Více

Televizor Sharp LC-32LE320E: kvalitní „resampling“ a spousta rozhraní

Klasická „osmdesát jednička“ s více než jen základní výbavou má kupodivu nejen ukázkově řešená rozhraní, ale má jich – na danou třídu – opravdu hodně, a to včetně USB. Na Sharp jde o tradiční LCD model vybavený RGB panelem, který v novoročních slevách můžete pořídit – samozřejmě v rozumných obchodech – kolem 13 000 korun. Pojďme se tedy podívat, co tuto sumu dostanete. Není mi jasné, proč řada prodejců neumí zaokrouhlovat a o 32 palcové televizi tvrdí, že má 82 cm úhlopříčky. Takže vážení 81,28 cm, které vzniknou převedením z palců, se zaokrouhluje směrem dolů a tudíž na 81 cm. Tolik úvodem a nyní se vraťme k tomu, jaký tenhle Sharp vlastně je.

Je především jiný – tedy oproti přístrojům s RGBY panely Quattron, které jsou nyní na výsluní firemního zájmu. Jiné je menu a jiný je přístup kupříkladu na USB na které se dostanete prostým přepínáním mezi vstupy, přičemž jedním z nich jsou i režimy „USB“ a „TV“. Naposled jmenovaným se vracíte do sledování televizního vysílání, což je trochu starší přístup, ale nic proti němu. Někdy to naopak může být pro majitele dokonce i přehlednější.

Sharp LC-32LE320E

Designem se LC-32LE320E podobá i novým modelům s panely Quattron, se kterými má společný široký rám a výraznou modře osvětlenou šipku ve spodní části. Na tomto snímku však není příliš vidět „bílá linka“ vně rámu představující ukončení krytu zadní strany.

Sharp LC-32LE320E dálkový ovladač

Dálkový ovladač má většinou dobré rozložení a hlavně výborně padne do ruky.

Solidní dálkový ovladač

Instalace je jednoduchá a rychlá. Stačí pár voleb, včetně výběru mezi kabelovým a klasickým tunerem. Setřídění je rovněž snadné a dělá se prostým prohozením kanálů.

Sharp LC-32LE320E instalace třídění

Třídění se dělá prostým prohozením kanálů a je velice snadné. Ve srovnání s posledními novinkami Sharpu s přepracovaným menu ho navíc najdete nesrovnatelně snadněji.

Lokalizace televizoru je většinou bez potíží, na chybné označení narazíte zejména v EPG při čekání na stahování seznamu pořadů pro danou stanici („Vänta“).

Ovládací menu se zobrazuje jen na části obrazovky, řídí se tradičně (šipkové klávesy a OK) a jeho znaky by vskutku mohly být větší. Konečné volby se nerozbalují, nýbrž se pouze v řádku mění, a to i tehdy, když pro přepnutí použijete přímo tlačítko na dálkovém ovladači. Někdy je výsledek trochu nepřehledný.

Ovladač je navržen výborně. Díky zvolenému rozvržení v ruce nepřepadává a jediným větším mínusem, který jsem objevil, bylo opodál umístěné tlačítko EPG, které by si zasloužilo prohodit s „Menu“.

Přímo přepínat můžete jak nastavení obrazu, tak zvuku, škoda, že na tlačítku „OK“ není umístěno vyvolání seznamu kanálů. To má samostatné tlačítko stejně jako např. „ECO“.

Sharp LC-32LE320E EPG

Takto vypadá programový průvodce (EPG). Při změně stanice se změní i program v pravém sloupci, který tak vždy ukazuje – byť pro jediný kanál – program jasně a přehledně. Ne, že by mi takovýto náhled na jiných přístrojích nechyběl.

EPG na zcela jiný způsob

Je osmidenní a zcela jiné. Vlevo ve sloupci seznam stanic, vpravo pro danou stanici přehled pořadů, maximálně ale osm.

U tohoto přístroje se na pořad nemůžete nechat upozornit a někdy také pokulhává lokalizace. EPG si však samo aktualizuje seznam pořadů, když ho na některém z multiplexů nemá, a v tomto ohledu se chová ukázkově. Stačí jen přejet na danou stanici a vše proběhne automaticky. Jen v průběhu stahování vidíte ono zmiňované „Vänta“.

EPG se stejně jako menu ukazuje jen na části obrazovky. Za ním však běží obraz daného kanálu, a to včetně zvuku. Jeho ovládání je jednoduché, ostatně mnoho funkcí tu není – vedle zjištění podrobnější informace o pořadu jen dvoustupňový a velice pěkně dělaný filtr.

Sharp LC-32LE320E rozhraní

Televizor je na danou úhlopříčku a třídu vybaven rozhraními více než bohatě. Nechybí ani digitální audio výstup či trojice HDMI.

Překvapivá spousta rozhraní

Ano. Na danou řadu i velikost obrazovky. Počítejte se mnou – tři rozhraní HDMI z nichž jedno je na boku, dvojice konektorů SCART, sluchátka (na boku) a mj. i digitální audio výstup. Opravdu nadstandardní, i když je pravdou, že jde spíše o dražší než levnější přístroj v dané kategorii. O tom také svědčí nádherný bílý plast, který ho kryje ze zadní strany a v podobě bílé „linky“ ho rámuje ze strany přední.

Sharp LC-32LE320E menu obraz pokročilé

Volba „Pokročilé ovládání“ moc pokročile nepůsobí. Kupodivu ale obsahuje další volbu „Pokročilé“ v níž ovšem nenajdete na úpravu obrazu zhola nic.

Možností spíše méně

Televizor na režim „Auto“ velice dobře zachovával poměr stran. Vedle něj máte na výběr z dalších čtyř voleb, z nichž „Normal“ odpovídá 4:3 a „Zoom1“ se tváří jako 14:9.

Pokud jde o obrazové režimy, které najdete na dálkovém ovladači hned vedle, těch je pět, nechybí ani „Osobní“ či kupříkladu „Eko“. Obdobně můžete volit i mezi zvukem, který má tři varianty, k dispozici je i pětipásmový ekvalizér a příjemný virtuální zvuk. Pokud upravíte parametr v některém z režimů, volba se – stejně jako u obrazu – automaticky přepne na nastavení „Osobní“. Obraz si vedle základních parametrů a nastavení teploty barev můžete upravit ve volbě „Pokročilého ovládání“, ale příliš toho tu nečekejte. Vedle redukce šumu je zde zejména podsvícení a „Načervenalý tón“ a kupodivu i další volba – „Pokročilé“. Ta skrývá zejména přepínání mezi 100 Hz a filmovým režimem.

Měření spotřeby

Televizor jsem změřil hned po instalaci, tedy klasicky ve standardním (továrním) nastavení. Po hodině měření jsem byl překvapen velice vyrovnanou spotřebou v rozmezí 71 až 72 wattů. U tohoto televizoru však nejde vypnout panel a ponechat zapnutý zvuk. Jediné co jde, je změnit stav tzv. eko režimu ze zapnuto na vypnuto.

Tlačítko úplného vypnutí najdete spolu se základním ovládáním přístroje na pravém boku. A abyste nemuseli hledat oficiálně udávanou spotřebu, tady je: 79 W, resp. 0,3 W v pohotovostním režimu.

Sharp LC-32LE320E manažer soborů

Takto vypadala v mém případě úvodní obrazovka vstupu do multimédií. Jak vidíte, nikde není nápověda, jak manažer přepnout do promítání filmů či prohlížení fotografií (dělá se to přes „Menu“).

Multimédia na výši

Z ovládání multimédií jsem byl nejprve poněkud zmaten. Manažer souborů po přepnutí na USB automaticky nabíhal do volby „Fotografie“ a nikde na obrazovce nebyla k vidění nápověda, jak se dostat jinam. Nakonec přepnutí obstarávalo tlačítko „Menu“.

Fotografie se natahují rychle a podporován je kupodivu i formát BMP. V muzice se uplatníte i s WAV (s WMA nikoli) a můžete ji pustit i jako hudební podkres při promítání fotografií.

Pokud jde o filmy, HD video například z fotoaparátů Nikon L110 (MOV) a Samsung WB5000 (H.264, koncovka MP4) bylo interpretováno velice kvalitně. Podporována je i koncovka MTS, do které natáčí např. fotoaparát Panasonic TZ7.

Spouštění videa, ať už šlo o moje nahrávky či filmy v DivX, bylo vysloveně bleskurychlé, poprvé u Sharpu jsem také viděl podporu titulků v praxi; „srt“ fungovalo, „sub“ bohužel nikoli, resp. jen občas a nesynchronizovaně s obrazem. Ale jak říká klasik, lepší „srt“ nežli nic, a to i tehdy, když musíte titulky pokaždé znova zapnout.

Z videa jsem neuspěl například s WMV (zvuk jel, i když videokodek podporován nebyl) a při přerušení také nejde na film navázat. Zvolit si poměr stran videa není možné tradičním způsobem (příslušné tlačítko na dálkovém ovladači v multimédiích nepracuje), ale stačí zmáčknout „Menu“ a vidíte, že ho nastavíte ve dvou volbách („Auto“ a „Wide“) a vybrat si můžete i z režimů obrazu. Naopak velikost titulků je daná a zvolit nejde ani kódování, což v mém případě způsobovalo potíže s češtinou. Mínusem také je, že v manažeru souborů neuvidíte celý název souboru, jakmile je delší než nějakých 18 znaků.

Pokud jde o MKV, jako snad už všech televizorů, které tento formát podporují, se přehrál jednodušší kodek (L4.0, 8RF), náročnější kódování (L5.1, 16RF) už nikoli.

Jakmile přijdete na zmiňované tlačítko „Menu“, jímž se v souborovém manažeru přepínáte mezi jednotlivými druhy multimédií, je ovládání snadné a názorné. Díky tomu, že je dálkový ovladač vybaven tlačítky pro přeskok po kapitolách (převíjení obstarávají šipkové klávesy), je také přehrávání pohodlnější než jinde. Na LC-32LE320E můžete napojit jak USB paměť (max. 4 GB) tak pevný disk (toto jsem nezkoušel). Podporovány jsou souborové systémy FAT a FAT32, NTFS nikoli.

Sharp LC-32LE320E shora

Elegance televizoru nechybí ani při pohledu zezadu, ani při pohledu z boku.

Kvalitní převod z PAL

Obrazově se Sharp LC-32LE320E své kategorii nijak nevymyká. Nadprůměrný je však převod z rozlišení PAL na Full HD a na výši je televizor i zvukově. Počínaje možností pohrát si s ekvalizérem a konče často solidně reagujícím virtuálním zvukem.

Přepínání z kanálu na kanál trvá trochu déle než je obvyklé a přístup k USB je v dané cenové relaci trochu nezvyklý, avšak multimediální kompatibilita je opravdu dobrá a vybavení rozhraními nadprůměrné.

A design? Vypadá možná dražší, než kolik ve skutečnosti stojí a bílé lemování může dokonce působit i elegantně. Záleží samozřejmě na vašem vkusu a potřebách. V každém případě vynikne nejen z přední, ale i ze zadní strany, takže se nemusíte bát jeho umístění třeba někam do prostoru.

Televizor můžete vedle 81 cm zakoupit ještě v úhlopříčkách 94 a 107 cm.

Sharp LC-32LE320E parametry

Balení obsahuje

– dálkový ovladač
– 2× mikrotužkové baterie (AAA)
– nenatáčitelný podstavec
– napájecí kabel (běžný, dvoužilový)
– uživatelská příručka v papírové podobě

foto: autor a Sharp

Anketa

Jakému panelu v LCD televizoru Sharp byste dali přednost?

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 7. 2013 21:15

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+