Na Sušicku odstartovalo vysílání veřejnoprávního multiplexu
V úterý bylo na sušickém vysílači Svatobor zahájeno vysílání veřejnoprávního multiplexu se čtyřmi stanicemi České televize (ČT) a sedmi okruhy Českého rozhlasu. Zahájení zemského digitálního vysílání multiplexu 1 nepředcházelo vypínání analogového vysílání, protože analogová ČT 2 na Sušicku využívá kanál 52 a veřejnoprávní digitální síť je šířena na kanále 49.
Diváci, kteří ale analogové vysílání druhého programu ze sušického Svatoboru přijímají, se v obraze setkávají s piktogramem, který je upozorňuje na blížící se vypnutí analogového signálu tohoto programu. ČT 2 bude totiž muset kanál 52 opustit, aby její analogový signál nerušil digitální vysílání multiplexu 3 ze západočeského vysílače Krašov. Přesné datum startu multiplexu 3 s novými komerčními televizemi, který bude také využívat kanál 52, ale ještě nebylo stanoveno. ČT vypnutí vysílání analogového signálu druhého programu plánuje na konec listopadu, start multiplexu 3 je naplánován na prosinec. Protože k zahájení digitální sítě 3 dojde pravděpodobně až v druhé polovině prosince, ČT počítá s tím, že vypnutí analogového vysílání o několik dní odloží.
Digitálního příjmu komerčních televizních stanic Nova, Prima a jejich bonusových programů se diváci na Sušicku dočkají až v září příštího roku, kdy bude v multiplexu 2 vysílat také připravovaná digitální TV Barrandov, která zahájení vysílání plánuje na 11. ledna 2009. Společně s multiplexem 2 odstartuje na Sušicku vysílání také digitální síť 3 s novými komerčními televizemi. S analogovým vysíláním se diváci na Sušicku definitivně rozloučí v únoru 2010, kdy přijdou o analogový signál ČT 1, Nova a Prima.
Po zkušenostech z ostatních regionů, kde bylo zemské digitální vysílání zahajováno, se také na Sušicku očekávají potíže se společnými televizními anténami. Server DigiZone.cz nabídl tento týden další odpovědi na dotazy čtenářů, které se týkají problematiky společných televizních antén (STA). Úpravu STA si vyžádalo vypnutí analogového televizního vysílání druhého programu České televize a také rozdělení přechodného multiplexu A na digitální sítě 1 a 2. Na dotazy čtenářů i tentokrát odpovídal Josef Skála, oborník na problematiku STA.
Jan Potůček: Digitální televize dorazila na Sušicko, ale bez Novy a Primy
Lukáš Polák: STA a příjem digitální televize II: vy se ptáte, my odpovídáme
ČT v současnosti nevyhodnocuje lokality, kde by bylo vhodné zahájit provoz digitálních dokrývačů multiplexu 1. Čeká totiž na spuštění všech vysílačů velkého výkonu, které jsou naplánovány na letošní rok. Na konci listopadu odstartuje veřejnoprávní digitální síť z chomutovské Jedlové hory, v polovině prosince pak z Klínovce u Jáchymova. První oblastí, kde ČT měření provede a následně rozhodne o spuštění provozu dokrývačů, bude Plzeňsko. Dokrývače budou provozovat různí operátoři podle toho, který vysílač bude pro dokrytí dané oblasti nejvhodnější.
Jan Potůček: Digitální dokrývače pro Plzeňsko začne ČT řešit po spuštění Klínovce
A u pokrytí signálem zemského digitálního vysílání se ještě zastavíme. České Radiokomunikace (ČRa) minulý týden dokončily první várku zkušebního měření intenzity DVB-T vysílání v Praze, které ČRa zahájily 31. října, tedy ihned po startu multiplexů 1 a 2. Z výsledků podle Jiřího Vykydala, vedoucího útvaru rozvoje a investic ČRa, jednoznačně nevyplývá, že by za potížemi některých diváků mohla ČT nebo ČRa jako operátoři těchto digitálních sítí. ČRa se soustředily zejména na stížnosti diváků, kteří mají určité technické znalosti. I u nich se ale potvrdilo, že za problémy nejčastěji mohla anténa nebo set-top-box. Měřicí vůz totiž neměl v daných lokalitách problém signál zachytit. Po dokončení práce v Praze pokračují ČRa v měřeních na Plzeňsku a Domažlicku.
Z průzkumu, který byl proveden mezi diváky v oblastech, kde na konci října ukončil provoz přechodný multiplex A a odstartovaly digitální sítě 1 a 2, vyplývá, že v místech, kde vysílají oba multiplexy, mají diváci problém s příjmem sítě, která vysílá na vyšším kanále. V Praze lze lépe přijímat multiplex 2, na Domažlicku a Plzeňsku naopak multiplex 1. Podle Vykydala jsou u vyšších kanálů ostřejší stíny a některé antény si s nimi hůře poradí. Problém může spočívat také v tom, že řada diváků přijímala přechodný multiplex A s nižším výkonem na antény s předzesilovačem a nyní jsou jejich anténa a set-top-box přebuzené.
Jan Potůček: Měření nepotvrzují, že za problémy s příjmem DVB-T mohou operátoři
Jan Potůček: Problémy s příjmem DVB-T jsou vždy u vyšších vysílacích kanálů, tvrdí ČRa
Start multiplexu 4 se opozdí
Společnost Telefónica O2 Czech Republic, která je operátorem čtvrté digitální sítě, připustila, že start multiplexu 4 bude mít zpoždění. Firma slibovala, že na začátku listopadu zahájí provoz multiplexu 4 v Ostravě, na začátku prosince pak v Praze, Brně, Ostravě, Kutné Hoře a Ústí nad Labem. Telefónica O2 podle ekonomického deníku E15 přitom nezačala ani s instalací vysílacích antén, odmítá ale, že by projekt čtvrté digitální sítě krachoval.
Operátor multiplexu 4 tvrdí, že v současnosti jedná s případnými zájemci o digitální vysílání. Jednání s Telefónikou O2 ale zatím potvrdila pouze zpravodajská televizní stanice Z1, která momentálně vysílá v multiplexu 3. Smlouvu zde má pouze do konce měsíce. Naopak generální ředitel Óčka Jiří Balvín uvedl, že s hudební televizí operátor multiplexu 4 vůbec nekomunikuje. Telefónica O2 podle předsedy Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Pavla Dvořáka slíbila, že úřadu dodá tabulku s aktualizovanými termíny zahájení provozu sítě v jednotlivých regionech České republiky. ČTÚ očekává, že ji Telefónica O2 dodá nejpozději v únoru. Dvořák také přiznal, že podle současné legislativy nemůže ČTÚ operátorovi kmitočty pro multiplex 4 odebrat.
Jan Potůček: Multiplex 4 bude mít zpoždění, připouští jeho operátor, Telefónica O2
Československý DX klub oslaví příští rok dvacet let existence
DX klub, který sdružuje rádiové posluchače zabývající se dálkovým příjmem rozhlasového a televizního vysílání a dalších radiokomunikačních služeb, sice oficiálně vznikl až v roce 1990, příští rok ale oslaví již dvacet let své existence. Do roku 1989 museli členové DX klubu působit tzv. v podzemí, protože dálkový příjem byl tehdejší vládou spojován zejména s příjmem zahraničního rozhlasového vysílání, například Hlasu Ameriky nebo Deutsche Welle. DX klub tehdy podle jeho současného předsedy Václava Dosoudila vydával ilegální časopis, který koloval mezi členy klubu. Oslavy dvaceti let existence klubu budou podle Dosoudila věnovány zejména zviditelnění klubu a připomenutí se veřejnosti. Prezentace bude soustředěna na konec srpna příštího roku u příležitosti radioamatérského setkání v Holicích, kde bude zřízen prezentační stánek, který návštěvníkům přiblíží, čím se DX klub zabývá.
Klub v současnosti sdružuje necelých čtyři sta členů zejména z České a Slovenské republiky. I nadále pokračuje ve vydávání časopisu, měsíčníku Radio Revue. Kromě dálkového příjmu rozhlasového vysílání se členové DX klubu věnují i dálkovému příjmu zemského digitálního televizního vysílání. DX klub podle Dosoudila s digitalizací počítá a uvědomuje si její význam.
Lukáš Polák: Václav Dosoudil, DX klub: Uvědomujeme si význam digitalizace a plně s ní počítáme
Stručně
Nejsledovanějším médiem zůstává pro české děti ve věku od čtyř do čtrnácti let televize. Děti stráví před televizní obrazovkou v průměru 104 minut denně. Vyplývá to z Výzkumu životního stylu, který provedla společnost Mediaresearch. Televize také zůstává médiem, o kterém děti nejčastěji mluví se svými kamarády, a médiem, které si vyberou, když chtějí zahnat nudu nebo se dobře pobavit. Televizi má v pokoji 48 % českých dětí. Děti, které mají televizní přijímač v pokoji, sledují televizní vysílání o dvacet minut déle.
Lukáš Polák: Televize zůstává pro děti nejsledovanějším médiem
Návrh novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, který řeší otázku digitalizace rozhlasového vysílání, neschválí parlament do konce letošního roku. Kulturní výbor Poslanecké sněmovny bude otázku digitalizace rozhlasového vysílání projednávat až v druhé polovině ledna příštího roku. Provozovatelé komerčních rádií v novele navrhují, aby vláda přijala Technický plán přechodu na zemské rozhlasové digitální vysílání a aby byly licence pro analogové vysílání stanicím automaticky prodlouženy až do roku 2020, kdy by mělo být analogové vysílání rozhlasu ukončeno.
Jan Potůček: Diginovela o rádiích a jejich licencích se zasekla v poslaneckých výborech
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila společnosti CET 21 oprávnění k satelitnímu vysílání televizního programu Nova, která doposud vysílala pouze na základě licence udělené pro zemské vysílání. Na satelitu se TV Nova objevila až v roce 2006, ovšem pouze jako převzatý program. Filmový kanál Nova Cinema v minulém týdnu opět dosáhl rekordní sledovanosti. Nejvyšší průměrný celodenní podíl na sledovanosti činil 0,7 %, což oproti předchozímu týdnu činí zlepšení o 0,11 %. Také TV Nova, Prima, ČT 1 a ČT 2 zaznamenaly minulý týden růst počtu diváků. Nedařilo se ale sportovnímu kanálu ČT a zpravodajské ČT 24, kterým sledovanost klesala.
Jan Potůček: Televize Nova získala licenci pro původní satelitní vysílání, platnou 12 let
Jan Potůček: Nova Cinema opět pokořila rekord v týdenním podílu na sledovanosti
Analytik Rady Českého rozhlasu Radek Vogl, který je autorem chybného překladu písně Swastika Eyes skotské hudební skupiny Primal Scream, na jehož základě radní obvinili Rádio Wave z propagace fašismu, pracuje také jako asistent poslankyně Lenky Mazuchové (ČSSD). Mluvčí a místopředsedkyně Rady Českého rozhlasu Dana Jaklová uvedla, že o této skutečnosti rada nevěděla. Vogl, který mimo jiné posuzoval také vyváženost zpravodajství včetně politických zpráv, prošel výběrovým řízení a rada další prověřování neprováděla.
Jan Potůček: Hodnotitel Radia Wave pracuje jako asistent poslankyně Mazuchové
Jan Potůček: Mluvčí Rady ČRo: Netušili jsme, že Radek Vogl pracuje ve sněmovně
Zájem o digitální kabelovou televizi společnosti UPC stále roste. V říjnu letošního roku dosáhl počet zákazníků UPC Digital hranici 250 tisíc. Podle průzkumu, který provedla společnost UPC, mají o digitální kabelovou televizi diváci zájem zejména díky širokému počtu jinak nedostupných televizních programů v češtině, nabídce příjmu televizního vysílání ve vysokém rozlišení a také díky možnosti využívat digitální videorekordér. Naopak počet zákazníků analogové kabelové televize postupně klesá. Na konci října si analogovou kabelovku od UPC předplácelo 325 tisíc abonentů, což je v porovnání s říjnem 2007 o 50 tisíc zákazníků méně. Server DigiZone.cz přinesl tento týden druhý díl seriálu o kabelovém televizním vysílání, který se tentokráte zaměřil na topologii kabelových sítí, kabely, ze kterých se síť skládá, a také na rozdíly mezi digitální a analogovou kabelovou televizí.
Ondřej Vala: Jak funguje kabelová televize II.: Kabely, sítě a televizní služby
Lukáš Polák: Digitální kabelová televize je u UPC populárnější než analog
