Více

V čem má majitel Novy bohužel pravdu

Generální ředitel bermudské mediální společnosti CME Michael Garin napsal dopis premiérovi Mirku Topolánkovi a varuje ho v něm, že pokud Česká republika naruší právo televize Nova na analogové vysílání, povede to k dalšímu poškození investic CME v naší zemi. Což se už jednou stalo a nedopadlo to dobře. Pominu-li vlnu nevole, kterou Nova vzbuzuje svým zdržováním procesu digitalizace, nenapsal ale Garin zase nic tak drsného a nepravdivého.

Garin jenom hájí právo CME

Jako všechno v české digitalizaci, i Garinův dopis se točí okolo prodloužené licence televize Nova, která dává společnosti CET 21 právo vysílat analogově až do 31. ledna 2017. A na to také generální ředitel CME upozorňuje našeho premiéra. Dala se čekat jiná reakce, když se předseda Národní koordinační skupiny pro zavádění digitálního vysílání v České republice Zdeněk Duspiva a později i náměstek ministra vnitra pro informatiku Zdeněk Zajíček nechali slyšet, že mají v záloze „drsnější“ verzi digitální novely, která by mohla Nově, ale i ostatním analogově vysílajícím televizím, předčasně odebrat analogové kmitočty?

Garin premiérovi píše: Jak víte, společnost CET 21 spol. s r.o. ve vlastnictví společnosti CME je operátorem pozemního analogového televizního vysíláni pod názvem TV Nova a majitelem vysílací licence 001/1993, jejíž platnost skončí v lednu 2017. K tomu je třeba dodat, že původní licence televize Nova, vydaná 31. ledna 1993, platila do 31. ledna 2005. Necelé čtyři roky před vypršením její platnosti schválily obě komory českého Parlamentu novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, který umožňuje všem provozovatelům komerčních rádií a televizí v dostatečném předstihu požádat o automatické prodloužení licence na další dvanáctileté období.

Michael Garin

Digitalizace není právně vymahatelná

Ačkoli už tehdy zákonodárci věděli, že Česká republika časem přejde na zemské digitální vysílání a bude k tomu potřebovat vypnout analogové kmitočty, na kterých vysílají současné komerční, ale také veřejnoprávní televizní programy, nezavázali provozovatele televizního vysílání k ničemu, co by je nutilo spolupracovat se státem ve chvíli, kdy bude třeba opustit analogové frekvence a přejít do digitálních sítí. Jediné, co se do zákona dostalo během projednávání v Poslanecké sněmovně a co se komerčním televizím moc nelíbilo, byl poplatek pro celoplošné kanály za prodloužení licence. Nova i Prima musely za dalších dvanáct let analogového vysílání zaplatit každá 200 milionů korun. A to ještě předtím, než jim začala platit prodloužená licence.

Součástí vydaných a poté i prodloužených licencí je také „soubor technických prostředků“, což je seznam vysílacích kanálů a lokalit, odkud můžou televize analogově vysílat. Do tohoto souboru nemůže stát nijak zasahovat, leda že by se tak stalo na základě nějaké mezinárodní úmluvy. Což bohužel případ přechodu na zemské digitální vysílání není. Charakter mezinárodní dohody nemá ani loňská konference v Ženevě, která řešila přerozdělení kmitočtů pro zemské digitální vysílání v Evropě, ani doporučení této konference, aby Evropa přestala v roce 2015 chránit analogové televizní kmitočty před rušením ze strany digitálního vysílání, ani doporučení Evropské komise, aby členské státy Evropské unie ukončily zemské analogové televizní vysílání do začátku roku 2012. Závazný není Technický plán přechodu na zemské digitální vysílání (TPP).

Poslaneckou chybu nelze napravit

Přechod na zemské digitální vysílání je zkrátka záležitost, kterou si vymysleli vysílatelé a telekomunikační firmy, aby rozšířili omezené možnosti pozemního televizního vysílání, a tudíž svůj byznys. Není sporu o tom, že digitalizace přinese mnoho dobrého i televiznímu divákovi. Ne vždy to ale bude lepší obraz a zvuk, jak se všude papouškuje. Rozhodně se ale rozšíří počet televizních programů, byť to nutně nemusí znamenat větší kvalitu. Nad kvalitou zvítězí spíš kvantita. Ale zpět k „vymahatelnosti“ přechodu na zemské digitální vysílání. Digitalizaci si vzali za své také někteří politici a postupem času se z ní stala zajímavá agenda, na které se leckterý politik i „udělal“.

To však nemění nic na faktu, že Česká republika v roce 1993 a 1994 vydala dvě licence pro celoplošné televizní vysílání prostřednictvím pozemních analogových vysílačů, a díky novele vysílacího zákona z roku 2001 prodloužila jejich platnost z původních dvanácti let na čtyřiadvacet. Hlavním úkolem českých legislativců je hledat způsob, jak tyto prodloužené licence zpochybnit, nebo alespoň nabourat jejich charakter. Tím, že místo analogu bude Nova s Primou, ale také několik soukromých regionálních stanic vysílat pouze digitálně. Jenže to nelze. Zkrátka a jednoduše proto, že stát už jednou vydal licence se seznamy vysílačů a frekvencí a jakýkoli pokus o odebírání těchto frekvencí by skončil mezinárodní arbitráží. Prohranou arbitráží.

Analogové televize nelze diskriminovat

Pozice Novy i Primy je v tomhle smyslu zcela jasná a neoddiskutovatelná. Není mi úplně jasné, proč se stále někteří ministerští úředníci snaží ji zpochybnit, když to zkrátka NELZE. Veškeré trumfy drží v rukou majitelé Novy, Primy a regionálních analogových televizí. S nimi by se měli autoři digitální novely domluvit, za jakých podmínek jsou ochotni analog opustit předčasně. Příprava novely by neměla probíhat represivně: tak, že ministerstva analogovým televizím nadiktují, za jakých podmínek můžou získat bonusové licence a musí opustit analogové kmitočty. Takové jednání logicky vzbuzuje pocit, že se stát snaží vyvléknout z původní dohody (prodloužených licencí), kterou však mají provozovatelé černou na bílém na papíře. Arbitři skutečně umí číst…

Michael Garin se ve svém dopisu premiérovi Mirku Topolánkovi zmiňuje o obavách, že připravovaná novela vysílacího zákona bude diskriminovat provozovatele zemského analogového televizního vysílání. Píše to oprávněně, protože některým státním úředníkům stále nedochází to, co jsem popsal o několik řádků výše. Totiž že analog násilím odebrat nelze, pakliže tedy stát nepočítá s prohranými arbitrážemi. Garin také zmiňuje, že Nova momentálně vysílá na třetině území České republiky digitálně a podporuje různé digitální experimenty. A dodává: Jsme samozřejmě ochotni podporovat společnost CET 21, aby se i nadále aktivně podílela na dalším rozvíjení procesu přechodu. Určitě však pochopíte, že její účastí v tomto procesu by neměla být dotčena práva, která CET 21 vlastní na základě své současné licence.

„Chceme vysílat digitálně i analogově“

Jinými slovy: ačkoli se Nova hodlá podílet na digitálním vysílání, zároveň se nehodlá do 31. ledna 2017, tedy do konce platnosti své licence, vzdát současných analogových kmitočtů. To je nejzajímavější a vlastně nejdůležitější část dopisu: Nova chce vysílat jak analogově, tak digitálně a blokovat tak kmitočtové spektrum. Protože už víme, že Nova nebude moci dlouhodobě vysílat ve společném multiplexu s Českou televizí, jak se to děje nyní v Praze, Brně, Ostravě, Domažlicích a brzy se tak stane i v Ústí nad Labem (protože ČT bude mít vlastní veřejnoprávní multiplex), existuje reálná možnost, že se pokusí získat vlastní multiplex. Ani touto myšlenkou se Nova netají, stejně jako nápadem šířit pozemně svůj současný program ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV). To by s klidem mohlo zaplnit právě jeden celý multiplex.

A teď jak z toho? Setkání Michaela Garina s premiérem Mirkem Topolánkem jistě zavání nechutným lobbingem a vydíráním, nicméně generálnímu řediteli CME skutečně nejde o nic jiného než o to, aby Česká republika dodržela to, k čemu se zavázala prostřednictvím vydané/prodloužené vysílací licence (a Nova za to zaplatila 200 milionů korun). Jako důležitější se mi jeví otázka vydávání digitálních kmitočtů. Ty už nejsou součástí „souboru technických prostředků“ původní licence televize Nova. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) a Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vydávají digitální kmitočty dodatečně na základě nových žádostí televize Nova. Licence Novy je fakticky „technologicky neutrální“, platí tedy pro pozemní vysílání, ať už je analogové nebo digitální, ale to automaticky neznamená, že se Nově rozšiřuje soubor technických prostředků.

Nerozšiřujme Nově licenci!

Pokud se tedy Nova nechce dobrovolně vzdát analogových kmitočtů výměnou za dvě bonusové licence pro digitální vysílání, jak to navrhuje poslední verze „diginovely“ (jak jsme si vysvětlili, jinak než dobrovolně to ostatně udělat nemůže), nechme ji vysílat analogově. Zákon už s dalším prodlužováním už jednou prodloužené licence nepočítá. Nova tedy může analogově vysílat do 31. ledna 2017, ale pak buď zanikne, nebo musí získat úplně novou licenci. Kdežto kdyby se nyní dobrovolně vzdala analogových kmitočtů, přešla do digitálních sítí a získala dvě bonusové licence, tak tyto dvě nové bonusové licence začnou platit teprve nyní, budou platné dvanáct let a existuje nárok na jejich prodloužení. A to už je setsakramentsky zajímavá motivace, proč uvažovat o výměně analogu za bonusové digitální programy.

Donedávna jsem žil v domnění, že bez analogových kmitočtů Novy nelze sestavit dostatečně kvalitní digitální sítě a rozjet tak digitální vysílání ve velkém a s novými programy. Z tohoto omylu mě ale vyvedl předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák, podle něhož lze bez nynějších analogových kmitočtů Novy, Primy a regionálních televizí sestavit tři až čtyři celoplošné digitální multiplexy. V čem je tedy problém? Mirek Topolánek může Michaelu Garinovi garantovat dodržení platnosti prodloužené licence televize Nova včetně všech jejích analogových kmitočtů (kromě 12. kanálu na Bukové hoře, který musíme vypnout na základě mezinárodní dohody z roku 1995), a pokud se Nově nechce, nemusí digitalizovat. Dlouhodobý souběh analogového a digitálního vysílání by jí ale měl stát znemožnit.

KOMENTÁŘ: Černoprdelníci a Nova

Anketa

Má Nova právo na analogové vysílání do 31. ledna 2017?

134 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 6. 2007 14:39

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+