Více

Stručná historie digitalizace v České republice

Zemské digitální vysílání si zatím může naladit sotva polovina obyvatel Česka. Přitom téma televizní digitalizace má v zemi už minimálně desetiletou tradici. Jaká historie to je? Zatím nikterak veselá. Přes čas pionýrských počátků úvah o přechodu na DVB-T jsme se zatím dopracovali pouze k jedinému řádně vysílajícímu multiplexu. Ale třeba konečně aktuální digitální novela zažehne cestu České republiky ke smělé "digi" budoucnosti.

První úvahy už před deseti lety

Zmínky o digitálním televizním vysílání se v České republice objevily na politické úrovni poprvé před deseti lety. V červnu 1997 předala Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání parlamentní Stále komisi pro sdělovací prostředky text „Problematika Internetu a digitálních elektronických médií“, který uváděl zemskou digitální televizi jako technologickou novinku. Problematiku pak Rada zmínila i ve své výroční zprávě za rok 1997 [DOC, 450 kB], ze zákona předkládané Poslanecké sněmovně. Regulátor audiovize i politická reprezentace v Česku vědí o digitálním televizním vysílání tedy už celé desetiletí.

Přechod na digitální televizní vysílání je jediný možný způsob, jak do budoucna dále zlepšovat kvalitu obrazu a zvuku a především jak hospodárně využívat kmitočtové spektrum přidělené pro televizní vysílání, uváděla v roce 1997 Rada ve výroční zprávě. Kromě výhod digitální televize a nezbytných změn Rada také odhadla: Žádná vláda si zřejmě nedovolí technický a programový rozvoj televize nepodporovat, nebo dokonce ignorovat.

V červenci stejného roku se konalo také zasedání Evropské konference správy pošt a telekomunikací (European Conference of Postal and Telecommunications Administrations, CEPT) v britském Chesteru, na němž vznikla „Vícestranná koordinační dohoda o technických podmínkách, koordinačních principech a postupech pro zavádění zemské digitální televize“. Mezinárodní smlouvu podepsala i Česká republika, čímž se zavázala k několika úkolům. Mezi nimi bylo také zpracování koncepce rozvoje televizního vysílání do roku 2005, rozbor možnosti pokrytí ČR signálem digitální televize včetně prvního návrhu vysílací sítě a příprava experimentálního vysílání.

Rada ve výroční zprávě za rok 1997 jako reakci na závěry zasedání CEPT konstatovala: Je zřejmé, že součástí studie o koncepci rozvoje vysílání bude muset být i úvaha o postupném přechodu ze stávajícího analogového systému na digitální. Oba systémy budou muset vedle sebe určitou dobu existovat a teprve po dobudování digitální sítě (zřejmě někdy po roce 2005) bude možno uvažovat o likvidaci analogové sítě.

Experimentální vysílání od roku 2000

Teoretické úvahy o digitalizaci a hledání volných kmitočtů pro nové multiplexy DVB-T doplnila v České republice na přelomu tisíciletí i praxe v podobě experimentálního digitálního vysílání. Rada ČR pro rozhlasové a televizní vyslání vyhlásila v roce 1999 licenční řízení na experimentální zemské digitální vysílání pro rozhlas (T-DAB) i televizi (DVB-T), uzávěrka přihlášek byla 19. července 1999.

Zájemci o digitální televizi byli dva – České Radiokomunikace provozující sítě zemských vysílačů a firma Czech DVB Group, která zajišťovala digitální vysílání českých programů přes satelitní službu CzechLink. Obě společnosti chtěly zkoušet v Praze a okolí, kde je největší koncentrace diváků, Radě přitom uvedly jako účel ověřování technických parametrů (České Radiokomunikace) a marketingových možností (Czech DVB Group) digitálního vysílání.

Rada souhlasila s oběma návrhy s tím, že Czech DVB Group bude moci v případě kladného výsledku mezinárodní koordinace použít kanál 46 a České Radiokomunikace kanál 25, resp. 65. Souhlas byl vydán na dobu dvou let. Obě uvedené organizace předpokládají zahájení provozu v průběhu roku 2000 s tím, že budou vysílány programy stávajících provozovatelů (ČT, Prima, případně dalších) a potřebné měřicí a kontrolní signály.

V roce 2000 obě firmy žádající o zkušební provoz digitálního multiplexu skutečně začaly vysílat: České Radiokomunikace 12. května, Czech DVB Group 18. srpna.

České Radiokomunikace spustily zkušební digitální vysílání z vysílačů Praha – město a Praha – Cukrák. Oba vysílače pracují v jednofrekvenčním systému na společném kanálu 25 v sousedství dvou analogových kanálů 24 (Prima TV) a 26 (ČT 1). To dovoluje ověřování vzájemného rušení. V multiplexu jsou zařazeny tři televizní programy (ČT 1, ČT 2, Nova), dva rozhlasové programy (ČRo 1, ČRo 2) a pokusné datové toky, uváděla zpráva Rady za rok 2000 [DOC, 5,6 MB].

Czech Digital Group (dříve Czech DVB Group) zahájila svůj digitální experiment v Praze na třech vysílačích: Zelený pruh, Strahov a Ládví. Rada k tomu napsala do své zprávy: V multiplexu jsou zařazeny televizní programy Prima TV, ČT 1 a TV 3, rozhlasová modulace Radia Proglas a ČRo 1 a datový kanál. Protože je v tomto případě síť tvořena třemi vysílači, je u tohoto experimentu podstatné ověřování stability SFN (jednofrekvenční, pozn. aut.) sítě, což je nový a velmi důležitý prvek zemských digitálních vysílacích systémů.

V roce 2004 se ke dvojici experimentujících nově připojil Český Telecom (od 1. září 2006 Telefónica O2 Czech Republic). Povolení ke zkušebnímu digitálnímu vysílání mu tentokrát neudělovala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, ale Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který rozšířil jeho telekomunikační licenci k zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě o šíření digitálního televizního a rozhlasového vysílání prostřednictvím sítě zemských vysílačů. Rada ve výroční zprávě za rok 2004 pouze konstatovala, že vyslovila ČTÚ souhlas s experimentálním digitálním vysíláním Českého Telecomu.

Stejný rok znamenal průlom v koordinaci kmitočtů pro budování celoplošných digitálních televizních sítí. ČTÚ vydal 15. července 2004 všem třem společnostem se zájmem o digitální vysílání sadu povolení ke zřizování a provozování tří sítí vysílačů DVB-T. Od té doby až do současnosti existují tři přechodné multiplexy s označením A, B a C. Síť A připadla Českým Radiokomunikacím, multiplex B firmě Czech Digital Group a v síti C zahájil 3. srpna 2004 vysílání Český Telecom.

Poslanecká sněmovna

O digitalizaci bude znovu rozhodovat Poslanecká sněmovna.
Zdroj: Cs.wikipedia.org

Experimentální vysílání Czech Digital Group funguje až dodnes, Rada ho prodloužila naposledy na konci roku 2006. Zkušební licence byla prodloužena do doby zahájení řádného vysílání, nejdéle však do 31. prosince 2007. Předseda Rady Václav Žák byl jediný proti návrhu a vydal k němu i menšinové stanovisko: Rada se rozhodla prodloužit experimentální licenci fy CDG čistě podle procesních paragrafů,… Korektní řešení stávající situace je však možné pouze urychlenou změnou mediálního zákona.

Formálně nepřestal ani zkušební provoz digitální televize od Telefóniky O2. Multiplex C (na rozdíl od výše uvedené sítě B) ale nemůže vysílat převzaté televizní programy celoročně, na testy s převzatými stanicemi má vyhrazené jen dva měsíce v roce. Po zbytek roku plnily datový tok multiplexu C programy s monoskopem nebo obrazovou smyčkou. Telefónica O2 je v nevýhodě kvůli novější legislativě, podle které její zkušební vysílání funguje.

Z trojice multiplexů nastal pouze u sítě Českých Radiokomunikací posun vpřed.

Jediný řádně vysílající multiplex

Zkušební provoz sítě A přešel 21. října 2005 na řádné vysílání, jeho signál byl v té době dostupný stále jen pro obyvatele Prahy, části středních Čech a některých výše položených horských oblastí. Nabídka multiplexu zahrnovala tři stanice České televize, televizi Nova a pět okruhů Českého rozhlasu. Z diváckého hlediska se změna projevila ve dvou ohledech – datový tok digitální sítě se mezi jednotlivými programy už nemohl svévolně přelévat ze dne na den a ze seznamu multiplexu zmizela televize Óčko, která tu v experimentálním provozu vysílala (volně se přesunula do multiplexu B).

Síť Českých Radiokomunikací se začala rozšiřovat dále do České republiky. Ještě na konci roku (22. prosince 2005) se digitálního vysílání dočkali lidé v Brně a okolí, o sedm týdnů později (9. února 2006) dorazila digitalizace i na Ostravsko.

Zvýšení pokrytí multiplexu A na 30 procent populace Česka doprovodila na začátku roku 2006 také rozšiřující se programová nabídka. Nejprve spustil Český rozhlas 13. ledna dlouho slibované vysílání pro mladé ČRo 4 – Radio Wave, které se o měsíc později začlenilo do sítě A k dalším stanicím Českého rozhlasu. Spolu se zahájením XX. Zimních olympijských her v Turíně 10. února pak začal vysílat nový program České televize ČT 4 Sport. Sportovní program podpořila přímo ve vysílání analogových stanic ČT kampaň inzerující 2× více sportu, která vysvětlovala i způsoby příjmu nového kanálu včetně možnosti nákupu set-top-boxu pro DVB-T.

Širší obec potenciálních diváků a nový bezplatný sportovní program, navíc s olympijským vysíláním, to byly důvody pro dosud největší český „boom“ prodeje set-top-boxů, který v ČR nastal právě na přelomu ledna a února 2006. Z důvodu aktuální extrémně vysoké poptávky po DVB-T přijímačích nás většina dodavatelů bohužel nestíhá zásobovat zbožím v obvyklých termínech, ale dochází až k týdenním zpožděním, informoval v době předolympijské horečky na svých webových stránkách například internetový prodejce set-top-boxů Radek Donát.

Zájem o digitální vysílání v lednu a únoru 2006 se podobal televizní události staré 51 let. 11. února 1955 proběhl 1. přímý přenos sportovního utkání v historii československé televize. Mezi lidmi nebyl do té doby o televizor velký zájem, ale hokej to změnil. Zápas výběru Prahy a švédského klubu IF Leksand se hrál v úterý a do soboty byly prý v pražských prodejnách všechny televizory vyprodané, napsal ve čtvrtém díle svojí „Historie televize v ČR“ mediální teoretik a televizní pamětník Milan Šmíd.

Podobnost mezi oběma událostmi je ale pouze částečná. Zatímco v roce 1955 získali lidé nákupem televizoru možnost sledovat jeden televizní program místo žádného, o více než 50 let později se už pouze rozhodovali, zda si ke svojí stávající nabídce přidají program další. Pro diváky turínské olympiády byl ČT 4 Sport spíše zklamáním. Klíčové přenosy se odehrávaly na programu ČT 2 a na sportovní program zbyly jen méně atraktivní přenosy nebo záznamy.

Multiplex A znovu rozšířil svoje pokrytí 1. listopadu 2006, kdy si ho mohli naladit diváci na Domažlicku. Příhraniční oblast na jihozápadě Čech dostala před jinými částmi republiky přednost kvůli digitalizaci v Německu. Už 6. prosince začaly z bavorského vysílače Hoher Bogen vysílat tři multiplexy DVB-T, z nichž jeden rušil analogový program ČT 2. České radiokomunikace v Domažlicích a okolí vysílaly z počátku bez televize Nova, ta se začlenila do nabídky až na Štědrý den. Domažlice jsou oblastí, ve kterém analogové televizní vysílání skončí v České republice nejdříve, pravděpodobně 31. srpna 2007

.
ČR mapa 1.7.2007

Pokrytí ČR signálem multiplexu A (stav od 1. července 2007).

Vypnutí analogové televize na Domažlicku předcházel 1. července 2007 start digitální televize v Ústí nad Labem, které je další oblastí potýkající se s potížemi s rušením z Německa – tentokrát je dotčená televize Nova. Vysílač Buková hora nabízí digitální vysílání dvěma milionům lidí v Česku, částečně se ale překrývá s existujícím pokrytím v Praze. Zemské digitální vysílání je po spuštění ústeckého vysílání dostupné zhruba pro polovinu populace ČR.

Převzato z autorovy diplomové práce „Přechod na digitální vysílání z pohledu televizního diváka“ s podtitulem „Jak přijímá technologickou změnu publikum v ČR a ve Spojeném království?“ obhájené na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy letos v červnu. Aktualizováno.

Anketa

Během uplynulých deseti let šla podle vás česká digitalizace...

28 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 7. 2007 23:43

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+