivo Ferkl: Velmi složitě, protože DVB-T2 jde proti politice regionálního vysílání. Dostanete dva, tři kmitočty a pokryjete s nimi celou republiku. Regionalizace vyžaduje další kmitočty, a to v příkrém rozporu s filosofií DVB-T2.

Pavel Hanuš: Přesně tak, to je další problém, proč jsme přistoupili k tomuto experimentálnímu řešení s „druhou vrstvou“. Jde o určitou modelovou situaci, protože v celostátní síti DVB-T2 skutečně nemůžete dělat jednoduše regionální vysílání. Pro ČT jsou ale regiony zásadní, dnes jsou dva tři, uvažuje se o pěti a časem jich může být až dvanáct. Je tedy víc než jasné, že i v DVB-T2 budeme muset pod veřejnoprávní multiplex vsunout ještě druhou vrstvu. Například sestavenou z malých vysílačů s malými výkony, nekoordinovanými, které nebudou vadit velkým sítím DVB-T2. Ale to opět záleží na velkém množství politických rozhodnutí: chceme druhou digitální dividendu, nebo ne? Budeme udržovat regionální televizní vysílání, nebo ne? Pokud budeme, nemůžeme plánovat jen celoplošné DVB-T2 sítě jako jediné, pod nimi musí být ještě jiné sítě. Na tato všechna témata je třeba vyvolat diskusi.

Myslím si, že minimálně tento cíl se nám podaří naplnit, protože na multiplexu 1a ukazujeme, že to není tak jednoduché, že neexistuje univerzální a věčné řešení, které pokrývá všechno a všechno se s ním dá udělat. Ne, ono to má těch vrstev víc. Dobře, pokud nemají být, musíme si říct, že to je politické rozhodnutí a nebudou. Pak je nebudeme dělat, zmizí ze zákona o ČT i z jiných zákonů, řekneme regionálním vysílatelům „děkujeme pěkně“, nebo „vysílejte si v tom velkém DVB-T2 multiplexu“, dostanou plnou cenu, sklapnou kufry a odejdou. To je druhá varianta. Já si ale myslím, že korektnější by bylo, kdyby stát udělal přesně to, co Rakušani a řekl, že to bude tak a tak – kvůli ekonomice státu a informování se to udělá takhle a zbytek pokryjí satelity a kabely. Regionální odpojování bude v tomto rozsahu. Není možné, aby o tom rozhodovala ČT, ČRa nebo ČTÚ. To jsou subjekty, které mají poskytnout podklady, náměty a pak přijatou strategii optimálně naplnit, ale politická rozhodnutí přísluší politikům.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

23 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 9. 2013 10:10

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+