Více

Veřejnoprávní multiplex? Snad už letos, věří Česká televize

Kdy se rozšíří zemské digitální vysílání České televize do celé České republiky a všichni diváci si budou moci na set-top-box naladit kromě prvních dvou programů také specializované kanály ČT 24 a ČT 4 Sport? To záleží na tom, jak rychle zahájí vysílání tzv. veřejnoprávní multiplex: digitální síť, jejíž obsah budou kromě stanic ČT tvořit také programy Českého rozhlasu. Obě média by si přála, aby taková síť odstartovala už letos.

Začne se z plzeňského Krašova

Rádi bychom zahájili ještě v letošním roce vysílání veřejnoprávního multiplexu na Pardubicku, Jihlavsku a Plzeňsku, oznámil v dubnovém rozhovoru pro server DigiZone.cz vedoucí projektu digitalizace České televize Pavel Hanuš. Společně s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) se televize předběžně dohodla na těchto třech prvních oblastech, ale pozdější modelování ukázalo, že u Pardubic a Jihlavy se veřejnoprávní multiplex nedá spustit dříve, než se tu ukončí analogové vysílání. Jinak by digitální programy ČT rušily analogový signál komerčních televizí, ale také televizní vysílání v blízkém Polsku.

ČT se proto soustředila na Plzeňsko, kde žádné takové rušení nehrozí, ale naopak tu letos na podzim nastane problém s digitálním vysíláním v sousedním Německu, které podobně jako v severních Čechách naruší některé slabší analogové dokrývače. Veřejnoprávní multiplex by tedy měl odstartovat na západočeském vysílači Krašov, který by přímo v Plzni doplnil městský vysílač Krkavec. Známý je i vysílací kanál, na kterém by ČT společně s rozhlasem rozjela svoji digitální síť (34). Jedinou komplikací by bylo vynucené vypnutí analogového 34. kanálu přímo v Plzni (Krkavci), na kterém nyní vysílá ČT 1. Ta by si prohodila pozici s analogovou ČT 2 na stejném vysílači, a analogově by tak pokračovala na kanálu 27, zatímco ČT 2 by už analogově v Plzni nevysílala.

DZ Kulatý stůl Pavel Hanuš

Hanuš: Probíhají technické přípravy

Technické přípravy na digitální vysílání v Plzni probíhají, ujišťuje Pavel Hanuš. Zároveň ale dodává, že dokud nebude přijata digitální novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která má odstranit legislativní překážky, umožnit ČT vypínání analogových vysílačů a jasnou specifikaci veřejnoprávního multiplexu přidělením kmitočtů podle zákona o elektronických komunikacích a umožnit dostatečně pružný a rychlý systém výběru operátora tohoto multiplexu, nelze ani závazně objednat potřebnou vysílací technologii. Znamená to, že pokud by diginovela prošla oběma komorami Parlamentu ve zkráceném řízení a prezident republiky by ji podepsal ještě na podzim, ČT letos na Plzeňsku stejně digitální vysílání nezahájí? Tak příkře bych to neformuloval, i když stát se to může, říká Hanuš.

Podle šéfa projektu digitalizace ČT zvažuje ČT společně s ČTÚ různé varianty dalšího postupu. Pokud by se diginovelu nepodařilo schválit a nezačala by platit ještě na podzim, bude se každopádně hledat náhradní řešení. Rozhodně se totiž musí eliminovat problémy související s rušením v příhraničních oblastech. Oním řešením by ale podle Hanuše rozhodně nebyl multiplex A, v jehož rámci ČT vysílá společně s televizí Nova v Praze, Brně, Ostravě, Domažlicích a Ústí nad Labem (v poslední lokalitě zatím bez Novy). Ústecko je skutečně poslední oblastí, kam se rozšířil multiplex A. Tím jeho rozvoj definitivně končí. Myslím si, že jsme k této spolupráci přistupovali svědomitě, ale už v ní nebudeme pokračovat, řekl Hanuš.

ČT už nechce budovat síť pro někoho jiného

Proč se ČT brání společnému digitálnímu vysílání s Novou v dalších regionech? Důvod je jednoduchý. Multiplex A, který nyní obsahuje čtyři programy ČT, Novu a stanice Českého rozhlasu, se od ledna příštího roku změní na definitivní digitální síť 2, určenou pro komerční televize. Pro ČT počítá zákon právě se samostatným veřejnoprávním multiplexem. To však neznamená, že by programy ČT musely od Nového roku opustit multiplex A v oblastech, kde digitálně vysílá už nyní. Pavel Hanuš už dříve naznačil, že se tak stane nejspíš v roce 2009, v závislosti na tom, jak rychle se bude zavádět samostatný veřejnoprávní multiplex. Přesný termín ale neexistuje a neurčil ho ani ČTÚ.

Česká televize tak bude určitou dobu vysílat ve dvou různých multiplexech, ale nikde (kromě Domažlicka) by se tyto digitální sítě neměly nějak výrazně překrývat. Vzhledem k tomu, že rozšiřování multiplexu A, v němž do budoucna s největší pravděpodobností zůstane Nova a přidají se k ní další komerční stanice (není ale vyloučeno, že jej celý obsadí další tematické kanály Novy), doposud financovala především ČT (zabírá v něm největší datový tok, a tak platí jeho operátorovi, Českým radiokomunikacím, nejvyšší poplatky za šíření signálu), je jenom logické, že Kavčí hory nechtějí zbytečně utrácet za další rozšiřování sítě, kterou budou muset stejně opustit. Nehledě na to, že ČT čekají další výdaje s budováním vlastního veřejnoprávního multiplexu.

Digitální kmitočty pro ČT už existují

Společná digitální síť ČT a ČRo už má i vlastní kmitočty pro hlavní vysílače v celé republice. Podle dosud platného Technického plánu přechodu na zemské digitální vysílání (TPP) použije veřejnoprávní multiplex kanály 29, 31, 33, 34 (tento v Plzni), 36, 37, 39 a 51. Tyto kmitočty jsou už mezinárodně zkoordinované, a nemělo by je tedy rušit vysílání ze sousedních států. ČTÚ na dvoustranných jednáních se zástupci sousedních států s kladným výsledkem (až na jeden kmitočet, za nějž byla odsouhlasena náhrada) projednal možnost využití kmitočtů uvedených v TPP pro všechny čtyři vysílací sítě, tedy digitální multiplexy 1 až 4, řekl serveru DigiZone.cz předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák.

Janeček Dvořák veřejnoprávní mux

Veřejnoprávní multiplex nese číslo 1, zatímco současný multiplex A se přejmenuje na digitální síť 2 (multiplex B na digitální síť 3 a multiplex C na digitální síť 4). Zprovoznění všech kanálů určených pro veřejnoprávní multiplex brání podle Dvořáka fakt, že by některé kolidovaly s dnes používanými kmitočty pro analogové televizní vysílání. Tedy rušily by Novu, Primu, ale také některý ze dvou analogových programů ČT. S tím veřejnoprávní televize počítá a hodlá vypnout některé analogové vysílače ČT 2, případně prohodit v některých lokalitách analogové kanály, na kterých vysílají ČT 1 a ČT 2, a poté druhý program vypnout.

ČTÚ: Pracujeme na náhradním řešení

Protože se zdržely práce na rozšíření ostatních multiplexů, určených pro komerční televize, přistoupil ČTÚ společně s ČT k náhradnímu řešení a hledají způsob, jak veřejnoprávní multiplex spustit dříve. Předseda Rady ČTÚ ale poznamenává, že: Zahájení prakticky jakéhokoliv digitálního vysílání s využitím uvažovaných lokalit a vyzářených výkonů znamená vždy možný negativní dopad na stávající provoz analogového vysílání většího či menšího rozsahu. Co s tím? ČTÚ bude muset aktualizovat harmonogram digitalizace (TPP) a upravit v něm termíny spouštění veřejnoprávního multiplexu v jednotlivých regionech.

V současné době probíhají konkrétní jednání o urychlení realizace vysílací sítě 1 a sestavení adekvátního plánu výstavby sítě pro veřejnoprávní multiplex. Jednání nejsou dosud dokončena, ale probíhají na základě již dříve deklarovaných principů – urychlení výstavby sítě pro veřejnoprávní multiplex. Součástí těchto prací bylo např. i vyhodnocení možnosti zahájit letos vysílání v oblastech Jihlavy a Pardubic, které pak po zvážení bylo nahrazeno pracemi na vytvoření velké oblasti Čech (např. Plzeň), pokryté dígitální sítí 1, říká Pavel Dvořák.

Kam se půjde dál? Proti směru hodin

TPP návrh Novy

Po plzeňské oblasti, která obsahuje kromě Plzeňského také Karlovarský kraj, by se měl veřejnoprávní multiplex rozšířit do jižních Čech, poté na Vysočinu a jižní Moravu, do Zlínského kraje, na Ostravsko, do Olomouckého kraje, východních Čech, Středočeského kraje a úplně nakonec do Prahy. Stejný princip požaduje pro rozšiřování „komerčních“ multiplexů také televize Nova. Ano, v tom se shodujeme. Je to ale logické, protože tak chceme eliminovat rušení analogových kmitočtů, které nastane spouštěním digitálních vysílačů v Německu a Rakousku, říká Pavel Hanuš. Rychlost, s jakou se bude veřejnoprávní multiplex rozšiřovat do dalších regionů, bude hodně záležet na rychlosti vypínání analogového vysílání v těchto oblastech.

Na spouštění digitální sítě ČT se musí připravit také diváci v oblastech, kde už ČT digitálně vysílá prostřednictvím multiplexu A. Například na Domažlicku, kterého by se to mohlo dotknout už letos (v závislosti na termínu spuštění veřejnoprávního multiplexu z plzeňského vysílače Krašov), se čtyři programy ČT přesunou na kanál 34 a vysílač Vraní vrch tak bude fungovat jako opakovač Krašova pro Domažlicko (stejně jako vysílač Krkavec pro město Plzeň). Pro diváky to bude znamenat jediné: pro další sledování digitálního vysílání ČT si budou muset znovu spustit automatické ladění set-top-boxů, aby se jim načetla aktuální programová nabídka. Bez ní by o digitální vysílání ČT přišli, protože set-top-box by byl nastavený ještě na příjem multiplexu A s původním programovým složením.

Kdo to všechno zaplatí? Reklama na ČT

Pravda je taková, že dokud nebude vybudován veřejnoprávní multiplex, tedy ta čtvrtá síť, která by měla být v okamžiku vypnutí analogu k dispozici, tak se nikam nepohneme. Je potřeba vygenerovat někde zdroje na to, aby se co nejrychleji tento multiplex vybudoval, prohlásil tento týden na jednání senátní mediální komise náměstek ministra vnitra pro informatiku Zdeněk Zajíček, hlavní autor návrhu diginovely, již ve středu schválila vláda. Tyto zdroje chce stát získat tím, že zachová reklamu ve vysílání ČT. Největší část takto získaných peněz by ČT použila na budování veřejnoprávního multiplexu.

Zdeněk Zajíček

Digitalizační fond by byl primárně využíván pro výstavbu veřejnoprávního multiplexu. Samozřejmě by částečně mohl být využíván na informační kampaň, nebo případně na cílenou podporu v podobě nákupu set-top-boxů pro handicapované občany, sociálně potřebné apod. Ale primárně by tyto prostředky byly využity na veřejnoprávní multiplex, aby Česká televize byla připravena do něj co nejrychleji přejít a uvolnit současný multiplex A, řekl Zajíček s tím, že by mělo jít asi o 300 milionů korun ročně. To nejsou malé peníze. Ještě tam tedy bude doplněno, že vláda by měla nakládání s tímto účtem kontrasignovat, dodal náměstek.

ČT přeformátuje svoje programy

Společně se spuštěním a rozšiřováním veřejnoprávního multiplexu přikročí ČT k přeformátování svých programů. ČT 1 zůstane plnoformátovou stanicí se zaměřením na rodinu, ČT 2 zase kulturním a dokumentárním „menšinovým“ kanálem pro jednotlivce. Na kanál ČT 4 Sport se přesunou veškeré sportovní přenosy a ČT 24 bude nadále zpravodajskou stanicí. Kavčí hory původně počítaly také s pátým a šestým programem, které by využívaly jednu pozici v multiplexu. Přes den by na ni vysílal dětský kanál, večer a v noci by se tato stanice změnila ve vzdělávací program. Tyto dva nové digitální projekty chtěla ČT spustit letos, nakonec je ale musela odsunout na později.

Důvod je nasnadě. ČTÚ určil pro veřejnoprávní multiplex celkový datový tok necelých 20 Mbit/s. Společně se sedmi okruhy Českého rozhlasu a doplňkovými službami se do něj nevejdou více než čtyři televizní programy. Veřejnoprávní televize se ale nebrání tomu, aby v budoucnu mohla provozovat hned dva celoplošné pozemní digitální multiplexy. Část nových programů by také mohla nejdřív odstartovat na jiných vysílacích platformách, satelitu, kabelu nebo IPTV. To však bude záležet na rozšíření těchto platforem mezi českými diváky. Tuzemské domácnosti prozatím drtivě upřednostňují pozemní příjem televize.

Anketa

Souhlasíte s rozhodnutím ČT, že už nebude pokračovat v rozšiřování multiplexu A, v němž vysílá společně s televizí Nova?

36 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 7. 2007 11:42

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+