Více

Zdeněk Šámal: tn.cz vymění hlavní zprávu patnáctkrát denně

Do devadesáti minut od chvíle, kdy se kdekoli v České republice stane nějaká událost, chce nový zpravodajský portál televize Nova poskytnout původní zprávu včetně videa. Během zkušebního provozu webu tn.cz se některým redaktorům podařilo tento časový limit zkrátit téměř na desetinu. „Zprávu s vlastním videem jsme vydali deset minut poté, co se událost stala,“ líčí v rozhovoru pro DigiZone.cz šéfredaktor zpravodajství portálu tn.cz Zdeněk Šámal.

Do projektu tn.cz jste nastupoval z pozice ředitele zpravodajství České televize. S jakou nabídkou vás Nova oslovila, že pro vás byla zajímavější než ředitelský post v ČT?

Zdeněk Šámal: V České televizi jsem byl už čtyři roky a měl jsem pocit, že tam nic velkého ani zásadního už neudělám. Oslovila mě Nova a součástí toho oslovení byl i Martin Ondráček, s nímž si dlouhodobě dobře rozumím jak v debatách o řemesle, tak lidsky. Nabídli mi, abych zkusil podílet se na něčem, co jsem ještě nikdy nedělal.

Jaké bylo zadání Novy?

Zdeněk Šámal: Zpravodajský portál, který měl danou osnovu a na mě bylo, abych ve spolupráci s dalšími kolegy, jako je Daniel Grunt, s nímž se také znám a byl pro mě dalším důvodem, proč jsem se takto rozhodl, tento projekt dobudovat. Měl to být portál spojený s televizí, portál zaměřený na video, který využívá všechny postupy televizní práce. Myslím si, že člověk by měl neustále zkoušet nové věci a učit se. Je to pro mě velká škola.

Zdeněk Šámal

Kdy jste začali s náběrem redaktorů a kde jste je hledali? Jaké jste na ně měli požadavky?

Zdeněk Šámal: Začínali jsme někdy začátkem února a požadavky byly různé, jak na koho. Na editorský sbor jsem hledal lidi s editorskými zkušenostmi a našel jsem je (tři editoři přešli do tn.cz ze zpravodajského kanálu ČT 24, pozn. red.). Na začátek jsem hledal lidi, kteří nejsou úplně hloupí, mají chuť pracovat a učit se nové věci, případně vymýšlet vlastní nápady.

Jak funguje redakce portálu? Máte služby, nebo všichni pracují pořád?

Zdeněk Šámal: Máme vlastně kontinuální službu. Pochopitelně, že třeba v noci, mezi půlnocí a pátou hodinou ranní, je služba personálně menší než třeba ve čtyři hodiny odpoledne. Funguje to tak, že by tu měl být neustále nějaký editor. Buď náš, nebo v noci editor televizní Snídaně s Novou. Mezi televizním zpravodajstvím a námi funguje člověk, kterému někdo říká šéfeditor. Já mu říkám multimediální editor, a ten koordinuje práci obou redakcí. Je to velice užitečné. Rozhazujeme si mezi sebou témata. Je to klasická zpravodajská továrna, pořád musíme web plnit novými příspěvky. Jeden z našich požadavků je, že portál musí žít.

Máte stanoveno, kolik zpráv denně musíte vydat?

Zdeněk Šámal: Zpaměti vám to neřeknu, ale určitá čísla máme. Neustále je ale měníme a zvyšujeme. Je důležité, aby se otvírací materiál změnil alespoň patnáctkrát denně. Cílem je pro nás mít videa u sedmdesáti pěti procent materiálů. Teď je máme asi u poloviny zpráv.

Není to moc, patnáctkrát za den změnit titulní článek? Nepřijdete tak zbytečně o návštěvnost konkrétního článku?

Zdeněk Šámal: Je to moc. Samozřejmě jsme zvažovali, jestli to není zbytečně častá aktualizace. Prostě se na nás vyplatí často dívat. Tento web má výhodu v tom, že se pravidelně aktualizuje, což u jiných stránek moc není. Když se podívám na jinou stránku, půjdu si dát kafe a za dvacet minut se k ní vrátím, není na ní nic nového. U nás už bude nová hlavní zpráva.

Jak budete pokrývat mimořádné události? Chystáte třeba živé vysílání?

Zdeněk Šámal: Živě umíme vysílat, ale nepřeceňoval bych to. Když se dějí mimořádné události, servery se hroutí a oporou zůstává televize. Samozřejmě můžeme kontinuálně doplňovat další a další videa, ale pokud to bude mimořádná událost typu povodní, stejně zůstane hlavní zbraní televize.

Když mluvíte o hroucení serverů, s nimi mívá problémy zpravodajská ČT 24. Už za vašeho působení web ČT 24 pravidelně vypadával při přímých přenosech volby prezidenta a dalších událostech. Je portál Novy připraven na tak velký nápor návštěvníků?

Zdeněk Šámal: Jsem přesvědčen, že ano. Nebudu líčit naše technické kapacity, to není moje záležitost. Probíhaly tu nějaké zátěžové zkoušky, ale žádná taková zkouška vás nepřipraví na nejkritičtější situace. To je úděl internetu, ale podobné problémy potkávají i jiné servery.

Obsah tn.cz je rozdělený na modré zpravodajské stránky a červenou zábavu. Jak často budete měnit tu červenou část, která není závislá na aktuálních informacích?

Zdeněk Šámal: Zábavní prvky asi nebudeme měnit tak často jako modrou zpravodajskou část, ale pokud by se na titulu mělo denně vystřídat dvanáct až patnáct materiálů, tak na titulu RedNews by měly být tři čtyři denně.

Zprávy se svlékajícími se moderátorkami jsou vaším nápadem, nebo jste získali licenci od kanadského provozovatele Naked News, který je vysílá od roku 1999?

Zdeněk Šámal: Licenci jsme nepřevzali, ale pokud vím, tak první, kdo tu s něčím takovým přišel, bylo Počasíčko na Nově. To vzniklo dříve než kanadské Naked News. Popravdě řečeno, varianty takových zpráv se vysílají všude po světě.

Jak jste přišli na moderátorky „svlékacích zpráv“? Kde jste je získali?

Zdeněk Šámal: V castingu. Oddělení castingu vypsalo výběrové řízení, proběhla tři kola, oslovily je specializované agentury a já jsem typově popsal, co bychom od těch moderátorek potřebovali. Pak nám poslaly typově vhodné adeptky. Castingové oddělení se poptávalo po dívkách, u kterých se dal předpokládat jistý zájem a určité intelektuální předpoklady.

Jak probíhal konečný výběr?

Zdeněk Šámal: Konečný výběr byla většinou moje záležitost. Všechny dívky, které jsem vybral, jsem dal schválit řediteli zpravodajství a publicistiky Martinu Ondráčkovi a Danielu Gruntovi, takže i oni mohli do výběru zasáhnout. V zásadě ale výběr spočíval na mně.

A jak tedy probíhal?

Zdeněk Šámal: V prvním kole jsme většinu adeptek vyřadili, zbytek jsme poslali do druhého kola. V něm jsme jim už dali číst zprávy a potom jsme jim dali číst zprávy se svlékáním. Dokonce od nás dostaly znalostní test. Z toho nám vzešla skupina sedmi děvčat a pro ně jsme okamžitě začali dělat školení fonetiky. Musím říct, že mě příjemně překvapily, protože větší část z nich k tomu přistoupila opravdu velmi zodpovědně. Některé dívky ještě vypadly a teď máme šest děvčat, což je počet, který považuji za optimální.

Na portálu Nova.cz běží obnovené Počasíčko. Zařadíte ho do RedNews, nebo bude dál existovat odděleně?

Zdeněk Šámal: S Počasíčkem nemáme nic společného. Z mého hlediska má Počasíčko estetiku růže ze střelnice. Naše dívky za sebou mají hodiny a hodiny zkoušek moderování. Učí se rozumět textu. V Počasíčku jsou holky, které jsou ochotné se svléknout, a tak se v něm prostě svléknou a jdou. My se snažíme o svého druhu celebrity.

Podobné zprávy chystá také digitální televize Barrandov. Ta je ale chce vysílat přímo na obrazovce.

Zdeněk Šámal: Myslím si, že mám poměrně intenzivní zkušenost s přípravou moderátorek. Máme za sebou dost pilotních nácviků ve studiu se čtecím zařízením. Pokud do toho bude chtít TV Barrandov investovat tolik času a prostředků jako my, tak věřím, že to bude vypadat zajímavě. Ale nevsadil bych si na to. V televizi je mít můžou, ale budou až druzí. Deník Aha sice napsal, že jsme tyto zprávy začali dělat narychlo, když jsme si přečetli, že takovou věc chystá TV Barrandov, ale záměr vysílat RedNews byl už součástí osnov, které jsem dostal od Martina Ondráčka loni na podzim. Já jsem ten projekt jenom naplnil. Mám za sebou spoustu relací, na kterých jsem participoval nebo spolupracoval a tohle je zase něco nového. Mám rád nové věci.

Nebojíte se toho, co lidé řeknou, když bývalý ředitel zpravodajství veřejnoprávní televize dělá hambaté zprávy na internetu? A ještě k tomu pro Novu?

Zdeněk Šámal: Počítám s tím. Na internetu se asi něco píše, ale internet je v tomto ohledu ještě horší než televize, takže to moc nečtu. Co si máte myslet o kritice od lidí, kteří v životě nic nevybudovali, nebo to zkoušeli a pohořeli, a teď vás kritizují a vy zároveň víte, že se třeba na Nově ucházeli o zaměstnání? Proč to číst? Je to o poctivosti řemesla. Musíte ctít povahu média, pro které pracujete, plnit zadání, které máte a samozřejmě se u toho nesmíte dopouštět faulů. Ale pořád platí to, co jsem říkal už ve veřejnoprávní televizi: první měřítko je, jestli se to dělá blbě nebo dobře. A pak se teprve zprávy dají dělit na veřejnoprávní a bulvární.

Martin Ondráček: My jsme si se Zdeňkem Šámalem říkali, že bychom si mohli naše ředitelské posty na Nově klidně vyměnit. Diváci by si toho vůbec nevšimli, protože existují nějaké zásady a pokud je ctíte, výsledek je stejný. Je to opravdu otázka zadání.

Jak funguje propojení internetové a televizní redakce zpravodajství Novy? Budou se některé internetové zprávy objevovat v Televizních novinách?

Zdeněk Šámal: Nevím, jestli se tam budou objevovat internetové zprávy jako takové, ale myslím, že v uplynulých čtrnácti dnech, ale i dříve, se určitě v TN objevily věci, které točili reportéři tn.cz. Na některých významných tématech štáby dublujeme. Když jedou fotbaloví fanoušci z Ostravy do Brna, pokryje tuto událost internet i televizní zpravodajství. Výsledkem této synergie je bohatství obrazového materiálu, který máme k dispozici, a včasnost jeho vydání na internetu. Samozřejmě v pětatevadesáti až sedmadevadesáti procentech to bude tak, že internet bude závislý na televizi – alespoň v prvních měsících. Ale možnosti internetové redakce mohou redakci Televizních novin v určitých okamžicích významně pomoci. Třeba Paris Hilton jsme stopovali společně a byl to vlastně takový první pokus, který jsme dělali naostro. Myslím, že dopadl dobře.

Takže kvůli vám si rozbila bradu?

Zdeněk Šámal: Samozřejmě z toho obviňuji naše reportéry.

Není to tak, že webem tn.cz chcete přitáhnout uživatele, kteří normálně nesledují Televizní noviny a dostat tak k Nově mladou generaci, které televizní zprávy nevyhovují a nesledují je?

Martin Ondráček: Když se podíváte na čísla, které nám generují peoplemetry, zjistíte, že se pohybujeme okolo 2,5 milionu diváků a po návratu zpráv Primy na čas za pět minut sedm by to mohlo být až ke třem milionům. I když jde o obrovský podíl na trhu, pořád existuje obrovská skupina lidí, které televize prostě nezajímá. To jsou lidé, kteří buď fyzicky před televizí nesedají a proto zprávy nemůžou vidět, a nebo ti, pro které je televize mrtvé médium. Jsou to lidé zpravidla do pětatřiceti let, jsou hodně nezávislí, svobodní, a víme o nich, že to není tak, že by nechtěli vidět televizní zprávy a emoce. Ale protože jim televize předkládá něco, co není interaktivní, nemají ji rádi. Nemají k ní vztah. Je to pro nás docela významná skupina lidí, jejíž objem se zvětšuje. Tito lidé konzumují video přes internet a pokud bude dobře udělané, několikrát si kliknou. Pustí si přesně ty zprávy, které je konkrétně zajímají. A to je jedna z cílových skupin, na které míříme.

Slibovali jste také, že amatérská videa, která mohou uživatelé vkládat na stránku tn.cz, odvysíláte v Televizních novinách.

Martin Ondráček: Ano, amatérská videa jsou skvělý nástroj, protože lidi s mobily schopnými fotografovat nebo natáčet máte všude. Už dnes poměrně hodně amatérských videí ve zprávách vysíláme a bude jich víc. Pouze je bude spravovat Zdeněk Šámal a jeho lidé.

Takže to znamená, že tn.cz bude mít za úkol dodat třeba jedno amatérské video denně do Televizních novin?

Zdeněk Šámal: Pokud jich bude dobrých pět, dodáme jich pět. To je jedna z věcí, která se mi líbí na rumunské televizi Pro TV (komerční televize vlastněná americkou společností CME, stejně jako Nova, pozn. red.). Za jednu zpravodajskou relaci použijí tři amatérská videa a mají obsah, který se vztahuje k nějaké reportáži. Takže uvidíme, jak to bude fungovat.

Byla právě Pro TV určitým vzorem pro internetové zpravodajství Novy a amatérská videa v televizním vysílání? Od této televize jste převzali už model odpoledních zpráv.

Martin Ondráček: Ne, naopak. Je to tak, že trh v Rumunsku je úplně jiný. Televize jsou tam o hodně dál než u nás. Mezi našimi a jejich zprávami je obrovský rozdíl. Řekl bych, že v tom, jakým způsobem umí pracovat s emocemi, jsou opravdu mnohem dál než my. Ale asi není důležité předbíhat vývoj na našem trhu.

Taky je otázka, co by skousnul český divák.

Martin Ondráček: Ano, jednak tak, a také je dobré být dopředu o krok, ale ne o pět kroků. Důležité je vědět, kam chcete jít, ne tam být hned. Když víte, co udělá konkurence, musíte přesně vědět, co uděláte vy – tak, abyste byli dál. A přesně vím, kdy to od nás konkurence začne opisovat. Když jsme se před časem rozhodli implementovat hýbající animovanou grafiku do stand-upu redaktorů, trvalo to lidem z Primy měsíce, než to začali dělat také. Internetový trh v Rumunsku je ale trošku jiný. Tam spolu válčí některé servery a jsou to opravdu servery, které jsou televizní ve smyslu, že na ně překlápějí obsah z televize. Že by tam bylo něco, co by bylo vážným hráčem na trhu a dělalo čtyřiadvaceti­hodinové kontinuální videozpravodajství, to tedy ne.

Zdeněk Šámal: Takový web nemají ani Slovinci z televize Pop, od které jsme převzali redakční systém tn.cz. Slovinci i Chorvati mají moc pěkně dělané weby, ale že by pracovali s původním televizním obsahem, nebo by se snažili televizní obsah převést do internetové formy, tak to ne. Mají tam spousty videí, rozstříhají si tam všechny možné televizní relace, pracují se zahraničními agenturami a se zdroji, o kterých se českým webům ani nesnilo, ale jejich původní videoobsah jim chybí.

Martin Ondráček: Konkrétně v Rumunsku je to třeba dané tím, že televize vysílají mnohem více zpravodajských relací. Do deseti hodin dopoledne mají obdobu Snídaně s Novou, od jedné hodiny padesátiminutové zprávy, v pět hodin další padesátiminutové zprávy, v sedm opět padesátiminutové zprávy a v jedenáct hodin večer další padesátiminutové zprávy. Proč by lidé chodili kvůli zprávám na web? Oproti nám mají ale výhodu v tom, že tím, jak byli oproti nám technologicky dost pozadu, přeskočili éru dial-up a mají mnohem větší podíl domácností s vysokorychlostním připojením k internetu.

Odebíráte nějaké zprávy z jiných než vlastních zdrojů? Třeba z agentury Mediafax vrchního šéfa Novy Adriana Sarbu?

Zdeněk Šámal:Martinem Švehlákem (ředitel agentury Mediafax, pozn. red.) se znám, ale nezaznamenal žádnou nabídku. Odebíráme agenturní servis ČTK, Reuters, nějaké sportovní agentury, AP TV, fotoservis od Reuters, můžeme použít jakýkoli agenturní příspěvek, který použije Nova ve svém vysílání, a já jsem koupil ještě jeden televizní servis pro internet, který tu nikdo nemá a je velmi uměřený našemu projektu.

Martin Ondráček: Minulý týden jsme koupili internetová práva pro CNN s výjimkou restrikcí hlavních sportů pro naše vysílání. Můžeme brát komplet CNN vyjma formule 1, NHL, a tenisových turnajů. Všechno ostatní můžeme zpracovávat, jak chceme.

Redakce tn.cz má šedesát lidí. Kolik z nich připravuje vlastní zprávy a kolik se věnuje úpravě agenturního zpravodajství?

Zdeněk Šámal: Redaktoři se v tom střídají. Snažíme se mít univerzální lidi. Dokonce chceme, aby i lidi, kteří sedí takzvaně ve směně, uměli stříhat. U reportérů jsem vymyslel takzvaný systém čísel, což znamená, že když má někdo zrovna volno, tak aby nám nestála technika, snažím se lidi ze směn učit zacházet s kamerou. Je to pro ně dobré, protože mají pocit, že někam porostou, a zároveň se učí a můžeme stoprocentně využít techniku.

Jaké je vlastně technické vybavení vašeho reportéra?

Zdeněk Šámal: Kamera, ti lepší mají V-1, ostatní normální kamerky, mikrofon, notebook se střihovým programem, mobilní internet, dobrý telefon s foťákem a auto.

Za jak dlouho od natočení příspěvku jste schopni vydat zprávu s videem?

Zdeněk Šámal: Při nedávném zátahu na vietnamské tržnice v Holešovicích začínala policejní akce v deset hodin a my jsme měli v 10:10 první video na webu. Bylo samozřejmě jenom v náhledové kvalitě a štěstí nám přálo, ale to vždycky přeje připraveným. Ale mohlo by to být těch deset minut a v případě, že jsme v místě bez signálu, o trochu víc.

Martin Ondráček: Říkáme, že naším cílem je umět dostat video na web do devadesáti minut od chvíle, co se něco stane. Ať už ho pošleme přes mobilní telefon a nebo notebook. Největším problémem je připojení k internetu v terénu. Kdyby existovalo smysluplné vysokorychlostní připojení, je to strašně jednoduché. Když něco natočíte a přes notebook komprimujete do snesitelné podoby, pořád jde o docela velké soubory a trvá to. Je to jediný problém, který zatím máme a nezbývá nám nic jiného, než sledovat vývoj techniky a pořizovat redaktorům stále lepší a lepší zařízení při připojení k internetu.

Do konce roku máte být třetím nejnavštěvovanějším českým webem. Z tiskové konference jsem pochopil, že se tato ambice netýká pouze stránek tn.cz, ale celé skupiny webů nova.cz. Je reálné toho vůbec dosáhnout? Stanovili jste si, jak by měla návštěvnost postupně nabíhat?

Zdeněk Šámal: Já mám stanovenou horní hranici, což je to třetí místo, a nic jiného mě nezajímá. Když jí nedosáhnu, budu hledat příčiny neúspěchu.

Anketa

Podívali jste se už na stránku www.tn.cz?

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 5. 2008 9:39

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+