Více

Skryté titulky na prahu digitální televizní éry

[Oživeno] Nalistovali jste si už někdy teletextovou stranu 888? Pak jistě víte, že se tu nacházejí skryté titulky. Užitečná služba neruší základní podobu televizního vysílání, ale sluchově postižení diváci díky snadno zjistí, o čem je na obrazovce řeč. V používání skrytých titulků exceluje veřejnoprávní televize, ale službu najdete i na komerčních stanicích. Jak je to s titulky dnes a co je čeká s digitalizací televizního vysílání?

Server DigiZone.cz přijal podnět na napsání článku o problematice skrytých titulků od Asociace organizací neslyšících a nedoslýchavých (ASNEP). Usoudili jsme, že otázky předsedkyně Komise pro skryté titulky při ASNEP Věry Strnadové spolu s vyjádřeními televizních stanic a prodejců set-top-boxů by mohly tvořit zajímavé téma. Podnětu jsme proto rádi vyhověli.

Otevřené a skryté titulky

Jako titulek se v kontextu filmu nebo televizního pořadu rozumí obecně doplnění textové informace do obrazu. Pro téma našeho článku pomineme příležitostné titulky, které např. oznamují jméno moderátorky nebo třeba zemi a rok, kam se přesunul děj filmu. Zajímá nás jen titulkování, které umožňuje plnohodnotně pochopit obsah audiovizuálního díla, a to bez zvukového doprovodu.

Titulky vystihující děj se dělí na otevřené a skryté. První podobu zná každý, kdo šel alespoň jednou do kina na film v původním znění (s titulky). Napsaný text si nemůžete vypnout a po dobu svého trvání vám překrývá část obrazu. V televizním vysílání se s otevřenými titulky potkáte jen zřídka na prvním programu České televize (ČT) nebo na komerčních stanicích. Televize ho do programů určených široké divácké obci zařazují pouze pro případ cizojazyčných replik nebo hůře srozumitelné řeči v domácím jazyce. Domovem otevřených titulků je v českém televizním prostředí Filmový klub na menšinovém programu ČT 2.

Skryté titulky, jak název napovídá, na první pohled ve vysílání neobjevíte. Pokud ale vámi sledovaný pořad patří mezi ty, které jsou titulkované, můžete si textovou informaci vyvolat vyhledáním speciální strany teletextu. ČT, NovaPrima shodně používají číslo 888. Po jeho nalezení by vám měla většina teletextu zmizet. Zůstanou z něj pouze dvě řádky titulků, které mohou mít navíc různou barvu. Viděl jsem ale také případy, kdy navíc zůstal na obrazovce „viset“ horní pruh teletextu sloužící pro informování o načtené stránce. Něco takového jistě není žádoucí.

Pro zobrazení skrytých titulků je nutné mít přijímač vybavený dekodérem teletextu. Digitální televizní vysílání nabízí kromě tradiční, teletextové cesty novou možnost – tzv. DVB podtitulky. Většina set-top-boxů na tuto eventualitu upozorňuje své majitele už při instalaci, kdy se jich ptá, jaký jazyk titulků chtějí ve vysílání vídat. DVB podtitulky totiž mj. umožňují vybírat si z několika sad textových informací v různých jazycích. Teorie v českém podání ale naráží na praxi – žádná tuzemská televize zatím DVB podtitulky v ostrém provozu nevysílá.

Proč se zabývat skrytými titulky?

Věra Strnadová

Při dopisování s předsedkyní Komise pro skryté titulky při Asociaci organizací neslyšících a nedoslýchavých (ASNEP) Věrou Strnadovou jsme se mj. snažili zjistit, kolik sluchově postižených v Česku – alespoň odhadem – žije.

Nikdo nikdy nepočítal lidi se sluchovým postižením, je to poměrně široká a různorodá skupina lidí. Mohli jsme spočítat pouze děti ve škole, ale ne lidi, kteří ztratili sluch poté, co školu opustili. A nedoslýchaví lidé nejsou spočítáni vůbec, obvykle navštěvují totiž běžné školy, pokud to jejich zbytkový sluch umožňuje. A je čím dál více lidí s různou ztrátou sluchu, kteří nejsou nikde evidováni ani organizováni, sdělila Věra Strnadová DigiZone.cz a dodala: V poslední době se v ČR odhaduje přibližně půl milionu osob s postižením sluchu.

Zajímavou informací bylo využívání skrytých titulků lidmi, kteří nemají sluchové problémy. Např. v Británii z 7,5 milionu lidí sledujících skryté titulky jich šest milionů nemá žádné postižení sluchu. Bylo by dobré, kdyby to výrobci věděli, protože to pro ně znamená okruh potenciálních uživatelů jejich výrobků. uvedla předsedkyně Komise pro skryté titulky při ASNEP.

Ohluchlí lidé se při sledování televizních programů bez skrytých titulků neobejdou. Bez zvukové složky je děj nesrozumitelný. I nedoslýchaví diváci titulky potřebují. Dokonce i lidé neslyšící od narození a s malou znalostí češtiny, kteří pro plnou informovanost potřebují tlumočníka znakového jazyka, titulky používají. Obvykle mají problém porozumět českému textu v tisku, ale skryté titulky v televizním vysílání si přesto pouštějí. U titulkovaných pořadů mohou pozvolna nabývat určité orientace v ději i ve většinovém jazyce porovnáváním slov s probíhajícím dějem, napsala Věra Strnadová.

Titulkování pořadů na českých televizích má zahraniční dosah. Náš loňský průzkum [DOC, 209,4 kB] na Slovensku ukázal, že na Slovensku je málo skrytých titulků, a proto všichni neslyšící Slováci, kteří mají signál České televize, Novy a Primy, sledují české televizní pořady opatřené skrytými titulky. Někteří z nich si stěžují, že už umějí lépe česky než slovensky, uzavírá téma předsedkyně Komise pro skryté titulky při ASNEP.

Zákonná povinnost

Používání skrytých, nebo dokonce otevřených titulků není jen dobrou vůlí televizních stanic. Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání (231/2001 Sb.) uvádí titulkování jako nezbytnost. Připravenost opatřovat svoje pořady titulky je jednou z tzv. významných skutečností pro rozhodování o žádostech o udělení licence (§ 17, odst. 2, písm. c).

Vysílání skrytých nebo otevřených titulků patří mezi základní povinnosti provozovatelů vysílání (§ 32, odst. 2): Provozovatel celoplošného televizního vysílání s licencí (Nova a Prima, pozn. aut.) je povinen opatřit minimálně 15 % vysílaných pořadů … titulky … a provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona (Česká televize, pozn. aut.) je povinen opatřit minimálně 70 % vysílaných pořadů … titulky pro sluchově postižené, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Do třetice jsou skryté titulky v mediálním zákoně zmíněné v hlavě zaměřené na povinnosti vysilatelů ve vztahu k programům vysílaným ve veřejném zájmu a ke službám přímo souvisejícím s programem (§ 54a). Zákon tu uvádí: Rada (pro rozhlasové a televizní vysílání, pozn. aut.) při zjišťování, zda je dán veřejný zájem či zda veřejný zájem trvá, bere v úvahu zejména … multimodální zpřístupnění vysílaných pořadů zrakově a sluchově postiženým (zvukový popis, znaková řeč, titulkování, snadná navigace)…

Skryté titulky v dnešní praxi

ČT, Nova i Prima svoji zákonnou povinnost plní. Na grafu si můžete prohlédnout, jak pilně televize v Česku titulkují. Pro názornost jsme rozvedli procentuální sloupec do plné podoby, aby bylo vidět, při kolika pořadech mají neslyšící nebo nedoslýchaví diváci smůlu a žádné titulky si nepřečtou. Data poskytnutá ČT a Novou jsou ročním průměrem, u Primy se vztahují k letošnímu září.

Televizní titulky v ČR

Titulky vysílání jako součást teletextu mohou mít různou barvu. K čemu je to dobré? Pro nás je to důležité, protože jako neslyšící rozpoznáváme hovor mimo záběr právě podle barvy textu, sdělila DigiZone.cz Věra Strnadová. Ředitel techniky televize Prima Patrik Slavík v tomto ohledu neslyšícím svoji odpovědí radost neudělal. Jednotlivé mluvčí barevně neodlišujeme, barevně je odlišen pouze popis ruchů (pokud je obsažen), napsal našemu serveru. Věra Strnadová nicméně jeho tvrzení upřesňuje: Občas je i na Primě film s barevným odlišením mluvčích. Technický ředitel Novy Ivo Ferkl konstatoval: Mluvící postavy u některých pořadů barevně odlišujeme, standardně používáme tři až čtyři barvy.

Veřejnoprávní ČT pracuje podobně jako Nova u filmů se čtyřmi barvami, ačkoli si uvědomuje, že možností má víc. Karel Trpák a Vladimír Salzman k tomu pro DigiZone.cz uvedli: Ano, mluvčí rozlišujeme. Teletext umožňuje pro titulky využít paletu osmi barev, které je možné kombinovat s osmi barvami podkladu. Ovšem zdaleka ne všechny kombinace umožňují dobrou čitelnost.

Pro zpravodajství používáme základní barvu bílou a pro synchrony (přímá výpověď postavy, která je zároveň vidět na obrazovce, pozn. aut.) pak žlutou. Pro dokumenty a magazíny je základní barva žlutá, pro odlišení mluvčích tyrkysová, modrá a bílá. Pro filmy lze použít celé spektrum teletextových barev, ale i zde se raději omezujeme na osvědčené kombinace bílé, žluté, zelené a tyrkysové s černým podkladem. Problém je i to, že v zahraničí ani na DVD nosičích se barevné odlišení mluvčích prakticky nepoužívá, a tak ani potřebná zařízení většinou více barev v jednom titulku nepodporují, zmínili pánové z ČT. Věra Strnadová s uvedeným polemizuje: „V některých evropských státech se barevné odlišení mluvčích v televizi používalo již před 15 lety.“

Skryté titulky u ČT, Novy a Primy najdete dnes ve všech platformách, kde stanice šíří i svůj teletext. Prakticky tedy všude – vyjma internetu. Ale i to by chtěla veřejnoprávní televize změnit.

Čeština, teletext a DVB podtitulky

Jak se televizní stanice staví k možnosti vysílat DVB podtitulky a upustí kvůli nim od titulkování pomocí teletextu? Prozatím jsme se touto možností nezabývali, napsal nám Ivo Ferkl z Novy. Prima podle Patrika Slavíka už o něčem takovém uvažovala: Jednali jsme s některými firmami o možnosti využití jejich řešení pro vysílání DVB podtitulků, ale neuvažujeme o tom, že bychom po zavedení této služby přestali vysílat skryté titulky v rámci teletextu.

ČT je i tady o krok napřed. Titulky vysílané podle standardu DVB zkoušíme na satelitní distribuci v paketu CS Link, momentálně na programu ČT 24. Okamžitému zavedení brání ta skutečnost, že mnoho digitálních přijímačů DVB podtitulky v rozporu s normou a v rozporu s doporučením Mezinárodní unie vysílacích společností (EBU) zatím ještě nepodporuje. Pokud by přijímače DVB podtitulky uměly zobrazit, jistě by nemělo smysl vysílat je ještě v teletextu, a v takovém případě bychom tuto službu v teletextu pravděpodobně zrušili, napsali DigiZone.cz Karel Trpák a Vladimír Salzman. V takovému kroku se ČT ale neuchýlí do té doby, než v Česku skončí analogové vysílání a diváci tu budou vybaveni patřičnými set-top-boxy.

K problematice češtiny v zobrazování titulků se pro náš server vyjádřili také prodejci set-top-boxů. Zeptali jsme se jich, na čem závisí správné zobrazování češtiny titulků přes teletext a v podobě DVB podtitulků. Ze společnosti Allcom jsme se dozvěděli, že v případě teletextu je klíčový dekodér teletextu, který musí zvládat různé znakové sady. Podle Allcomu platí, že pokud je správná diakritika v teletextu, půjdou přes něj správně česky i titulky. S tím ale polemizuje Tomáš Kučera z firmy Set-top-box.cz: Už jsem viděl přijímače, které zobrazovaly správně teletext, a titulky ne! Je nutné vždy ověřit obojí.

Pro příjem DVB podtitulků s háčky a čárky je důležitý software přijímače, který musí umět naši znakovou sadu, napsal nám Allcom. Problém českého digitálního vysílání je ale ten, že tu spolu o místo na výsluní soupeřily hned dvě znakové sady: „počítačové“ ISO 8859–2 a konkurenční ISO 6937, která – aby zmatků nebylo málo – používá pro identifikaci češtiny jak předponu CZE, tak CES. Právě ISO 6937 má dnes v českém zemském digitálním vysílání převahu. Uvidíme, jestli mu vydrží i pro DVB podtitulky.

Pro uvedení některých tvrzení v této pasáži na pravou míru si přečtěte dodatek Karla Trpáka z České televize na konci tohoto článku.

Nahrávání titulků a problémy s příjmem

Pro sluchově postižené diváky je důležitou otázkou možnost nahrávání skrytých titulků. Zaznamenat si televizní vysílání na video, DVD nebo HDD rekordér není problém. Jak je to ale s teletextem, jehož jsou titulky součástí? A co je potřeba na uchování DVB podtitulků? Teletext je signálově obsažen ve vertikálním zatemňovacím intervalu. Obecně lze nahrávat na formáty, které tento interval zachovávají. Nelze např. nahrávat na VHS rekordér, napsal k tému DigiZone.cz Ivo Ferkl z Novy.

Česká televize se podělila ústy Karla Trpáka a Vladimíra Salzmana o zkušenosti se záznamem DVB podtitulků: Ano, je to možné a zkoušeli jsme to. Podmínkou ovšem je, že takový přístroj musí zaznamenávat digitálně celý transportní tok dat i s doplňkovými službami. To se bohužel netýká běžných DVD rekordérů, které před záznamem převádějí digitální televizní signál na analogový. Více k této problematice lze najít např. v článku ‚Novodobé véháesky‘ v časopise Stereo & Video, který byl otištěn v čísle 10 / 2007.

Veškerá snaha televizí s nabídkou titulků přes teletext může snadno přijít nazmar. Věra Strnadová o tom ví své: Naší častou ‚bolestí‘ je někdy dost špatný teletextový signál. Obraz a zvuk pořadu jdou normálně, takže slyšící diváci nic netuší. Ale neslyšící diváci ztrácejí titulky, které jsou vynechávány a různě šifrovány až k nečitelnosti.

Špatný příjem titulků podle Věry Strnadové nikdo nechce řešit: Radiokomunikace hází vinu na špatnou vysílací techniku televizí, ty zase na Radiokomunikace, a odpovědný není nikdo, protože v nouzi poukážou na různé rušivé elementy. Bydlíte v dolíku? Máte smůlu. Mezi vámi a vysílačem je nějaký neidentifikovatelný předmět, který ruší příjem? Máte smůlu. Totéž například při špatném počasí. Výtky se týkají stávajícího, zemského analogového vysílání. DVB-T je v přenosu teletextu stabilnější.

Budoucnost skrytých titulků

A co by si sami neslyšící přáli od titulků do budoucna? Není to nic, co by jim digitalizace nemohla přinést. Věra Strnadová ideální titulkovou budoucnost DigiZone.cz popsala: Bylo by to několik sad titulků, ze kterých by si každý vybral přesně to nastavení, jaké sám potřebuje. Uživateli titulků je totiž několik skupin diváků s leckdy až protichůdnými zájmy. Děti od devíti do jedenácti let s vrozeným postižením sluchu by potřebovaly zjednodušený text v titulcích, které by pomaleji rolovaly, aby je děti stačily přečíst. Naopak diváci, kteří částečně slyší, nepotřebují na obrazovce vidět popisy ruchů. Titulky jim slouží jen jako doplněk pro pochopení replik, které neslyšeli zřetelně.

Předsedkyně Komise pro skryté titulky při ASNEP ve výčtu možných zlepšení pokračuje: Divák by si mohl navolit takové zobrazení titulků, jaké mu vyhovuje. Namísto současné chudé palety barev teletextu by mohlo být k dispozici více dobře rozlišitelných barevných odstínů písma na černém pozadí. Tím by se dala každé postavě přidělit unikátní barva textu. Bylo by ideální, kdyby si mohl divák doma nastavit takovou barevnost, jaká mu vyhovuje. Například s fialovou barvou je problém. Na některých přístrojích se zobrazuje jako příliš agresivní a oči unavující, na jiných zase jako tmavě vínová, která není na černém podkladu vidět. Takže by bylo dobré, aby si mohl divák sám barevnou paletu seřídit. Ti, kteří dávají přednost čtyřbarevným titulkům, by si mohli nastavit tuto sadu barev. A kdo chce pouze jednobarevné titulky, mohl by si nastavit jednu barvu, která mu vyhovuje. Pro různé účely by se dalo použít různých písem, případně řezů písma (například kurzíva pro tesklivý projev, tučné pro zdůrazněnou promluvu), ale i průhlednost podkladu pod písmeny.

Ani sluchově postiženým se nevyhýbají problémy s očima. Pro lidi s kombinovaným postižením sluchu a zraku by se hodilo, kdyby měli možnost nastavit si velikost titulků podle svých potřeb, uvádí Věra Strnadová a dodává: Lidé, kteří preferují znakový jazyk, by měli mít možnost zapnout si simultánní překlad – obrázek tlumočníka znakového jazyka. Tlumočníka by bylo možné využívat jak k předtočeným pořadům, tak i k živým vstupům. Ačkoli se simultánní tlumočení na ČT objevuje, těžko jím bude opatřených 70 procent pořadů. Tlumočníka před diváky bez sluchového postižení totiž neskryje ani současná podoba digitalizace.

Technický ředitel České televize Rudolf Pop DigiZone.cz potvrdil, že s Věrou Strnadovou a její organizací na přípravě a vylepšování skrytých titulků spolupracuje. Uvidíme, čeho se diváci – a nejen sluchově postižení – v nastupující digitální éře u titulkování v televizi dočkají.


19. prosince 2007: Reakci na publikovaný článek poskytl redakci serveru DigiZone.cz Karel Trpák, vedoucí vysílací techniky České televize. Opravil v ní omyl s vysíláním DVB podtitulků a několik dalších zajímavostí doplnil.

"DVB titulky se vysílají jako již vyrendrované bitmapy a tudíž u nich vůbec nelze hovořit o jakémkoliv kódování! Je to stejné jako na DVD discích, kdy každý přehrávač zobrazí jakékoliv, třeba korejské nebo arabské, znaky. To je asi hlavní výhoda DVB podtitulků oproti titulkům teletextovým.

Upřesňuji, že u DVB vysílání a DVB přijímačů je třeba rozlišit čtyři případy:

  1. schopnost zobrazit české znaky s diakritikou (tedy správný hardwarový nebo softwarový generátor znaků)
  2. kódování textů pro EPG (zde norma ETSI EN 300 468 předepisuje jako základ ISO 6937, variantně lze použít jiné vhodné normy, pro ČR např. ISO 8859–2, které ale musí být v datovém toku určitým způsobem označeny)
  3. schopnost zobrazit teletextovou tabulku G0 pro Česko/Slovensko podle normy ETSI EN 300 706
  4. schopnost zobrazit DVB podtitulky podle normy ETSI EN 300 743, které jsou přenášeny jako bitmapy

Každý přijímač může či nemusí splňovat kteroukoliv z těchto podmínek a v tomto smyslu má pravdu pak citovaný Tomáš Kučera. Nesmyslné je ale tvrzení o tom, že přijímač by správně zobrazoval teletext a špatně teletextové podtitulky. To prostě není možné. Stejně tak je nesmysl, že pro příjem DVB podtitulků s háčky a čárky je důležitý software přijímače.

Jak už jsem několikrát uvedl, u DVB titulků se přenáší již hotový tvar písmene a není tedy možné jednoduše tyto titulky zvětšovat či zmenšovat. Konečně třípísmenové zkratky jazyků (CZE a CES) deklaruje standard ISO 639–2 a nikoliv ISO 6937, jak píšete."

Anketa

Jaká novinka by podle vás skrytým titulkům nejvíce prospěla?

29 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 1. 2008 12:49

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+