Více

Televizor Sony KDL-24EX320: výborný design, výbava i obraz

Design je vskutku odlišný. Nejvýrazněji se to projevuje na podstavci a nevybavuji si jiný televizor, který by ho měl podobný. Celkově pak, spolu s vytříbeným rámem zejména v jeho spodní části, tvoří unikátní celek. Ten doplňuje i exkluzivní výbava sestávající – mimo jiné – z připojení k internetu, včetně zabudovaného WiFi a podpory Skype, nahrávání pořadů na externí pevný disk, tzv. čidlo přítomnosti, napojení na PC či domácí síť.

Výrobce tímto přístrojem míří na dva cíle: jednak to může být v malé domácnosti televizor jediný, a jednak ve větší domácnosti televizor druhý. Třeba v rámci ložnice, kuchyně či dětského pokoje, ve kterém máme zvídavého teenagera. Vizáží rozhodně neurazí nikde.

Televizor pak vypadá vskutku výtečně a kdyby takto elegantně vypadal metrový přístroj za čtyřicet tisíc, nedivil bych se tomu. Tady jsme ale na 61 cm a nějakých deseti tisících a podiv je tedy nepochybně na místě, i když v této cenové relaci dosáhnete už i na úhlopříčku o stupeň vyšší.

Jak sami vidíte, máte tu v malé úhlopříčce televizor s výbavou nejvyšší třídy, a takových na trhu moc nenajdete. Jistě dovedete pochopit, jak moc jsem byl zvědav na to, kam se bude klonit především resamplování obrazu, tedy převod z vysílání s nízkým rozlišením (DVB-T) na obrazovku s rozlišením vysokým (Full HD).

Sony KDL-24EX320 přední panel

Design je vskutku vytříbený, stejně jako výbava. V cenové relaci kolem 10 000 Kč je to opravdu velice nezvyklé. Zvláště když má televizor i přístup na internet. Škoda pouze lesku obrazovky a části rámu a řady drobných chybiček trochu kazících konečný dojem.

Hned úvodem řeknu, že mě potěšil i elektronický manuál, který si kdykoli můžete vyvolat z menu nebo přímo tlačítkem „i-Manual“. Je přehledný, takže se v něm dobře orientuje, nabízí všechny základní informace (ocenil bych navíc zejména přehled parametrů) a také nabízí velice příjemnou funkcí udělání záložky. Ale protože se v nabídce příručky nedá kolovat, měla by být položka „Seznam záložek“ na prvním místě, spolu s rejstříkem.

Celkově ale rozhodně palec nahoru!

Sony KDL-24EX320 menu nastavení tuneru

Po naladění tuneru DVB-T setřídíte televizní kanály snadno i bez nápovědy. Horší je to s kanály rozhlasovými, které začínají až na pozici 500, takže se notně na dálkovém ovladači nacvakáte.

Instalace vskutku jiná

Něco takového jsem ještě neviděl! Při instalaci tuneru pro DVB-T se objeví upozornění, pak obrazovka na cca 40 s zhasne a nic se neděje, pouze kontrolka LED diody bliká. Zrovna když jsem hodlal vypnout přístroj a začít znova, se obrazovka konečně rozsvítila a konečně začala zcela běžná instalace tak, jak ji známe. V příručce jsem se dočetl, že televizor potřebuje při prvním zapnutí udělat „některé vnitřní optimalizační procesy“, než bude pokračovat. Našinec by řekl, že přístroj v továrně po vyrobení ani nezapnuli…

Následná instalace je rychlá, stejně jako třídění kanálů, pokud si uvědomíte, že se dělá posunutím. Kanál, který si vyberete, se klasicky kombinací „OK“ a šipkových tlačítek zapasuje na místo, které požadujete a ten, který tam je, se posune dále. Takhle by to mělo vypadat. Ovšem až na to, pokud chcete do setřídění zahrnout i rozhlasové kanály, bude to hodně komplikované. Musíte totiž ručně přesunout stanici mezi pozicí 500, kde naladěné rozhlasové stanice začínají, někam na začátek seznamu, tedy k nule, kde jsou umístěny televizní stanice digitální.

Alespoň, že jsou v seznamu, který vyvoláte tlačítkem „Home“ a následně „Digitální TV“, hned bez prázdných pozic za kanály televizními. Bohužel dálkovému ovladači rovněž chybí tlačítko „Oblíbené“. To najdete pouze v menu „Home“, avšak jako „Oblíbené/His­torie“, což není totéž, protože se vám sem zapisují například i prohlížené webové stránky. Navíc než se na něj dostanete, potrvá to neúměrně dlouho. Nejinak na tom budete u analogových stanic a asi nejjednodušší je volit kanály buď postupnou volbou (tu určuje setřídění) anebo přes EPG, k čemuž se ještě dostanu.

Sony KDL-24EX320 menu nastavení

Menu tentokráte vybíhá zdola nahoru a je kombinací menu klasického, seznamu naladěných kanálů, přístupu na internet či do počítačové sítě. Rozhodně je lépe ovladatelné než to předchozí.

Přepracované menu

Menu plovoucí v obou směrech, na kterém se pozornost držela jen těžko, zmizelo (uvidíme, zda i u jiných modelů pro rok 2011) a nahradilo ho menu vycházející ze spodní části obrazovky plovoucí ve směru vertikálním, které navíc koluje. Tedy většinou, protože občas narazíte na volby, ve kterých to bohužel nejde (např. nastavení obrazu).

Menu se vyvolává tlačítkem „Home“ a vedle obvyklých položek jako nastavení tu najdete i přístup na internet, oblíbené položky, seznam nahrávek a podobně. V tomto ohledu vše zůstává při starém. Ovládá se ale podstatně lépe než předchozí systém a hlavně se – alespoň mně osobně – na něm lépe drží pozornost. Oči sice stále trochu přecházejí, ale je to podstatně snesitelnější než dříve. Škoda ale, že v menu skáčete i po položkách, které v daném okamžiku vyvolat nejdou.

Pokud jde o dálkový ovladač, ten je nejen kvalitní, ale většinou i pohodově ovladatelný. Tlačítka postupné volby kanálů a hlasitosti jsou ovšem odhozena na dolní konec ovladače, daleko od kurzorového kříže s „OK“ uprostřed, takže se někdy prsty hodně „naběháte“.

Jinak nelze mít výraznějších námitek. Ovládání multimédií je úplné, včetně samostatných tlačítek pro převíjení, a ovladač má tak široký záběr, že televizor můžete řídit, i když ho zaměříte zcela jinam, a to klidně i o 180 stupňů.

A ještě poznámka: pokud si vyvoláte menu na tlačítku „Options“ zjistíte, že se v něm kolovat nedá a že ani tady nemáte k dispozici nějaký příjemnější přístup k ekologickým nastavením. Těm totiž na dálkovém ovladači zcela v rozporu se současným trendem tlačítko chybí.

Sony KDL-24EX320 EPG

EPG je výborné! Obraz je k dispozici stejně jako zvuk bez přerušení, na pořad se můžete nechat upozornit i si ho nahrát.

Solidní osmidenní EPG včetně nahrávání

I když se v příručce píše, že spotřeba v době aktualizace firmwaru či EPG stoupá na 13 wattů, EPG se na pozadí neaktualizuje a zřejmě je tím míněna aktualizace naladěných kanálů.

Kvůli natažení programu se vždy musíte na příslušnou stanici, resp. příslušný multiplex, fyzicky přepnout. Jinak je ale na EPG radost pohledět. Vlevo je malý video náhled vybraného kanálu, včetně zvukového doprovodu, vedle něj informace o pořadu a časová osa se začátkem, průběhem a koncem pořadu. Pod ní se nachází program pro osm stanic.

Tlačítkem „i+“ můžete kdykoli k vybranému pořadu vyvolat podrobnější popis a pokud zmáčknete tlačítko „Options“, uvidíte seznam dalších možných voleb. Kategorie pořadů, seznam žánrů programů a zvolit jde i časový interval zobrazení pro jednotlivou stanici.

Pokud na pořadu stisknete „OK“, dostanete se do nabídky, ve které si můžete vybrat buď upozornění na daný pořad, nebo jeho nahrání. K tomu ovšem potřebujete mít k televizoru připojený pevný disk. USB paměť není podporována, zřejmě kvůli problémům s rychlostí zápisu, která je u tohoto média hodně proměnlivá. Pokud jde o kapacitu disku, podporováno je 32 GB až 2 TB. V každém případě je příjemné, že Sony nechce disky třeba nad 200 GB, jako někteří jiní výrobci.

Samotné nahrávání je už jednoduché – buď přes zmiňované EPG, nebo můžete také rovnou zmáčknout tlačítko nahrávání na dálkovém ovladači. Disk opět musí být pro daný přístroj vyhrazen a Sony mluví i o jeho registraci na konkrétním přístroji. Předpokládám, že tudíž nahrávka nikde jinde přehrát nepůjde.

Sony KDL-24EX320 internet - widgety

Internet je řešen klasicky přes specializované widgety obstarávající přístup na jednotlivé servery. Jediné místo, kde jsem našel český obsah, byla stanice AXN, a v tom má Sony oproti zejména Panasoniku a Philipsu značné rezervy.

Dobrá výbava rozhraními, pohodový internet

Potěšilo mě, že nechybí konektor SCART a dvojice HDMI, která je myslím u takovéhoto přístroje dostatečná. Zabudování WiFi je samozřejmě excelentní vlastnost, protože nemusí zabírat jediné rozhraní USB. Něco takového se dnes, s výjimkou nejvyšší třídy, hned tak nevidí!

Připojení na internet je WiFi hračkou a vedle moderních způsobů, jako je WPS, je to jednoduché i prostřednictvím klasického vyhledávání, následným výběrem vaší sítě a prostým zadáním hesla.

Sony pracuje s obvyklými widgety, které jsou v televizoru přednastaveny, jako např. pro přístup na server Picasa, YouTube, či třeba rozhlasové stanice. Český obsah však mezi nimi v podstatě chyběl. Narazil jsem pouze na několik česky titulkovaných seriálových dílů na stanici AXN.

V jedné z voleb na tlačítku „Home“ se píše „ Internetový prohlížeč – Přístup na internet prostřednictvím TV“, takže jsem začal mít naději na volný přístup na web. Ve skutečnosti jde ale pouze o přístup na stránky Sony a nikam jinam. Tato aplikace je ale tak špatně udělaná, že už jen úvodní výběr země má natolik malá písmenka, že jsem musel být asi tak půl metru od televizoru, abych vůbec něco viděl. Na následné webové stránce Sony to nebylo o mnoho lepší.

Sony KDL-24EX320 pokročilé menu - obraz

V pokročilém nastavení máte k dispozici celou řadu voleb. Úpravu jednotlivých barevných složek však provést nemůžete. I tak je toho ale myslím na danou cenu dost a dost.

Přiměřené možnosti nastavení

U nastavení obrazu najdete běžné funkce jako barevnou teplotu, jas či kontrast a navíc zejména regulaci podsvícení.

V části pro pokročilé najdete další volby jako korekce černé barvy, zvýrazňování kontrastu, gama korekce, automatické omezení jasu, zvýraznění obrysů či práce s bílou barvou a pletí.

Co se týče zvuku, zde si především můžete vypnout klapání tlačítek ovladače a kupodivu je tu i volba pro umístění televizoru (stojan, stěna). Přednastavené jsou tři zvukové režimy a zaznamenal jsem vcelku solidní rozšíření báze při povolení virtuálního zvuku.

Různých poměrů stran obrazovky je k dispozici šest, včetně 14:9 a titulkového režimu. Co jsem také mohl posoudit, televizor je při nastavení na „Smart“ solidně zachovával podle aktuálně vysílaného pořadu.

V případě přednastavených obrazových režimů, zde zvaných „Scene“, kterých je celkem k dispozici devět, máte v televizním vysílání k dispozici sedm možností. „Fotografie“ a „Grafika“ jsou k dispozici v jiných režimech. Příliš se mi ale nelíbilo, že při přepínání mezi nimi přístroj reagoval se zhruba sekundovým zpožděním.

Zajímavou volbou je „Auto“, které vybere režim na základě prohlíženého obsahu. Zde sice místo „režim“ říkají „scéna“, ale toho si nevšímejte, protože na problémy s překladem narazíte docela často. Například pokud si přepnete na standardně přednastavený režim „Obecná“ dozvíte se z nápovědy, že: „Vypnutím funkce Volba scény získáte přístup k obecnému obsahu.“

Zajímavou možností dostupnou dosud jen u špičkových modelů Sony je tzv. čidlo přítomnosti. To detekuje diváka a dokáže – pokud od obrazovky odejde – televizor i vypnout a šetřit tak energii.

Měření spotřeby

Televizor se přepne (resetuje) do standardního nastavení, tj. obraz je na základním nastavení, zvuk také. V tomto okamžiku se také změří aktuální spotřeba. Ještě než se k ní dostaneme, jedna poznámka – televizor nemá tlačítko úplného vypnutí a po vypnutí na boku dokáže snížit – oproti vypnutí dálkovým ovladačem – spotřebu jen nepatrně. Tlačítko na boku totiž – jak to vypadá – vypne jen LED diodu infračidla a nejspíše sníží spotřebu některého (některých) dalšího obvodu. Infračidlo samo o sobě ale zůstává zapnuté, protože televizor i v tomto okamžiku zapnete dálkovým ovladačem.

Naběhnutí televizoru je v obou případech prakticky identické (v prvním cca 3 s, v druhém cca 5–6 s) a jak vidíte, je také velice rychlé. Mimochodem spotřeba v druhém pohotovostním režimu udávána není a ten první ji má na dnešní dobu docela vysokou, takže není divu, že se probudí takto rychle. Nicméně se až nechce věřit, že patří do energetické třídy B s udávanou roční spotřebou 51 kWh, což se měří při průměrných 4 hodinách sledování televizoru denně.

Příjemně překvapila skutečná spotřeba. Po hodině měření se ukázalo rozmezí 23 až 30 W s průměrem 26 W. Dlužno říci, že senzor úrovně okolního osvětlení byl zapnut a spořič energie vypnut. V něm můžete nastavit další dva stupně a také obrazovku vypnout a nechat puštěný pouze zvuk. V tomto okamžiku si televizor řekl o 16 až 17 wattů, což je určitě solidní.

Pokud se přepnete na rozhlasovou stanici, dostanete se na zhruba 22 W při běžném spořiči, který si kupodivu v menu můžete nastavit v pěti variantách. Můžete v něm ale také vypnout obrazovku jako takovou a dostanete se tudíž se spotřebou ještě níže.

Sony KDL-24EX320 manažer souborů

Manažer souborů je jednoduše ovladatelný. Jen si musíte na úvod vybrat, co chcete prohlížet a pak stačí jen mačkat šipkové klávesy a „OK“. Když jsem testoval kompatibilitu bylo vidět, že firma klade důraz na podporu HD formátů videa ať už z kamer či fotoaparátů.

Kompatibilita spíše podprůměrná

Pokud do USB připojíte flash paměť, objeví se nápis, že ji televizor detekoval, ale nic dalšího se nestane. Musíte zmáčknout „Home“, vybrat volbu „Média“ a zde zvolit ze tří možností: promítání fotografií, videa a poslech hudby.

V případě fotografií máte k dispozici celou řadu funkcí, včetně prezentačních efektů, ořezávání, dvou režimů kvality obrazu („Vysoká“ a „Rychle“) a dokonce i zobrazení na mapě, to pokud máte fotoaparát s GPS modulem. Natahování není ani svižné ani pomalé, je na snímcích z kvalitní zrcadlovky je znát, že to chvilku trvá.

Zatímco v prvním případě se přehrával pouze JPG, v druhém televizor ukazoval i WAV, které ale nakonec přehrát nedokázal, takže jsem skončil u obvyklého formátu MP3.

Pokud jde o video, byl jsem překvapen ve dvou ohledech. Jednak uzounkým titulkovým písmem, které bylo špatně čitelné a změnit nešlo, a jednak přehráním HD souborů, které jsem už dlouho neviděl. Přehrála se koncovka M2TS (H.264), jen v případě souboru se zvukem v dts jsem se nechytl. Samozřejmostí bylo přehrání HD nahrávky z kamery Sony TX7 (koncovka MTS, formát H.264), nezklamaly ani další HD nahrávky z fotoaparátů a kamer nejrůznějších značek. Prostě kde bylo AVCHD či MPEG-4, či jiné MPEG, vše šlo. Podporováno není zejména WMV a MKV, a zvláště to poslední bude nejspíše mrzet mnohé.

Pokud jde o souborový manažer, ten je jednoduše ovladatelný, lokalizovaný do češtiny a pohybujete se v něm jak ve vertikální, tak v horizontální rovině, a to šipkovými tlačítky a „OK“.

Sony KDL-24EX320 zepředu

Solitérní kousek, který se hodí kamkoli, a to i díky své výbavě ve které zaujme především zabudované WiFi. V nabídce představuje KDL-24EX320 ojedinělý kousek.

Chybky, ale také parádní výbava a funkce

KDL-24EX320 vypadá na první pohled velice dobře. Na druhý vidíte papírovou příručku společnou pro patnáct televizorů, takže si – mimo jiné – musíte za všech okolností pamatovat přesný název přístroje, mě osobně také vadí to, že tlačítko „OK“ nevyvolává seznam kanálů. Mimochodem dostat se na některý z nich jinak než postupnou volbou je vzhledem k tomu, že chybí tlačítko přímé volby i oblíbených stanic časově zbytečně náročné. Pokud totiž zmáčknete „Home“, nejprve se ocitnete na „Digitální TV“, další zmáčknutí tlačítka vás dopraví ke kýženém u seznamu kanálů, který ale neodpovídá tomu setříděnému, nebo mu odpovídá jen zčásti (další „chybka“).

Nemohl jsem si také nevšimnout drobných chyb při práci s menu (kolování a ne-kolování či nemožnost z něj vyskočit tlačítkem „Exit“, které se chová spíše jako „Return“) a také větších chyb v oblasti lokalizace. Přesto si ale tohle všechno dovolím označit za drobnosti a věci zvyku.

Televizor, který můžete mít i ve verzi s úhlopříčkou 66 cm, totiž nabízí nejen výborný obraz a solidní zvuk, ale vzhledem k ceně i ojedinělé funkce a značnou výbavu jako vystřiženou z nejvyšší třídy.

Potěší nejen sklon k přirozeným, nepříliš přehnaným barvám a příjemná pleťová barva, ale i solidní podání zvuku ve standardním režimu. Jen ten lesk rámu a obrazovky by mohl být menší.

Kdo hledá malý televizor s neobvykle špičkovou výbavou a kvalitním resamplováním za všech okolností, tady bude doma. Na trhu ostatně příliš konkurence nemá.

Sony KDL-24EX320 parametry

Balení obsahuje

– dálkový ovladač
– 2× mikrotužkové baterie (AAA)
– pevný, nenatáčitelný podstavec
– napájecí kabel (dvoužilový, napevno přidělaný)
– uživatelská příručka v televizoru, stručná i v papírové podobě

foto: autor a Sony

Anketa

Chtěli byste mít internet i u druhého televizoru v domácnosti?

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 2. 2012 17:35

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+