Více

Televizní noviny, verze soap opera povodně. A do toho najednou Oslo

Ve zpravodajství Novy to měli v pátek hezky vymyšlené. Už druhý den nepřetržitě pršelo, na Liberecku se daly očekávat další povodně a co by mohlo diváky víc přikovat k obrazovkám než téměř monotematické Televizní noviny se srdceryvnými scénami lidí, kterým voda sebrala veškerý majetek? Jenže pak jeden blázen o půl čtvrté odpoledne odpálil půltunovou nálož trinitrotoluenu u úřadu norského premiéra v Oslu a o dvě hodiny později postřílel na táboře mladých sociálních demokratů přes osmdesát dětí. Původní plán se zhroutil jako hrad z karet.

Jan Potůček

Ilustrace: Nenad Vitas

Ano, být šéfem zpravodajství na Nově, asi bych se vzteknul. Celý den pečlivě vybíráte dramatické obrázky, které by alespoň trochu odpovídaly vaší představě povodní, i když vodní toky už několik hodin opadávají a vlastně nic tak dramatického se neděje, volíte co nejemotivnější hudbu, aby to opravdu „stálo za to“, a nějaký křesťanskofun­damentální debil, notabene z Norska, vám to celé zkazí. A tak, zatímco připravujete notičky naléhavých živých vstupů reportérů v reflexních žlutých vestách s holinkami na nohou, všichni diváci už dávno sledují kontinuální zpravodajství o teroristickém útoku v Norsku na zpravodajské ČT 24, hledají zprávy na webu nebo zahraničních televizích.

Navíc si jako nejsledovanější televize nemůžete dovolit tuhle událost číslo jedna vynechat, takže povodně musíte odsunout až za zprávy z Norska, kterým se ale nemůže věnovat celá redakce, protože ta už několik hodin vytváří umělý Armagedon z povodí Jizery, Smědé, Dědiny či Černého potoka. Čili sáhnete po záběrech CNN, postavíte jednoho redaktora před plazmovou obrazovku v newsroomu pár metrů o studia, kde sedí Lucie Borhyová a Rey Koranteng, a uděláte s ním živý vstup (!) o tragédii v Oslu a na ostrůvku Utøya. A pak už honem na povodně, které jsou pro naše diváky mnohem důležitější než nějací dva tři mrtví v Norsku.

Jenže šmik, je tu sobota večer, všechna média už mezitím přinesla zprávu o tom, že mrtvých je přes 90, z toho víc než 80 na dětském táboře, kde vraždil muž převlečený za policistu. Povodně jsou rázem zapomenuty, není třeba přikrášlovat domácí drama, když se nabízí skutečný horor ze zahraničí. Takže vybrat co nejvýmluvnější fotografie a televizní záběry, pěkně je poskládat a doplnit temnou hudbou. Dvě tři minuty bez komentáře, ať si divák užije. Dá se tomuhle ještě říkat zpravodajství? Ne, tohle je svého druhu docusoap, které o nějaké informování bez přikrášlování nej­de.

Abych byl ale nestranný, mnohé se dá vytknout i zpravodajství České televize. Její páteční pozdně odpolední kontinuální zpravodajství na ČT 24 se nevyhnulo nesmyslným spekulacím, moderátor David Borek nezvládal emoce, podsouval svým hostům otázky rovnou s odpověďmi, žádal po nich vyjádření ke skutečnostem, které nemohli vědět, vůči kolegovi Bohumilu Vostalovi, který přímo ve studiu ČT 24 vyhledával nejnovější informace o norské tragédii na internetu, byl přezíravý a neustále ho nějak napomínal. Ale nebýt České televize, víme v pátek večer jenom to, že se v Norsku sice něco stalo, kdežto na Liberecku voda vyplavila několik baráků a Nova byla přímo u toho. To jen pro pár křiklounů, na co že si platíme veřejnoprávní televizi.

P.S.: Sobotní Televizní noviny na Nově věnovaly událostem v Norsku víc než 10 minut, skoro polovinu celé zpravodajské relace, ale divák ze z nich dozvěděl mnohem méně než ze sedmiminutové sekvence v úvodu Událostí na České televizi – kde to bylo bez emotivní hudby.

Anketa

Kde jste v pátek odpoledne a večer zjišťovali informace o tragické události v Norsku?

38 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 7. 2011 16:24

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+