Více

Satelitní operátoři zareagovali na text Jana Potůčka. Debata se týká DVB-T2 i DVB-S2X

Česká asociace satelitních operátorů se ohradila proti některým tvrzením v článku Jana Potůčka, ve kterém České Radiokomunikace reagovaly na pondělní rozhovor serveru DigiZone.cz.

Česká asociace satelitních operátorů přišla podle článku Jana Potůčka krátce před třetím čtením novely zákona o elektronických komunikací v Poslanecké sněmovně s populistickým návrhem, aby stát přispěl divákům na nákup nového přijímače. Příspěvek by podle asociace neměl být vázaný na pozemní příjem televize a divák by ho mohl použít například na nákup satelitního kompletu pro příjem placené satelitní televize, řekl v rozhovoru pro server DigiZone.cz sekretář ČASO Patrik Brom.

Nápad za dvě miliardy (ze státního) 

Televizní web Jana Potůčka

Usnesení Evropského parlamentu, které bylo ratifikováno Radou EU 25. dubna tohoto roku, říká, že kompenzace se mají dávat zejména koncovým uživatelům a měly by se jim dávat technologicky neutrálně. Naše interpretace je, že by měl být nějaký příspěvek pro diváky, kteří budou přechodem negativně postiženi. Což je zhruba polovina všech českých domácností, které využívají terestriku jako primární zdroj příjmu, uvedl Brom v rozhovoru pro DigiZone.cz.

„Oni si třeba za ten příspěvek, který jim stát nabídne, mohou vybrat, jestli si přeladí anténu na nový terestrický standard, koupí si set-top box na tento nový standard, nebo příspěvek použijí na to, že si částečně zaplatí satelitní set-top box,“ dodal sekretář ČASO. 

Jak vysoké budou dotace?

Přechod na DVB-T2 se dotkne zhruba poloviny ze čtyř milionů českých domácností. Pokud by každá dotčená domácnost získala od státu minimální příspěvek 1000 korun na nákup set-top-boxu, vyšlo by to státní rozpočet na dvě miliardy korun. Domácnosti by si za takový příspěvek dokázaly nakoupit set-top box pro příjem pozemní digitální televize nové generace, ale už ne satelitní komplet, který vyjde v průměru na 3500 korun. 

ANALÝZA: Pozemní vysílatelé se vyjádřili k námitkám asociace satelitních operátorů 

K jeho ceně je třeba navíc připočíst i pravidelné měsíční poplatky satelitnímu operátorovi, protože satelitní příjem televize je na rozdíl od pozemního zpoplatněn. Minimální poplatek činí 1198 korun ročně za základní programy, které lze ale pozemní cestou přijímat zdarma. 

Barvy Českých Radiokomunikací hájí web novináře Jana Potůčka.

Reakce ČASO

Pro ty, kteří propagují profinancování přechodu zemského televizního vysílání na standard DVB-T2/HEVC z veřejných zdrojů, to bude nepochybně nepříjemné zjištění, ale Evropská komise (EK) nám nakonec nařídí postupovat přesně tak, jak říká ČASO. Totiž technologicky neutrálně a v souladu s příslušným rozhodnutím Evropského parlamentu (EP), nedávno ratifikovaným Radou EU. 

To mimo jiné říká: „Členské státy mohou zajistit, aby byla v souvislosti s přeměnou či reorganizací kmitočtového uspořádání včas a transparentně poskytnuta odpovídající kompenzace přímých nákladů, zejména koncových uživatelů, aby byl mimo jiné usnadněn přechod k technologiím účinněji využívajícím spektrum.“ 

PODROBNĚJI: Jaromír Glisník – Přechod na DVB-T2 je zbytečný, jde jen o budoucí kompenzace

Pozor na španělský příklad

Požadavek na technologickou neutralitu bude EK interpretován konzistentně v souladu například s rozhodnutím ohledně nedovolené veřejné podpory v obdobném případě ve Španělsku, kde EK říká, že jakékoliv veřejné kompenzace by dle práva EU, což je právo platné v ČR, měly směřovat zejména ke koncovým uživatelům, a nikoliv firmám provozujícím a vlastnícím příslušnou infrastrukturu, které se mají se svými podnikatelskými riziky vypořádat samy. 

Příjemci takových kompenzací by pak měli mít možnost vybrat si, pro kterou technologii příjmu televizního signálu takovou kompenzaci použijí. My neříkáme nic víc než toto a nebudeme komentovat nějaké hypotetické kalkulace. 

POLEMIKA: České Radiokomunikace se ohradily proti stížnosti satelitních operátorů  

Je pozemní vysílání zdarma?

Rozhodně netvrdíme, že by stát měl lidem poskytnout tak vysoký příspěvek, který jim zcela pokryje přechod na nějakou jinou technologii. Pouze říkáme, že tu případnou dotaci mají mít možnost použít dle svého uvážení a preferencí, a ne jenom pro jednu jedinou technologii. Dále považujeme za nutné ohradit se proti nesprávnému tvrzení, že je pozemní šíření televizního signálu bezplatné. 

Tato technologie stojí Českou televizi a komerční televize celkem odhadem jednu miliardu korun ročně. Konkrétně pro ČT to znamená ročně utratit odhadem 400 mil. Kč z koncesionářských poplatků, které platí i ti diváci, kteří přijímají TV signál jinou technologií, než je pozemní televizní vysílání. Co je na tomto aranžmá bezplatné? 


Autor: Karel Choc

Za českou asociaci satelitních operátorů vystupuje její jednatel Patrik Brom.

Satelitáři chtějí sociální multiplex DVB-T

Televizní web Jana Potůčka

Podle Patrika Broma však příspěvek na nákup nového přijímače není v Evropské unii kvůli přechodu na DVB-T2 ničím výjimečným. „Na internetu jsem si našel, že Francie dávala dvacet eur. V dnešní Strategii a diginovele jsou ale nějaké kompenzace odhadované na 50 milionů korun pouze pro sociální ústavy, jako jsou domovy důchodců nebo dětské domovy,“ uvedl sekretář satelitní asociace v rozhovoru pro DigiZone.cz. 

Stejným způsobem však Česká republika postupovala i při přechodu z pozemního analogového na pozemní digitální televizní vysílání. Příspěvek na nákup nových přijímačů dostaly jen sociální ústavy. Satelitní operátoři tehdy postup státu nijak nekritizovali a spokojili se s technologicky neutrální informační kampaní, která divákům nastínila všechny možnosti příjmu televizního signálu.

Reakce ČASO

Současná situace a před mnoha lety realizovaný přechod z analogového na digitální vysílání mají velmi málo podobného (např. tehdejší přechod (souběh) financovali provozovatelé analogového televizního vysílání, tj. TV Nova, TV Prima a Česká televize). Paralely tudíž kulhají. 

Pro současnou situaci je relevantní výše uvedené rozhodnutí EP, které je pro ČR závazné. V technologicky neutrální kampaň pevně doufáme a žádáme, aby i další výdaje státu byly logicky použity technologicky neutrálním způsobem, jak je vysvětleno výše.

Televizní web Jana Potůčka

Satelitní operátoři přišli před závěrečným čtením diginovely zákona o elektronických komunikacích i s dalším kreativním nápadem: po přechodu na DVB-T2 by chtěli zachovat alespoň jeden celoplošný multiplex ve starém standardu DVB-T. 

K TÉMATU: Leoš Pohl – DVB-T2 nenabízí divákům žádnou přidanou hodnotu 

Hovoří o „sociálním multiplexu“ pro diváky, kteří odmítají přejít na DVB-T2 nebo si nemohou dovolit koupit nový přijímač. To by ale znamenalo blokaci kmitočtů pro sítě DVB-T2. Technicky to není možné, protože DVB-T sítě potřebují pro svůj provoz výrazně více kmitočtů. Výsledkem tohoto řešení by bylo snížení počtu celoplošných sítí DVB-T2, říká Marcel Procházka, ředitel regulace a strategie Českých Radiokomunikací. 

ROZHOVOR: Marcel Procházka – Přechodovou síť v DVB-T2 ze Žižkova a Cukráku spustíme na přelomu února a března 

Můžeme se analogicky zeptat, zda by satelitní operátoři ponechali pro své zákazníky jeden transpondér ve standardu DVB-S, aby si všichni nemuseli kupovat nové set-top boxy pro příjem DVB-S2, dodává Procházka.

Marcel Procházka, ředitel regulace a strategie Českých Radiokomunikací.

Reakce ČASO

Jsme si pochopitelně vědomi, že tzv. sociální multiplex v současném vysílacím standardu není v souladu se sociálně necitlivou honbou terestrických operátorů za maximálně efektivním využitím spektra, která mnohé diváky nutí ke zbytečnému utrácení peněz za nákup nových přijímačů (televizorů nebo set-top boxů). 

Je to řešení pro nenáročného diváka, pro kterého je taková investice významným zásahem do rozpočtu. Zvlášť v situaci, kdy na něj stát s žádnou kompenzací nemyslí.  

Čísla pocházejí z ministerstva průmyslu

To, že by se přechod na DVB-T2/HEVC dotkl významného množství domácností, odvozujeme i ze statistiky prezentované v létě minulého roku panem Pavlem Dvořákem z Ministerstva průmyslu a obchodu. Dle jeho dat bylo v českých domácnostech 25 procent primárních televizních přijímačů stáří šest až deset let a šest procent pak starších jedenácti let! 

Dále ještě v roce 2016 používalo dvanáct procent (!) českých domácností jako primární televizor „krabicovou“ CRT televizi. Jinými slovy, je zde nemalý počet domácností, které se nehoní za nejnovějšími televizními technologiemi (protože nechtějí nebo si to nemohou dovolit). Ty si do okamžiku přechodu na DVB-T2/HEVC prostě novou televizi s podporou HEVC kodeku (jsou k mání necelé dva roky) v rámci přirozené obměny nekoupí, a tudíž k tomu budou státem donuceny. 

Pro tyto diváky by sociální multiplex dával velký smysl a stát by ho měl zvážit jako významné prospotřebitelské opatření. V této souvislosti by bylo vhodné zvážit využití části tzv. III. televizního pásma, ve kterém lze provozovat vedle digitálního rozhlasu DAB i pozemní televizní vysílání. Tato kapacita dnes leží ladem.

Satelit čeká další přechod na DVB-S2X 

Televizní web Jana Potůčka

Rovněž satelitní operátoři totiž v uplynulých letech přecházeli z vysílacího standardu DVB-S na novější standard DVB-S2, který jim umožnil efektivněji využívat kapacitu satelitních transpondérů. Zákazníkům satelitních společností tehdy nikdo na nákup nových přijímačů nepřispíval, přičemž cena nového set-top boxu dosahovala nejméně tří tisíc korun. 

Pro satelit však nemusí jít o poslední přechod na nový vysílací standard. O slovo se již hlásí nová norma DVB-S2X, která se zatím využívala pro přenosové účely. Na satelitní pozici 19,2 °E ale již testuje první televizní program v tomto standardu a je velmi pravděpodobné, že satelitní operátoři ve vidině další úspory kapacity tento standard brzy využijí. 

Budou satelitní diváci měnit přijímače?

Pro diváky satelitní televize by to ovšem znamenalo další výměnu satelitního set-top boxu. Bohužel, zatím na trhu nejsou žádné stolní set-top boxy, které podporují DVB-S2X. Je však jen otázkou času, kdy se takové přijímače objeví. Rozšiřování satelitního vysílání ve standardu DVB-S2X tak bude znamenat nutnost obměny přijímače nebo speciální úpravy některých špičkových set-top boxů, které ovšem vlastní jen minimum diváků. 

Přechod na standard DVB-S2X by ovšem na rozdíl od přechodu na DVB-T2 nebyl vynucenou změnou kvůli ztrátě části kmitočtového spektra, které musí pozemní digitální vysílání přenechat mobilním operátorům. U satelitního vysílání by šlo výhradně o snahu operátorů získat další kapacitu pro rozšíření placené programové nabídky.

Také diváky satelitní televize brzy čeká kupování nových přijímačů – kvůli standardu DVB-S2X
Zdroj: TelevizniWeb.cz

I satelitní diváky by mohlo čekat kupování nových přijímačů – kvůli standardu DVB-S2X

Reakce ČASO

Satelitní standard DVB-S2X je v citovaném textu popsán nesprávně (správný popis je k dispozici na webu DVB.org). S tím související hypotézy jsou taktéž chybné a nemá smysl je komentovat. Obecně samozřejmě platí, že technologické inovace jsou součástí podnikání satelitních operátorů, jakož i ostatních pay-TV operátorů. 

Jejich zavádění je jejich komerční rozhodnutí, které dělají s plným vědomím, že veškeré výhody, ale i související rizika, ponesou sami. Bez toho, aby si své byznysplány mohli nechat profinancovat z veřejných peněz. Bez toho, aby jim je stát prosazoval jako národní strategii. Bez toho, aby jim šil zákony na míru. Bez toho, aby jim pod průhlednou záminkou daroval vysílací licence na téměř deset let. To je jediné, co má smysl k tomu podotknout.

Ideální přechod na DVB-T2 s kompresí MPEG-4 

Televizní web Jana Potůčka

Jako první jsme se začali ptát, proč jít do HEVCu? Když jím nejsou vybavené domácnosti, a navíc Česká televize a všechny komerční televize nahlas říkají, že pro vysílání SD kanálů je to nevhodný formát, kritizuje Patrik Brom v rozhovoru pro DigiZone.cz použití kompresního standardu HEVC u vysílání DVB-T2 v České republice. 

Satelitní asociace prosazuje, aby tuzemští operátoři terestrických televizních sítí vysílali ve starším kompresním formátu MPEG-4. To je však devatenáct let stará technologie. HEVC je naopak zcela nový kompresní kodek, který umožňuje výrazně efektivnější kompresi video signálů, což umožní v jednom multiplexu vysílat více televizních programů, případně ve vyšší kvalitě. 

Kodek HEVC využívají i streamovací servery

Zároveň se HEVC začíná využívat i ve streamingových službách, včetně vysílání v aplikacích hybridní televize HbbTV. Všechny nové televizory a set-top boxy na českém trhu navíc podporují vedle MPEG-2 a MPEG-4 také HEVC, protože tento kodek se stal naprosto standardní záležitostí ve spotřební elektronice. 

„HEVC je také pro DVB-T2 vysílání využíván v Německu, kde je přechod na novou generaci televizního vysílání v plném proudu. MPEG-4 ve spojení s DVB-T2 je používán v zemích, kde DVB-T2 vysílání běží již několik let a v té době nebyl HEVC ještě na světě. K jeho rozšíření totiž došlo až v minulém roce,“ vysvětluje Marcel Procházka z Českých Radiokomunikací. 

Méně programů a horší kvalita

Proč tedy ČASO tlačí na použití kodeku MPEG-4 místo HEVC? Pokud by sítě DVB-T2 opravdu vysílaly v MPEG-4, vešlo by se do nich méně televizních programů nebo by byly v horší kvalitě. Zároveň by to naprosto vylučovalo vysílání v Utra HD (4K). 

„Použití MPEG-4 by tak znamenalo vybudování zastaralé sítě s nižší kapacitou a diváci by si domů za stejnou cenu místo moderních televizních přijímačů kupovali zastaralé televizory s omezenou funkcionalitou. Celkově by se tak snížila konkurenceschopnost pozemního televizního vysílání, což je evidentně snahou ČASO,“ míní Procházka.

Vysílání v HEVC testovala i Česká televize.

Reakce ČASO

ČASO pozemní vysílání ve standardu MPEG4 neprosazuje. ČASO pouze poukazuje na to, že kombinace DVB-T2/MPEG4 měla být zahrnuta do vícekriteriálního posouzení všech možných variant (které MPO neprovedlo). A dále poukazujeme na to, že v mnoha ohledech by tato volba vyšla příznivě. 

Mimo jiné pro šíření programů v SD rozlišení, což bude po dlouhou dobu standard pro hlavní české komerční programy v bezplatné terestrice. Další nespornou výhodou této technologie je opět sociální aspekt, protože drtivá většina domácností je už dnes vybavena televizory s podporou zdrojového kódování MPEG4 (výhoda jejího stáří), zatímco penetrace televizorů s podporou HEVC kodeku je odhadem do pěti procent. 

Nenařizujme jedno povinné kódování!

Logicky se tedy nabízí vyvážit odevzdání pásma 700 MHz zavedením spektrálně efektivnější technologie DVB-T2, ale nenařizovat jedno jediné možné kódování (neboli to, co je „za lomítkem“). Takto by zde zůstala flexibilita pro vysílání programů v SD rozlišení v MPEG4 (v souladu s požadavkem komerčních televizí, ale i ČT) a pro HD verze (v případě komerčních programů placené) by mohl být využit HEVC. 

Německo pro nás není nejlepší benchmark. Zejména proto, že je to mnohem bohatší trh, kde převažují moderní technologie pro přenos TV signálu (kabel, satelit a IPTV). Terestrika má podíl do deseti procent, tudíž změny v této platformě se dotýkají malého počtu domácností, které si navíc přirozeně obměňují televize rychleji než domácnosti české.  

Tvrzení, že kvůli zavedení DVB-T2/MPEG4 by si diváci museli kupovat starší televize, je zcela nesprávné, jelikož televizor s podporou HEVC kodeku má i podporu zdrojového kódování v MPEG4 a MPEG2. Nevysvětluje tato neznalost nesmyslný provoz tzv. přechodových sítí v DVB-T2/HEVC od počátku tohoto roku? 

Kdo bude v HEVC vysílat?

Sítí, na které se reálně skoro nikdo nedívá (kvůli penetraci televizorů podporujících HEVC v řádu nízkých procent) a které by bylo možné přes noc vypnout, aniž by si toho tito diváci všimli, protože by na svých televizích podporujících HEVC viděli stejný obsah v současném standardu DVB-T/MPEG-2. Ultra HD je na první pohled lákavý důvod pro HEVC, nicméně k vysílání takového obsahu chybí drobnost – někdo, kdo by byl připraven ho dodat. A jestli se někdo takový najde, stěží to bude zadarmo. 

Nebo snad Marcel Procházka už konečně přiznává, že HEVC České Radiokomunikace potřebují proto, aby mohly spustit toužebně očekávané placené vysílání v terestrice? 

PSALI JSME: Chystá Skylink expanzi do terestriky? Testy kódovaného DVB-T v Praze to naznačují

Na závěrečnou poznámku Českých Radiokomunikací o konkurenceschopnosti pozemního televizního vysílání si dovolujeme reagovat upřímně míněným přáním, aby se jim v tomto ohledu dařilo co nejlépe, ovšem jenom do té míry, ve které nebudou žádat profinancování svých podnikatelských aktivit z peněz daňových poplatníků!

35 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 5. 2017 15:33

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+