Více

Televizní oslava: nevábný pohled do útrob České televize

Film složený z příspěvků – jakýchsi – řekněme – reportáží studentů FAMU vznikl v souvislosti s šedesátým výročím vzniku České televize. Moc oslavně ale nevypadá.

Hned na začátku je třeba říci, že tato oslava neměla příliš velký smysl, neboť Česká televize nevznikla před 60 lety, ale v roce 1992 – po rozpadu našeho “dvojdomku” se Slovenskem. Ale nešť. Celý film (přehrát si ho můžete zde) a jeho vyznění se dá charakterizovat jedinou větou: Česká televize vyrábí absolutní, povrchní nesmysly, které je schopna vysílat až na vzdálené planety a za tuto svou činnost vymáhá peníze od českých poplatníků.

Ale budu konkrétní.

V úvodu filmu poskakují jacísi vědci v nafukovacím hradu před ČT. Pak tito lidé se “zvýšenou hladinou inteligence” procházejí televizí a všemu se diví.

V druhé reportáži vysvětlí pan programový ředitel Milan Fridrich divákům, jak je vedení programu v ČT skvělé, jak se dlouhodobě plánuje a zároveň výsledky plánování utajuje před konkurencí. Při tom leccos sní a působí značně nevěrohodně. Tato pasáž filmu pro něj dopadne dosti dehonestujícím způsobem. I proto, že dvě jeho programové pracovnice, dříve televizní vrátné, opakují, jak je skvělé neustále reprizovat dokola to, co diváci viděli již tisíckrát. Tzv. jak je skvělé vytvořit z ČT televizi pro sklerotiky.

V další reportáži vysvětluje Zdeněk Šámal, ředitel zpravodajství ČT s kamennou tváří muže ostře řezaných rysů, jak nezbytné je, aby bylo zpravodajství povrchní. Jinak by ho totiž divák neakceptoval. V tomto tvrzení ho zdařile podporuje jeho romský redaktor, který natáčí jakousi reportáž a dopravních problémech. Dává pokyny kameramanovi, který jen mávne rukou a točí si stejně, co chce. Jde za nějakými stavebními dělníky, protože se domnívá, že mu něco řeknou a oni mu, překvapivě, neřeknou nic. Pak vysvětluje, jak reportáž sestřihá, ale v závěru se ukáže, že ji střihá střihač a že pojetí pana redaktora bylo asi příliš intelektuální, protože editor nařídil “mimořádně zajímavý” příspěvek výrazně
zkrátit.

V jiné reportáži se divák dozví, že televize má obrovské možnosti, pokud jde o vzdálenost, do které může vysílat. Až na ty cizí planety. Takže Marťané právě zřejmě ladí své televizory, aby mohli ty senzace od ČT sledovat. Výběrčí poplatků jásá nad tím, že za dobu, kdy tomuto oddělení šéfuje, se výběr zvýšil. Nicméně přizná, že nesmí vstupovat do domácností, takže je vlastně placení poplatků dobrovolné. Ale zdůrazní, že divák platí za aktuálnost, např. v případě povodní, a za skvělou kvalitu pořadů ČT.

Co k tomuhle konstatovat? Snad tři věci:

Film představil ČT jako sestavu absolutně neschopných lidí, kteří vůbec nevědí, jak televizi – a zvláště televizi veřejnoprávní – dělat.

Film sám o sobě není dobře vytvořen. Je to plácnutí do vody. Protože tvůrci a především vedoucí práce – kreativní producent pan Kubica, který mi jednou sdělil, že za dobu, kdy bude v ČT vyrábět dokumenty, hodlá ovlivnit vývoj světového dokumentu, a myslel to evidentně vážně – nedokázali ve filmu pojmenovat pregnantně problémy ČT. Nedokázali si ani z ČT udělat legraci. Nedokázali prostě natočit film, na který by se normální člověk, který by z profesních či studijních důvodů nemusel, vydržel dívat déle než deset minut. Protože, jednoduše řečeno, natočili film hodně nudný.

Je s podivem, že ČT může dovolit takovýto film vyrobit a vysílat. Jednak ji uráží a jednak sám vypovídá, že jestliže se v ČT takováto “díla” natáčejí, znamená to, že je pravda to, že ČT vyrábí absolutní, povrchní nesmysly, které je schopna vysílat až na…

33 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 12. 2013 20:07

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+