Více

Televizní boj o dalajlámu

Záběry dětí, vítajících v USA čínského prezidenta vlaječkami, jsou jen symbolickou tečkou za českým televizním „bojem o dalajlámu“, jehož absolutním vítězem se minulý týden stal prezident Zeman.

Lidskoprávním aktivistům se podařilo dostat do vysílání, a to dokonce třemi způsoby. Velkou pozornost vyvolal vajíčkový útok na čínské vlajky, přenos DVTV ze zastaveného pochodu na Hradčanské náměstí působil málem jako reportáž z probíhající revoluce a noční projekce sloganů na Hrad z bytu manželů Bursíkových byla opravdu originálním počinem. Problém je ale v tom, že všechny tyto tři akty pouze potěšily přesvědčené – a jinak měly na veřejné mínění nulový vliv.

Miroslav Kalousek ani při nejlepší vůli nikdy nebude protibetským aktivistou – a omluva, že poblíž nebyl nikdo jiný, kdo by zvedl vlajku odporu, nestačí. Byli jsme tak v televizi svědky výzev naštvaného chlápka, který sice vyhlásí „připravte se rozkopnout ty zábrany“, ale sám je nerozkopne. A vlastně je na něm vidět, že celou akci sám v podstatě považuje za pakárnu.

CIF16

Kateřina Jacques zase značně snížila účinnost skvělé projekce tím, že ihned fotky zveřejnila na svém twitteru. Namísto vzrušených dohadů, co to je v Praze za tajemné bojovníky za svobodu Tibetu, tak celá věc druhý den odezněla jako akce staré známé party.

Co mají obě dvě věci společného? Hlavně to, že v nich nejde o Tibet, ale především o ego zúčastněných. Můžeme sice namítnout, že televizi a sociální sítě nic jiného než konflikt nezajímá. Ale bojovat proti Zemanovu egu vlastním egem je cesta, která nikam nevede. Je to jen televizní show.

19 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 4. 2016 0:42

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+