Více

Televizní digitalizace končí, rozhlasová teprve začíná

O digitálním vysílání se u nás mluví především v souvislosti s televizemi. Jakékoli zmínky o digitálním rozhlasu vždycky končily na konstatování, že na rozdíl od televizí není přechod rádií na digitální šíření signálu vynucený, není třeba vypínat analogové FM pásmo a tudíž se do digitálního rozhlasového vysílání nikdo příliš nehrne. Ona je to svým způsobem pravda: jedinou firmou, která se už léta snaží uvést digitální rozhlas v Česku do praxe, je příbramská společnost Teleko podnikatele Tomáše Řapka, bývalého šéfa odboru kmitočtového spektra Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV).

Nekonečné roky testů

Bylo to právě Teleko, kdo od roku 2005 provedl v Praze i dalších lokalitách nesčetné množství testů zemského digitálního rozhlasu ve standardech DAB, DAB+ a DMB. Právě tyto systémy jsou v současné době preferované evropskými zeměmi pro zavádění digitálního rozhlasu. Stát se ale k rozhlasové digitalizaci dlouho stavěl skepticky a prostřednictvím Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) zájemcům o tento typ vysílání vzkazoval, že nejprve je třeba dořešit televizní digitalizaci a pak teprve zbude čas na rozhlas. A opravdu: loni na jaře ČTÚ vypsal první tendr na celoplošnou síť pro digitální rádia.

Konkurz však skončil nezdarem, když se do něj přihlásili pouzí dva zájemci: vedle zmíněné společnosti Teleko, která byla vyřazena kvůli formálnímu pochybení v přihlášce, ještě České Radiokomunikace. Tendr probíhal formou aukce, a jelikož se výběr zúžil na jedinou nabídku, rozhodl se ČTÚ výběrové řízení úplně zrušit. Nutno dodat, že za neúspěch si telekomunikační úřad může do značné míry sám. Nabídl totiž méně lukrativní kmitočty v tzv. L pásmu, které je pro výstavbu celostátních sítí pro digitální rozhlas méně lukrativní, protože vyžaduje hustší síť vysílačů a takový multiplex je tudíž nákladnější jak na výstavbu, tak provoz.

Měření DVB-T2 - Žižkovský vysílač

Ze žižkovského vysílače v Praze by nejpozději v dubnu 2013 měly začít vysílat digitální rozhlas České Radiokomunikace (Foto: Jan Potůček, DigiZone.cz)

Lákavější jsou pro budoucí operátory rozhlasových multiplexů kmitočty v takzvaném III. televizním pásmu, v němž Česká republika získala pro digitální rozhlas vysílací kanály 11 a 12. Zejména dvanáctý kanál pokrývá celý stát, ale do loňského srpna jej nešlo použít, protože na něm vysílala ze silného severočeského vysílače Buková hora analogově televize Nova. Jenže ani po vypnutí tohoto vysílače ČTÚ zatím na kmitočty v III. televizním pásmu nevypsal žádné výběrové řízení a po nezdaru s dražbou prvního celoplošného rozhlasového multiplexu v L pásmu vypsal tendry na krajské rozhlasové multiplexy ve stejném pásmu.

Zájem o krajské digitální rozhlasové vysílání bylo větší než o celoplošný multiplex. Operátoři nakonec projevili zájem o téměř všechny kraje, bez povšimnutí zůstal pouze Pardubický, Olomoucký, Zlínský kraj a kraj Vysočina (zde si ale operátoři v pozdějších tendrech rozdělili alespoň metropolitní mulitplexy v krajských městech). Nejlukrativnější kmitočty v Praze a středních Čechách vydražily za více než jeden milion korun České Radiokomunikace, v Moravskoslezském, Jihomoravském, Královéhradeckém, Libereckém a Ústeckém kraji získala rozhlasové multiplexy příbramská společnost Teleko a v Plzeňském, Jihočeském a Karlovarském kraji pak plzeňská firma RTIcz. Kmitočtové příděly obdrželi operátoři letos v dubnu, zatím ani jeden ale nezahájil vysílání.

Kdy se začne reálně vysílat?

ČTÚ zatím provozovatele sítí pro digitální rozhlas nijak nepopohání. Nemá k tomu důvod, v zadávací dokumentaci totiž uvedl, že operátoři mají nejpozději do dvou let od obdržení kmitočtů pokrýt signálem krajských multiplexů alespoň polovinu obyvatel daného kraje. A pokud některé rádio projeví zájem o vysílání v krajském multiplexu, musí ho daný operátor zprovoznit do půl roku od obdržení objednávky tohoto klienta. Platící zákazníky však zatím žádná ze tří společností, které u nás drží první kmitočty pro digitální rozhlas, nezískala (přes to třeba Teleko tvrdí, že krajské multiplexy v Brně a Ostravě spustí již letos v září). Tedy pokud nepočítáme „netendrově“ zprovozněné rozhlasové multiplexy společnosti Teleko v Praze a Příbrami.

Teleko totiž nechtělo čekat, až ČTÚ vypíše první soutěže na operátory rozhlasových multiplexů, a jakmile Česká republika získala mezinárodně zkoordinované kmitočty pro digitální rozhlas, podala si žádost o vydání individuálního oprávnění k provozování prvních rozhlasových sítí ve zmíněných dvou městech. Vyřizování žádosti se táhlo skoro dva roky, Teleko ale nakonec od ČTÚ získalo kmitočet jak v Praze, tak Příbrami. Shodou okolností se tak stalo přibližně v době, kdy kmitočet pro digitální rozhlasové vysílání v Praze vysoutěžily za víc než milion korun České Radiokomunikace.

DAB - pokrytí Prahy 1.4.2011

Pokrytí Prahy signálem digitálního rozhlasu od společnosti Teleko, která od dubna 2011 vysílá ze strahovského stadionu (Zdroj: Teleko)

Největšímu provozovateli televizních a rozhlasových vysílačů se teď nelíbí, že firma Teleko, která v tendru o krajský rozhlasový multiplex v Praze neuspěla, nakonec v metropoli vysílá, a navíc za kmitočet zaplatila jen několikatisícový správní poplatek. Do konkurenčního boje s Telekem se ale České Radiokomunikace příliš nehrnou. V Praze tak zatím vysílá pouze jediná digitální rozhlasová síť s šesti programy veřejnoprávního Českého rozhlasu a křesťanským rádiem Proglas. Ze začátku obsahovala i komerční Dance rádio ze stáje společnosti Lagardere Active Radio International (majitel Frekvence 1 a Evropy 2), to však záhy na příkaz „shora“ z digitálního vysílání vycouvalo.

Lagardere totiž rozhlasovou digitalizaci všemožně sabotuje. Společně s dalšími velkými tuzemskými rozhlasovými skupinami před časem prosadilo v Parlamentu novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která naoko řeší rozhlasovou digitalizaci, ve skutečnosti však umožňuje všem stávajícím komerčním rádiím na českém trhu prodloužit si již jednou prodloužené licence pro analogové vysílání až do roku 2025. Teprve poté budou muset přejít na digitální vysílání, pokud ovšem stát mezitím stihne připravit nějaký harmonogram digitalizace a postupného vypínání analogového FM pásma.

Takzvaná rozhlasová diginovela přišla ve chvíli, kdy řadě komerčních rádií reálně hrozilo, že jim vyprší již prodloužené licence pro analogové vysílání a budou se muset o své kmitočty ucházet ve veřejném licenčním řízení. V tom by ale mohl uspět někdo jiný. Pod rouškou rozhlasové digitalizace si tak komerční rádia pojistila svoje pozice na další víc než desetiletí s tím, že na obsazený trh již nemůže vstoupit žádný nový hráč (leda by využil pouze digitální vysílání, které je ale teprve v plenkách, v obchodech nejsou digitální rozhlasové přijímače a posluchači o digitálním rozhlasu většinou nic nevědí).

DM 2007 Michel Fleischmann

Hlavní brzdou rozhlasové digitalizace jsou stávající komerční rádia. Prezident skupiny Lagardere Active Radio International (LARI) Michel Fleischmann dává přednost speciálním rádiím na internetu, vůči systému DAB je skeptický. (Foto: archiv DigiZone.cz)

Tuto situaci chce narušit jak první operátor rozhlasového multiplexu v Praze, společnost Teleko, tak další provozovatelé rozhlasových digitálních sítí. Ve schizofrenní situaci jsou ale České Radiokomunikace, které by nejraději zachovaly analogové vysílání co nejdéle, a zároveň zahájily digitální vysílání co nejdříve, aby doba souběhu obou typů šíření signálu byla co nejdelší a firma z toho těžila větší zisk. Rádia se ale na takovou nabídku nebudou tvářit příliš pozitivně, zvlášť když jejich reklamní výnosy klesají, nebo v lepším případě alespoň stagnují. Navíc si lze jen těžko představit, že by si komerční stanice dobrovolně pustily na trh konkurenci a ještě ji dobrovolně podporovaly tím, že vstoupí do digitálního vysílání.

Co nabízí digitální rozhlas?

Co lze tedy vůbec očekávat od digitálního rozhlasu v České republice? Rozhlasové multiplexy poskytnou prostor pro větší počet rádií, než vysílá dnes analogovou cestou. Vedle lepšího zvuku a doprovodných služeb, jako může být slideshow (na displeji rádia se může po naladění příslušné stanice objevovat obrázek s logem rádia, ale také s informačním textem nebo reklamou), především větší žánrovou pestrost. Stejně jako u televizí se budou nová digitální rádia více segmentovat na užší cílové skupiny. Velká komerční rádia tak budou nucena – podobně jako televize Nova a Prima – přicházet s tematickými stanicemi, aby si udržela svůj podíl na trhu. Zároveň ale mohou přijít i noví provozovatelé.

widgety

Digitální rozhlasové sítě navíc umožní šířit i různé datové služby pro informační displeje v prostředcích hromadné dopravy, na úřadech a v čekárnách. Oproti podobným, již existujícím systémům, budou ale neustále „online“, výměna informací tedy bude moci probíhat neustále. Taková služba bude vhodná především pro různé dopravce, předpovědi počasí, ale i jako promo akce pro různá zpravodajská média. Infotexty bude možné v omezené míře pouštět i v rámci konkrétních digitálních rozhlasových stanic. Zkrátka, digitalizací rádia přijdou i k obrázkům a textu. Jejich hlavní náplní ale zůstane zvuk.

Text vznikl pro měsíčník Strategie, kde vyšel 22. července 2011

Anketa

Jakým způsobem nejčastěji posloucháte rádio?

66 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 7. 2011 21:21

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+