Více

Sezóna za vodou. Další marný pokus ČT zaujmout diváky

Sledovanost, jak jsem se dočetl, klesla již v průběhu vysílání prvního dílu z 320 000 na 200 000 diváků. Zdá se tedy, že tohle dílko bude mít vážně velmi mizivý divácký ohlas.

Jistě, sledovanost není pro veřejnoprávní televizi podstatná. Na tu se nemusí dívat nikdo a přesto bude dál dostávat peníze na výrobu zbytečností. Česká televize nabízí fanouškům hokeje a NHL zvlášť nový docusoap seriál o našich borcích, hrajících v nejlepší soutěži světa. Je to, jak ČT oznamuje, „neobyčejný pohled na obyčejný život českých hokejových hvězd v zámoří“.

V prvním díle se objevil v prvních cca deseti minutách hráč New Jersey Devils Patrik Eliáš. Další hokejisté již měli vymezený čas daleko kratší. Těžko říci proč. David Pastrňák z Boston Bruins mluví srandovně s americkým přízvukem, občas mu není rozumět. Zřejmě je v Americe už příliš dlouho nebo si na něco hraje, aby působil zajímavě, což je pravděpodobnější.

Z medvědího mužstva se představí ještě Zdeno Chára a David Krejčí. Těžko říci, proč tu zpěvák Rene Rancourt vykládá o tom, že zazpívá hymny USA a Kanady. Calgary Flames reprezentují ve snímku Jiří Hudler a Ladislav Šmíd, promluví i trenér Bob Hartley a hráči Sean Monahan a Johny Gaudreau. Za Winnipeg Jets nastoupili Ondřej Pavelec a Michael Frolík, spolu s TV reportérem Mitchem Peacockem.

Námět vytvořil Ivan Ostrochovský, scénáristou a režisérem je Jaroslav Vojtek. Natáčení a především vysílání tohoto svěžího díla zajistila kreativní producentka Kamila Zlatušková, známá svým protiromským pořadem Tečka. Celý pořad provádí skuhravým hlasem režisér Vojtek, kterému nikdo neřekl, že má mluvit na mikrofon. Čili skoro není slyšet, když klade své otázky. Což je dobře, protože stejně pořad takovéhle dotazy retardují. Lepší je rovnou je vystřihnout a nechat na účinkujících, aby mluvili sami. Takhle režisér zcela zásadně porušuje zásady žánru, který si zvolil.

Na serveru MediaGuru jsem objevil definici tohoto žánru: „Docusoap je televizní žánr, který zaznamenává situace dokumentární formou a zpracovává je (stříhá) jako seriál. Většinou sleduje příběh lidí, které spojuje určité prostředí, a vykresluje proměnu jejich vztahů. Tvůrce do průběhu scén nezasahuje, záleží tak na jeho osobnosti, jak blízko se k aktérům dostane.“
Seriál vůbec nezaznamenává proměny vztahů zvolených účinkujících. Seriál o jejich vztahy vlastně ani nezavadí. Pokud tím není myšleno to, že mladší hokejisté obdivují ty starší, na čemž se nic nezmění po celý díl.

Co se divák dozví? Eliáš má dvě děti a manželku a hraje tak nějak poctivě. A rád jí burákové máslo a marmeládu. Všichni hokejisté hodně trénují a hrají, mají málo času a jezdí v autech. Jsou šťastní, že hrají v NHL a makají, aby byli lepší a lepší. Někteří z nich také chodí na procházky. Případně se psy. Do toho režisér vstřihává záběry ulic, stadionů, zápasů a tréninků. A to je tak asi všechno. Objevují se komentáře mimo obraz, kterými tvůrce výrazně zasahuje do průběhu scén. Zřejmě není osobnost a jinak by se k aktérům příliš blízko nedostal. To se mu nepovede ani takto, ale nějak to slepí dohromady.

Ve druhém dílu se rozvíjí dramatická postava Pastrňáka, který si na začátku vybírá boty. S maminkou, která se o něj bojí. Trenér Claude Julien ho chválí. A on válí na ledě. Technický manažer Mark Depasquale popisuje hokejové zázemí. Trenér Bob Hartley prozradí svou strategii a ukáže skříňky hráčů. Chválí Hudlera. Ten pohovoří o otci, který umřel na rakovinu a byl to jeho trenér. Zná jen cestu na zimák a domů.

Eliáš se podepisuje dětem, holčička si ho chce vzít za manžela a chce jet do ČR, protože tam pro ni bude spousta sladkostí. Havlát prostě všechny poblázní svými kousky a rád si hraje s dcerkou. Pavelec se stal brankářem, protože nebyl, kdo by chytal. Gólmani mají svého trenéra jen pro ně. Ten si s nimi hlavně povídá. Trenér Wade Flaherty nediktuje, jak to má dělat, ale hledá, jak by to jemu vyhovovalo. Pavelec často mění výstroj. Na jedné helmě má čtyři pracovníky, kteří se o něj starají. Až mu přijde nová, můžou si ji vzít a někam si ji dát. Chára byl zraněn, ale nic to neznamená. Zraněný je i Krejčí. To k tomu patří. Eliáše baví hrát proti Detroitu a chodí na masáže. Holky mu odjely na Floridu, ale není tam nic moc počasí.

Fascinuje mě, že Česká televize si něco, co by se dalo použít maximálně jako krátké reportáže vysílané o přestávkách hokejových zápasů, dovoluje nazývat docusoap seriálem. Že s tím zabíjí asi čtyřicet minut času po šest středečních večerů.

CIF16

Chápu, že z většiny hokejistů, tedy lidí, kteří se živí tím, že „mlátí zahnutou holí do kousku gumopryže nebo do protihráčů“, nelze vytáhnout příliš hlubokých myšlenek. Na druhou stranu jistě by bylo možné posbírat zajímavé střípky z jejich života a z nich sestavit filmovou mozaiku. Jenže, to by se to nesmělo točit způsobem „přijedem do New Yorku – bum, bum, bum, namlátíme pár záběrů a rozhovorů a honem, v divoké štvanici za levným „atraktivním“ pořadem do Bostonu a dál“.

Měl bych pro ČT radu. Rozhovory se mohly natočit tady nebo přes Skype a zatraktivnilo by se to tím, že by sami hokejisté něco natočili na stadionu, doma a na cestě na hokej a z hokeje. Výsledek by byl stejně trapný, ale cena by byla nesrovnatelně nižší.

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 4. 2016 20:33

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+