Více

Testování set-top-boxů při dálkovém příjmu zemské digitální televize

Po více než roce se na serveru DigiZone.cz vracíme k testování set-top-boxů. Od posledního testu z října 2008 se mnohé změnilo. Situace v éteru je diametrálně odlišná, a DVB-T již na našem testovacím místě na Benešovsku dominuje nad analogovým vysíláním. Stejně tak se význam set-top-boxů pro běžného diváka snižuje, a v českých domácnostech roste podíl televizí s integrovaným DVB-T tunerem. Kvalitní a citlivé set-top-boxy tak dnes využijí zejména zájemci o dálkový příjem digitální televize.

Nabídka přijímačů na trhu? Stále stejná

Od konce roku 2008 se nabídka set-top-boxů na českém trhu téměř nezměnila. Není divu, výrobci nejsou tlačeni k žádným změnám, a tak se stále prodávají tytéž modely, které se již osvědčily. Když už se objeví nějaký nový typ set-top-boxu, jedná se většinou o pouhou změnu názvu a jiný design „krabičky“, popřípadě o model s doplňujícími funkcemi, kupříkladu možností nahrávání na USB klíčenku a podobně. Do v pořadí již čtvrtého testu jsem tak vybral čtyři modely běžných přijímačů DVB-T, z nichž některé patří k nejprodávanějším na trhu. Testu se tak zúčastnily set-top-boxy Faval Aquila T-200, Allbox AL-35M, Megasat 600T a Technisat Force TeVeMaster T1. K nim přibyl ještě starší přijímač Kathrein UFE 370, který dle zkušeností uživatelů prý patřil k těm nejcitlivějším set-top-boxům. Opět nemohl chybět ani referenční přijímač Opticum 3000T, podle kterého se rozdělovaly body, a aby toho nebylo málo, do testu jsem pro srovnání zařadil i vítěze posledního klání, přijímač Schwaiger DSR 710 T.

Testované settopboxy - Jakub Melín

Testované přístroje (zdola): Opticum, Kathrein, Faval, Allbox, Technisat, Megasat

Test proběhl na přelomu dubna a května ve stejné lokalitě jako ty minulé, a to Struhařově u Benešova. Opět se jednalo o test uživatelský, k dispozici jsme měli ale i spektrální analyzér Promax, na kterém bylo možné odečíst sílu signálu v dBuV a také zjistit možné rušení. Od posledního testování pak došlo k úpravám na anténní soustavě, namísto pásmové vertikální antény Hirschmann jsem na vrchol stožáru umístil horizontálně polarizovanou úzkopásmovou anténu Kathrein AOS 32 pro příjem rakouského vysílání z vysílačů Jauerling a Weitra. Anténa je laděna pro příjem kanálů 21–32, kde dosahuje zisku 16–17 dB. Nutno podotknout, že na žádnou jinou anténu nebyl stabilnější příjem rakouského vysílání možný, ovšem na tuto lze multiplex A na kanále 31 z vysílače Weitra sledovat ve slušné kvalitě zejména ve večerních hodinách, a to i přes rušení analogovým vysíláním z Ještědu, které se odráží od protějších kopců.

Zato příjem bavorského vysílače Hoher Bogen se po úpravě diagramu v srpnu 2008 zhoršil a na místě anténního stožáru ho již nelze stabilně sledovat, dokonce ani na sfázovanou soustavu kanálových antén. Testováním jsem zjistil, že výrazně výhodnější místo pro příjem bavorského vysílání se nachází asi o patnáct metrů vedle, kam jsem umístil výsuvný stožár. Na něm je nainstalován druhý kus antény Kathrein AOS 32, tentokrát ve vertikální polarizaci. Lze zachytit BR multiplex na kanále 28 a výjimečně i ZDF multiplex na kanále 33. Příjem je velmi závislý na počasí, v den testu jsem ovšem měl štěstí a oba multiplexy šly velmi silně.

Přijímací sestava antény - Jakub Melín

Anténní sestava: nahoře Kathrein AOS 32, pod ní VKV anténa, níže sfázované kanálové antény

První kolo testu – selektivita a citlivost

Opět šlo o to, jak se přijímače popasují se slabým či rušeným signálem. Bylo tak nutné vybrat, na čem se bude tentokrát testovat. Pro první kolo testu, které se uskutečnilo v podvečerních hodinách, jsem nakonec vybral jeden český a jeden zahraniční vysílač. V den testu byly totiž spuštěny dva multiplexy z vysílače Jihlava – Javořice, který lze ve Struhařově velmi slušně zachytit. Kanál 33 je ovšem nepoužitelný vzhledem k rušení od Bukové hory na stejném kanále, které nelze odsměrovat, podobně jako signál z Ještědu se odráží od protějších kopců. Kanál 30 jde takřka v místní kvalitě, stejně jako kanál 35. Zde je ovšem problém s rušením od extrémně silného signálu analogové ČT 1 na vedlejším kanále 36 z vysílače Pacov – Strážiště. Ten je ve stejném směru jako Javořice, a některým přijímačům dělal velké problémy. Jako druhý byl pak pro test zvolen kanál 28 z vysílače Hoher Bogen, který byl ve chvíli testování na hraniční úrovni příjmu.

V testu selektivity při příjmu Javořice si přijímače vedly velmi rozdílně. Zatímco některé měly s příjmem středně silného DVB-T vedle velmi silného analogu problémy a dokonce jej ani nenačetly, jiné reprodukovaly signál bez sebemenších výpadků. Nejlépe dopadly set-top-boxy Technisat, Kathrein a Schwaiger, naprosto pak pohořel Faval Aquila. Rozdíly byly i v příjmu slabého signálu z Německa. Tam měly přijímače načíst obsah multiplexu, a reprodukovat jej s co nejmenšími výpadky. Výsledky první části testu si můžete prohlédnout v tabulce:

STB tabulka 1 - test 4

Co lze přijímačům vytknout

Opět se našlo několik věcí, které by se daly přijímačům vytknout. Allbox AL-35M zobrazuje i při velmi občasných výpadcích signálu okno s hláškou „žádný signál“, což působí velmi rušivě. U Technisatu je pak problém s laděním, zejména pokud nám jde o slabé programy. Přijímač má totiž složitější ruční ladění, a před naladěním programů neumožňuje kontrolu síly a kvality signálu na kanále, což znemožňuje např. dosměrování antény. V praxi to tedy vypadá tak, že je třeba ladit „naslepo“ a doufat, že na kanále je dostatečný signál. V opačném případě přijímač nic nenajde.

Měřák - Javořice

Multiplex 2 z Javořice na kanále 35 vedle silné analogové TV na obrazovce analyzéru Promax

Pokud bych měl hodnotit ukazatele síly a kvality jednotlivých přijímačů, které jsou pro diváka bez profesionální techniky jediným vodítkem, jak správně nasměrovat anténu a zjistit přibližnou kvalitu signálu, mezi přijímači byly velké rozdíly. S velkým náskokem si prvenství v této oblasti drží vítěz předchozího testu, Schwaiger DSR 710T, žádný z nově testovaných přijímačů se mu ani nepřiblížil. Všechny totiž detekovaly signál až nad hranicí potřebnou pro načtení a příjem multiplexu.

Velmi zajímavou funkci, výrobcem označenou jako „zlepšený indikátor signálu“ má set-top-box Technisat. V tomto režimu přijímač dokázal vcelku přesně zobrazit různé parametry signálu včetně chybovosti a SNR signálu. Problémem ale je, že tuto funkci lze využít až po naladění a načtení programu, pro dálkový příjem a dosměrování antény je nám tak k ničemu. Ostatní přijímače měly ukazatele horší, ze zbylých byl asi nejlepší Kathrein UFE 307, set-top-boxy Faval, Allbox a Megasat měly měřiče podprůměrné.

Druhá část testu – zejména citlivost

S druhou částí testu jsem počkal do večerních hodin, kdy se změnilo počasí. Ze zkušeností vím, že ve Struhařově velmi často hraje počasí roli, a příjem signálů může velmi ovlivnit, zejména pak ty z německých vysílačů. Po přechodu bouřkové fronty začaly některé vzdálené signály velmi zesilovat, během chvíle zesílil například signál z bavorského Hoher Bogenu o více než 10 dB, a vedle BR multiplexu na kanále 28 začal chodit i ZDF multiplex na kanále 33, jinak beznadějně zarušený Bukovou horou a Javořicí. Zesílil i signál z Weitry, a rakouské vysílání již bylo možné sledovat takřka bez výpadků. V dalším kole testu jsem tak použil pro bodování opět signál z Hoher Bogenu, a k němu i Weitru na kanále 31. BR multiplex měly přijímače reprodukovat stabilně bez výpadků, ORF multiplex pak načíst a reprodukovat co nejlépe. Výsledky přijímačů z minulého kola se víceméně potvrdily, nejlepší byla opět trojice Schwaiger, Technisat a Kathrein. Body si můžete prohlédnout v tabulce:

STB tabulka 2 - test 4

Během večera a noci jsem přijímače testoval dále i na dalších vzdálených signálech, například kanále 21 z vysílače Jauerling nebo při příjmu ZDF na kanále 33, rušeném od českých multiplexů z Javořice a Bukové hory. Přijímače se ale chovaly stejně jako v předchozích částech testu. Zajímavé bylo pozorovat vliv výpadků a slabého signálu na různých přijímačích. Když to velmi zjednoduším, některé vyráběly přijatelnější kostičky než ty ostatní. Může to sice znít legračně, ale při příjmu slabých signálů, kde se občas výpadky a kostičkování objeví, je samozřejmě příjemné, pokud se to na reprodukovaném signále projeví co nejméně. Z testovaných set-top-boxů byly v tomto nejlepší Technisat a Kathrein následované Schwaigerem.

Zaměřil jsem se i na výbavu a obsluhu přijímačů, i když tyto ukazatele nehrály v konečném hodnocení velkou roli, pro běžného diváka mohou být rozhodující. Ve vybavenosti vedl přijímač Technisat TeVeMaster T1, jehož devizou je vedle velmi přehledného dálkového ovladače i přibalený propojovací kabel Scart. Ostatní přijímače jsou pak v tomto víceméně vyrovnané. Výjimkou je velmi nepřehledný dálkový ovladač u Allboxu, který byl výrazně horší než u ostatních set-top-boxů. U Schwaigeru pak zamrzí absence výstupu RGB přes Scart, přijímač nabízí pouze Y-C a CVBS režim. Uživatelská přívětivost a obsluha je pak nejlepší u set-top-boxů Technisat, Kathrein a Schwaiger, ale ostatní přijímače v tomto ohledu příliš nezaostávají.

Technisat - zlepšený indikátor signálu

Zlepšený indikátor signálu přijímače Technisat

Test se obešel bez překvapení

V pořadí čtvrtý díl testu set-top-boxů na DigiZone.cz nebyl žádným velkým překvapením. Při porovnání s výsledky minulých testů se tentokrát testované modely ukázaly jako lepší až průměrné. Výrazně horší byl pouze Faval Aquila T-200, který měl problémy zejména se selektivitou. Jak jsem již zmínil na začátku článku, nabídka set-top-boxů se dále nerozšiřuje, a jejich prodej spíše klesá ve prospěch televizních přijímačů s integrovaným DVB-T tunerem. Bylo by jistě zajímavé otestovat i jejich příjmové vlastnosti, vzhledem k ceně těchto zařízení a zejména jejich rozměrům je ovšem takový test takřka nemožný, alespoň v mých podmínkách. Faktem ale je, že dle zkušeností jsou televize s integrovaným tunerem v příjmu slabých signálů mírně horší než kvalitní set-top-boxy. Pro zájemce o dálkový příjem jsou tak tyto přístroje zajímavé i nadále. Ve čtyřech testech set-top-boxů jsme již otestovali většinu nabídky na českém trhu, přičemž výsledky testů jsou srovnatelné.

Zájemcům tak lze doporučit i další díly tohoto seriálu. Odkazy naleznete pod anketou.

Celkové výsledky čtvrtého testu set-top-boxů při dálkovém příjmu si můžete prohlédnout v tabulce:

STB tabulka 3 - test 4

Za zapůjčení přístrojů pro test děkujeme firmám Omko Digital a AEC Elektrotechnika. Foto a tabulky: autor

Anketa

Jsou pro vás důležité ukazatele síly a kvality signálu na přijímači?

24 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 5. 2010 10:07

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+