Více

Startuje Český rozhlas 4 – Rádio Wave pro mladé

Jedenáct let od vzniku myšlenky veřejnoprávního rádia pro mladé, označovaného jako Český rozhlas 4, dnes zahajuje vysílání nový, v pořadí již osmý celostátní okruh ČRo. Stanice s názvem Rádio Wave odstartuje úderem 13. hodiny a 13. minuty na analogovém vysílači Cukrák pro Prahu a střední Čechy (100,7 HMz) a zároveň na internetové stránce www.rozhlas.cz/radiowave. V přechodné digitální síti A provozované společností Radiokomunikace se Radio Wave objeví 9. února.

Netradiční řešení: sebrat vysílač regionu

Pro posluchače regionálního vysílání Českého rozhlasu ve středních Čechách bude dnešní odpoledne překvapivé. Krátce před jednou hodinou odpoledne jim na frekvenci 100,7 MHz zmizí okruh ČRo Region střední Čechy a naskočí půlhodinová promo smyčka o startu nového veřejnoprávního okruhu pro mladé, ČRo 4 – Rádio Wave. Středočeské regionální vysílání tak přijde o značnou část posluchačů a výrazně se sníží i jeho pokrytí. Podle vedení rozhlasu ale nebylo zbytí: pokud by stanice pro mladé startovala pouze na Internetu a v přechodné digitální síti A, bylo by prý její vysílání neefektivní.

Chtěli jsme této stanici trošku pomoci. Kdybychom rozjeli vysílání jenom na Internetu nebo na digitálním vysílání, nebyl by její příjem v Praze zase tak vysoký. Rozhlas má zájem na tom, aby tato stanice fungovala dobře, a proto se ji rozhodla tímto způsobem pomoct, řekl serveru DigiZone.cz nový programový ředitel ČRo Jaromír Ostrý. Podle generálního ředitele rozhlasu Václava Kasíka půjde na dlouhou dobu o jediný VKV vysílač, který bude mít Rádio Wave k dispozici: Není pravda, že bychom revizí všech našich kmitočtů získali další celoplošnou síť pro Čtyřku. Audit kmitočtů si necháváme dělat pravidelně, momentálně jsme nechali zpracovat další, ale neočekávám, že bychom v blízké budoucnosti získali nějaké volné kmitočty.

Další VKV vysílače hned tak nebudou

Šéf digitálního týmu ČRo Pavel Balíček serveru DigiZone.cz řekl, že pokud by se přece jen nějaké volné kmitočty našly, rozhlas je musí použít pro dokrytí celoplošného okruhu ČRo 2 – Praha a regionálních studií. Třeba na Liberecku máme k dispozici dva pětisetwattové vysílače, a to tam vzniká zcela autonomní regionální studio. Ono už odebrání Cukráku středočeskému Regionu způsobí velké problémy s příjmem této stanice ve Středočeském kraji, pro který vysílá, uvedl Pavel Balíček. V přechodné digitální síti A se podle něj Rádio Wave objeví 9. února, tedy v den, kdy provozovatel multiplexu, společnost Radiokomunikace, plánuje jeho rozšíření na Ostravu a přechod na nové vysílací technologie v Praze a Brně. Ve stejný den se do multiplexu A vrátí také ČRo 1 – Radiožurnál.

ČRo 4 mapka pokrytí

Mírný chaos vznikne okolo internetového vysílání Rádia Wave. Český rozhlas si totiž nestačil včas registrovat internetovou doménu www.radiowave.cz, kterou tak získal spekulant z Ostravy (společně s doménou www.radio-wave.cz si ji registroval loni 3. října, kdežto ČRo si již 19. května registroval obecnější doménu www.cro4.cz). Primární adresou pro internetové vysílání tak bude www.rozhlas.cz/ra­diowave, kde už týden před spuštěním vysílání viselo logo Rádia Wave a informace o termínu startu ČRo 4. Podle informací, které má server DigiZone.cz k dispozici, však rozhlas nadále usiluje o získání domény www.radiowave.cz, kterou by měl i za cenu vlastních výdajů odkoupit od spekulanta člověk odpovědný za registrace domén ČRo.

Nejen hudba, ale i sport a vzdělávání

Ladislav Lindner-Kylar

Rádio Wave chce zacílit na mladé posluchače ve věku od 15 do 25 let. Programové schéma bude přes den převážně proudového hudebního charakteru, s krátkými zprávami a tematickými příspěvky, jako jsou například filmové novinky, nová CD a tipy na koncert. Večery jsme vyčlenili jednak pro talk show a publicistické pořady, jednak pro žánrové programy mapující stěžejní hudební styly Rádia Wave, uvedl šéfredaktor stanice Ladislav Lindner-Kylar, který dříve vedl vysílání pro mladé na okruhu ČRo 2 – Praha. Hudební dramaturgie se soustředí především na žánry, které v současných hudebních rádiích chybí. Jde třeba o hip-hop a r´n´b, kvalitní kytarovou scénu a také širší záběr domácí hudební produkce. Hodně se chceme zaměřit také na černou muziku, prozradila dramaturgyně Rádia Wave Markéta Pešková.

Programový ředitel rozhlasu Jaromír Ostrý slibuje, že na ČRo 4 dostanou prostor i úplně nové české kapely. Podobně jako to dělá BBC u svého Radia One, i my chceme podporovat českou tvorbu. Zpočátku tak, že budeme vymýšlet specializované pořady, kam si kapely, které dnes nemají šanci dostat se na trh, pošlou svůj demosnímek. To je samozřejmě výhled na roky dopředu, ale určitě se budeme snažit vyhledávat dobré kapely, řekl Jaromír Ostrý serveru DigiZone.cz. Kromě toho by se ČRo 4 měl věnovat také vzdělávání a extrémním sportům. Stanice už navázala spolupráci s českou snowboardovou asociací a uvažuje o prostoru pro další extrémní sporty. Otázka je, jak velký prostor jim bude moci nabídnout, když mluvené slovo podle šéfredaktora Ladislava Lindnera-Kylara zabere pouze dvacet procent vysílání.

Proud hudby, podvečerní magazín a selektor

Zprávy poběží na Rádiu Wave do 17:00 hod. každou celou hodinu a budou velmi krátké, v průměru do jedné a půl minuty. Půjde o čtyři stručné zprávy z domova, zahraničí, sportu a po nich bude následovat předpověď počasí, přiblížil Ladislav Lindner-Kylar. Jinak denní vysílání nebude přerušovat žádné mluvené slovo. Ranní program bude o všedních dnech startovat v šest ráno („Ranní Tsunami“), o víkendu v osm hodin. Mezi 17:00 a 19:00 stanice zařadí publicistické magazíny Exit věnované sportu, životnímu stylu, filmu, nebo hitparáda. Na osmou večer až půlnoc redakce chystá žánrové pořady o hip-hopu, punk rocku a dalších hudebních žánrech, od půlnoci do šesté (o víkendech osmé) ráno bude hrát selektor.

Markéta Pešková

Co se týče vzdělávání, chce Rádio Wave navázat spolupráci se zahraničními vzdělávacími centry, která sídlí v České republice. Jako příklad uvádí British Council. Chceme spolupracovat také s dalšími evropskými veřejnoprávními rádii, zaměřenými na mladé posluchače, jako je například Rádio_fm, BBC Radio One či FM 4, říká dramaturgyně Markéta Pešková. Mezi moderátory žánrových pořadů se objeví i dnešní spolupracovníci pražského Rádia 1 či týdeníku Reflex: Kubo Alexa, Michal Nanoru, Pavel Kučera, Petr Pliska, Abdul 52, Omar, DJ Blue a další. Na pořadu o elektronické hudbě má spolupracovat Aleš Bleha. Zvláštní důraz budeme klást na českou a slovenskou hudbu, slibuje tým Rádia Wave.

Konkurence pro pražské Rádio 1?

Kam se tedy ČRo 4 zařadí žánrově? Jaromír Ostrý pro něj vidí prostor mezi pražským alternativním Rádiem 1 a celoplošným hitovým rádiem Evropa 2. Měli bychom nabídnout žánry, které na jiných stanicích nejsou. Zároveň ale samozřejmě chceme, aby Rádio Wave získalo svoje publikum. Je to podobné jako v divadlech: můžete nazkoušet nádhernou inscenaci, ale když vám na ni nikdo nepřijde, tak je to pro všechny zúčastněné smutné setkání, konstatuje Jaromír Ostrý. Sami lidé z týmu Rádia Wave se spíše srovnávají s Rádiem 1, jejich stanice prý ale bude profesionálnější. Nevykrádáme Rádio 1. To vzniklo z čistého nadšení, ale je to v podstatě nekompatibilní žánr. My nebudeme parta nadšenců, co dělá rádio, ale profesionálně dělaná stanice, tvrdí dramaturgyně Markéta Pešková.

ČRo 4 Kasík moderátorka studio

Kolik by takové rádio mělo oslovovat posluchačů? Na rozjezd nemáme úplně ideální situaci z hlediska možnosti příjmu. Bude záležet na tom, jaký skutečný hlad po takové stanici skutečně je. Z mnoha stran je prezentován jako velký, ale až skutečnost ukáže, jestli to tak je doopravdy. Nerad bych se zavazoval k nějakým počtům, ale mělo by jít zcela jistě o desítky tisíc posluchačů, řekl DigiZone.cz programový ředitel ČRo Jaromír Ostrý. Na tiskové konferenci k zahájení vysílání Rádia Wave byl ale opatrnější: Budeme k ČRo 4 přistupovat shovívavěji. Nebude problém, pokud po nějakou dobu nedosáhne určitých čísel poslechovosti. Pro srovnání: tolik připomínané pražské Rádio 1 má podle posledních výsledků Mediaprojektu 26 tisíc posluchačů denně a 44 tisíc posluchačů si je naladí aspoň jednou týdně.

Hvězdné obsazení redakce

Rádio Wave má nyní podle šéfredaktora Ladislava Lindnera-Kylara devět stálých zaměstnanců a přibližně dvacet externistů. Mezi stálé tváře stanice patří například Richard Krajčo ze skupiny Kryštof (moderuje hitparádu Wave Chart), Karel Buriánek ze Sunshine, Rae z kapely Clou či Jakub Johánek ze 100°C. Nehrozí, že si budou na Rádiu Wave propagovat vlastní kapely? Předpokládám, že naši moderátoři jsou soudní lidé, takže nebudou pouštět svoje vlastní písničky, říká dramaturgyně Markéta Pešková. Podle šéfredaktora Ladislava Lindnera-Kylara tuto věc řeší také Kodex ČRo, který podobné praktiky zakazuje. A generální ředitel ČRo Václav Kasík na středeční tiskové konferenci uvedl, že Rádio Wave bude mít v rámci veřejnoprávního rozhlasu maximální možnou volnost, vztahují se na něj však všechna přísná pravidla jako na ostatní stanice ČRo.

ČRo 4 tiskovka

Velkou výhodou Rádia Wave bude členství veřejnoprávního rozhlasu v evropské vysílací unii EBU. Jejím prostřednictvím se ČRo 4 dostane k unikátním záznamům nebo živým přenosům zajímavých koncertů skupin, jako je Coldplay, Green Day nebo The Streets. Ostatně, výhod členství EBU rozhlas už nyní využívá nejen ve zpravodajství, ale i pro další specializovanou digitální stanici D-dur zaměřenou na vážnou hudbu. Může tak nabídnout ničím nerušené přenosy metropolitních oper a další unikátní koncerty, které by například plnoformátová stanice ČRo 3 – Vltava nikdy nemohla zařadit do vysílání, neboť by narušily její pevně stanovené programové schéma.

Jaký byl původní projekt z roku 1994?

Jak už zaznělo v úvodu tohoto článku, myšlenka veřejnoprávní stanice pro mladé je stará skoro jako novodobý samostatný Český rozhlas. Vůbec poprvé s ní v roce 1994 přišel dnes už bývalý ředitel ČRo 1 – Radiožurnálu Alexandr Pícha. Tehdy jsem ho nevymyslel čistě kvůli samotnému okruhu pro mladé, ale jako určité řešení odvěkého problému s hudbou na Radiožurnálu. Uvědomoval jsem si, že ČRo potřebuje zpravodajskou stanici a na druhou stranu k tomu není možné přistoupit tak, že se prostě sebere hudba z Radiožurnálu, protože ta k většinovému rádiu patří. Takže jsem ani tak neřešil zaměření, protože tehdy, v roce 1994, tu ještě nebyl trh s hudebními rádii tak rozvinutý, a jednoduše jsem v tom svém návrhu jenom opsal to, co vysílala BBC na svém Radiu One a co tenkrát v německých podmínkách běžela na BR 3, řekl Alexandr Pícha serveru DigiZone.cz.

ČRo 4 tiskovka DJ

Tento projekt měl velkou šanci na uskutečnění, protože ho vzal za svůj i tehdejší generální ředitel ČRo Vlastimil Ježek. Na formátování ČRo 4 se měl v roce 1999 podílet hudební publicista Josef Vlček. Ten k tomu loni týdeníku Reflex řekl: Ještě neexistovala taková partikularizace vkusu mladého publika mezi dvacátým a třicátým rokem, jež se skládá z různých podskupinek, které poslouchají jen velmi specifické žánry a ostatní hudbu odmítají. Věděli jsme tehdy, že něco takového už existuje v Americe, ale u nás se různé žánry prolínaly a nebyl s tím problém. Příznivci rapu neměli problém poslouchat na stejném rádiu pop rock a naopak. Dnes to tak není, tehdejší americká zkušenost k nám už také dorazila, a ty skupiny jsou vůči sobě alternativní. Takže tehdy se dalo to rádio postavit na mnoha žánrech a dokážu si docela dobře představit, že by to byl takový mladší Radiožurnál. Znamenalo by to méně publicistiky a diskusí a více muziky, hlavně té mladší pro publikum do třiceti let. Pokud by to tehdy vzniklo, byla by to asi docela dobrá hudební alternativa vůči Evropě 2 a ta by byla třeba nucena hrát něco úplně jiného než dnes.

ČRo 4 zastavil nástup Václava Kasíka

ČRo 4 Mr. Snowman studio

Vlastimil Ježek na sklonku svého funkčního období v roce 1999 najal Josefa Vlčka, aby takovou stanici postavil. Dokonce i existoval termín jejího spuštění. Na podzim 1998 přišel Vlastimil Ježek s grandiózní představou, že přeformátuje celý Český rozhlas. Měl ucelenou novou koncepci všech stanic včetně toho, že by vznikl okruh ČRo 4 pro mladé. Mimochodem, myslím si, že to byl přesně ten ideální moment, kdy mohla taková stanice vzniknout a byla by asi úspěšná, řekl Josef Vlček Reflexu. Přemluvil mě, abych opustil teplé a pohodlné místečko šéfa zábavy na Primě a pomohl mu s tím, ale v den, kdy jsem tam nastoupil, Vlastimil Ježek prásknul dveřmi a skončil s ředitelováním. Přišel Václav Kasík a jeho představy byly úplně jiné, chtěl rozhlas rozvíjet jiným směrem, spíš posilovat prestiž stávajících formátů a hlavně dobudovat aspoň základní FM pokrytí ČRo – 2 Praha. To bylo sice smysluplné, ale moje působení v ČRo tehdy ztratilo smysl a rozešli jsme se.

Projekt veřejnoprávního rádia pro mladé „usnul“, i když na tak úplně. Opět se mu začal věnovat tehdejší ředitel Radiožurnálu Alexandr Pícha, tehdy z pozice šéfa digitálního týmu ČRo. Navrhoval jsem už trošku jiný projekt než původně, který jsem pracovně nazval ČRo – Alternativa. Z toho, co teď dělají ti mladí lidé v Rádiu Wave, usuzuji, že nynější projekt se pohybuje někde mezi původní myšlenkou ČRo 4 a projektem Alternativa, říká Alexandr Pícha. Podle bývalého šéfa Radiožurnálu to je dobrá startovací plocha pro to, aby si rozhlas osahal terén. Lidé, kteří odpovídají za ČRo 4, stojí před obrovsky zodpovědnou úlohou, protože se budou muset docela brzo chytit. A budou to mít hodně těžké, protože za tu dobu už se etablovalo třeba v Praze Rádio 1, v Brně je Rádio Student, je tady Expresrádio, Rádio Beat a další rádia, která svojí hudbou pokryla různé oblasti, jež dříve pokryty nebyly. Na druhou stranu je tu fenomén Evropy 2, která strhla mladou generaci, míní Alexandr Pícha.

Rádio Wave přichází na obsazený trh

Čeká tedy Rádio Wave těžký střet s realitou? Bude záležet na tom, do čeho se nakonec ti mladí lidé pustí. Zatím si to zkoušejí, ale bude hrozně záležet na tom, jakým způsobem budou to rádio dělat profesionálně po rozhlasové stránce. Jak dobře bude postavený programing vůči denním dobám, jak bude vypadat zvukový obal, jak bude konvenovat projev moderátorů a to, o čem budou ti moderátoři mluvit, mladým posluchačům. Pro ČRo to bude daleko tvrdší zkouška, než jaké je vystaven třeba Radiožurnál nebo Vltava, upozorňuje Alexandr Pícha. Radiožurnál podle něj na českém trhu žádnou konkurenci v podstatě nemá a Vltava, pokud se nepočítá pražské rádio Classic FM, také ne. Kdežto v případě Rádia Wave je konkurence tvrdá, takže tady nám žádnou profesionální chybu nikdo neodpustí. A nadto budeme muset do ČRo 4 – Rádio Wave propasírovat úlohy média veřejné služby, varuje Alexandr Pícha.

ČRo 4 - Radio Wave perex

Programové schéma ČRo 4 – Rádio Wave

Český rozhlas 4 – Rádio Wave bude živě vysílat od šesté hodiny ranní do půlnoci. Přes noc poběží hudba ze selektoru a reprízy hudebních pořadů (vždy od třetí hodiny ráno), o víkendu začne živé vysílání až v osm hodin. Až do páté odpoledne bude program Rádia Wave tvořit hudební proud přerušovaný krátkými, maximálně dvouminutovými zprávami v každou celou hodinu. Mezi pátou a sedmou hodinou podvečer ČRo zařadí tematické magazíny a od sedmé večer do půlnoci žánrové pořady. Aktuální programové schéma ČRo 4 – Rádia Wave si můžete stáhnout zde [XLS, 24 kB].

Nynější tým Rádia Wave začal na projektu veřejnoprávní rozhlasové stanice pro mladé pracovat loni na jaře. Prazáklady ale vznikly už v roce 2003: nejdříve na internetových stránkách ČRo, poté v rámci okruhu ČRo 6, později opět na Internetu. Takovým předchůdcem ČRo 4 – Rádia Wave byly pořady jako Čajovna na stanici Vltava nebo projekt Radium, vypočítává šéfredaktor Rádia Wave Ladislav Lindner-Kylar. Od jara 2005 začaly přípravné práce naplno. V listopadu ČRo 4 nabrala stálé zaměstnance a externí spolupracovníky a 1. prosince 2005, na den přesně v nejzazší možný termín, kterým se generální ředitel ČRo Václav Kasík zavázal rozhlasové radě, zahájil ČRo 4 – Rádio Wave zkušební vysílání „do zdi“. To skončí právě dnes ve 13:13 hodin. Doufejme, že se k němu ČRo 4 nebude muset brzy vrátit.

Anketa

Měl by Český rozhlas provozovat hudební rádio pro mladé?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 1. 2006 7:42

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+