Hlavní navigace

V září zavedeme digitální rozhlas v Brně a Ostravě, slibuje šéf firmy Teleko

28. 6. 2011
Doba čtení: 15 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Od dubna letošního roku lze po letech testování v Praze naladit řádné digitálního rozhlasové vysílání. Provozuje ho příbramská společnost Teleko, která na jaře získala od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) oprávnění provozovat krajské rozhlasové multiplexy i v Moravskoslezském, Jihomoravském, Královéhradeckém, Libereckém a Ústeckém kraji. „Pracujeme na zahájení vysílání v Brně a Ostravě, další regiony přijdou potom,“ říká v rozhovoru pro DigiZone.cz majitel a jednatel Teleka Tomáš Řapek.

Společnost Teleko je držitelem oprávnění pro provozování rozhlasových multiplexů v pěti krajích České republiky. Zatím vysíláte v Praze a Příbrami, to však nejsou krajské sítě, ale individuálně přidělené kmitočty pro tato města. Kdy zprovozníte ony krajské multiplexy?

Brno a severní Moravu určitě velice brzy, u ostatních krajů máme vytipované kóty pro vysílání a je to stejné jako s kótami v Brně a na severní Moravě – čekáme na mezinárodní koordinaci kmitočtů těchto stanovišť. Podle posledních informací od ČTÚ se už pozitivně vyjádřila rakouská strana. Kmitočty, které jsou u hranic, ještě čekají na koordinaci od Slováků a Poláků.

Proč jste se nejprve rozhodli pro Brno a Ostravu? Kvůli větší hustotě a počtu obyvatel?

Ano.

Kdy konkrétně byste mohli začít v těchto dvou regionech vysílat? Podle vedoucího projektu digitalizace České rozhlasu Pavla Balíčka by to mělo být ještě letos v létě.

Září je ještě pořád léto, takže asi ano. Ale počítáme s tím v září. Nezáleží to jen na nás. Technologii máme připravenou, stačí ji tam jen přivézt a zapnout. Teď je spíš na tahu ČTÚ.

Pavel Balíček mi říkal, že jste dosud neoslovili Český rozhlas s nějakou konkrétní obchodní nabídkou na digitální vysílání v Brně a Ostravě. Čekáte s tím na chvíli, kdy budete mít mezinárodně zkoordinované kmitočty?

Zájemce o vysílání oslovujeme od první chvíle, co jsme se dozvěděli, že máme příděl kmitočtů. Pilně pracujeme na naplnění obsahu našich multiplexů.

Digitální rádio Pure radiobudík modrý

A daří se? Český rozhlas tvrdí, že jim nabídka nepřišla.

Minimálně neoficiální nabídku dostal. Ono to souvisí také s volbou nového generálního ředitele Českého rozhlasu. Takže trošku čekáme, až tam bude pevně usazené vedení.

Při neoficiální nabídce jste v Českém rozhlasu jednali s kým? S prozatímním ředitelem nebo šéfem techniky?

Jednáme s kdekým, se všemi. Zjistili jsme, že řada lidí v Českém rozhlase nemá ani ponětí o tom, že jejich programy vysílají v digitálním systému DAB. Proto jsme se zúčastnili 11. června dne otevřených dveří v Českém rozhlase, měli jsme tam expozici digitálních přijímačů. Sami zaměstnanci rozhlasu se divili, když chodili okolo těchto rádií, že „z toho hraje něco nového, co na VKV není“.

Kde budete pokračovat se zaváděním digitálního rozhlasu, až budete mít hotovo v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji? Už to máte rozhodnuté?

Záleží na objednávce od případných poskytovatelů obsahu.

Využijete pro šíření signálu vysílače Českých Radiokomunikací, nebo svoje vlastní?

To je předčasná otázka.

S kolika vysílači počítáte na jeden kraj? Třeba v Praze máte jediný.

Pokrytím v Praze jsme byli velmi příjemně překvapeni. Je lepší, než jsme čekali. Signál je dostupný všude, kde měl být podle teoretických výpočtů, a dokonce jsme velice mile překvapeni indoor pokrytím. Zkoušeli jsme příjem i v suterénu budovy Českého rozhlasu a DAB hraje všude, hezky čistě. I v místech, kde už VKV prská, i když je jeho vysílač mnohem blíž. Zřejmě dochází k tomu, že se digitální signál v L-pásmu velmi dobře odráží, dochází až k několikanásobnému odrazu. Záleží na umístění vysílače, ale pokud je umístěný někde nahoře, kde může dojít k lomu signálu, je to dobré. Vysílání v L-pásmu hůře prochází zdmi, takže propustnost signálu do budov bývá horší, ale na druhou stranu v odrazech je lepší než digitální rozhlas v III. televizním pásmu. Pro pokrytí Prahy a dalších velkých aglomerací je tedy L-pásmo vhodné a může plně nahradit kmitočty ve III. pásmu. U velkých sítí by to bylo trošku složitější.

Jak budete vybírat kóty pro digitální rozhlasové vysílače?

Vždycky zapneme nějakou významnou kótu a od ní se bude odvíjet případné dokrývání dalších oblastí. Samozřejmě to bude záležet na ochotě zákazníků jít do těchto dokrytí.

Budou krajské multiplexy fungovat formou jednofrekvenčních sítí, jako je tomu často u zemské digitální televize?

Samozřejmě.

Nebojíte se podobných technických problémů jako u DVB-T, kde se objevují potíže s takzvaným pre-echem, tedy vzájemným rušením velkého a malého vysílače v rámci téže jednofrekvenční sí­tě?

Digitální rozhlas má výhodu v tom, že signál je u něj robustnější. Ale abych teď říkal, jak budou budoucí sítě kvalitní nebo kolik vysílačů budeme potřebovat, to opravdu bude záležet na připojování jednoho vysílače za druhým, zkoumání pokrytí, používání opakovačů… Možností je spoustu, ale vždycky se budeme snažit, aby efektivita pokrytí byla co nejvyšší. Efektivita není jenom pokrytí co největšího území, ale také za peníze, které budou pro zákazníka solidní.

Testovali jste v rámci svých mnoha experimentů s digitálním rozhlasem i jednofrekvenční sítě více vysílačů najednou?

Měli jsme jednu SFN síť v Praze, kdy jsme vysílali ze Strahova a Vokovic. Fungovalo to normálně. Ladění takových SFN sítí je ale velice precizní práce a chce to hodně zkušeností. Každopádně jsem rád, když už máme šestileté zkušenosti s vysíláním v systému DAB, byť šlo o krátkodobé experimenty, a že teď můžeme provozovat dlouhodobé vysílání v Praze. Učíme se tím nové postupy a doufáme, že náš náskok před konkurencí se bude ještě zvyšovat.

Máte představu, kolik lidí přijímá vaše současné digitální rozhlasové vysílání v Praze a Příbrami?

Co to znamená? Kolik je prodaných digitálních rozhlasových přijímačů?

Třeba.

Stovky. Co víme, přes náš obchod PUREradio.cz, kde nabízíme přijímače plně kompatibilní s vysíláním v L-pásmu i bandu III, se už prodalo něco mezi dvěma až čtyřmi stovkami digitálních rádií. Nevím, kolik lidí si je koupilo od jiných výrobců, na našem webu máme ověřené přijímače, které jsme sami testovali a jsou kompatibilní jak s vysíláním v systémech DAB a DAB+, tak v současném L-pásmu i budoucím bandu III. Je jich více typů, než si možná někdo myslí.

Prodávají se dobře i v reprezenta­tivní prodejně Českého rozhlasu v Praze na Vinohradské třídě, kam je dodává také vaše společnost?

Nemám odtamtud žádná čísla, ale nějaká se určitě prodala, protože mi volali jejich zákazníci a sháněli do těchto rádií speciální baterie, které v tom obchodě nebyly k mání. Rychle jsme je museli doobjednat. Díval jsem se na statistiky návštěvnosti našeho webu, jde o stovky lidí denně, čemuž jsme rádi.

Digitální autorádia začala do aut montovat i mladoboleslavská Škodovka. Je to jejich vlastní iniciativa, nebo jste s nimi o téhle možnosti jednali?

Nebudu se tlouci do hrudi, protože nevím, co je vedlo k tomuto rozhodnutí. Musel byste se jich zeptat. Ale se Škoda Auto minimálně tři roky intenzivně jednáme. Nabízeli jsme jim různé zkušební provozy, při některých našich experimentech si testovali vozy. Zřejmě je to rozhodnutí celého koncernu Volkswagen, protože ve všech vozidlech jejich značek, ať už jde o Audi, Volkswagen či Seat, jsou přijímače DAB. Listoval jsem jejich nabídkami, a u nejdražších modelů aut vyjde digitální autorádio dokonce jen na čtyři tisíce korun. Samozřejmě, čím je auto levnější a méně vybavené, je dovybavení digitálním rádiem dražší, až do částky 21 tisíc korun. Střední třída aut se pohybuje okolo 10 tisíc korun, ale rádio je zároveň i dost slušnou navigací i handsfree.

Tento přijímač (je to navigace Amundsen DAB) máme taky na testování v našem firemním autě. Je opravdu dobrý, funguje na něm i funkce, která sama přeladí rádio ve chvíli, kdy se dostanete z dosahu digitálního signálu DAB, na stejnou stanici na VKV v analogu. DAB je o pár vteřin opožděn, a toto rádio je nastavené tak, že to vysílání na VKV přejde plynule bez nějakého skoku, prostě ho nijak nezaznamenáte. Potěšilo mě také, že na tomto rádiu běží radiotexty, včetně diakritiky. Z češtiny nezvládá pouze kroužkované ů. Používáme i slideshow (obrázky vysílané spolu s auditem). Někdy ho zapínáme na všech programech, někdy jen na vybraných. Měli jsme tam třeba upoutávky na den otevřených dveří v Českém rozhlase, přehledy počasí, může tam být i krátké textové zpravodajství.

V sousedním Německu se prý už musí do nových aut automaticky montovat autorádia, která zvládají příjem digitálního vysílání.

To není v Německu, ale ve Francii, kde musí být do roku 2013 všechny nové automobily vybaveny digitálními autorádii. V Německu to podmínkou není, ale díky srpnovému startu celoplošného digitálního rozhlasového vysílání z 26 nových vysílačů, čímž pokryjí asi 80 procent obyvatel, je jasné, že se k tomu automobilky budou muset nějak postavit. Ve spoustě států se už nabízí DAB autorádia v základní ceně automobilu.

Nebudete se snažit něco podobného prosadit u nás v České republice?

Proč ne, pokud tady takové snahy budou…

On je poslech rádií v autech poměrně velký, jde asi o pětinu až polovinu všech posluchačů…

Já se snažím o propagaci digitálního rozhlasu už šest let. V rámci svých možností se snažím dělat maximum pro propagování tohoto systému, o kterém vím zcela jistě, že velmi brzy nahradí VKV.

Jak si můžete být tak jistý?

Troufám si to tvrdit podle dění v zahraničí. Například Norsko má jasný plán na vypnutí VKV v roce 2017. Pouze když digitální rozhlas nedosáhne penetrace 90 procent obyvatel do roku 2015, můžou termín vypnutí analogového rozhlasu posunout do roku 2019. Ale už teď toho pokrytí takřka dosahují, takže by tam neměl nastat problém. Velká Británie původně chtěla vypínat analogový rozhlas v roce 2015, ale trošku se tam unáhlili a teď z toho vycouvali. Ale zcela jistě VKV vypnou v roce 2019. Další zemí, kde digitální rozhlas jede naplno, je Švýcarsko, Dánsko nebo Austrálie. A také v Itálii. Trošku se zastavila Francie, kde jsem nedávno byl a hluboce jsme o tom diskutovali. Nemyslím si ale, že by to bylo ztracené, je tam nová aktivita v Lyonu, kde se snaží o nový start digitálního rozhlasu. Holandsko, Belgie a další státy připravují plány na přechod k digitálnímu rozhlasu. Takže nevím, proč bychom měli zůstat ve „století páry“.

Problém je spíš v tom, že si komerční rádia napříč trhem prosadila novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která prodlužuje analogové vysílání do roku 2025.

To je ale váš výklad. Já v té novele zase čtu to, že nejpozději v roce 2025 se přejde na digitální rozhlasové vysílání a nic nebrání tomu, aby se na něj přešlo dříve.

Komerční rádia se asi nebudou snažit uvolnit místo dalším hráčům tím, že by podporovala dřívější nástup digitálního vysílání.

To se zeptejte rádií, já za ně nemohu mluvit.

Michel Fleischmann, prezident rozhlasové skupiny Lagardere, pod kterou patří Frekvence 1 či Evropa 2, nedávno v rozhovoru pro web MediaGuru.cz řekl, že rozhlasová digitalizace bezesporu „někdy bude“, ale není jasné, na jaké platformě. Není tedy přesvědčen o tom, že by to měl být právě standard DAB nebo DAB+. A to by znamenalo, že s digitalizací nepočítají někdy brzy.

Budu rád, když se nám podaří naším vysíláním tyto názory změnit.

Digitální rádio Pure Marshall

Myslíte si, že Teleko získá pro své multiplexy klienty z řad současných komerčních rádií?

Pevně v to věřím.

A jsou už některá komerční rádia, která by se vás ptala po obchodních podmínkách digitálního vysílání?

Mraky. To víte, že ano.

Která?

Nebylo by fér je jmenovat.

Zmíněná skupina Lagardere původně ve vašem pražském multiplexy vysílala, bylo v něm jejich Dance rádio. Jenže po několika dnech svoje vysílání ukončilo. Proč?

Stáhlo ho, protože dostali pokyn k ukončení tohoto vysílání.

Proč?

To se musíte zeptat Lagardere. Naše dohoda s Dance rádiem o digitálním vysílání je datována do dob, kdy ještě nebyli pod křídly tohoto mediálního koncernu. Proto jsme je rychle zapnuli v našem multiplexu, tak zněla naše dohoda. Během několika dnů mi přišel pokyn, že máme Dance rádio vypnout, a to jsme udělali.

Pavel Balíček z Českého rozhlasu mluví o vašem pražském a příbramském vysílání jako o pilotním provozu, nepovažuje ho za klasické řádné komerční vysílání. Znamená to, že rádia ve vašem multiplexu za digitální vysílání neplatí plnou komerční cenu?

Pojmy jako pilotní, zkušební, testovací, rozjížděcí nemám rád. Máme smlouvy s rádii, která u nás vysílají, a tyto vztahy jsou čistě komerční. S Českým rozhlasem je to na bázi vzájemné podpory tohoto systému.

Takže Český rozhlas za to, že šíříte jeho programy v Praze a Příbrami digitálně, podporuje ve svém vysílání digitální rozhlas?

Je to o vzájemné podpoře tohoto vysílání.

Kdyby nás četl nějaký zájemce o digitální vysílání v Praze, na kolik peněz měsíčně by ho vyšlo šíření jednoho rozhlasové programu?

Záleží na spoustě detailů, např. způsobu dopravy modulace signálu k nám, v jaké kvalitě ho dopraví, kdo bude zajišťovat enkódování tohoto signálu, dále také je určující spotřeba datového toku, reakční doba v případě přerušení vysílání a další. Čili střelit od boku nějakou částku se nedá. Je tam tolik proměnných, že kdo by měl o takové vysílání zájem, měl by se spíš obrátit na nás a vypracujeme rozpočet.

Alespoň řádově, jde o desetitisíce korun měsíčně?

Když to hodně zprůměrujeme, tak když na území, které je pokryto přes VKV, nasadíme digitální rozhlas, vyjde na polovinu ceny za šíření analogového signálu. Je to ale velice zprůměrované.

A to je částka při úplné zaplněnosti multiplexu?

Naše ceny nejsou závislé na tom, kolik získáme klientů. V tom jsme velice féroví.

A čím zaplatíte náklady na šíření signálu multiplexu?

Doplatíme je, dotovali bychom to. Bylo by to naše podnikatelské riziko.

Jak dlouho byste to vydrželi?

Nevím, jak dlouho by nás to bavilo. Ale už šest let jsme tu dotovali experimenty s digitálním rozhlasem.

Společnost Czech Digital Group takhle dotovala vysílání televizního multiplexu 3 a moc dlouho jí to nevydrželo.

To je asi jiný případ. Je to úplně něco jiného, a to nemyslím jenom tak, že v jejich případě šlo o digitální televizi a v našem o digitální rádio.

Krajské multiplexy pro digitální rozhlas mají kromě vysílání v systémech DAB a DAB+ obsahovat i multimediální služby ve standardu DMB. O co konkrétně půjde, a máte už o provoz těchto služeb nějaké zájemce?

V podmínkách tendru ČTÚ na krajské sítě pro digitální rozhlas bylo napsáno, že mohou obsahovat multimediální služby, ale nemusí. Máme na mysli určité služby, jako používání kanálů DAB k informování cestujících o odletech letadel, zpoždění vlaků, o aktuální situaci v dopravě, bezpečnostních informací, případně o počasí. Funguje to tak už v Ženevě, Lyonu a Berlíně. Bylo by to ale v reálném čase. To, co dnes vidíte v metru nebo ve vybraných tramvajích a autobusech, jsou informace ze záznamu, maximálně se pak aktualizují prostřednictvím WiFi na konečné. Kdežto toto je online, takže když se někde něco stane, ať už jde o nějakou tragédii, nebo změny v dopravě, dá se informovat okamžitě v tu danou vteřinu. Což může být velice výhodné.

Tento způsob datového kanálu je, když se to spočítá, velice levný. Stačí na něj datový tok o desítkách kilobitů, ale hodně záleží na terminálech, jak tato data zpracovávají. Buď úplně jednoduše, že si je pouští samy jako slideshow, což je obrazovka bez zvuku a obrázky musí být konvertovány do standardu JPG. Někdy ale nemusí vyhovovat jejich rozlišení, a tak se používá tzv. broadcasting website. Jde o zkonvertovaný server, který je interaktivní a přenáší se celý karusel dat. Nebo se mohou použít jenom textové zprávy DLS.

Čili by šlo spíše o klienty z řad provozovatelů dopravy a úřadů.

Ano. Tento systém je velmi flexibilní a ve spoustě míst je už využíván.

Digitální rádio Pure Sensia Facebook

DMB jste při testování digitálního rozhlasu v Praze v roce 2005 použili i pro mobilní digitální televizi. Přenášeli jste tehdy živé záběry z pavilonu goril v pražské ZOO.

To je na delší povídání. Zase by se musel připojit enkodér pro kódování obrazu v kompresním standardu MPEG-4 a běželo by to. Musí se tomu ale vyhradit patřičný kanál. Datový tok pro televizi bývá většinou tak 280 až 380 kB, a to odpovídá maximálně formátu dvanácti- a čtrnáctipalcové obrazovky, jinak by už obraz nebyl hezký. Jde tedy spíše o doplňkovou záležitost. Spousta evropských provozovatelů si na mobilní televizi vylámalo zuby. Úplně jiná situace je v Asii. Je to dané jinou mentalitou, tam se ale rádio přes DAB a DMB používá velmi zřídka, na tomto standardu jim běží televizní služby. Jedinou evropskou výjimkou je Norsko, kde vysílají v Oslu službu MiniTV, dva multiplexy s šesti programy. Je to poměrně úspěšné, ale Norové se zase trošku vymykají evropskému průměru.

DMB by v tomto ohledu mohlo nahradit systém DVB-H, s nímž se původně počítalo právě pro mobilní digitální televizi, ale kromě Itálie se nikde neuchytil.

Co já vím, DVB-H už nikde nefunguje. Všude ho ukončili, protože náklady na toto vysílání byly neúměrné. Operátoři nemohli dát zákazníkům férové ceny. A už vůbec to nefungovalo jako placená služba. Zajímalo by mě, jak vypadá služba mobilní streamované televize přes 3G od O2 z hlediska počtu zákazníků. Nevím. Mám pocit, že televizní vysílání přes DMB by v České republice nemuselo sklidit úspěch. Mnohem výhodnější je přes tento systém vysílat rádio.

Kdy se podle vás začne v České republice celostátní digitální rozhlasové vysílání? Zkusíte si tipnout rok?

To záleží na tom, kdy ČTÚ uvolní pro digitální rozhlas III. televizní pásmo. Takže byste se musel zeptat jich, kdy na tyto kmitočty vypíšou tendr. Pokud bychom ten tendr vyhráli, můžu vám na takovou otázku odpovědět.

Teleko se loni účastnilo prvního tendru na celoplošnou síť pro zemský digitální rozhlas v L-pásmu, ale byli jste vyřazeni kvůli formální chybě v přihlášce. Proč jste do toho konkurzu vůbec šli, když považujete L-pásmo pro celoplošné vysílání za nevýhodné?

My jsme ani neuvažovali o tom, že bychom signálem pokryli celou Českou republiku. Startovali bychom po metropolích. V zadávací dokumentaci byla podmínka asi třicetiprocentního pokrytí obyvatel. Toho bychom hravě dosáhli ve třech městech. Konec konců, s našimi krajskými příděly kmitočtů se dostaneme na podobné číslo. Počítal jsem si to, a můžeme velice efektivně dosáhnout pokrytí 60 procent obyvatel. Dalo by se tedy už mluvit o celoplošnosti. Řeknu to ale na rovinu, my jsme do tendru o L-pásmo šli proto, že jsme stáli před rozhodnutím, zda zkusit toto vysílání, a nebo nic. Na mnoho a mnoho let, a zase čekat. To by zcela jistě neposloužilo propagaci digitálního rozhlasu, kdyby se nevysílalo. Teď se už vysílá, a spuštěné multiplexy nehodláme vypínat. Hodláme naplnit podmínky tendrů, které jsme vyhráli, tedy vysílat po celých deset let.

BRAND24

I kdybyste souběžně získali lukrativnější kmitočty ve III. pásmu a mohli souběžně vysílat v něm?

Digitální rozhlasové přijímače, které nabízíme v našem e-shopu, dokážou přijímat digitální vysílání jak v III. pásmu, tak v L-pásmu. Posluchači je jedno, v jakém pásmu se vysílá. Toho zajímá, aby byl přijímač jednoduchý na ovládání, aby byl hezký a za rozumné peníze, a aby mu přinesl nějaký efekt. Tato rádia jsou už interaktivní, umožňují i příjem internetových rádií nebo poslech podcastu. Přes internet (můžete si to vyzkoušet na stránce www.thelounge­.com) se na nich dá naladit k dnešku 18351 rozhlasových stanic, z Česka jich je 195! Takže je vlastně jedno, na jakých kmitočtech vysíláte.

Máte už vlastní digitální rozhlasový přijímač?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).