Více

Slovensko může vypínat analog i „násilím“

Nejen Česká republika, ale také Slovensko řeší problém, jak donutit komerční televize, aby přešly z analogového na digitální zemské vysílání, a uvolnily tak analogové frekvence pro nové digitální multiplexy. Rovněž na Slovensku prodloužila mediální rada licence dvěma celoplošným soukromým televizím. Markíza a Joj mohou vysílat do roku 2019, poslanci ale před sedmi lety schválili novelu vysílacího zákona, která umožňuje televizím odebrat analogový kmitočet výměnou za prostor v digitálním multiplexu.

Analog nesmí bránit novým technologiím

Slovensko chce zahájit přechod na digitální vysílání už v příštím roce. Ministerstvo kultury předložilo loni na podzim návrh zákona o digitálním vysílání, který kromě jiného řeší i výměnu analogových kmitočtů současných pozemně šířených televizních stanic za programové pozice v chystaných digitálních multiplexech. Každá televize má podle návrhu právo vysílat i digitálně, ale pouze za předpokladu, že opustí analogové kmitočty. Souběžné analogové a digitální vysílání stejného programu zákon povoluje pouze po dobu šesti měsíců a pouze na území, kde má dojít k vypnutí analogových vysílačů. Tímto ustanovením chce Slovensko zabránit případu, že by současné televize vysílaly jak digitálně, tak analogově a blokovaly svými kmitočty vstup nových hráčů na trh.

Slováci mají výhodu v tom, že počítali s případnými problémy a pro případ potíží s výměnou kmitočtů se pojistili přímo v zákoně o rozhlasovém a televizním vysílání, respektive jeho novele z roku 2000. V té se mimo jiné praví: Současně používané technologie nesmí omezovat rozvoj nových technologií v jiných frekvenčních pásmech, (§ 68 odst. 5 zákona č. 308/2000 o vysílání a retransmisi – doc, 323kB) a také, že: Zodpovědnost za využití parametrů frekvence a za pokrytí území signálem na základě přidělené frekvence má vysílatel. Vysílatel je povinen zabezpečit individuální měření pokrytí území signálem z přidělené frekvence po udělení licence ve spolupráci s příslušnými orgány státní správy telekomunikací. Výsledky tohoto měření oznámí radě. (§ 68 odst. 6 zákona č. 308/2000 o vysílání a retransmisi)

Zákon umožňuje revizi frekvenčních plánů

Kromě toho zákon pamatuje na možnost revize frekvenčních plánů pro rozhlasové a televizní vysílání a jejich změnu na základě mezinárodních dohod. Za takovou dohodu považuje slovenská vysílací rada i výsledek loňské mezinárodní telekomunikační konference ITU v Ženevě, tedy plán využití kmitočtů pro zemské digitální vysílání známý pod zkratkou RRC-06. Rada může změnit licenci i bez souhlasu vysílatele, pokud jí taková povinnost vyplývá ze závazku, který Slovenské republice ukládá mezinárodní smlouva. V takovém případě je důležité podrobněji analyzovat právní povahu příslušných mezinárodních úprav digitálního vysílání, řekl serveru Digimedia.sk radní Igor Chovan. Jenže má RRC-06 skutečně povahu právně vymahatelné mezinárodní dohody?

Čeští úředníci o tom silně pochybují, a jiný výklad nabízí i právní zástupci televize Nova. Právní vymahatelnost RRC-06 zpochybnil loni v listopadu na zasedání Národní koordinační skupiny pro zavádění digitálního vysílání (NKS) i Jiří Duchač, ředitel odboru správy kmitočtového spektra Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). V zápisu z jednání (PDF, 219kB) je o tom dost výmluvný závěr: Zástupce ČTÚ vyjádřil stanovisko, že výsledky jednání na konferenci ITU (RRC-06) nejsou pro Českou republiku závazné a závazky z nich vyplývající nemají povahu mezinárodních závazků. Jinými slovy, RRC-06 sice rozděluje mezi jednotlivé státy digitální kmitočty, uplatnění těchto kmitočtů a vypořádání s provozovateli analogového vysílání ale záleží na konkrétních zemích.

Vypnout bez náhrady nebo vyměnit

Pokud ale podmínky, za jakých má dojít k výměně kmitočtů u stávajících provozovatelů televizního vysílání, neřeší národní legislativy, nastává problém. Ani u Slovenska není vyřešeno zdaleka vše. Podle Igora Chovana disponují současné televize v podstatě dvojími druhy kmitočtů: ty, které byly při vydávání soupisu technických prostředků časově omezené, protože slovenský telekomunikační úřad už věděl, že je bude potřebovat při přechodu na digitální vysílání, a časově neomezené, které televize získaly ještě v době, kdy stát nevěděl, jaké frekvence bude potřebovat pro DVB-T. Uplynutím doby, na kterou jsou omezené, se tyto frekvence uvolní a budou k dispozici pro digitální vysílání. Problematiku první skupiny frekvencí právě řeší připravovaný zákon o digitálním vysílání, řekl Chovan v rozhovoru pro server Digimedia.sk.

V praxi to ale znamená, že časově neomezené kmitočty pro analogové vysílání vydané před rokem 2000 (to se týká především nejsledovanější slovenské televize Markíza) by v případě, že provozovatel nebude chtít dobrovolně přejít na digitální vysílání, platily až do konce licence. U Markízy a Jojky tedy až do roku 2019. Otázkou zůstává, zda by je stát mohl „násilně“ vyměnit v případě, že budou bránit digitálnímu vysílání. Tedy přesně podle ustanovení v návrhu zákona o digitalizaci, že nynější technické prostředky nesmí omezovat rozvoj nových technologií v jiných frekvenčních pásmech. Podle Chovana to bude možné: Návrh výslovně počítá s pravomocí rady odejmout vysílateli takovou frekvenci, na níž bylo uděleno Telekomunikačním úřadem povolení pro terestrické digitální vysílání.

Analogově až do poslední chvíle

Méně jasný je už postup v případě, že by stát televizi odebral analogový kmitočet a provozovatel by odmítal v dané lokalitě přejít na digitální vysílání. Pokud by se bral výklad zákona striktně, televize by v podstatě přišla o část pokrytého území. Zákon ale připouští i „dobrovolnou“ výměnu kmitočtů. V takovém případě má provozovatel právo získat za vrácený analogový kmitočet jednu pozici v digitální síti pro danou lokalitu. A jak by takové odebírání analogových kmitočtů mělo probíhat? Nejprve by Telekomunikační úřad vydal povolení pro provozování digitálního multiplexu. Jakmile by vysílací rada zjistila, že tomuto multiplexu by ve vysílání bránil analogový televizní kmitočet, zahájila by s provozovatelem televize, která ho využívá, správní řízení o odebrání frekvence.

Radní musí o odebrání analogové frekvence rozhodnout do devadesáti dnů od písemného rozhodnutí Telekomunikačního úřadu o povolení provozovat digitální multiplex. I po ztrátě analogového kmitočtu na něm může dotyčná televize vysílat, ale jen do doby, než v tom samém místě odstartuje DVB-T. Provozovatel multiplexu má podle návrhu zákona povinnost informovat analogovou televizní stanici nejméně devadesát dnů před plánovaným zahájením svého vysílání. Pro účely dočasného provozu je Telekomunikační úřad povinen udělit analogovému vysílateli nebo distributorovi signálu vysílatele, který tento provoz zajišťuje, individuální povolení podle speciálního předpisu, nebo už udělené individuální povolení prodloužit, píše se v návrhu zákona.

Bez nároku na kompenzační licence

Na rozdíl od Česka mají slovenské komerční televize utrum v otázce takzvaných kompenzačních licencí. Ať se rozhodnou přejít na digitální vysílání dobrovolně, nebo je donutí okolnosti (vypínání analogu), nemají právo na žádnou programovou licenci navíc. Pokud by tedy chtěly provozovat další digitální kanály, musely by se o ně utkat v řádném licenčním řízení s ostatními zájemci. Slovensko si může takový krok dovolit, protože není v tak zapeklité právní situaci jako česká digitalizace: licence Novy a Primy, ale i některých regionálních televizí jsou prodlouženy, aniž by zákon řešil výměnu jejich analogových kmitočtů za digitální a přechod na DVB-T je pro ně tudíž dobrovolnou záležitostí.

Stát tudíž chce obě celoplošné a několik regionálních stanic motivovat k odevzdání analogových frekvencí novelou zákona, která by jim za tento krok garantovala nejen pozici v digitálním multiplexu, ale několik dalších licencí navíc. Podobně chce postupovat také Francie, ale tam se proti návrhu ostře postavili zástupci nových digitálních programů.

Anketa

Líbí se vám slovenský model překlopení analogových televizí do DVB-T?

13 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 2. 2007 14:39

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+