Hlavní navigace

Sharp Aquos LC-70LE835: obrovský panel, úchvatný obraz

2. 5. 2012
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

Neuvěřitelných 178 cm vyplnilo mou malou domácnost beze zbytku. Neuvěřitelný ale byl na takto obrovském panelu i obraz. Dokonce i při prostém DVB-T.

Nezjistil jsem, jakou pohledovou vzdálenost pro tento televizor výrobce udává, ale pro LC-80LE645E (149 990 Kč) s úhlopříčkou 203 cm jsou to pouhé 3 m.  Mohu potvrdit – ovšem pouze u těchto 178 cm za 119 990 Kč –, že obraz byl z nějakých 3, 3,5 metru sledovatelný, ale jako optimálnější se ukazovaly čtyři metry. Právě o pohledové vzdálenosti to je především, a takto byste měli uvažovat ponejprv a až teprve poté přemýšlet, zda na takovýto přístroj vlastně máte.

Pohledová vzdálenost je klíčová i pro sledování 3D i když tady jsme u aktivního 3D u kterého – oproti pasivnímu – nejsme tolik omezeni. Kupodivu se mi ale více než 3D u tohoto televizoru líbilo 2D. Evidentně to bude tím, že jsem si při velké úhlopříčce zasazené do mého malého prostoru nemohl zvyknout.

Vedle tohoto 178centimetrového macka bude záhy na našem trhu i model LC-80LE645E s úhlopříčkou dokonce 203 cm, který přijde na 149.990 Kč. Namísto A+ u testovaného modelu, je tentokráte zařazen do energetické třídy A++.

Vedle tohoto 178centimetrového macka bude záhy na našem trhu i model LC-80LE645E s úhlopříčkou dokonce 203 cm, který přijde na 149 990 Kč. Namísto A+ u testovaného modelu je tentokráte zařazen do energetické třídy A++.

Komplikovaná satelitní instalace

Než se k ní dostanu, zmínku o balení, v němž televizor dorazil. Bylo naprosto neadekvátní, a to nejen vzhledem k ceně, ale i rozměru, navíc spodní a horní část krabice nebyla zajištěna plastovými sponami, které jsou u velkých rozměrů obvyklé, nýbrž převázána obyčejným provázkem. Připomínám, že zjevně šlo o úplně nové balení a přede mnou mohli mít televizor nejspíše jeden, dva lidi.

Kdyby to byl první nebo druhý televizor Sharpu, který mi takto dorazil, neřeknu nic. Ale tady bohužel nejde jen o provázek, ale i o samotný způsob balení, který je pro televizor těchto rozměrů a této ceny naprosto nevyhovující a firma by s tím měla urychleně něco udělat.

Poté, co, minimálně ve dvou, 178centimetrový televizor vybalíte (a že je to hodně náročné), musíte najít umně schované a notně bytelné plechy. Ty zasunete do na můj vkus příliš jednoduchého plastového podstavce a připevněním několika robustních šroubů upevníte. Výsledkem je jednak nemožnost panel na podstavci natočit a jednak jeho posazení velice nízko, takže vypadá, jako by byl připoutaný k zemi.

Naladění DVB-T je jednoduché, užil jsem si ale se satelitem a bez pomoci odborníka bych to tentokráte vůbec nezvládl. Družice se sice většinou našly, ale v případě zadání volby „Max. 4 satelity na DiSEqC“ si po výběru třech družic, což je u mě maximum, Sharp řekl o tu, kterou má ladit. Tu pak naladil, ale další dvě už nikoli. Vše se nakonec muselo udělat manuálně a i tak byl problém s českými stanicemi. Televizor totiž odmítal naladit Astru 23,5°. Nenašlo se také BBC HD na pozici 28,2° (ostatní BBC ano) a vše se povedlo až na poněkolikáté a instalace trvala vysloveně hodiny. Sharp zjevně nezvládl tuner DVB-S firmwarově, což je škoda, ale u televizorů tohoto typu to není nic neobvyklého ani u konkurence. Možná proto je mají lidé montující satelitní systémy tak neradi.

Rozložení tlačítek na dálkovém ovladači je výborné a vše potřebné máte hned po ruce. Škoda jen komplikovaného přepínání jednotlivých družic a vstupu do multimédií.

Rozložení tlačítek na dálkovém ovladači je výborné a vše potřebné máte hned po ruce. Škoda jen komplikovaného přepínání jednotlivých družic a vstupu do multimédií.

Ovládání s teletextovými tlačítky

Začíná příjemným souborovým manažerem a také třeba tlačítkem OK kterým v televizním tuneru vyvoláte seznam naladěných kanálů. Tlačítko menu odhalí klasické, jen nepatrně graficky poupravené menu a podmenu, vše v plné češtině. Na ni ostatně u tohoto televizoru narazíte všude, a to i v EPG. V menu se dá kolovat a je také kdykoli možný návrat k původním hodnotám, což se tady vysloveně hodí. Zvláště u obrazových voleb, které jsou velice bohaté.

Ovládání vedle teletextových tlačítek obstarává obvyklá kombinace OK, Return (či End) a kurzorového kříže. Ne všechny funkce jsou však dostupné snadno a logicky. Například do multimédií a na lokální síť se stále dostáváte přes tlačítko výběru rozhraní (Source) tak, jak se to dělá u velice levných přístrojů malých značek.

Dálkový ovladač výborně padne do ruky a má ve spodní části soustředěno vše důležité. Kolem kurzorového kříže pak vidíte zapnutí 3D, vstup do EPG a také tlačítka End a Return, kterým se posouváte, resp. vyskakujete z menu.

K dispozici jsou přímá tlačítka pro úpravu poměru stran obrazu a jeho přednastavených režimů. Tlačítkem Eco zapínáte či vypínáte celkovou úsporu energie a jsou tu i přímý vstup na internet, do analogového, digitálního pozemního a satelitního tuneru. Největším problémem pak tradičně zůstává přepínání jednotlivých družic, což se dělá jejich postupnou volbou, u níž je vždy potřeba chvíli vyčkat, což je někdy vysloveně otravné.

Stanic se na velký panel vejde spousta, ale zvuk z vybraného kanálu neslyšíte, stejně jako obraz. Přepínání mezi jednotlivými dny v týdnu, je zcela nahoře.

Stanic se na velký panel vejde spousta, ale zvuk z vybraného kanálu neslyšíte, stejně jako obraz. Přepínání mezi jednotlivými dny v týdnu je zcela nahoře.

Osmidenní EPG bez obrazu

EPG je na obrovské obrazovce úchvatné. A bylo by nepochybně úchvatnější, kdyby lépe využívalo danou plochu. To ale platí o televizorech Sharpu všech úhlopříček a už jsem se o tom zmiňoval několikrát. Faktem je, že ani LC-70LE835 není výjimkou. Obraz a zvuk se po vstupu přeruší a EPG standardně nabíhá do režimu bez zobrazení podrobných informací, a to i přesto, že jste si ho před tím zapnuli. Pokud si je vyvoláte, uvidíte spoustu volné plochy po stranách textu a k dispozici by mohlo být minimálně dvakrát tolik informací, kdyby se popisek automaticky natáhl podle šířky okna.

Na pořad se můžete nechat i upozornit a televizor se probudí i z pohotovostního režimu.

Spousta voleb pro video

K dispozici máte vše, co potřebujete. U zvuku jsem sice nenašel přednastavené režimy, ale můžete zvlášť upravit výšky a basy a také ve speciální volbě basy ještě zesílit. U virtuálního zvuku máte dokonce na výběr mezi čtyřmi režimy (Normální, 3D standard, 3D film, 3D sál) a zapnout se ve třech stupních dá i omezení špiček zvuku, typicky při reklamách. Režimy „3D standard“ a podobně se pochopitelně nedotýkají 3D obrazu, ale Sharp tím naznačuje snahu o větší rozměr virtuálního zvuku. Faktem je, že kupříkladu „3D sál“ byl v některých situacích docela pěkně znát.

U obrazu jde upravit podsvícení, jas, kontrast, odstín, barva a ostrost. V pokročilých nastaveních je pak spousta možností, se kterými si vystačí i ti nejnáročnější, což dobře dokreslují například volby pro úpravu odstínu, sytosti a nastavení hodnoty, vždy pro šest barev.

Zvolit můžete i jeden z osmi přednastavených režimů obrazu, jako auto, standardní, film, hry apod. Poměrů stran obrazu je šest, a nenašel jsem režim automatický. Po instalaci se televizor nastavil do režimu Plný, kdy obraz beze zbytku vyplňuje panel, ale protože televizor evidentně obraz 4:3 od středu proporcionálně rozšiřoval, nevypadalo to nijak hrozně. Pokud si zapnete režim 16:9, natáhne se obraz pouze na šířku a na výšku se ořízne. Je tu také režim Normální přepínající do formátu 4:3, nicméně jakmile jsem navolil jiný kanál, televizor se samovolně přepnul na režim Plný. Zjevně tedy o režim 4:3 nešlo.

Rozhraní je víc než dost a nechybí ani výstup na sluchátka či SCART. HDMI je však pouze na boku, a to někdy může komplikovat život. Mechanika karty SD je určena pouze pro některé země, kde se používá v rámci videopůjčovny.

Rozhraní je víc než dost a nechybí ani výstup na sluchátka či SCART. HDMI je však pouze na boku, a to někdy může komplikovat život. Mechanika karty SD je určena pouze pro některé země, kde se používá v rámci videopůjčovny.

Internet

Připojení k domácí síti a k internetu přes dodané WiFi bylo dílem okamžiku a mnohý výrobce multimediálních přehrávačů by se tady mohl učit, jak se to dělá. Softwarová klávesnice je pohodlná, přepínání mezi sadou znaků a také zadání adresy či hesla bylo zcela bezproblémové.

Internet byl k dispozici jak widgetový s webovými stránkami typu Youtube, Picasa (fotografie) či vynikajícím iConcerts (jeden widget rovná se přístup na jeden konkrétní server), tak otevřený s možností zadat webovou adresu. Český obsah k dispozici nebyl a ani v tzv. App Gallery nebyl žádný ke stažení.

Pokud se ptáte po archivech českých televizních stanic, tak například iprima.cz nepracovala. Vyžadovala totiž software Adobe Flash 10.2 nebo vyšší, který nebyl v prohlížeči k dispozici a Adobe ho ani neumožnilo stáhnout.

Zkusil jsem také připojit klávesnici Logitech k 230, ale bez odezvy. Sharp zjevně zařízení tohoto typu nepodporuje.

Voleb pro snížení spotřeby energie je dost, včetně vypnutí obrazu a ponechání pouze zvuku. Jen pro tuto volbu musíte do menu.

Voleb pro snížení spotřeby energie je dost, včetně vypnutí obrazu a ponechání pouze zvuku. Jen pro tuto volbu musíte do menu.

Excelentní spotřeba

Přepnutí do standardního nastavení nebyl problém, protože jsem to kvůli ladění satelitu, resp. rozchození českých televizních stanic dělal několikrát. Po instalaci je obraz v režimu Standard a úspora energie je vypnuta. Naopak zapnuta byla volba „Nastavení obrazu Eco“, která automaticky snižuje spotřebu díky zabudovanému čidlu měřícímu úroveň okolního osvětlení.

Po hodině měření jsem se dostal na 122 až 154 wattů s průměrem 138 wattů, což kupodivu odpovídá udaným parametrům podle metodiky EU, což je nepochybně náhoda.

V oblasti úspory energie máte k dispozici celou řadu nastavení, jako například volbu pro případ nepoužívání televizoru, absence signálu a jde také zapnout pouze zvuk. V tomto okamžiku si televizor vzal kolem 35 wattů, což je na 178 cm úhlopříčky vynikající a Sharp i zde dokazuje, že pracovat s energií opravdu umí.

Souborový manažer se ovládá příjemně a multimédia se přehledně zobrazují v rámci adresářové struktury. Jak je zvykem, jsou tu tři základní volby: hudba, video a fotografie. Vše najednou z jednoho náhledu prohlížet nejde.

Souborový manažer se ovládá příjemně a multimédia se přehledně zobrazují v rámci adresářové struktury. Jak je zvykem, jsou tu tři základní volby: hudba, video a fotografie. Vše najednou z jednoho náhledu prohlížet nejde.

Kompatibilita spíše podprůměrná

Multimédia nabíhají rychle i když je při práci s dálkovým ovladačem někdy znát nepatrné zpoždění. Nejprve se objeví klasické rozdělení na foto, video a hudbu a následuje šikovný souborový manažer, který nemá potíže ani s dlouhými názvy ani s českým jazykem, i když bohužel vyžaduje pro skok o adresář výše zmáčknutí teletextového tlačítka a nikoli prosté Return. Barevná teletextová tlačítka jsou zde ostatně využívána velice často, což je u Sharpu vlastnost  a letité pravidlo. Mimochodem zmáčknutí tlačítka Return vás vždy vyvede do výběru druhu multimédií, což může být také šikovné.

Fotografie v JPG se při velkých souborech (5 a více MB) zobrazovaly trochu pomaleji, čemuž se vzhledem k obrovské úhlopříčce nemůžeme divit. Pokud promítáte sérii snímků a televizor takzvaně nestíhá, je natolik chytrý, že vám nejprve ukáže hrubý náhled a hned za ním zobrazí přesnější vykreslení, což je určitě příjemnější než čekání. V režimu jednotlivých snímků vždy krátce zobrazí kompletní informaci o souboru, takže vidíte kompletní název i rozlišení.

V hudbě Sharp podporoval pouze MP3 (WMA ani WAV mi nepřehrál) a co jsem zkoušel, neměl potíže s jakýmkoli datovým tokem. Televizor podával muziku opravdu pěkně, a to třeba včetně klavírního koncertu. Pokud je název souboru příliš dlouhý, rotuje, ale je škoda, že se ke skladbě neukazují podrobnější informace, třeba ID3 tagy.

Pokud jde o video, Sharp má zabudovánu podporu pouze některých HD nahrávek z kamer a fotoaparátů. Funguje například H.264 s koncovkou MP4, pracuje i MOV a WMV, ovšem MTS a M2TS, které jsou obvyklejší, už nikoli.

U videa budete výrazně omezeni i formátem zvukového doprovodu a je s podivem, že u televizoru této cenové relace chybí dokonce i prosté Dolby Digital či dts.

Adresářový náhled souborového manažeru je výborný, ale nejde v něm kolovat, což vede ke zbytečným prodlevám. Zavést by Sharp mohl i podporu externích titulků (zkoušel jsem srt a sub) a neškodilo by rozšířit také zmiňovanou audio podporu. Záhodno by také bylo vstupovat na multimédia jinak než tlačítkem Source a zřetelně tu chybí něco jako Samsung SmartHub.

Televizor na podstavci vypadá jako přilepený k zemi. Energetický štítek EU mluví jasnou řečí o velice nízké spotřebě, která je v pohotovostním režimu nižší než 0,1 W, a to je současná špička.

Televizor na podstavci vypadá jako přilepený k zemi. Energetický štítek EU mluví jasnou řečí o velice nízké spotřebě, která je v pohotovostním režimu nižší než 0,1 W, a to je současná špička.

Brzy budete zavaleni obrovskou televizí…

Ano, je skutečně olbřímí a i když se v době dokončování recenze ještě neprodávala, v květnu by už k dispozici být měla.

V každém případě jde o televizor úchvatný a titulek plně vyjadřuje moje pocity z průběhu krátkého testu. Instalace satelitního tuneru, resp. zprovoznění českých kanálů, sice zabralo několik hodin a bez pomoci odborníka, což je naštěstí soused, který „satelity“ montuje, bych ji neměl šanci zvládnout (děkuji, Romane…).

Nezmínil jsem se ještě o 3D. Vzhledem k mému malému pokoji, do kterého jsem televizor instaloval, by nebylo fér, kdybych se k němu vyjadřoval. Prostorové důvody neumožňovaly ho smysluplně vyzkoušet a ze třech metrů to opravdu nebylo ono. Znát byly jen nižší pohledové úhly. Jinak jsou k dispozici obvyklé 3D režimy typu obrazy vedle sebe, obrazy nad sebou a konverze 2D-3D. Vše se zobrazí po stlačení tlačítka umístěného hned vedle kurzorového kříže.

Zvuk v podstatě z jakéhokoliv zdroje byl plný a hutný, na čemž se podepisuje jak rozumná konstrukce (bytelná a nešetřící hloubkou), tak zabudování digitálního zesilovače o výkonu 2× 10 W. Občas mi jen trochu chyběly basy (i přes možnost jejich zesílení) a subwoofer by se hodil.

Obraz je opravdu výjimečný. Díky systému Quattron je sice v některých scénách na můj vkus přespříliš žluté (zelené, zlaté…) a vypadají tudíž přebarveně, ale spoustě lidí se to líbí. Někdy je to znát i na dalších základních barvách RGB, i když se mi zdálo, že podstatně méně než u menších úhlopříček.

Televizoru nelze upřít excelentní resamplování a v případě převodu z nízkého rozlišení na Full HD je to u daného rozměru opravdu znát. V případě „resamplování“, resp. spíše rozložení Full HD obrazu na takto velkou úhlopříčku, je taktéž vidět kvalita vnitřní elektroniky a ani to jistě není zcela triviální záležitostí.

I při bližším pohledu v podstatě nevidíte bodovou strukturu ani nějaký větší šum v obrazu, a to i při příjmu nekvalitního DVB-T či špatných satelitních kanálů, typicky českých sportovních. Sharpu rozhodně nelze upřít, že umí a lepší resamplování než má tento Aquos hned tak neuvidíte.

Obraz z kvalitních německých a britských satelitních stanic neměl chybu a byl vždy podáván jemně a čistě, bez znatelného překreslování při bočním pohybu scény, či švenkování kamery, a to i při sportu. Platilo to ať už jsem do LC-70LE835 pustil obraz ze satelitního tuneru, špatného českého DVB-T, nebo třeba z externího zdroje přes HDMI. Na Casino Royale z Blu-ray disku byla radost se dívat stejně, jako na 10 GB Avatar ve formátu MKV.

Byl jsem hodně překvapen tím, co Sharp dokázal udělat i s docela obyčejným obrazem v nízkém rozlišení a přiznám se, že to bylo místy až neskutečné. Pokud se bavíme o kvalitě obrazu, jsem přesvědčen, že Aquos LC-70LE835 je jedním z nejlepších televizorů na našem trhu.

Balení obsahuje:

BRAND24

– dálkový ovladač
– 2× mikrotužkové baterie (AAA)
– nenatáčitelný podstavec
– napájecí kabel (napevno přidělaný, dvoužilový)
– jedny aktivní 3D brýle
USB WiFi adaptér
– papírová stručná uživatelská příručka, USB paměť s úplnou verzí

foto: autor a Sharp

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).