Více

Senát je pro rychlé udělení digitálních licencí

Žádné další zdržování, licence pro nové digitální televize je potřeba udělit co nejdříve. I tak si lze vyložit rozhodnutí senátní komise pro sdělovací prostředky, kterým chce horní komora parlamentu vyškrtnout z novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání ustanovení, jež přerušuje licenční řízení na programové pozice v multiplexech B a C na další tři měsíce. Nejde však o jediný sporný bod, kvůli kterému chtějí senátoři vrátit zákon do sněmovny.

Bitva o digitalizaci se zřejmě zopakuje

Ačkoli jde zatím jen o rozhodnutí stálé komise pro sdělovací prostředky, protože Senát se bude návrhem zákona o rozhlasovém a televizním vysílání zabývat až ve čtvrtek, lze už dnes předpokládat, že si sněmovna svoji mediální bitvu zopakuje. Ostatně po třetím čtení novely v dolní komoře parlamentu to předvídala i ministryně informatiky Dana Bérová, když přiznala, že se jejímu resortu nepodařilo do zákona prosadit některé důležité body a poslanci naopak schválili pasáže, které ministerstvo navrhovalo vypustit. Podaří se ale senátorům přesvědčit poslance, že zákon je v současné podobě špatný? Jestliže už jednou prošel za poměrně velké přízně sněmovnou, nelze očekávat žádné zázraky.

Co se vlastně senátorům nelíbí na takzvané digitální novele vysílacího zákona? Jde o několik sporných bodů, jež zvýhodňují či znevýhodňují některé provozovatele vysílání, zdržují druhý rok trvající licenční řízení na digitální programy v přechodných multiplexech B a C, nedostatečně řeší otázku křížení vlastnictví u provozovatelů multiplexů a televizních stanic a takzvané must-carry, povinné zařazování pozemně šířených televizních stanic do programové nabídky kabelových společností. Členové senátní mediální komise se domnívají, že zákon v podobě, v jaké jej ve třetím čtení schválila sněmovna, je nedostatečný a může způsobit problémy. Pojďme se na některé výtky podívat podrobněji.

Otázka must-carry u kabelových operátorů

Takzvané must-carry v současném zákonu o rozhlasovém a televizním vysílání určuje, že kabelová společnost musí zařadit do své nejlevnější omezené programové nabídky televizní stanice, které lze v daném místě naladit analogově na běžnou televizní anténu. Zvláště se pak toto ustanovení týká programů veřejnoprávní televize, ovšem dosud nebylo jasné, zda se vztahuje i na nové digitální kanály – konkrétně na programy ČT 24 a ČT 4 Sport. Server ČRo Digital v úterý citoval Jana Kramosila ze společnosti BC Servis, podle něhož je povinné šíření programů veřejnoprávní televize přežitkem z doby, kdy nebylo dost technických prostředků k jejich šíření.

Implementační zpráva Evropské komise uvádí Maďarsko, Slovensko a Českou republiku jako tři odstrašující příklady legislativní úpravy této problematiky, uvedl Kramosil podle serveru ČRo Digital na úterním jednání senátní komise pro sdělovací prostředky. Senátoři pak odhlasovali pozměňovací návrh, podle kterého by o must-carry, tedy veřejném zájmu, měla rozhodovat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Radní by zároveň měli pravidelně přehodnocovat, zda nepominuly důvody pro přednostní zařazování některých televizních programů do základní programové nabídky kabelových společností a zda by kabeloví operátoři neměli být této povinnosti zproštěni.

Otázka automatického prodlužování licencí

Zatímco Poslanecká sněmovna v novele odsouhlasila zrušení automatického prodlužování vysílacích licencí, senátoři z mediální komise chtějí tuto pasáž do zákona vrátit. Dosavadní vysílací zákon umožňuje v jasně stanovené lhůtě před ukončením platnosti licence požádat o její prodloužení. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání pak musí této žádosti vyhovět, pokud provozovatel po dobu platnosti první licence výrazným způsobem neporušoval zákon a licenční podmínky. Tímto způsobem rada například prodloužila licence oběma celoplošným komerčním televizím Nova a Prima, což však také vedlo k problematickému vyjednávání o jejich přechodu z analogového na digitální pozemní vysílání.

Původní licence Novy a Primy totiž platily dvanáct let a měly vypršet v roce 2005, respektive 2006. Prodloužené licence platí do roku 2017, respektive 2018. V té době by ale už Česká republika neměla provozovat analogovou terestrickou televizi. Součástí licencí Novy a Primy jsou však kmitočtové příděly pro analogové vysílání. Tyto kmitočty potřebuje stát na sestavení definitivních digitálních sítí. Aby mu je obě komerční televize vydaly, rozhodla se Poslanecká sněmovna pro netradiční krok a za bezproblémový přechod z analogu na digitál přisoudila Nově i Primě jednu novou licenci navíc. Obě televize tak získají další program, aniž by o něj musely žádat v licenčním řízení.

Poslanci navrhovali, aby Nova s Primou získaly bonusové licence v případě, že do devadesáti dnů od účinnosti zákona vysloví souhlas s přechodem na digitální vysílání. Senátoři navrhují, aby tato lhůta neběžela od data účinnosti zákona, ale od zveřejnění Technického plánu přechodu na zemské digitální vysílání. Tento plán připraví a zveřejní Český telekomunikační úřad. Samotné prodlužování licencí bude důležité především pro nové digitální televize, zejména z hlediska návratnosti investic. Na schválení či neschválení této pasáže zákona může záviset vstup některých investorů televizního vysílání na český trh, a tudíž i úspěch digitalizace.

Otázka křížení vlastnictví provozovatelů sítí a programů

Senátoři oproti poslancům prosazují, aby provozovatelé digitálních sítí, tedy multiplexů, zároveň nemohli provozovat televizní a rozhlasové programy šířené v těchto sítích. Toto ustanovení se zřejmě dotkne společnosti Czech Digital Group (CDG), která je provozovatelem přechodného multiplexu B a pojí ji stejný majitel jako televizi Prima. Záleží však na tom, do jakého „kolene“ chce zákon jít. Samotná CDG totiž není přímo napojená na Primu. Pojí je pouze skupina GES, nynější společnost Czech Media Corporation, která vlastní poloviční podíl ve firmě FTV Prima a zároveň je vlastníkem CDG. Zástupci Primy se v minulosti opakovaně vyjádřili v tom smyslu, že by rádi obsadili celý multiplex B, pokud jim to zákon dovolí.

Podobné omezení, jaké navrhují senátoři z mediální komise, platí například ve Francii. Tam sice neexistuje striktní zákaz křížení vlastnictví mezi provozovateli vysílacích sítí a televizních programů, je tam ale přísné omezení, které provozovatelům vysílačů znemožňuje využít programové pozice v multiplexech jenom pro své stanice. Senátní návrh mimo jiné znemožňuje veřejnoprávní televizi a rozhlasu, aby provozovaly vlastní digitální síť. Česká televize a Český rozhlas sice získaly prostřednictvím zákona o elektronických komunikacích takzvaný multiplex veřejné služby, mohou ale pouze tvořit jeho obsah, nikoli provozovat digitální vysílače.

Otázka regionálního vysílání a sdílení kmitočtů s Primou

Asi nejožehavějším problémem novely vysílacího zákona bylo očištění licence televize Prima od sdílení kmitočtů s regionálními televizemi. V roce 2004 získala Prima od tehdejší Rady pro rozhlasové a televizní vysílání licenci pro satelitní vysílání jako technického prostředku pro šíření signálu na pozemní vysílače, které sdílí s regionálními televizemi. Tyto stanice pak Prima na základě licenčních podmínek pouští do svého vysílání. Netypické řešení si vynutila tehdejší situace, kdy nedostatek analogových kmitočtů neumožňoval sestavit čtvrtou celoplošnou televizní síť, aniž by se Prima musela dělit o vysílače s regionálními televizemi. Tato technologická nutnost přechodem na digitální vysílání odpadá a Prima vyvinula maximální tlak na poslance, aby jí regionů v digitálním vysílání zbavili.

Senátoři naopak povinnost sdílení kmitočtů s regiony Primě vrací. Respektive jim dávají volnost při výběru, v rámci jakého programu chtějí vysílat. Potíž je ale v tom, že platné licenční podmínky regionálním televizím, které dnes vysílají na kmitočtech televize Prima, přímo ukládají vysílat právě s Primou. Ta už dříve nabídla, že pro regionální televize vytvoří nový centrální program. Senátoři do zákona také navrhli ustanovení, že jedna fyzická nebo právnická osoba může vlastnit i dvě licence pro celoplošné televizní vysílání, pokud jedna z těchto stanic umožní odpojované vysílání nejméně pěti provozovatelům regionálních stanic. Nabízí se otázka, zda se toto ustanovení bude týkat i bonusových licencí pro Novu a Primu.

Otázka přerušení licenčního řízení

Senátoři také nesouhlasí s přerušením licenčního řízení na obsazení programových pozic v přechodných digitálních sítí B a C na devadesát dní od data účinnosti zákona, které prosadili poslanci. V praxi by takové ustanovení oddálilo hlasování o digitálních licencí na podzim až zimu letošního roku. Licenční řízení přitom probíhá už od listopadu 2004 a někteří jeho účastníci nevyloučili, že se obrátí na soud kvůli neúměrně dlouhému rozhodování Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Současný předseda rady Václav Žák je zastáncem myšlenky počkat na nový zákon a teprve podle něj udělit licence. Bývalý šéf vysílací rady a její současný místopředseda Petr Pospíchal tvrdí, že licence je možné udělit podle současného zákona už nyní.

Senátorům se nepodařilo zrušit kontroverzní návrh komunistické poslankyně Ivany Levé, aby televize nesměly před desátou hodinou večer vysílat vulgarismy. Senátní mediální komisí také neprošly pozměňovací návrhy zástupců unie neslyšících ohledně skrytých titulků a znakování televizních pořadů. Senátorka Liana Janáčková ale slíbila, že se je pokusí prosadit při schvalování zákona na zasedání celého Senátu tento čtvrtek.

Anketa

Podaří se Senátu prosadit svoje pozměňovací návrhy i ve sněmovně?

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 3. 2006 21:24

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+