Je především jiný – tedy oproti přístrojům s RGBY panely Quattron, které jsou nyní na výsluní firemního zájmu. Jiné je menu a jiný je přístup kupříkladu na USB na které se dostanete prostým přepínáním mezi vstupy, přičemž jedním z nich jsou i režimy „USB“ a „TV“. Naposled jmenovaným se vracíte do sledování televizního vysílání, což je trochu starší přístup, ale nic proti němu. Někdy to naopak může být pro majitele dokonce i přehlednější.
Designem se LC-32LE320E podobá i novým modelům s panely Quattron, se kterými má společný široký rám a výraznou modře osvětlenou šipku ve spodní části. Na tomto snímku však není příliš vidět „bílá linka“ vně rámu představující ukončení krytu zadní strany.
Dálkový ovladač má většinou dobré rozložení a hlavně výborně padne do ruky.
Solidní dálkový ovladač
Instalace je jednoduchá a rychlá. Stačí pár voleb, včetně výběru mezi kabelovým a klasickým tunerem. Setřídění je rovněž snadné a dělá se prostým prohozením kanálů.
Třídění se dělá prostým prohozením kanálů a je velice snadné. Ve srovnání s posledními novinkami Sharpu s přepracovaným menu ho navíc najdete nesrovnatelně snadněji.
Lokalizace televizoru je většinou bez potíží, na chybné označení narazíte zejména v EPG při čekání na stahování seznamu pořadů pro danou stanici („Vänta“).
Ovládací menu se zobrazuje jen na části obrazovky, řídí se tradičně (šipkové klávesy a OK) a jeho znaky by vskutku mohly být větší. Konečné volby se nerozbalují, nýbrž se pouze v řádku mění, a to i tehdy, když pro přepnutí použijete přímo tlačítko na dálkovém ovladači. Někdy je výsledek trochu nepřehledný.
Ovladač je navržen výborně. Díky zvolenému rozvržení v ruce nepřepadává a jediným větším mínusem, který jsem objevil, bylo opodál umístěné tlačítko EPG, které by si zasloužilo prohodit s „Menu“.
Přímo přepínat můžete jak nastavení obrazu, tak zvuku, škoda, že na tlačítku „OK“ není umístěno vyvolání seznamu kanálů. To má samostatné tlačítko stejně jako např. „ECO“.
Takto vypadá programový průvodce (EPG). Při změně stanice se změní i program v pravém sloupci, který tak vždy ukazuje – byť pro jediný kanál – program jasně a přehledně. Ne, že by mi takovýto náhled na jiných přístrojích nechyběl.
EPG na zcela jiný způsob
Je osmidenní a zcela jiné. Vlevo ve sloupci seznam stanic, vpravo pro danou stanici přehled pořadů, maximálně ale osm.
U tohoto přístroje se na pořad nemůžete nechat upozornit a někdy také pokulhává lokalizace. EPG si však samo aktualizuje seznam pořadů, když ho na některém z multiplexů nemá, a v tomto ohledu se chová ukázkově. Stačí jen přejet na danou stanici a vše proběhne automaticky. Jen v průběhu stahování vidíte ono zmiňované „Vänta“.
EPG se stejně jako menu ukazuje jen na části obrazovky. Za ním však běží obraz daného kanálu, a to včetně zvuku. Jeho ovládání je jednoduché, ostatně mnoho funkcí tu není – vedle zjištění podrobnější informace o pořadu jen dvoustupňový a velice pěkně dělaný filtr.
Televizor je na danou úhlopříčku a třídu vybaven rozhraními více než bohatě. Nechybí ani digitální audio výstup či trojice HDMI.
Překvapivá spousta rozhraní
Ano. Na danou řadu i velikost obrazovky. Počítejte se mnou – tři rozhraní HDMI z nichž jedno je na boku, dvojice konektorů SCART, sluchátka (na boku) a mj. i digitální audio výstup. Opravdu nadstandardní, i když je pravdou, že jde spíše o dražší než levnější přístroj v dané kategorii. O tom také svědčí nádherný bílý plast, který ho kryje ze zadní strany a v podobě bílé „linky“ ho rámuje ze strany přední.
Volba „Pokročilé ovládání“ moc pokročile nepůsobí. Kupodivu ale obsahuje další volbu „Pokročilé“ v níž ovšem nenajdete na úpravu obrazu zhola nic.
Možností spíše méně
Televizor na režim „Auto“ velice dobře zachovával poměr stran. Vedle něj máte na výběr z dalších čtyř voleb, z nichž „Normal“ odpovídá 4:3 a „Zoom1“ se tváří jako 14:9.
Pokud jde o obrazové režimy, které najdete na dálkovém ovladači hned vedle, těch je pět, nechybí ani „Osobní“ či kupříkladu „Eko“. Obdobně můžete volit i mezi zvukem, který má tři varianty, k dispozici je i pětipásmový ekvalizér a příjemný virtuální zvuk. Pokud upravíte parametr v některém z režimů, volba se – stejně jako u obrazu – automaticky přepne na nastavení „Osobní“. Obraz si vedle základních parametrů a nastavení teploty barev můžete upravit ve volbě „Pokročilého ovládání“, ale příliš toho tu nečekejte. Vedle redukce šumu je zde zejména podsvícení a „Načervenalý tón“ a kupodivu i další volba – „Pokročilé“. Ta skrývá zejména přepínání mezi 100 Hz a filmovým režimem.
Měření spotřeby
Televizor jsem změřil hned po instalaci, tedy klasicky ve standardním (továrním) nastavení. Po hodině měření jsem byl překvapen velice vyrovnanou spotřebou v rozmezí 71 až 72 wattů. U tohoto televizoru však nejde vypnout panel a ponechat zapnutý zvuk. Jediné co jde, je změnit stav tzv. eko režimu ze zapnuto na vypnuto.
Tlačítko úplného vypnutí najdete spolu se základním ovládáním přístroje na pravém boku. A abyste nemuseli hledat oficiálně udávanou spotřebu, tady je: 79 W, resp. 0,3 W v pohotovostním režimu.
Takto vypadala v mém případě úvodní obrazovka vstupu do multimédií. Jak vidíte, nikde není nápověda, jak manažer přepnout do promítání filmů či prohlížení fotografií (dělá se to přes „Menu“).
Multimédia na výši
Z ovládání multimédií jsem byl nejprve poněkud zmaten. Manažer souborů po přepnutí na USB automaticky nabíhal do volby „Fotografie“ a nikde na obrazovce nebyla k vidění nápověda, jak se dostat jinam. Nakonec přepnutí obstarávalo tlačítko „Menu“.
Fotografie se natahují rychle a podporován je kupodivu i formát BMP. V muzice se uplatníte i s WAV (s WMA nikoli) a můžete ji pustit i jako hudební podkres při promítání fotografií.
Pokud jde o filmy, HD video například z fotoaparátů Nikon L110 (MOV) a Samsung WB5000 (H.264, koncovka MP4) bylo interpretováno velice kvalitně. Podporována je i koncovka MTS, do které natáčí např. fotoaparát Panasonic TZ7.
Spouštění videa, ať už šlo o moje nahrávky či filmy v DivX, bylo vysloveně bleskurychlé, poprvé u Sharpu jsem také viděl podporu titulků v praxi; „srt“ fungovalo, „sub“ bohužel nikoli, resp. jen občas a nesynchronizovaně s obrazem. Ale jak říká klasik, lepší „srt“ nežli nic, a to i tehdy, když musíte titulky pokaždé znova zapnout.
Z videa jsem neuspěl například s WMV (zvuk jel, i když videokodek podporován nebyl) a při přerušení také nejde na film navázat. Zvolit si poměr stran videa není možné tradičním způsobem (příslušné tlačítko na dálkovém ovladači v multimédiích nepracuje), ale stačí zmáčknout „Menu“ a vidíte, že ho nastavíte ve dvou volbách („Auto“ a „Wide“) a vybrat si můžete i z režimů obrazu. Naopak velikost titulků je daná a zvolit nejde ani kódování, což v mém případě způsobovalo potíže s češtinou. Mínusem také je, že v manažeru souborů neuvidíte celý název souboru, jakmile je delší než nějakých 18 znaků.
Pokud jde o MKV, jako snad už všech televizorů, které tento formát podporují, se přehrál jednodušší kodek (L4.0, 8RF), náročnější kódování (L5.1, 16RF) už nikoli.
Jakmile přijdete na zmiňované tlačítko „Menu“, jímž se v souborovém manažeru přepínáte mezi jednotlivými druhy multimédií, je ovládání snadné a názorné. Díky tomu, že je dálkový ovladač vybaven tlačítky pro přeskok po kapitolách (převíjení obstarávají šipkové klávesy), je také přehrávání pohodlnější než jinde. Na LC-32LE320E můžete napojit jak USB paměť (max. 4 GB) tak pevný disk (toto jsem nezkoušel). Podporovány jsou souborové systémy FAT a FAT32, NTFS nikoli.
Elegance televizoru nechybí ani při pohledu zezadu, ani při pohledu z boku.
Kvalitní převod z PAL
Obrazově se Sharp LC-32LE320E své kategorii nijak nevymyká. Nadprůměrný je však převod z rozlišení PAL na Full HD a na výši je televizor i zvukově. Počínaje možností pohrát si s ekvalizérem a konče často solidně reagujícím virtuálním zvukem.
Přepínání z kanálu na kanál trvá trochu déle než je obvyklé a přístup k USB je v dané cenové relaci trochu nezvyklý, avšak multimediální kompatibilita je opravdu dobrá a vybavení rozhraními nadprůměrné.
A design? Vypadá možná dražší, než kolik ve skutečnosti stojí a bílé lemování může dokonce působit i elegantně. Záleží samozřejmě na vašem vkusu a potřebách. V každém případě vynikne nejen z přední, ale i ze zadní strany, takže se nemusíte bát jeho umístění třeba někam do prostoru.
Televizor můžete vedle 81 cm zakoupit ještě v úhlopříčkách 94 a 107 cm.
Balení obsahuje
– dálkový ovladač
– 2× mikrotužkové baterie (AAA)
– nenatáčitelný podstavec
– napájecí kabel (běžný, dvoužilový)
– uživatelská příručka v papírové podobě
foto: autor a Sharp