Více

Sledovali jsme živě: Kolokvium ČTÚ ke konci televizní digitalizace. Co bude dál?

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) pořádal v Praze kolokvium k ukončení procesu televizní digitalizace v České republice. Na půldenní konferenci vystoupili zástupci státních regulačních orgánů, provozovatelů digitálních sítí i televizních stanic. Server DigiZone.cz vám z této akce nabídnul živé online zpravodajství. Dnešní den – 11. listopad 2011 – je zároveň termínem pro úplnou liberalizaci televizního trhu, od zítřka bude moci každý požádat o licenci pro zemské digitální televizní vysílání a vysílat v DVB-T.

Nový program v DVB-T se objeví možná na Nový rok

18:23 – Kromě DigiZone.cz neměl na závěr kolokvia ČTÚ už nikdo žádný dotaz, proto naše redakce položila ještě jeden, a to, zdali se diváci dočkají v dohledné době nějaké nové televizní stanice v rámci DVB-T. Kamil Levinský odpověděl, že se diváci mají nechat po novém roce překvapit.

18:19 – HD vysílání nepřišlo v současném digitálním vysílání DVB-T proto, jelikož se pro něj nenašel vhodný obchodní model, který by byl výhodný i pro televize. Na dotaz serveru DigiZone.cz odpověděl generální ředitel Českých Radiokomunikací Kamil Levinský.

18:15 – Jiří Vykydal připomněl, že mistrovství světa ve fotbale, které se bude konat na Ukrajině a v Polsku, a také olympiáda v Londýně je obrovskou možností, jak donutit diváky, aby si pořídili přijimače DVB-T2. Cena boxu by se měla pohybovat okolo tisíce korun.

Jiří Vykydal: Hledáme pro DVB-T2 vhodný obchodní model

18:08 – Další informace o DVB-T2 jsou v podstatě totožné jako na nedávné konferenci Radiokomunikace 2011 v Pardubicích.

18:06 – České Radiokomunikace již mají interně hotový návrh rozšíření D-Booku pro DVB-T2 přijímače, tedy soupis základních technických specifikací pro tyto přijímače vhodné pro české diváky.

17:57 – Proč chceme zavádět DVB-T2? Je to ekonomičtější a efektivnější, povede to k další úspoře kmitočtového spektra, říká Jiří Vykydal. Kromě televizních programů lze v sítích DVB-T2 šířit i další služby.

17:55 – Provozovatelé televizí po nás chtějí ekonomickou efektivitu při zavádění DVB-T2, konstatuje Jiří Vykydal. Musí jim to dávat ekonomický smysl, chtějí vyšší kvalitu za rozumnou cenu.

17:48 – Jiří Vykydal z Českých Radiokomunikací seznamuje účastníky konference s konkrétními výsledky testů DVB-T2. Nedomnívá se, že diváci nemají zájem o HDTV. Předpokládáme, že pilotní provoz DVB-T2 v České republice bude pokračovat dál, aby se divák dočkal slibované lepší kvality obrazu a zvuku, uvedl Vykydal.

17:45 – DVB-T2 je technicky připraveno a odzkoušeno, ale je otázka, jaký zvolit obchodní model. Zatím to vypadá, že pro HDTV se stává základni distribuční platformou satelit, dodal Pavelka.

17:41 – Německá strana připravila přechod z DVB-T na DVB-T2, ale tento projekt zatím neprošel vládou, informoval Pavelka. Polsko o DVB-T2 neuvažuje, protože u DVB-T od začátku používá kompresní standard MPEG-4, který mu umožňuje lépe využít datový tok multiplexů.

Kolokvium ČTÚ - 3

Kolokvium si nenechali ujít zejména manažeři technických oddělení televizí. V popředí technický ředitel televize Prima Patrik Slavík, za ním bývalý technický ředitel Novy Ivo Ferkl, který s nejsledovanější českou televizí nadále spolupracuje jako poradce generálního ředitele Jana Andruška.

17:40 – Český metrologický institut doporučuje pro české DVB-T2 sítě dvoukanálovou strategii, kdy jeden kanál by byl hlavní a druhý doplňkový. Návrh počítá s využitím kmitočtů, které ČR získala na ženevské konferenci v roce 2006.

17:34 – Čeněk Pavelka z Českého metrologického institutu informuje o dosavadních výsledcích testů DVB-T2 v České republice. Upozorňuje, že první informace o tomto standardu se objevily v roce 2007 a po třech letech jej už začala testovat i Česká republika.

17:21 – Bývalý předseda ČTÚ David Stádník vysvětluje kompetenční spory s RRTV o digitalizaci po roce 2000.

17:13 – Pokud šlo RRTV o něco v digitalizaci, byla to větší pluralita vysílání. A to se nepovedlo, uvedl Pospíchal. Televizních programů je sice více, ale provozovatelů nikoli.

17:11 – K pultíku přichází další bývalý předseda RRTV Petr Pospíchal. Za jeho éry bylo vyhlášeno licenční řízení na prvních šest digitálních televizí v Česku. Rekapituluje, co se v digitalizaci nepovedlo. Je důležité to říct i v souvislosti s nadcházející rozhlasovou digitalizací, míní.

Bývalý šéf RRTV Žák: Digitalizace byla jedna velká improvizace

17:10 – Nástup satelitní televize měl takový drive, že zájemci o DVB-T museli urychleně začít kooperovat, míní Václav Žák. Byla to ale improvizace, dodal.

17:08 – To, že dnes můžeme slavit úspěšný konec digitalizace, je takový malý zázrak, míní Žák. Důležitým bodem byla změna ve vedení ČTÚ, kde po nástupu Pavla Dvořáka došlo k ukončení kompetenčních sporů s RRTV a společném postupu při přípravě celého procesu. Důležitá byla i role tehdejšího náměstka ministra vnitra Zajíčka, či vedoucího projektu digitalizace ČT Hanuše.

17:05 – Žák obhajuje snahu RRTV o co nejrychlejší udělení licencí pro první digitální televize. Prý šlo o to co nejrychleji uvolnit kmitočty, které by se daly použít pro další mobilní služby, zejména broadband.

17:03 – Pultík obsadil bývalý předseda RRTV Václav Žák. Slibuje, že bude stručný. Předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák vyzývá svého předchůdce Davida Stádníka, aby potom vystoupil také. Asi ne, reaguje Stádník z pléna. Ale jo, říká mu na to Dvořák.

16:58 – Ivo Tomek stále ještě referuje o vybavenosti domácností moderními technologiemi…

16:46 – Následuje další výzkumník Ivo Tomek. Podle jeho slov se ukazuje, že obdobné výzkumy penetrace jednotlivých typů příjmu televize ukazují podobné výsledky. Zatímco Primě vyšlo, že satelit využívá 29 procent českých domácností, nám vyšlo 28 procent, uvedl.

16:41 – Nejčastějším zdrojem informací o digitalizaci pro diváky byla „kupodivu“ televize, konstatuje Kolesárová. Poměrně vysoký podíl na informovanosti měl i internet.

16:31 – Karolína Kolesárová prezentuje sociodemografický výzkum k televizní digitalizaci, který probíhal od roku 2008 po současnost. Sledoval dopad státní informační kampaně k digitalizaci na občany a ochotu diváků přecházet na digitální příjem televize.

16:15 – Následuje další pětiminutová přestávka.

16:14 – Ani šíření programů v SD rozlišení v sítích DVB-T2 není podle Patrika Slavíka příliš smysluplné.

Technický šéf Primy: Nechceme vysílat souběžně v DVB-T a DVB-T2

16:11 – Patrik Slavík se zamýšlí nad zaváděním DVB-T2. Diváci si podle něj pořídili přijímače, které umožňují sledovat vysílání DVB-T, i televizory mají tunery DVB-T, nikoli DVB-T2. Jde o velké investice a tito lidé nebudou mít chuť pro nejbližších pět let přecházet na nějaký jiný systém. Nedovedu si představit, že budeme ochotni jako komerční televize po tuto dobu financovat souběžné vysílání v DVB-T a DVB-T2, upozorňuje Slavík. Nejsem si ani jistý, že většinový divák chce HD vysílání, dodal. Ti, co HD chtějí, si podle něj už pořídili satelit nebo kabelovou televizi.

16:09 – Digitalizace sice přinesla možnost spustit nové programy, aby si velké televize udržely svoji pozici na trhu, ale to znamenalo další náklady na jejich provoz, upozorňuje technický ředitel Primy. Včetně nákladů na marketingové kampaně.

16:05 – V roce 2007 přijímalo pozemní analogovou televizi 80 procent obyvatel České republiky, příjem DVB-T letos v létě deklarovalo asi 56 procent populace, vypočítává Slavík. Podíl satelitu v domácnostech se zvýšil z 11 na 29 procent.

16:03 – Prima stejně jako ČT vkládala do signálu vypínaných analogových vysílačů informační lišty, připomíná Slavík. Připouští, že se pokrytí Primy z pozemních vysílačů po přechodu na DVB-T rapidně zlepšilo, u analogových vysílačů ale podle něj nebylo tak špatné, jak se říká. ČTÚ oficiálně uvádí, že Prima v analogu byla dostupná pro 73 procent populace Česka, Slavík tvrdí, že i díky dálkovému příjmu analogu jich bylo 88 procent.

16:00 – Slova se ujímá technický ředitel televize Prima Patrik Slavík. Omlouvá generálního ředitele Marka Singera, kterého na kolokviu zastupuje. Nepřipravil jsem si žádné mapy ani nic zásadního, co byste tu dnes už neslyšeli, konstatuje. Prima podle Slavíka měla trochu jiný postup při vypínání analogového vysílání než jiné televize, v každé oblasti vypnula s hlavními vysílači i většinu dokrývačů. Prima kvůli tomu nezaznamenala nějaké negativní ohlasy od diváků.

15:59 – Ředitel Novy vytýká Českým Radiokomunikacím, že příliš marketingově nepropagovaly DVB-T, jako to dělali operátoři satelitních platforem a kabelové televize. Nova teď podle Andruška zvažuje, jakou cestou bude k divákům dostávat svoje programy v HD kvalitě.

15:58 – Digitalizace je pro mě taková remíza, není to ani výhra, ani prohra, míní Jan Andruško.

15:54 – Nova podle Andruška měla před vstupem do digitální vysílání na vybranou, zda si zachová do roku 2017 masivní analogové pokrytí a dosah k divákům, nebo si otevře cestu k expanzi dalších programů. Zvolila digitální vysílání, ale je znepokojena velkým odlivem diváků od terestrického příjmu televize. Za analogu takto televizi přijímalo až 80 procent českých domácností, nyní již jen okolo 50 procent. Navíc cena za šíření signálu v DVB-T je vysoká, podotknul Andruško.

Ředitel Novy: Nenaplnilo se to, co stát od digitalizace očekával

15:51 – Ke zvýšení kvality příjmu televizního signálu podle Andruška moc nedošlo, zejména z hlediska HD programů. Ty nyní přijímá 12 procent českých domácností, z toho Novu HD pouze tři procenta. Čekal jsem víc, prohlásil šéf Novy.

15:50 – Jan Andruško vznáší řečnickou otázku, co si stát jako vyvolavatel procesu digitalizace sliboval. Mělo to být rozšíření programové nabídky, zlepšení kvality obrazu a digitální dividenda, odpovídá si. Co se týče rozšíření nabídky pro diváka, je to slabota, konstatuje šéf Novy. Multiplex 4 se nerozvíjí a multiplex 3 zeje prázdnotou. My jako Nova jsme měli v úmyslu přinést nové kanály už na začátku digitalizace, ale nedostali jsme k tomu licence, vysvětlil.

15:48 – Zvládnutí digitalizace od ČTÚ a ČRa jsme očekávali a jsme rádi, že to takto dopadlo, pokračuje generální ředitel Novy.

15:46 – Jediným větším problémem digitalizace podle Andruška bylo používání dočasných kmitočtů pro DVB-T vysílání v některých oblastech, kde pak diváci museli opakovaně ladit digitální přijímače. Jde třeba o Chebsko.

Kolokvium ČTÚ - 4

Generální ředitel Novy Jan Andruško hodnotí televizní digitalizaci v Česku

15:44 – Na digitalizaci lze nahlížet z mnoha stran a podle toho lze také mluvit o úspěších či neúspěších, říká Andruško. Diskuse na začátku byly poměrně složité, komerční televize měly řadu svých podmínek z nichž některé se nepodařilo prosadit. Z čistě technické stránky věci bylo podle Andruška možné určité věci urychlit, zkrátit lhůty pro zahajování digitálního a vypínání analogového vysílání.

15:42 – Přichází určité oživení, za pultík se staví generální ředitel televize Nova Jan Andruško. Mluvit bude spatra.

15:40 – Z pohledu RRTV se digitalizace povedla, ale hlavní díl na tom má ČTÚ. Ta naše část, co měla zajistit obsah pro digitální vysílání, se moc nepovedla, konstatoval Šenkýř.

15:38 – Šenkýř vzpomíná na situaci v RRTV v roce 2004, kdy bylo vypsáno licenční řízení na prvních šest digitálních televizí v České republice. Tehdy podle něj nebyly dobré legislativní podmínky pro udělení takových licencí. Proto výběr vítězů trval dva roky.

15:36 – Místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Jiří Šenkýř přebírá slovo a hne dna úvod říká, že od zítřka každý, kdo podá žádost o licenci pro DVB-T vysílání a složí poplatek 50 tisíc korun, bude moci provozovat pozemní cestou digitální televizi.

15:35 – Zdeněk Duspiva zmiňuje děkovný dopis, který přišel Národní koordinační skupině pro digitalizaci od základní organizace zahrádkářů Praha 5.

15:23 – Kolokvium pokračuje odpolední částí, od pultíku už řeční národní koordinátor digitalizace Zdeněk Duspiva. Opět jde o historický exkurz, který netřeba tlumočit.

DVB-T2 by mělo udržet lidi u pozemní televize

14:32 – Následuje přestávka, která měla původně začít ve 14 hodin a trvat do 15:00. Odcházíme na oběd.

14:30 – Dnešním dnem digitalizace nekončí, začíná její další fáze, konstatoval Levinský. Televize do budoucna umožní další možnosti, jako jsou prostorový zvuk, obraz ve vysokém rozlišení apod. Zavedení DVB-T2 je podle něho důležité proto, že terestrická televize díky tomuto standardu zůstane primární.

14:28 – Zkušební vysílání DVB-T2 v České republice splnilo své cíle. V jižních Čechách a na Vysočině trvalo pouze krátkodobě, v Praze bude ukončeno ke konci letošního roku, tedy 31. prosince 2012. Je potřeba ověřit také technologie, které nebylo možné během testovacího vysílání DVB-T2 odzkoušet, uvedl Levinský. Standard DVB-T2 zmínil Levinský jako vhodný také v souvislosti s příjmem televize v automobilu. Na plné pokrytí 93 % bychom byly schopni přejít do roku 2015, uvedl Levinský.

14:22 – Generální ředitel Českých Radiokomunikací zdůraznil, že sílá pozemní televize je ohromná a je dobře, že zůstala prioritní. Nyní je ale třeba se dívat do budoucna. 25 % z nově prodávaných televizorů je podle Levinského s úhlopříčkou nad 125 cm. To je jedním z důvodů, proč je třeba zavádět televizi ve vysokém rozlišení (HDTV). Předpokladem pro rozvoj HDTV (DVB-T2) bude mimo jiné atraktivní obsah a alokace a koordinace kmitočtové sady ze strany ČTÚ. Chybět nesmí ani nalezní optimálního ekonomického modelu a dostatek DVB-T2 přijímačů na trhu.

14:17 – Kamil Levinský připomíná přítomným na kolokviu, jak probíhala výstavba jednotlivých multiplexů. Šéf Českých Radiokomunikací si pochválil spolupráci s ČTÚ a plnohodnotnou náhradu analogového vysílání digitálním signálem. Co se týká počtu programů, Levinský uvedl, že současný nízký počet stanic v DVB-T je mimo jiné důsledkem ekonomické krize. Chybou byl podle něho také nedostatečný počet kompenzačních licencí pro subjekty, jakými byly Nova nebo Prima.

14:10 – Během digitalizace vyměnily České Radiokomunikace 20 anténních systémů na hlavních televizních vysílačích. Taková nejvíce mediálně vděčná byla výměna antény na žižkovském vysílači v Praze, konstatuje Levinský a pouští video.

14:01 – Exministr Ivan Langer se loučí (aniž by zde veřejně vystupoval), za řečnický pultík přichází generální ředitel Českých Radiokomunikací Kamil Levinský. Jeho prezentace se jmenuje „Analog je mrtev, ať žije digitál!“.

Veřejnoprávní multiplex chystá ještě 14 dokrývačů

13:44 – Veřejnoprávní multiplex připravuje ke spuštění ještě 14 nových dokrývačů, z nichž jeden bude společný i pro multiplex 2. Poté bude ČT využívat 115 digitálních vysílačů a dokrývačů, uvedl Moulík. Lokality, kde se ČT chystá zprovoznit nové dokrývače, nekonkretizoval.

13:40 – ČT za celou dobu digitalizace dosud vypnula téměř 900 analogových vysílačů a dokrývačů, prohlásil Moulík. Zbylé analogové kmitočty opustí ČT 1 a ČT 2 koncem tohoto měsíce.

Kolokvium ČTÚ - 2

Na kolokvium přišel i bývalý předseda Rady ČTÚ David Stádník. Obhajoval postup telekomunikačního úřadu v dobách kompetenčních sporů s RRTV.

13:36 – Moulík připomíná, že Česká televize odblokovala proces digitalizace tím, že „obětovala“ analogové kmitočty programu ČT 2, zmiňuje i to, že výnosy z reklamy na programech ČT putovaly na státní informační kampaň k přechodu na digitální vysílání a budování veřejnoprávního multiplexu.

13:31 – Pět až deset minut to, pravda, nebylo, ale kolokvium pokračuje. Slova se ujímá Karel Moulík z České televize, který zastupuje nepřítomného Pavla Hanuše, vedoucího projektu digitalizace ČT.

13:13 – Následuje krátká přestávka. Bude trvat pět až deset minut.

13:07 – Právě se dozvídáme, jak fungují stránky ČTÚ na adrese dtv.ctu.cz, které jsou věnované digitálnímu vysílání. Přednášku doplňuje praktická ukázka.

13:03 – Marie Velická uvedla, že v současné době máme pokrytu republiku kompletně signálem multiplexy 1 až 3 a bude se řešit dokrývání problematických oblastí. Současný počet dokrývačů určité není finálním stavem, konstatovala Velická.

12:58 – Celkově bylo změřeno pokrytí minimálně 3,5 milionu lidí, což je přibližně 40 % obyvatel České republiky, informovala přítomné kolokvia Velická. Data byla zveřejněna na stránkách dtv.ctu.cz.

12:50 – Slova se ujímá další řečnice z ČTÚ – Marie Velická-Kantorová. Vzpomíná na proces digitalizace z hlediska zpracování dat. Dozvíme se něco o měření a výpočtech pokrytí TV signálem apod.

„Digitalizace se mohla zkrátit minimálně o rok“

12:47 – Na kolokviu ČTÚ zatím nezaznělo nic nového. Doufejme, že to zlepší prezentace zástupců České televize a Českých Radiokomunikací, které budou následovat vzápětí. Proces digitalizace vypadá úspěšně a měli bychom se pochválit, uvedla ve své prezentaci Jaroslava Nováková. Digitalizace se mohla zkrátit, a to podle Novákové minimálně o rok. Zmínila zejména Moravu, kde diváci utekli k jiným platformám.

12:30 – Na řečnický pult se vrací Jaroslava Nováková z ČTÚ, aby pohovořila o přípravách Technického plánu přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání v České republice

12:28 – Kolokvium se nám nějak rozbředává, právě se dozvídáme, jak se měří dosah digitálních sítí a vyřizují stížnosti na špatný signál DVB-T

12:17 – Nyní přichází Čeněk Pavelka, který promluví na téma spolupráce Testcomu a následně Českého metrologického institutu s ČTÚ na televizní digitalizaci.

12:08 – Následuje vystoupení Jaroslavy Novákové z odboru správy kmitočtového spektra ČTÚ. Ta pro změnu vzpomíná na konferenci CEPT, která rovněž zasáhla do celého procesu televizní digitalizace.

11:52 – Jiří Duchač připomíná, že ženevská konference nenaplánovala pouze kmitočty pro zemskou digitální televizi, ale i zemský digitální rozhlas.

11:46 – Následuje blok vystoupení dalších zástupců ČTÚ, jako první přichází vedoucí odboru správy kmitočtového spektra Jiří Duchač. Vzpomíná na mezinárodní konferenci ITU RRC-06 v Ženevě, na které byly rozděleny kmitočty pro zemské digitální vysílání v Evropě.

„Musíme si ujasnit harmonogram rozhlasové digitalizace“

11:44 – ČTÚ po dokončení digitalizace provede komplexní revizi sítí DVB-T. Ne úplně dobře dopadlo překlopení regionálních televizí do DVB-T, i když technicky vše proběhlo v pořádku. Musíme rozhodnout, co bude s těmito televizemi, protože do poloviny příštího roku je zablokováno vydávání nových kmitočtů, uvedl Pavel Dvořák. ČTÚ si má také stanovit harmonogram zavádění zemského digitálního rozhlasu – zda tento proces bude probíhat podobně jako u televizí, či jinak.

11:40 – Zavedení HDTV by mělo být splněním slibu, který jsme dali na začátku digitalizace, že televizní obraz bude lepší než v analogu, podotknul k plánům s vysíláním ve standardu DVB-T2 Pavel Dvořák. Zmiňuje pilotní projekt DVB-T2 v Praze, který probíhá pod taktovkou Českého metrologického institutu a Českých Radiokomunikací. Ekonomika rozhodne, asi se bude muset jít do placených televizí, prohlásil Dvořák. Osobně by ponechal pro současné DVB-T tři celoplošné sítě a zbytek kmitočtů využil sítě pro mobilní broadband.

11:38 – Tři měsíce po schválení novely zákona o elektronických komunikacích ČTÚ zahájí výběrová řízení na kmitočty uspořené přechodem na digitállní televizní vysílání. Zároveň nechce snižovat poplatky za využívání kmitočtů pro zemské digitální televizní vysílání.

11:36 – Zatímco v „analogové“ době připadalo na jeden televizní vysílač nebo dokrývač 20 až 30 tisíc diváků, u digitálních vysílačů je to 100 až 120 tisíc diváků, dodává Dvořák. Došlo k významné úspoře kmitočtového spektra, uvolněné kanály budou k dispozici pro další služby.

11:35 – Televizní digitalizace vedla i k tomu, že se domácnosti vybavily novějšími televizory. Například počet HD ready a Full HD televizorů stoupnul z 1/5 domácností v roce 2008 na 38 procent domácností v letošním roce, vypočítává Dvořák.

ČTÚ bude při plánování sítí DVB-T2 opatrný. Poučil se z DVB-T

11:32 – Největším zklamáním digitalizace je pro mě malý počet nových televizí. Když si vzpomenu, jaký byl na nás vyvíjen tlak, abychom zajistili dostatek prostoru v digitálních sítích, že tu bude až 50 nových televizí, situace je úplně jiná, prohlásil Dvořák. ČTÚ se proto podle něj nenechá v budoucnu tlačit do vydávání oprávnění pro větší počet sítí, včetně multiplexů pro DVB-T2 a HDTV.

11:30 – Pavel Dvořák rekapituluje, jak se měnilo pokrytí analogovým a digitálním signálem České televize, Novy a Primy. Myslím, že televize Prima z hlediska pokrytí území na tom vydělala nejvíc, konstatoval.

11:23 – Co se týče státní informační kampaně, digitalizace podle šéfa Rady ČTÚ proběhla „bez ztráty kytičky“. Zcela zbytečné ale podle něj bylo sestavování sítě pro mobilní digitální televizi DVB-H. Tato síť bude rozebrána v rámci dalšího plánování, ujistil Dvořák.

Kolokvium ČTÚ - 1

Pohled do sálu pražského hotelu Clarion ve Vysočanech, kde se kolokvium ČTÚ ke konci digitalizace konalo

11:21 – Komerční televize teď jistě litují, že budou ještě půl roku vydávat peníze za souběžné analogové a digitální vysílání, rýpnul si Pavel Dvořák do Novy s Primou, které budou na Zlínsku vysílat analogově až do 30. června příštího roku. Přesněji řečeno tak mohou vysílat, Technický plán přechodu jim ale umožňuje analogové vysílání vypnout dříve než v tomto termínu.

11:14 – Jak digitalizace dopadla? Možná bychom se mohli pochválit, konstatuje šéf Rady ČTÚ. Následuje krátký exkurz do historie české televizní digitalizace. V publiku zatím nejsou generální ředitelé žádné z velkých plnoformátových televizí, i když podle informací serveru DigiZone.cz má během odpoledne dorazit šéf Novy Jan Andruško. Překvapivě absentuje vedoucí projektu digitalizace České televize Pavel Hanuš, místo něhož je zde Karel Moulík.

11:12 – „DVB-T včera, dnes a zítra“ se jmenuje prezentace, s níž na úvod vystupuje Pavel Dvořák. Sál je nabitý prakticky všemi manažery a úředníky, kteří se na digitalizaci podíleli. Nechybí ani bývalý ministr vnitra Ivan Langer (ODS).

11:11 – Předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák symbolicky v 11 hodin a 11 minut zahajuje kolokvium ČTÚ ke konci televizní digitalizace.

Foto: pro DigiZone.cz Aleš Masner

Anketa

Jakou známkou hodnotíte postup ČTÚ při televizní digitalizaci?

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 11. 2011 6:52

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+