Hlavní navigace

Termíny české digitalizace jako tržištní handl

16. 3. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: 118483
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) na poslední chvíli zatáhl za „záchrannou“ brzdu a zpozdil digitalizaci v České republice o více než rok. Jakkoli v původním návrhu Technického plánu přechodu (TPP) i během jeho projednávání prosazoval pro nástup analogové tmy říjen 2010, do finální verze napsal datum 11. listopad 2011. Překvapilo vás to? Možná by nemělo. Hra o data v TPP totiž připomíná smlouvání na trhu.

Kdo smlouvá a na jaké straně?

Pochopit tržištní handlování je jednoduché. Na jedné straně stojí prodavač, který chce svoje zboží prodat za co nejvyšší cenu. Jeho protihráčem je kupující, který chce při nákupu téhož zboží co nejméně utratit. Pokud si chceme příkladem obchodu na tržišti pomoci při popisu jednání o TPP, musíme si nejdřív říct, kdo nakupuje a kdo prodává. Předmět směny je totiž jasný, tím je televizní digitalizace, tedy postup zapínání digitálního vysílání a – to především – harmonogram ukončování vysílání analogového, které letos v Česku slaví své 55. výročí.

Roli prodávajícího v případě české digitalizace sehrávají komerční televize Nova a Prima, veřejnoprávní Česká televize (ČT) a společnost České Radiokomunikace jako prakticky monopolní distributor jejich signálu.

Pro komerční stanice znamená digitalizace možnost masivního přílivu konkurence, pro České Radiokomunikace ztrátu monopolního postavení a s tím spojený nástup soupeření o zákazníky – televizní stanice. ČT jako jediná ze skupiny prodávajících si přechodem na digitální vysílání nepohorší, příchod nových televizí nijak neohrozí její příjmy z koncesionářských poplatků a navíc získává možnost šířit svoje nové programy stávající mase diváků.

Při přechodu na digitální vysílání nakupuje především stát, zosobněný – pokud se to tak dá říct – Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) jako správcem tuzemského kmitočtového spektra. Pozice státu/kupce není vůbec jednoduchá, jakkoli si za to může státní aparát, tentokrát v podobě Poslanecké sněmovny a krátkozrace uvažujících zákonodárců, sám.

Prozřetelný stát by handlovat vůbec nemusel

Česko nyní chce totiž předčasně přerozdělit kmitočtové statky, které Nově a Primě předtím „pronajalo“ do roku 2017, resp. 2018. Pokud by v zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání z roku 2001 byla novinka v úplatném prodloužení licencí komerčním televizím o dalších dvanáct let zajištěna budoucí spoluprací v procesu digitalizace, nemuselo na žádné handlování s termíny vůbec dojít. Že je něco podobného možné, předvedla např. Británie, která se zákonem o televizní digitalizaci přišla už v roce 1996. Česká republika nyní musí se skloněným hřbetem nabízet Nově a Primě lákadla, která je přimějí vzdát se analogového přídělu ve prospěch digitalizace.

Na stranu nakupujících můžeme zařadit také všechny nové zájemce o digitální vysílání. A to jak šestici vyvolených, která svoji licenci může začít využívat už dnes, tak zbytek, jenž se k řádnému zemskému vysílání dostane až po konci analogové televizní éry. Bez toho, aby stávající komerční televize vrátily státu svoje propůjčené kmitočtové bohatství, se nováčkům nepovede ideálně.

A kde v naší tržištní paralele stojí televizní divák? Ten má úlohu pozorovatele, kterému nezbývá, než všechno mlčky sledovat a jen se těšit, že brzo všechno „klapne“ a jemu se rozšíří nabídka bezplatně dostupných televizních stanic. Můžeme spílat jedné nebo druhé straně, případně oběma, že se nám jejich praktiky nelíbí a že se celá transakce zbytečně vleče. Jestli to ale něčemu pomůže, to je otázka.

ČTÚ měl listopad 2011 předem připravený…

Proč by neměl být přesun termínu konečného vypnutí analogové televize v Česku pro pozorné diváky probíhajícího handlu o digitální vysílání nijak překvapivý? Odpověď je jednoduchá. Stejně jako při smlouvání na tržnici, tak i v případě vyjednávání termínů české digitalizace má každá ze stran v hlavě vždy jinou sumu, než kterou říká otevřeně. Pokud se vám na trhu líbí zboží, za které chce obchodník dvě stovky, ale za které vy jste ochotni dát maximálně 150 korun, co uděláte? Řekne nejspíš prodavači, že byste mu za něj dali stokorunu. On řekne 180, vy 120 a nakonec se na vašich kýžených 150 korunách domluvíte.

Termín nástupu analogové tmy stanovila v České republika tzv. druhá digitální novela neboli zákon 304/2007 Sb. Využila přitom šalamounského řešení v podobě intervalu od 10. října 2010 do 31. prosince 2012 a problém přehodila na bedra ČTÚ a jím chystaného TPP. Po přijetí zmíněného zákona měly komerční televize s Českými Radiokomunikacemi jako prodávající i stát/ČTÚ v úloze kupujícího dané mantinely, ve kterých se mohou při smlouvání pohybovat.

…a jeho předseda to prozradil zbytečně brzy

Už v říjnu minulého roku udělal předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák chybu, která by se zkušenému hráči tržiště neměla stávat. Na setkání s novináři řekl totiž, že mu pro vypnutí analogového vysílání v Česku přijde jako nejpravděpodobnější datum 11. listopad 2011, které zároveň považuje za datum nejpozdější. Bylo to prakticky to samé, jako by smlouvající zákazník oznámil ne nějakou nižší cifru vedoucí k přijatelné ceně koncové, ale rovnou sazbu, za kterou chce danou věc koupit.

Handlující obchodník by samozřejmě na nic takového nepřistoupil a celá debata by se přesunula v našem případě mezi roky 2011 a 2012. Pavel Dvořák si tento svůj přehmat brzy sám uvědomil a do připomínkové verze TPP jeho úřad dal 10. říjen 2010. Novinářské dotazy na své předchozí prohlášení s rokem 2011 šéf ČTÚ potom už nechával bez komentáře.

BRAND24

Jak to prozatím dopadlo, víme všichni. Po dvou kolech připomínek se ve finální verzi TPP nakonec objevil až 11. listopad 2011, nikoli o rok, měsíc a den dřívější datum. Uvidíme, jestli to bude skutečně termín, na kterém dohoda zůstane a především bude úspěšně završená. To se stane až ve chvíli, kdy se k harmonogramu české digitalizace Nova a Prima přihlásí a obě televize se jím začnou plně řídit.

Zatím můžeme jen konstatovat, že třetí ze skupiny prodávajících, České Radiokomunikace, s nástupem analogové tmy v roce 2011 plně spokojené nejsou. Je to skutečně z důvodu některých nestíhatelných termínů, jak operátor prohlašuje? Nebo jsou zatím spíš ekonomické zájmy a snaha podržet si co nejdéle jisté příjmy z analogového vysílání? Na to si v Českých Radiokomunikacích musí odpovědět sami. A my jako pozorovatelé celého digitalizačního handlu také.

Na jakém datumu se podle vás ustálí smlouvání o vypnutí analogu v ČR?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor pracoval do ledna 2011 ve zpravodajství TV Z1. V redakci DigiZone.cz působil od startu v říjnu 2005 do dubna 2008 jako redaktor, pak i zástupce šéfredaktora.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).