Více

Týdenní revize: digitálně z Kavčích hor i Hradce Králové

Více než polovina finančních prostředků, které Česká televize v letošním roce získá prodejem reklamního času, by měla být investována do podpory digitalizace televizního vysílání. Veřejnoprávní televize chce vydělat 750 milionů korun, a tak by na digitalizaci šlo 348 milionů, z toho 100 milionů má být investováno do informační kampaně. V revizi se tento týden věnujeme také digitálnímu vysílání z Kavčích hor, z Hradce Králové a zahájení provozu veřejnoprávního multiplexu v Plzni.

Český telekomunikační úřad prosazuje vypnutí analogu 11. listopadu 2011

Návrh Technického plánu přechodu zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání (TPP), který je „jízdním řádem“ české digitalizace, obsahuje i datum, kdy bude definitivně ukončeno šíření analogového televizního signálu na území České republiky. Pokud bude dokument v aktuální podobě přijatý, přestane poslední vysílač analogově vysílat v listopadu 2011. Přestože Rada Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) v čele s předsedou Pavlem Dvořákem dlouho jako termín vypnutí analogu prosazovala říjen 2010, přistoupila nakonec na požadavek některých komerčních subjektů a plánovaný termín o rok posunula. České Radiokomunikace ale trvají na tom, že ukončení analogového vysílání není možné stihnout dříve než v roce 2012.

Z návrhu TPP také vyplývá, že se vypínání analogového televizního vysílání nebude v letošním roce týkat komerčních stanic Nova a Prima, ty se k veřejnoprávní České televizi (ČT) přidají až od příštího roku. Ideální by sice bylo, kdyby došlo k synchronizaci postupu při zavádění všech multiplexů a vypínání analogových televizí, tedy včetně Primy a Novy. Ale protože se česká digitalizace dostala do určité krize, je toto podle Dvořáka nejlepším ze špatných řešení. Koncept TPP je navíc založen na dobrovolnosti vracení analogových kmitočtů komerčními televizemi, na kterých je závislá další výstavba digitálních sítí. Pokud tedy jedna ze soukromých televizí na TPP nepřistoupí, bude nutné najít jiné řešení, tedy jiné kmitočty, a digitalizace bude stát na veřejnoprávním multiplexu.

TPP ukládá ČT, aby nejpozději v květnu letošního roku zahájila provoz veřejnoprávního multiplexu v Plzni. ČT ale zatím ještě nezná operátora zemské digitální sítě. Stane se jím vítěz výběrového řízení, výsledky ale budou známy nejdříve 30. dubna, a tak je téměř jisté, že ČT květnový termín spuštění provozu nestihne. ČTÚ je proto s ČT předběžně dohodnutý na případném posunu data zahájení digitálního zemského vysílání. O výstavbu a provoz celého veřejnoprávního multiplexu mají zájem kromě Českých Radiokomunikací také společnosti Telefónica O2, Tri R nebo T-Systems. Uchazeči o operátora digitální sítě mohou své návrhy podávat až 14. dubna. Podle Pavla Hanuše, vedoucího projektu Digitalizace České televize, o vítězi tendru rozhodne cena, flexibilita, rozsah a kvalita služeb.

TPP bude přijat nejdříve v dubnu. Přestože ČTÚ předal dokument ministerstvu průmyslu a obchodu již 6. března, ministerstvo v něm ještě žádnou úpravu neprovedlo a zatím jej ani neodeslalo Legislativní radě vlády. Ta se bude návrhem „jízdního řádu“ české digitalizace zabývat nejdříve 17. dubna. Vláda dokument od legislativní rady obdrží nejdříve koncem dubna.

ČTÚ by chtěl v letošním roce také vypsat výběrové řízení na operátora sítě zemského digitálního vysílání pro mobilní telefony ve standardu DVB-H. Protože je ale pro ČTÚ v současnosti prioritou TPP, bude tendr podle Pavla Dvořáka vypsán nejdříve v srpnu.
Jan Potůček: Pavel Dvořák: Rokem 2011 jsme v TPP ustoupili televizím
Jan Kálal: ČT zveřejnila čtyři zájemce o technického operátora svého DVB-T
Jan Potůček: Další zdržení TPP, na vládu dorazí zřejmě až koncem dubna

Minulý týden byla do Rady ČT zvolena mluvčí ČTÚ Dana Makrlíková a ČTÚ si již zadal vypracování právní analýzy, která posoudí, zda Makrlíková porušuje nebo neporušuje zákon, když je současně mluvčí regulačního orgánu a radní ČT. Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Petra Tluchoře člen Rady ČT nesmí vykonávat funkci ve státní správě a Makrlíková tedy zákon porušuje. Pavel Dvořák zastává názor, že Makrlíková zákon neporušuje, ale záleží na interpretaci toho, co je míněno funkcí ve státní správě. Na tuto otázku by měla přinést odpověď právní analýza.
Jan Potůček: ČTÚ prověří, zda jeho mluvčí členstvím v Radě ČT neporušuje zákon

Na podporu digitalizace TV vysílání by mělo jít 348 milionů Kč

Více než polovina finančních prostředků, které ČT získá v letošním roce, by měla jít na podporu digitalizace. ČT chce letos z reklamy vydělat 750 milionů korun, z toho po odečtení nákladů nutných na provoz ve výši 85 milionů zbude 665 milionů korun. Z této částky by mělo být 348 milionů investováno do digitalizace, 167 milionů do správy a digitalizace archivu ČT, 150 milionů půjde ve prospěch Státního fondu na podporu české kinematografie a 15 milionů na zvláštní účet ČTÚ na rozvoj DVB-T. Vláda se měla ve středu zabývat návrhem na využití prostředků získaných z prodeje reklamního času na ČT, kabinet ale nebyl s předloženým rozdělením finančních prostředků spokojený, a tak rozhodnutí odložil.

V návrhu se objevila i položka „peoplemetrové měření sledovanosti“, se kterou podle premiéra Mirka Topolánka kabinet nesouhlasí. ČT totiž do nákladů spojených s realizací prodeje reklamních časů zařadila i poplatky za elektronické měření sledovanosti. A podle Topolánka nebude chtít vláda tyto výdaje financovat z peněz utržených za navýšenou reklamu. Samotné rozdělení výnosů po odečtení nutných nákladů ČT ale nevadilo, a tak by na podporu digitalizace televizního vysílání mělo jít zmiňovaných 348 milionů korun. Na informační kampaň připadne z této částky 100 milionů korun, na rozvoj veřejnoprávního multiplexu 233 milionů.
Jan Potůček: Vláda ve středu projedná návrh na využití peněz z reklamy na ČT
Jan Potůček: 348 milionů na digitalizaci: na co konkrétně by měly jít?
Jan Kálal: Vláda zabrzdila peníze do digitalizace z reklamy na ČT

ČT přizpůsobí vypínání analogové Dvojky v jižních Čechách a na Ústecku olympiádě

Šéf projektu Digitalizace České televize Pavel Hanuš považuje minulý rok pro zemské digitální vysílání za ztracený. Uvedl to na středečním zasedání Rady ČT. Hanuš také společně s technickým ředitelem veřejnoprávní televize Rudolfem Popem radním vysvětlili, co čeká diváky, kteří přijímají analogový signál z jihočeského vysílače Kleť. Právě zde by totiž letos v létě mělo dojít k vypnutí analogového vysílání programu ČT 2 tzv. na tvrdo. Podle Hanuše budou mít diváci dostatek času se na změnu připravit a navíc se nemusí bát, že by kvůli vypínání analogového vysílání přišli v srpnu o možnost sledovat dění z letních olympijských her v čínském Pekingu. Již tradičně budou sportovní klání zařazena nejen do vysílání ČT 4 Sport, ale i do vysílání ČT 2, a pokud by se termín vypnutí analogu přiblížil době konání olympiády, ČT jej pozdrží a analogovou ČT 2 vypne až po skončení olympijských her.
Jan Kálal: Pavel Hanuš: Rok 2007 byl ztraceným rokem české digitalizace
Jan Kálal: Kavčí hory přizpůsobí termíny vypínání ČT 2 olympiádě

ČT zahájila před dvěma týdny zkušební provoz dalšího digitálního vysílače, který přímo z hlavní budovy ČT na Kavčích horách testuje sekundární dokrývání. Sekundární vysílač využívá narozdíl od hlavních digitálních vysílačů v hlavní městě kanál 21. Test podle Pavla Hanuše potrvá ještě zhruba měsíc a slouží pouze pro technické zjišťování možnosti šíření DVB-T signálu. Multiplex obsahuje programy veřejnoprávní ČT a také stanice Českého rozhlasu.
Jan Potůček: Další DVB-T vysílač v Praze: ČT a ČRo na 21. kanále z Kavčích hor

Digitální vysílání ČT, Českého rozhlasu, ale také Novy naladí začátkem dubna také diváci v Hradci Králové. Dočasně zde bude po dobu konání konference Internet ve státní správě a samosprávě vysílat multiplex A. Se zahájením dočasného provozu ve dnech 7. a 8. dubna již souhlasily České radiokomunikace i ČT, čeká se ještě na vyjádření Novy. Vysílat se bude z budovy T-Mobile v centru města.
Jan Potůček: Multiplex A se v dubnu rozšíří do Hradce Králové, ale jen na dva dny
Jan Potůček: MAPA POKRYTÍ: Kde v Hradci Králové a okolí naladíte multiplex A

Stručně

Nejvyšší správní soud svým rozsudkem zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze, který na podzim 2006 prohlásil výsledek licenčního řízení na prvních šest digitálních televizí za neplatný. Verdikty se týkají kasačních stížností společnosti Minority a hromadné stížnosti firem Minority, FTV Prima, TV Lyra a Step Public Relations, které Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) žalovaly za nedostatečné odůvodnění toho, proč nezískaly licence. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ale není pro nové digitální televize nikterak zásadní, protože rada koncem února obě licenční řízení na obsazení multiplexů B a C zrušila.
Jan Potůček: Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí o neplatnosti digitálních licencí
Jan Potůček: DOKUMENT: Rozsudky NSS o neplatnosti zrušení digitálních licencí

RRTV měla v letech 2003 až 2007 více členů, než předepisuje zákon. Počet radních stanovuje zákon o Radě pro rozhlasové a televizní vysílání na třináct, ale do července 2006 měla RRTV o šest členů více. Poslednímu radnímu, který byl v radě nad zákonný limit, vypršel mandát v květnu minulého roku. Vyplývá to z dopisu, který minulý týden předsedovi Stálé komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny Vítězslavu Jandákovi zaslal premiér Mirek Topolánek. Vyšší počet členů RRTV, než jaký požaduje zákon, způsobila situace po prohrané arbitráži České republiky se společností CME. Tehdejší premiér Vladimír Špidla totiž odvolal všechny členy RRTV, ale šest z nich verdikt nepřijalo a věc šla k soudu. Městský soud v Praze nejprve v květnu 2005 žalobu radních odmítl, ale o dva roky později soud rozhodnutí premiéra Špidly zrušil. Radní si za období od Špidlova odvolání do doby vypršení řádného mandátu nárokují ušlý plat, i když v té době nepracovali.
Jan Kálal: RRTV měla nadstav až o šest členů. Nepracovali, ale chtějí miliony

Televize se poslední dobou potýká s poklesem sledovanosti. Dokazují to i výsledky sledovanosti v letošním únoru, které tento týden zveřejnila Asociace televizních organizací. V únoru strávili diváci u televizních obrazovek v průměru tři hodiny a 34 minut, což je v porovnání se stejnými obdobími nejméně od roku 2003. V hlavním vysílacím čase od 19 do 23 hodin je výsledek sledovanosti nejhorší za posledních pět let, průměrně diváci večer televizi sledovali hodinu a 35 minut. Za poklesem zájmu o televizi je podle odborníků především rostoucí nabídka jiných volnočasových aktivit a příklon k aktivnímu způsobu trávení volného času. V minulém týdnu dosáhla nejlepších výsledků sledovanosti komerční TV Nova, která dokázala k obrazovkám přilákat v hlavním vysílacím čase největší počet diváků v letošním roce. Novu si minulý týden večer naladilo v průměru přes 1,5 milionu diváků starších patnácti let, což představuje průměrný týdenní podíl sledovanosti 48,9 %.
Lukáš Polák: Lidé strávili v únoru u TV nejméně času od roku 2003
Jan Potůček: Nova měla minulý týden rekordní sledovanost, letos nejvyšší

Provozovatelé ubytovacích zařízení se zřejmě nevyhnou autorským poplatkům za sledování televize a poslech rádia v hotelových pokojích. Ve středu schválila Poslanecká sněmovna návrh novely autorského zákona, která provozovatelům ubytovacích zařízení tuto povinnost opět ukládá. Před třemi lety je přitom od povinnosti platit autorské poplatky za televizi a rádio v pokojích ubytovacích zařízen zprostila novela. Hoteliéři s návratem ke stavu před rokem 2005 nesouhlasí a brání se tím, že pokoj ubytovacího zařízení není veřejným prostorem.
Lukáš Polák: Hotely budou zřejmě platit autorské poplatky za TV a rádia

Nová digitální TV Barrandov nabídla Libuši Šmuclerové post ředitelky. Šmuclerová, která v současnosti šéfuje české pobočce švýcarského mediálního koncernu Ringier, ale nabídku odmítla. TV Barrandov shání vhodného kandidáta na ředitele poté, co její bývalý šéf Kamil Spáčil nastoupil v lednu do výkonu trestu. Nyní je dočasným ředitelem předseda představenstva společnosti Barrandov Studio Vladimír Kuba. Televize také zveřejnila fotografie ze stavby svého sídla, tzv. „Paláce zábavy“.
Lukáš Polák: TV Barrandov oslovila pro post ředitele i Libuši Šmuclerovou
Jan Kálal: „Palác zábavy“ TV Barrandov: porovnejte vizi s fotografiemi stavby

I tento týden přinesl server DigiZone.cz další díl seriálu Na návštěvě u …, tentokráte ze sídla společnosti SAT Plus, která vysílá programy UPC Express a FUN1. SAT Plus v současnosti přechází ze standardního rozlišení obrazu na HDTV a z formátu obrazu 4:3 na 16:9, a tak probíhá výměna technologií. Společnost SAT Plus také připravuje provoz nového programu HD+, který již nějakou dobu testuje. Datum zahájení řádného vysílání ještě nebylo stanoveno.
Lukáš Polák: Na návštěvě u… UPC Express a FUN 1

Anketa

Kdy podle vás vláda schválí Technický plán přechodu?

10 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 4. 2008 22:08

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+