Více

Televize ve vysokém rozlišení na Invexu

Poněkud ve stínu své nové IPTV služby O2TV předvedla Telefónica O2 Czech Republic na letošním Invexu také premiérové vysílání ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV) na platformách IPTV i DVB-T, spolu s připravovanými službami Video in Demand (VoD) v kombinaci s DVB-T. Nechyběla ani ukázka technologických možností prolínání a prostřihávání obrazu.

Svět televize byl na letošním Invexu zastoupen snad ve všech svých podobách. V rámci doprovodného programu se například diskutovalo o dalším postupu digitalizace zemského televizního vysílání (podrobněji v tomto samostatném článku). A jelikož vyhlídky zde nejsou až tak radostné a bezproblémové, otevírá se tím cesta pro různé alternativy. Třeba pro služby charakteru IPTV.

IPTV předváděla na svém stánku například společnost Mattes AD z Frýdku Místku. Jde o službu 802.TV, podrobněji popisovanou například zde, a na Invexu předváděnou v testovací podobě s vysokým rozlišením.

Invex

A když už jsme u předností televize s vysokým rozlišením (alias HDTV, 1920×1080 bodů) oproti „standardnímu“ rozlišení (SDTV, 768 × 576 bodů v normě PAL), pak jeho přednosti se na Invexu snažily názorně předvést i některá televizní studia (viz obrázek).

Invex hdtv

O2TV

Podle očekávání se ale velkému zájmu těšila hlavně nedávno spuštěná služba O2TV od společnosti Telefónica O2 Czech Republic. Ta ji předváděla na svém stánku v pavilonu B, kde si ji zájemci mohli sami vyzkoušet, v jedné z připravených předváděcích kójích.

Invex O2TV

Podle tiskové zprávy, kterou TO2 CR vydala v den zahájení letošního Invexu, má tato nová služba již 3500 uživatelů, s tím, že provozovatel doufá, že do konce listopadu se toto číslo zdvojnásobí. Je to hodně, nebo málo?

Dnes nabízená služba O2TV je ale televizí se standardním (rozuměj: nízkým) rozlišením. TO2 CR pochopitelně pracuje i na budoucí variantě s vysokým rozlišením, a první ukázky bylo možné shlédnout na jiném místě – v novém Mediahall v pavilonu E.

Invex IPTV HDTV

Použitý datový tok byl cca 6,1 Mbit/s, což samozřejmě klade zvýšené nároky na schopnosti ADSL přípojky. Nicméně služba O2TV je i ve variantě SDTV provozována pouze nad výkonnějším ADSL 2+, které se v optimálních případech může dostat až na 25 Mbit/s (směrem k uživateli), a tak by v zásadě neměla mít problémy ani s vyhrazením 6,1 Mbit/s pro HDTV (když pro SDTV jsou zapotřebí cca 2,8 Mbit/s). Na druhé straně ale nelze nevidět, že maximální dosažitelná rychlost i u ADSL2+ rychle klesá se vzdáleností od ústředny, a může se tedy stát, že konkrétním zákazníkům ani tato technologie neposkytne dostatečnou rychlost.

DVB-T: premiéra HDTV

Poněkud v pozadí mediálně hodně „tlačené“ služby O2TV zůstalo zemské digitální vysílání, zprostředkovávané TO2 CR v její síti C. Zatím, vzhledem k situaci kolem zemského digitálního vysílání, jde samozřejmě stále o experiment. Nicméně i ten se dále vyvíjí, a tak byly na Invexu k vidění určité novinky, ukazující technologické možnosti tohoto typu vysílání (konkrétně přijímaného z brněnského vysílače na Fakultní nemocnici Bohunice).

O co konkrétně šlo, ukazuje následující obrázek:

Invex HDTV DVB-T

a ještě detail, ukazující momentální složení experimentálně vysílaného multiplexu:

IPTV HDTV DVB-T

Součástí tohoto multiplexu jsou dva programy kódované pomocí MPEG-4, z nichž jeden (CT24) je vysílán se standardním rozlišením a druhý (označený jako „test“) s vysokým rozlišením. V jeho případě by se tedy mělo jednat o úplně první „zemské vzdušné“ vysílání s vysokým rozlišením v ČR, byť stále jen v rámci experimentu. Obsahem testovacího programu byla smyčka s různými ukázkovými záběry, která dávaly vyniknout přednostem vysílání s vysokým rozlišením.

Jiné formy vysílání s vysokým rozlišením již tak nové nejsou. Vedle satelitního jde například o již zmiňované experimentální HDTV vysílání na bázi IPTV („nad“ protokolem IP, tj. v TCP/IP sítích), které kromě TO2 CR či Mattes AD zkouší například také společnost Tera Broadcasting System – a to na Internetu, na adrese www.hdtv1.cz. I zde ale běží jen ukázkové záběry, zaměřené na předvedení předností obrazu s vysokým rozlišením.

HDTV1

Pozor ale na to, že není „vysoké rozlišení“ jako „vysoké rozlišení“. Existují totiž různé velikosti rastru, a HDTV1.cz vysílá s rozlišením 1280×720 (viz obrázek). Také díky této menší velikosti „velkého rozlišení“, a pravděpodobně i díky kompresi probíhající nikoli v reálném čase, vystačí jen s tokem 2 Mbit/s. Ten pak šíří po veřejně dostupném Internetu komukoli, kdo je schopen jej dostatečně rychle přijímat.

Jak jsme si již uvedli výše, TO2 CR v rámci své IPTV vysílá s datovým tokem 6,1 Mbit/s a pracuje s „větším“ vysokým rozlišením, 1920×1080 bodů. V případě premiérového „zemského“ HDTV pak pracuje s datovým tokem 8 Mbit/s s tím, že použité kódování je v obou případech MPEG-4. Vede něj by se do DVB-T multiplexu vešly ještě tři programy s nízkým rozlišením – jeden s kódováním MPEG-4 (zabírat by měl cca 2 Mbit/s) a dva programy s kódováním MPEG-2 (cca 2×4 Mbit/s). Celkově to vychází na 8 + 2 + 2*4 = 18 Mbit/s, a tak by ještě zbylo i na doprovodné služby na bázi MHP.

MPEG4 hned od začátku?

Použití MPEG-4 v nynějším experimentu naznačuje, že TO2 CR stále pomýšlí na možnost rozjet řádné vysílání už na této technologii, místo na MPEG-2. Sám na to potřebné technologie má, což dokazuje i tímto experimentem. Skutečnost, že MPEG-4 je efektivnější a umožňuje vložit do multiplexu více obsahu, snad nikdo nezpochybňuje.

Otázkou je ale dostupnost MPEG4 na straně příjemců. Zde bývalý Telecom argumentuje tím, že vývoj jde nezadržitelně kupředu a to, co je dnes ještě stále dost drahé, časem výrazně zlevní. Nově jsem zaznamenal i argumentaci opírající se o to, že všechna zobrazovací zařízení se zabudovaným digitálním tunerem (zařízení iDTV) musí být podle direktivy EU o univerzální službě (2002/22/EC) povinně vybavena standardizovaným univerzálním rozhraním pro rozšíření svých schopností. Takovýmto standardizovaným rozhraním je dnes pouze rozhraní DVB-CI (Common Interface). Takže i iDTV zařízení, které samo od sebe nepodporuje MPEG4, jej může podporovat díky dodatečně zakoupenému zásuvnému modulu.

TO2 CR jeden takový modul používala i na Invexu a rozšiřovala jím schopnosti velkého LCD televizoru Sony BRAVIA, na kterém vše ukazovala.

IPTV modul

Existují ale i významné argumenty proti tomu, aby se začínalo rovnou na MPEG4. Například ten, že popisovaná možnost rozšíření jednak není zadarmo (i rozšiřující modul je třeba koupit), a povinná existence rozšiřujícího rozhraní neplatí pro set-top boxy. A u těch lacinějších, které se dnes kupují zřejmě zdaleka nejvíce, se s možnostmi rozšíření (ani se zabudovanou podporou MPEG4) většinou nesetkáme. A zařízení iDTV jsou zatím relativně drahá – a jsou řešením spíše pro někoho, kdo buď „začíná na zelené louce“ a kupuje si první televizi, nebo patří do vyšší příjmové skupiny. Ostatní zatím dávají přednost spíše set-top boxům.

V neposlední řadě bude podstatné, resp. přímo rozhodující, s čím přijde definitivní podoba Technického plánu přechodu, a zda provozovatelům vysílacích sítí předepíše použití konkrétních metod komprese, nebo jim ponechá prostor pro vlastní volby. A na to si zatím ještě musíme počkat.

Prostřihy a prolnutí

TO2 CR se snažila předvést na Invexu také další možnosti svých vysílacích technologií. Třeba to, jak dokáže vkládat (prolnout) do vysílaného obrazu další obraz – ať již jde o nějaké statické logo, či pohybující se obrázky či texty, které se v určitém místě „prolnou“ s původním obsahem nebo ho překryjí. Včetně úplného prostřihnutí obrazu s kódováním MPEG-4, kdy se původně vysílaný obsah na určitou dobu zcela nahradí jiným obsahem. A to navíc nikoli plošně, ale variantně pro různé lokality – samozřejmě s přesností na to, co u DVB-T tvoří určitou analogii buňky v mobilní síti. Tedy na celou síť SFN (Single Frequency Network), kde se už z principu musí vysílat to samé. Ale v různých SFN už může být takto „přidáváno“ do obrazu něco jiného, resp. celý obraz může být v různých SFN „prostříhán“ něčím úplně jiným. (například jinou, lokálně zaměřenou reklamou). Malý příklad „přidání“, v podobě nenápadného loga, vidíte na následujícím obrázku.

splicing logo

Důležitou otázkou samozřejmě je, k čemu by takováto technologická možnost byla, resp. k čemu by se dala využít. Sám provozovatel sítě pozemních vysílačů do vysílaného obsahu zasahovat nesmí – a tak by tuto možnost mohl využít snad jen v nějaké mimořádné situaci (třeba při hrozícím teroristickém útoku), pokud by byl kompetentními orgány vyzván k tomu, aby touto cestou informoval obyvatelstvo. Třeba kdyby jej k tomu vyzval resort vnitra, kterému zákon o krizovém řízení dává právo vstupovat při mimořádných situacích do živého vysílání.

Ovšem samotní producenti programů (vysílatelé) by touto cestou mohli modifikovat své vysílání podle regionu. Výše citovaný příklad s regionálně zaměřenými reklamami je snad dostatečně ilustrativní.

VoD u DVB-T

Na letošním Invexu byla k vidění ještě jedna zajímavá novinka v podání TO2 CR, byť stále ještě ve stádiu „proof of concept“, a nikoli v podobě již připravené komerční služby. Jde o služby Video on Demand, spojené s DVB-T.

UHD16

Pochopitelně nejde o variantu, která by individuálně vyžádané video dopravovala k příjemci skrze DVB-T multiplex. V něm není pro něco takového prostor. Místo toho musí být uživatel vybaven svou vlastní přípojkou do Internetu, přes kterou se vyžádané video stahuje. Vazba na DVB-T je pak vlastně jen v tom, že příslušné „ovládání“, včetně nabídek, je řešeno jako aplikace šířená skrze DVB-T a běžící v rámci příslušně vybaveného set-top boxu. Příklad toho, jak potom vše může vypadat, ukazuje následující obrázek.

VOD DVB-T

Kdy bychom se této možnosti mohli dočkat, jsem se na Invexu nedozvěděl. Ale zaznělo zde aspoň to, že uživatelům by mělo obecně stačit jakékoli připojení k Internetu, ne nutně od TO2 CR, s rychlostí nejméně 2 Mbit/s. Problém pak ale určitě bude s objemovými limity, kterými provideři omezují možnost využití jejich přípojek.

Anketa

Máte zájem o služby VoD?

70 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 10. 2006 15:57

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+