Hlavní navigace

Sony KDL-49WD757: koncepce à la OLED, slušný obraz i zvuk

12. 10. 2016
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: Sony
O Sony jste si psali, a i když to trvalo déle, jeden televizor tu pro vás máme. Jde o chytrou Full HD LCD klasiku bez operačního systému Android TV.

Televizor Sony KDL-49WD757 je stříbrnou verzí modelu WD755 vybavenou tunery DVB-S/S2 a také DVB-T2 s podporou HEVC. Jméno televizoru ostatně najdete mezi Českými Radiokomunikacemi ověřenými výrobky, přičemž firmware má v seznamu DVB-T2 ověřeno číslo 8.110 a v testovaném přístroji byla použita už verze 8.114.

Aby měl televizor zaručenu kompatibilitu s budoucím národním vysíláním v DVB-T2/HEVC, má mít podle ČRa stejnou verzi firmwaru, s jakou byl ověřován, jinak to pochopitelně udělat ani nejde. S nejvyšší pravděpodobnosti se ale dá předpokládat, že při tak minoritní změně verze potíže nebudou. Otázkou tak zůstává, co se vlastně reálně změnilo.

A samozřejmě zůstává i klíčová otázka – co za zhruba devatenáct tisíc vlastně zákazník dostane?

Elegantní televizor v OLED stylu

Jde především o elegantní televizor provedený ve stylu OLED, tedy s maximálně tenkou obrazovkou (klasicky hodně lesklý panel), což v tomto případě znamená až neskutečných 12 milimetrů (LCD…). Elektronika a reproduktory jsou umístěny v nástavbě na zadní straně, napáječ je externí.

Pokud se ptáte, zda obrazovka nebude náchylná na zkrut, udeřili jste hřebíček na hlavičku a popravdě řečeno, není divu. Důsledkem jsou také hodně „utopená“ rozhraní, která jsou od hrany panelu vzdálena asi 35 centimetrů. Při montáži na stěnu tak bude nutné pořídit buď výklopný, či nějaký otočný stojan, nebo si rovnou vytáhnout některé z konektorů.

Ve spodní části dosahuje televizor hloubky 56 mm, přičemž dvojice širokopásmových reproduktorů vyzařuje směrem dolů. Vše korunuje tenký hliníkový rámeček kolem panelu a celek vypadá výborně, i když podstavec už hliníkový není a je vytvořen z kombinace kovu a kvalitního plastu. Zajímavostí je však možnost táhnout kabeláž oběma stranami podstavce, který je k tomuto účelu zvláště uzpůsoben, a i zde jde o chytrý návrh.

Co do vlastností se bavíme o rozlišení Full HD, trojici základních tunerů, nahrávání (disk může mít až 2 TB), chytrých funkcích typu sdílení obrazovky z mobilu nebo tabletu, aplikacích, jako je YouTube, a také obvyklém přehrávání multimédií (USB, DLNA), byť v mém případě mi chyběla podpora externích titulků.

Televizor je postaven na platformě Opera TV a k dispozici je i přístup do obchodu s aplikacemi. Na české jsem tu však prakticky nenarazil s dvojicí výjimek: FilmBox Live, který je k dispozici už po instalaci TV, a server Copak.cz, nabízející přehled kulturních a jiných akcí.

Instalace i s tříděním kanálů

Zprovoznění je snadné a rychlé, a to jak softwarové, tak hardwarové. V druhém případě je třeba si jen dát pozor na relativně značnou tenkost obrazovky. A také na to, že i když ji do podstavce můžete posadit a drží, šrouby se montují zespodu, a nikoli zezadu, tedy že obrazovku budete muset při sestavování nejspíš položit. Čepy podstavce totiž nejsou příliš vysoké.

V případě softwarové instalace se správně pro vybraný jazyk nastaví země a instalace byla vcelku svižná. Jen když jsem u přístupu na internet přes Wi-Fi napoprvé zvolil tlačítko WPS, televizoru se do komunikace příliš nechtělo. Nakonec se však k Wi-Fi směrovači Netgear R7000 úspěšně připojil.

Na závěr instalace pak Sony překvapivě nabídlo fyzické setřídění naladěných kanálů, což nedělá prakticky nikdo, včetně zařízení s Android TV. Jakmile začnete třídit, uvidíte také, že televizní stanice jsou od rozhlasových odděleny a začínají na pozici 500. Pokud nechcete využít fyzického třídění, můžete naladěné kanály umístit do několika seznamů oblíbených položek.

Dálkový ovladač má výtečné rozložení a všechna nejpotřebnější tlačítka jsou soustředěna kolem kurzorového kříže. Včetně EPG (Guide). Po ruce je i ztlumení zvuku, které pracuje asi po třech sekundách od naběhnutí TV do provozu.
Autor: Bohumil Herwig

Dálkový ovladač má výtečné rozložení a všechna nejpotřebnější tlačítka jsou soustředěna kolem kurzorového kříže. Včetně EPG (Guide). Po ruce je i ztlumení zvuku, které pracuje asi po třech sekundách od naběhnutí TV do provozu.

Lehounký ovladač, většinou intuitivní ovládání

Dálkový ovladač má tradiční rozložení a kompletní tlačítka pro multimédia s kurzorovým křížem s OK uprostřed. Kolem něj jsou soustředěna ta nejdůležitější jako Return, Home, Options (Možnosti) nebo Guide (EPG). Nejvýraznějším je však vyvolání videotéky Netflix, nad kterou se nacházejí barevné teletextové klávesy potřebné například pro HbbTV či přehrávání multimédií přes rozhraní USB.

Důležité tlačítko Možnosti (Options) vyvolává kontextovou nabídku, která v případě tuneru zobrazí mimo jiné možnost přidat kanál k oblíbeným, změnit obrazový režim nebo ovlivnit úsporu energie. Volby jsou dostupné například i v režimu hybridního televizního vysílání HbbTV. U multimédií je pak k dispozici opakování skladby, volby pro přehrávání (bez titulků), řazení souborů nebo – podle situace – úprava nastavení obrazu a zvuku.

Domovské menu na tlačítku Home nabízí i vstup do nastavení, které je jednoduše a průhledně ovladatelné, můžete v něm kolovat a nabídky jsou přehledně uspořádány. Za ovládání by si tenhle televizor zasloužil jedničku, nebýt několika specifik. Především jde o to, že tlačítko Home se často chová jako Exit a bez dotazu, typicky v multimédiích, zruší přehrávání. U tohoto televizoru je to o to větší problém, že si pozici nepamatuje, takže ji musíte pracně hledat.

Osmidenní EPG bez obrazu, ale se spoustou stanic

Programová nabídka je udělaná výborně. Někdo by sice mohl namítnout, že nemá obrazový náhled, ale přiznám se, že mi to v tomto případě vůbec nevadilo. Zvuk se během vstupu do EPG nepřeruší, náhled vidíte pro jedenáct (!) stanic a ještě máte k dispozici dostatečnou nápovědu. Takovýto počet stanic s sebou ale nese jeden nepříjemný efekt – k vybranému pořadu nevidíte ani čas začátku, ani konce, a tohle je jediná věc, která mi na EPG od Sony nakonec vadila.

Přitom by jen stačilo jednu stanici ubrat.

Pokud jsem byl při spouštění některé z aplikací svědkem poměrně dlouhé prodlevy (typicky YouTube), EPG naběhne okamžitě.

Přes volbu Možnosti vyvoláte kontextovou nabídku typu pouze rozhlasové nebo jen televizní kanály, preferovaný satelit pro rozhlas, výběr skupiny oblíbených stanic apod. Přes tlačítko „i+“ jsou pak k dispozici rozšířené informace k vybranému pořadu, které se ukazují v rámci celé obrazovky.

Přes EPG můžete také nahrávat nebo se na pořad nechat upozornit. Televizor se však z pohotovostního režimu neprobudí.

Omezené chytré funkce, někdy trochu pomalejší operace

Televizor je postaven na platformě Opera TV, resp. má k dispozici přístup do jejího obchodu s aplikacemi Opera TV Store. Standardně v něm byly k mání YouTube, FilmBox Live (bez potíží funkční) a mj. i Netflix. České aplikace jsem s výjimkou uvedených nikde nenašel, a to ani v obchodě Opery, kde byla jediná – Copak.cz.

YouTube pracovalo bez potíží, včetně náhledu menu a vyhledávání. Jen jsem si na spuštění musel asi 40 s počkat.

HbbTV bylo povoleno automaticky hned po instalaci a tak by to mělo být. Na kanálech České televize i u FTV Prima pracovalo bez závad. Chtěl jsem ho vyzkoušet i na Kino Svět, ale tady ani nenaběhlo.

HbbTV stanice Seznam.cz TV pracovala taktéž bez potíží (to, že televizor prošel přes „DVB-T2 ověřeno“, znamená verzi HbbTV 1.5) a kdykoli se dalo přepínat mezi dalšími TV kanály, aniž by televizor vyžadoval výstup do nejvyšší úrovně menu. Automaticky se také spouštělo poslední přidané video, což je funkce, kterou Seznam zavedl před nedávnem. Pro ukončení přehrávání videa stačilo zmáčknout Return.

Z dalších funkcí, resp. aplikací televizoru, stojí za povšimnutí Photo Sharing Plus. S ním však je práce trochu náročnější. Vyžaduje totiž odstartování aplikace, připojení chytrého telefonu k televizoru na zvlášť vytvořený přístupový bod a následné zadaní hesla, což by ještě nebylo tak složité. Na závěr však musíte v mobilu otevřít webový prohlížeč a zadat speciální adresu a na to hádám řada lidí, či spíše drtivá většina z nich, slyšet nebude. Naštěstí je tu funkční i podpora Wi-Fi Miracast, resp. funkce sdílení obrazovky, přes kterou můžete promítnout fotografie či třeba video daleko jednodušeji a operativněji. Najdete ji na tlačítku zdrojů (vstupů), kvalita je však tradiční, a tudíž nízká a pod úrovní běžného DVB-T.

V menu překvapí jednak další část nazvaná „Nastavení“ a jednak také „Nastavení obrazovky“ oddělené od položky „Obraz“. Najdete v něm například volbu pro obraz 4:3, nastavení formátu obrazu jako takového, či jeho horizontální a vertikální posun.
Autor: Bohumil Herwig

V menu překvapí jednak další část nazvaná „Nastavení“ a jednak také „Nastavení obrazovky“ oddělené od položky „Obraz“. Najdete v něm například volbu pro obraz 4:3, nastavení formátu obrazu jako takového či jeho horizontální a vertikální posun.

Obrazové a zvukové úpravy

Přednastavené obrazové režimy jsou sice jen tři – Standardní, Živý a Personální, jakmile ale začnete například přehrávat fotografie, na tlačítku Options uvidíte další tři speciálně pro foto. Vedle toho je tu ještě někdy dostupná volba tzv. Scény, kterou vyvoláte v TV tuneru kontextovým tlačítkem. Tady najdete osm nastavení, včetně automatiky, režimů kino a sport.

Manuálně pak, mimo jiné, upravíte podsvícení, barevnou teplotu a sytost, v pokročilých volbách i gama korekci, zvýraznění černé a zjasnění bílé a je tu i nastavení úrovně tzv. živé barvy. Po instalaci byla tato volba nastavena na Nízká, jde ještě zcela vypnout nebo zvolit dva vyšší stupně. Podobně rozumně má Sony nastaveny i další parametry.

U obrazu sice mnoho možností výrobce nenabízí, ale pro většinu, či spíše drtivou většinu potenciálních majitelů takovéhoto televizoru nejspíše budou dostačující. A protože je k dispozici i návrat k původním hodnotám, nemusí se bát ani experimentování.

U audia najdete režimů pět, z čehož je jeden sportovní a jeden pro „Kino“. Chybí podpora virtuálního zvuku, naopak zavedena je volba „čistý hlas“ pro zvýraznění dialogů, která někdy pomáhá a jindy nikoli. Po instalaci je standardně opět nastavena na nízkou úroveň, což je jen dobře, po přepnutí zvuku na režim Kino přejde o úroveň výše. Zabudovanému zesilovači S-Master o celkovém výkonu 20 wattů upravíte parametry v rámci sedmipásmového ekvalizéru, v pokročilém nastavení vidíte zejména úroveň výstupního audia.

Ve volbě Home, Nastavení, Nastavení (tak to opravdu je) najdete i možnost povolit automatické spuštění USB média po jeho připojení a je dobré, že Sony dává na výběr.
Autor: Bohumil Herwig

Ve volbě Home, Nastavení, Nastavení (tak to opravdu je) najdete i možnost povolit automatické spuštění USB média po jeho připojení a je dobré, že Sony dává na výběr.

Výborná kompatibilita, škoda především absence externích titulků

Souborový manager je jednoduše ovladatelný tradičním způsobem, tedy přes šipková tlačítka a OK. Externí titulky u videa však podporovány nejsou a zabudovaný přehrávač si nepamatuje pozici, na které skončil.

Přehrávání multimédií probíhá v rámci tří základních druhů a vybíráte si buď na samém počátku přehrávání, nebo si v průběhu můžete zvolit změnu za pomoci teletextových tlačítek.

U fotografií, které se ukazují velice svižně, jsem uspěl pouze s JPG a například PNG či 3D snímky v MPO přehrány nebyly.

U muziky byl příjemně znát výborný zesilovač s bohatou výkonnostní rezervou a rozumným zkreslením; tedy alespoň do určité úrovně. Vedle WAV a MP3 se z testovacích skladeb přehrálo už jen WMA a je škoda, že není podporován FLAC.

Pokud jde o video, o kterém jsem už částečně mluvil, i zde přehrávání nabíhá velice svižně, což televizor dává najevo procentuálním vyjádřením stavu spouštění, který na obrazovce jen tak problikne.

Kompatibilita je více než slušná a WD757 překvapil přehráním doprovodného zvuku v DTS-HD Master Audio, poradil si i s profesionální Full HD nahrávkou s datovým tokem kolem 25 Mb/s a zvukem v Dolby Digital. A také s čistým MPEG-4, H.264 i AVCHD 1080i. Vše korunoval přehráním snímku provedeného ve Full HD a v H.265/HEVC. Za mě tedy rozhodně spokojenost, škoda dvou výše zmiňovaných věcí, které však pro někoho mohou být dosti zásadní.

V testovaném přístroji byl firmware verze 8.114. Právě na něm záleží u certifikace ČRa DVB-T2 ověřeno.
Autor: Bohumil Herwig

V testovaném přístroji byl firmware verze 8.114. Právě na něm záleží u certifikace ČRa DVB-T2 ověřeno.

Solidní obraz, výrazný zvuk

Design à la OLED má na jednu stranu něco do sebe, na stranu druhou počítejte s tím, že televizor, resp. obrazovka, může být v některých okamžicích trochu citlivý na zkrut. Ostatně jako drtivá většina OLED TV. Nabídne však velice dobrý obraz na HD kanálech, což bylo znát i v případě České televize. Na kanálech vysílaných s nižší či vysloveně nízkou kvalitou vystupuje někdy více elektronického šumu než je běžné, což se projevuje například i na pohybové ostrosti.

Ještě častěji jsem však byl překvapen, jak dobře se mu daří se s ním vypořádat (alespoň na DVB-T), což platí i o multimédiích promítaných přes USB. Typický seriálový díl (SD, 45 min., kolem 300 MB) nebo i prodloužené hodinové díly v HD Ready o velikosti kolem 650 MB podával Sony KDL-49WD757 s nadhledem a resamplování probíhalo překvapivě dobře bez rušivých artefaktů či s nějak výrazně sníženou pohybovou ostrostí. Celkově vzato je obrazová část v rámci své třídy nadprůměrná.

BRAND24

Pokud jde o zvuk, ten jde, i přes absenci toho virtuálního, nad rámec třídy ještě výše a nemusel by se za něj stydět televizor ani dvakrát dražší. Co tak chybí nejvíce, jsou české aplikace a nebylo tu ani Voyo, ani Banaxi či třeba HBO Go. Jediné, co tu z IPTV/VoD najdete, je FilmBox Live, který v mém případě a na výše zmiňované verzi firmwaru pracoval bez zaváhání. Naštěstí HbbTV v obou nejdůležitějších případech (ČT a Prima) taktéž funguje a v tomto směru omezeni nebudete.

Hodnocení

Pro:

solidní obraz, výborný zvuk a zesilovač s bohatou výkonovou rezervou, velice zajímavé provedení s tenkým panelem, instalace s možností setřídit naladěné kanály, výborné ovládání, až na…

Proti: 

chování tlačítka Home (funguje často jako Exit), někdy pomalejší reakce (viz ztlumení zvuku či spuštění YouTube)

Balení obsahuje

  • dálkový ovladač
  • 2× mikrotužkové baterie (AAA)
  • nenatáčitelný podstavec
  • napájecí kabel (běžný, dvoužilový)
  • síťový adaptér
  • papírová uživatelská příručka, plus „rychlé nastavení“
  • záruka: 24 měsíců

Televizor s Android TV, nebo bez něj?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).