Více

Martin Veselovský: Komerční televize mne nelákají, baví mě moje současná práce

Druhým rokem moderuje Události, komentáře na České televizi. Televizní diváci si ho ale mohou pamatovat i z nedělní Sedmičky na Nově nebo z pořadu Áčko, který vysílala stejná televize v devadesátých letech. Martin Veselovský je ale také jednou z nejznámějších tváří Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu, pro který už čtvrtým rokem připravuje každodenní diskusní pořad Dvacet minut Radiožurnálu. Letos k němu přibyly i předvolební krajské debaty, obdoba televizních speciálů Otázek Václava Moravce.

Český rozhlas uspořádal před květnovými parlamentními volbami maratón krajských předvolebních diskusí, které následovaly hned po krajských Otázkách Václava Moravce na České televizi. Určitě jste se nevyhnuli srovnání. Jak se vám podle ohlasů posluchačů dařilo v porovnání s ČT?

S Českou televizí jsme se během vysílání předvolebních debat setkali vlastně jen ve dvou krajích, při poslední a předposlední diskusi v Praze. Porovnání tedy moc nefungovalo, protože když jsme začínali v Karlových Varech, nemohli jsme sledovat, co dělala ČT v jiném kraji. Navíc televize dávala těmto debatám větší prostor než my. Rozhlas gradoval výrazně jinou atmosféru, v níž se politici chovali jinak než v televizi.

Martin Veselovský - 5

Nechodili k vám najatí příznivci ČSSD v oranžových šálách a nedělali nepořádek?

Chodili, ale než naše rozhlasové debaty došly do Ústeckého kraje, stávalo se to úplně výjimečně. Mám pocit, že ve Zlíně si Zdeněk Škromach přivedl nějaké družstvo sympatizantů, ale teprve Ústecký kraj to odstartoval v nějaké vyšší míře.

Jak jste vlastně přišli na to, že by i Český rozhlas mohl dělat krajské předvolební debaty? Nebáli jste se, že je posluchači budou vnímat jako kopírování televizních Otázek Václava Moravce?

Pokud si dobře pamatuji, Český rozhlas už před minulými parlamentními volbami v roce 2006 nějakou formu předvolebních debat chtěl dělat, ale nevyšlo mu to tak jako letos. Projekt letošního volebního vysílání byl hotový už na konci loňského roku, kdy se ještě myslelo, že sněmovní volby budou v říjnu. Snažili jsme se mu vtisknout něco, co by fungovalo v rozhlase, takže jsme dávali opravdu výrazný prostor posluchačům, ať už měli jakékoli dotazy. Myslím si, že se to osvědčilo.

Jak se vám při těch krajských šňůrách osvědčila spolupráce s krajskými studii Českého rozhlasu? Přenosy předvolebních diskusí vždycky běžely na Radiožurnálu i v krajském vysílání ČRo a prostor, kde se diskuse odehrávala, vám zajišťovalo právě krajské studio.

Český rozhlas má velký přenosový vůz, kterým je schopen vysílat odkudkoliv. Na druhou stranu, když je v Ostravě nebo v Plzni k dispozici celé studio, je takový přenos samozřejmě výrazně jednodušší. Takový prostor je pro debatu lépe přizpůsobený a když k tomu připočtu vlastní lidi v těchto regionálních studiích, je to lepší, než když se pohybujete v relativně cizím prostředí a v nějakém ošklivém kulturáku na vás kouká paní uvaděčka, o které nevíte, jestli ji tak trošku neštvete.

Kdybyste porovnal předvolební debaty Radiožurnálu a Událostí, komentářů, které jste také moderoval, co bylo namáhavější?

Volební duely v Událostech, komentářích byly namáhavější, protože k nim bylo potřeba přečíst a naučit se rozebrat programy politických stran, o kterých do té doby možná nikdo neslyšel, a po volbách už zase neuslyší. Měli jsme v nich zástupce všech kandidujících stran, bez ohledu na předvolební preference. Pro ten daný pořad, v němž se sešli dva lídři politických stran zvolení losem, bylo třeba ve vší vážnosti vzít jejich politický program a ptát se jich, jako kdyby byli parlamentní stranou a měli vliv na chod státu. Čili to bylo opravdu těžší než u debat Českého rozhlasu, které trvaly dva měsíce, ale témata v nich se ve značné míře opakovala, protože i strany bývaly často stejné a na základně jejich programu nebylo moc co vymýšlet. Příprava debat pro Události, komentáře byla složitější, i když jsem je nemoderoval všechny. Vyšlo jich na mě pět nebo šest.

Připravoval jste si tyto předvolební debaty sám, nebo vám dramaturgové něco předpřipravili?

S televizními debatami mi pomáhala politoložka Martina Lustigová, která je analytičkou České televize. Bezesporu tam tedy byla nějaká předpříprava z její strany. To ovšem neznamená, že nebylo třeba přečíst programy všech politických stran a vážně se jimi zabývat.

Martin Veselovský - 7

Jak se vlastně liší moderátorská příprava rozhlasových a televizních debat? Kromě předvolebních diskusí na Českém rozhlase pravidelně moderujete Dvacet minut Radiožurnálu, v České televizi zase zmíněné Události, komentáře.

Dvacet minut Radiožurnálu, pokud jde o rozhovor s politikem, bývá monotematická diskuse. Připravuji se tedy na jediné téma a protože musím neustále sledovat, co se děje – mluvím s politiky či lidmi, kteří se okolo politiky pohybují – mnohdy ta příprava nemusí být tak náročná. Oproti tomu Události, komentáře dokáží během hodiny vytáhnout klidně pět témat, z nichž bývají s největší pravděpodobností čtyři, o nichž nic nevím. Začínám s nimi tedy od nuly. Proto bych řekl, že příprava Událostí, komentářů bývá výrazně obtížnější.

V kolik hodin přicházíte do televize, když v daný den moderujete Události, komentáře? Ve vysílání se objevují ve 22:30, ale jistě musíte být na Kavčích horách mnohem dřív. Kdy se začínáte zabývat tématy, která se objeví k tomto pořadu?

Do televize přicházím mezi jednou a druhou hodinou odpoledne. Když se děje něco výjimečného, nebo když máme domluveny některé hosty delší dobu dopředu, a ví se o nich, bavíme se o tom s editory i mnohem dřív.

Kolik lidí se podílí na Událostech, komentářích?

Moderátor, editor, analytička Martina Lustigová… Tak sedm, osm lidí tvoří nejužší tým, který se schází každý den. Určité posty jsou proměnlivé. A pak samozřejmě veškeří další lidé jako produkční, zpravodajský štáb.

V moderování tohoto pořadu se střídáte s dalšími dvěma moderátory, Jakubem Železným a Danielou Drtinovou. Jaký jste vlastně tým? Slyšel jsem, že si třeba s Jakubem Železným dodnes vykáte.

Vykám i s Danielou, stejně jako s polovinou realizačního týmu. Ono to nějak vyplynulo z toho, když jsem přišel do Událostí, komentářů. Přesto, že jsme se s Jakubem znali z rozhlasu, začali jsme si prostě vykat a tak to zůstalo. Jakub je, co se týče etikety, takový purista a mně to osobně nijak nevadí. Daniela je moderátorka, které jsem si vždycky vážil a celé roky jsem ji sledoval, takže jsem byl překvapený, že s ní najednou připravuji stejný pořad. Přijde mi logické, že si vykáme, je to takový hezký vztah.

Pojďme zpátky k Českému rozhlasu. Sledujete při přípravách Dvaceti minut Radiožurnálu konkurenční debaty na komerčních rádiích, třeba Press klub na Frekvenci 1 a Impulsy Václava Moravce na Rádiu Impuls?

Press klub tuším už neexistuje. Impulsy Václava Moravce nesleduji, nemám na to čas. Když se potřebuji podívat, co v nich kdo řekl, dostanu se maximálně k přepisu tohoto pořadu.

V době, kdy jste moderoval dnes již zrušený nedělní diskusní pořad Sedmička na Nově, proti vám Česká televize vysílala Otázky Václava Moravce. Tehdy jste si stěžoval na přetahování domluvených hostů, ke kterému se uchyloval Václav Moravec. Neměli jste tehdy úplně dobré vztahy. Nepřenesla se ta rivalita i do rozhlasových diskusí? Dvacet minut Radiožurnálu je totožný formát s Impulsy Václava Moravce.

Myslím, že ta doba už je pryč. Jsou to více než čtyři roky.

S Václavem Moravcem už máte dobré vztahy?

My k sobě vlastně takříkajíc nepřijdeme. Pohybujeme se v televizi v jiných časových rovinách.

Martin Veselovský - 4

Kdybyste dnes dostal nabídku od nějaké komerční televize moderovat podobný diskusní pořad, jako byla kdysi Sedmička na Nově, zvažoval byste ji? Nebo vám spíš vyhovují veřejnoprávní mé­dia?

Události, komentáře a Dvacet minut Radiožurnálu v jejich dnešní podobě považuji za něco, co by bylo opravdu zvěrstvo opustit. Nějak si v tuto chvíli nedokážu představit, že by politické novinařiny a publicistiky mohlo existovat víc. Oba tyto pořady mají ohromný potenciál. Dvacet minut Radiožurnálu dělám čtyři roky, Události, komentáře zhruba dva roky. Oba se neustále vyvíjí, přicházejí k nim noví lidé. Mám pocit, že se neustále profesně posouvám, baví mě to a ani trochu neuvažuji o tom, že bych dělal něco jiného.

Jde vlastně skloubit vysílání obou pořadů, když se vám sejdou v jediný den?

U Dvaceti minut Radiožurnálu je výhoda, že se dají předtočit. Tedy o několik hodin, protože u politických rozhovorů není úplně chytré předtáčet je den dopředu, protože se mezitím může stát spousta věcí – zvlášť teď, po volbách. Ale v řádu hodin se předtočit dá a toho se dá využít.

Stává se vám, že někdo odmítne přijít do vašeho pořadu?

Když už někdo odmítne přijít do Dvaceti minut Radiožurnálu, z 99 procent to je z časového zaneprázdnění, nebo pro to má legitimní důvod. Ví, že by si naběhl na vidle, kdyby přišel do pořadu, kde by byl sám a nemohl by se ubránit legitimním otázkám, které přijdou, pokud něco provedl. Ale že by hosté nechtěli chodit kvůli způsobu, jakým ten pořad děláme, nebo kvůli mně, to se mi nestalo.

A v televizních Událostech, komentářích?

Tam je to stejné. Úplně chápu, že ve chvíli, kdy zveme politika, který má nějaký problém a není úplně šťastný z toho, jak vypadá jeho mediální obraz, nechce se mu přijít. Ví, že moderátor bude připravený a on by z toho tématu mohl jenom velmi těžko vykličkovat. Pak se samozřejmě stane, že řekne ne.

Co když někdo slíbí účast a na poslední chvíli ji zruší? Třeba u Událostí, komentářů? Jste schopni ho rychle někým nahradit? A jak rychle?

Nedá se to zobecňovat, je to hodně individuální. Samozřejmě se to někdy děje, z různých důvodů. Pokud se to stane v nějakém ne úplně přátelském úmyslu, nemáme problém nechat ve studiu prázdnou židli a říct, že se to tomu hostovi zrovna nehodilo, a proto tam není. A že z toho důvodu máme v pořadu jenom zástupce protistrany. V řádu hodin před začátkem vysílání se s tím dá ještě něco dělat. Události, komentáře mají takové renomé, že respondentům stojí za to, byť to je třeba v půl jedenácté večer, vylézt před dům, kam pošleme přenosový vůz, a poskytnout nám pětiminutový živý rozhovor.

Dotklo se vás nějak, že Události, komentáře od ledna přešly z programu ČT 2 výhradně na zpravodajskou ČT 24?

Asi bych si vymýšlel, kdybych z hlavy vysypal nějaká čísla. Pokud se úplně nepletu, tak tím, jak ČT 24 zaznamenává neustálý jemný nárůst sledovanosti, nebyl pokles počtu diváků nijak zásadní. Čistě z programového hlediska je to pro celý tým Událostí, komentářů výrazně jednodušší situace. Mnohdy ČT 2 vysílala sportovní přenosy, které zasahovaly do Událostí, komentářů a ty pak mohly běžet jen na ČT 24 a celé to bylo takové roztříštěné. Teď je to jasné: od desáté večer začínají na ČT 24 Události, komentáře a hotovo.

Martin Veselovský - 6

Máte představu, jaká je poslechovost Dvaceti minut Radiožurnálu?

To je dobrá otázka. Sám dobře víte, že poslechovost rádií se měří výrazně komplikovaněji než sledovanost u televize. Používá se jakýsi sčítaný nebo klouzavý kvartál. Popravdě řečeno se v té metodice úplně nevyznám. Pokaždé, když se dostanu k výsledkům poslechovosti, zajímá mě pouze průběh dané křivky denní poslechovosti Radiožurnálu, a ta zatím vykazuje v případě Dvaceti minut ten správný „zobáček“ nahoru. Odpoledne poslechovost rádií tradičně mírně klesá až k osmé hodině večer, a Dvacet minut tam vždycky udělá zub nahoru, a to je pro mě docela důležité. Ale jde o veřejnoprávní rozhlas, a pro něj není poslechovost tak úplně zásadní.

Bavíte se v Českém rozhlase o tom, že by časem měla vzniknout stanice mluveného slova, která spojí zpravodajské Rádio Česko, publicistický Český rozhlas 6 a část Radiožurnálu a Leonarda? Mohl by na takové stanici vzniknout nějaký delší diskusní pořad, podobný Dvaceti minutám Radiožurnálu?

O projektu stanice mluveného slova jsem slyšel, ale posledního čtvrt roku jsem měl hlavu někde úplně jinde a neměl jsem na tyto věci čas. Ale pokud se nepletu, je to záležitost, která se bude řešit až potom, co bude zvolen řádný generální ředitel Českého rozhlasu.

Stíháte vedle ČT 24 sledovat nějaký další zpravodajský kanál, třeba soukromou televizi Z1?

Čas si na to udělám. V kanceláři nám neustále běží nějaká zpravodajská stanice. Vzhledem k tomu, že se v noci masochisticky dívám na reprízu Událostí, komentářů, které jsem ten den moderoval, při čekání na tuto reprízu sleduji jiné televizní kanály. Vesměs jde většinou o Z1.

A co jí říkáte?

Mám jenom hodinový výřez jejího vysílání z každého dne, takže si ji netroufnu hodnotit. Na to ji zase tak dobře neznám.

Interview Z1 sledujete?

Ne.

Stíháte sledovat třeba nedělní Partii na Primě?

Tím, jak jsem odešel ze Sedmičky na Nově, jsem se na tyto víkendové pořady přestal dívat. V pondělí si přečtu jejich přepis. Moderátora Jana Punčocháře znám z rozhlasu, ale to, jakým způsobem moderuje Partii na Primě, opravdu nevím.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Anketa

Sledujete pravidelně některý z pořadů, které moderuje Martin Veselovský?

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 6. 2010 16:40

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+