Hlavní navigace

Rudolf Pop: Naší snahou je co nejdříve se příblížit HD vysílání, které ocení divák

6. 7. 2010
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Technického ředitele České televize Rudolfa Popa jsme chtěli původně zpovídat proto, abychom se dozvěděli něco o potlačování hluku tolik skloňovaných vuvuzel na letošním fotbalovém mistrovství světa z Jihoafrické republiky. Směr, kterým se ale bude náš rozhovor ubírat, nakonec určili samotní čtenáři, kteří do redakce poslali více dotazů, než jsme čekali. Dokonce tolik, že jsme ho byli nuceni rozdělit na dvě části. Hosty u diktafonu však byli také vedoucí vysílací techniky Karel Trpák, vedoucí Audioinženýringu Milan Gazdík a vedoucí Mezinárodní technické koordinace Petr Staněk.

Je vidět, že jsou mezi našimi čtenáři i ti, kteří stále ještě sledují analogové vysílání. Jeden z nich má následující dotaz: Chytám signál programu ČT 2 na 44. kanálu s piktogramem a na stejné pozici, ale v jiném směru také Dvojku bez piktogramu. Tento signál je ale oproti tomu s piktogramem o několik vteřin opožděn. Jak je to možné? Domníval jsem se, že ke zpoždění dochází pouze na satelitu.

Karel Trpák: Jde čistě o to, jaký signál je pro daný převaděč k dispozici. Ten, kdo buduje převaděč, což jsou z převážné většiny České Radiokomunikace a dále soukromé firmy, se primárně snaží o to, aby mohl jako zdroj signálu použít nějaký terestrický vysílač, který je v dané lokalitě zachytitelný. Pokud se používá jako primární signál z nějakého vysílače, který bude vypnut, tak se pochopitelně piktogram objeví i na tomto převaděči. Může se stát, že dotyčný tazatel bydlí v takové lokalitě, kde pro Dvojku není žádný kvalitní signál. Pak nezbylo nic jiného, než aby tam daly Radiokomunikace satelitní anténu a druhý program přijímaly z družice. Tím je daný časový rozdíl. Signál s piktogramem je ale vždy z terestriálu.

Rudolf Pop: Vkládání informací o vypnutí je zajištěno vkladačem, který je majetkem Radiokomunikací, je nainstalován na konkrétním vysílači, zajišťuje vložení vypínacího loga (čtverečky v rohu obrazovky) a příkazem z odbavovacího pracoviště z České televize se vkládá informační řádek, neboli ticker. Jde o lokalizaci pouze na vysílače, které jsou určeny pro vypnutí. V případě, že se v jednom okamžiku odpojuje více vysílačů a generátorů je omezený počet, tak z tohoto důvodu dochází k vysílání této informace pro více lokalit navzájem propojených v distribučním kanále.

Rudolf Pop - 1

Pokud bude tedy na vysílači umístěna parabola a signál je vysílán ze satelitu, tak v případě, že dojde k výpadku signálu, není funkční ani tento vysílač?

Rudolf Pop: Ano.

Čtenář Pavel Bárta se ptá, proč v Příbrami vysílá digitální vysílač na 29. kanále, když ho bylo možné zařadit do takzvané jednofrekvenční sítě (SFN) s vysílači Žižkov, Votice a Cukrák?

Rudolf Pop: Když jsme požádali o možnost vysílání z této lokality, tak výpočtem, který provedly České Radiokomunikace, se zjistilo, že pro způsob pokrytí, jenž se z kopce Praha předpokládalo, by pro technologii SFN nebylo plně optimální. Mohlo by docházet k rušení, a proto bylo navrženo použití samostatného kanálu právě pro tento způsob dokrývání.

Počítáte s možností rozvoje interaktivity, pokud to DVB-T umožní?

Rudolf Pop: Při dalším zvyšování vysokorychlostního internetu a služeb, které mohou být zajišťovány jedině internetovým způsobem nebo hybridností, si každý svět hledá svou parketu. Interaktivitu, kterou jsme před lety testovali z Czech Digital Group (provozovatel multiplexu 3, tehdy se testovala předpověď počasí, pozn. red.), bychom při dnešních rychlostech internetu už nemohli nabízet. Interaktivita může být dnes prezentována podobně, jako je tomu například v Hyde Parku. Jde například o různé známé nativní internetové technologie aplikované do televizního prostředí. Myslím si, že nebude nikdo chtít, aby se televizor používal nativně jako internetový zobrazovač. Dnes má již řada televizorů svoji síťovou zásuvku, aby se mohla přivést internetová přípojka a naším cílem je zajistit pomocí internetu vysílání pro hybridní televizní aplikace (např.technologie widgetů apod.), které umožní divákovi specifické aplikace známé z internetového vysílání sledovat prostřednictvím takto vybaveného televizoru.

Co se týká doplňkových služeb, kterými jsou například DVB titulky, uvažujete o nějakém rozšíření? Jednomu ze čtenářů například vadí, že se v horní části obrazovky objevuje lišta PRÁVĚ TEĎ.

Rudolf Pop: Klasické titulky vložené napevno do obrazu má šanci vidět každý. Se zobrazením DVB titulků jsou relativně potíže. DVB titulky jsou jedním z našich úkolů, na kterém intenzivně pracujeme. Pro nás je to budoucnost.

Karel Trpák: S DVB titulky experimentujeme již několik let, ale jsou zde poměrně značné problémy jak na straně přijímacích zařízení, která ne vždy korektně DVB titulky podporují, tak na straně naší. Nedaří se nám vybrat v nabídce světových dodavatelů takové zařízení, které by bezezbytku podporovalo češtinu. Jsme tak malý trh, že takové zařízení není. Jsme v takové fázi, že dokonce zvažujeme vývoj, ale je kolem toho spousta problémů.

Jsou operátoři povinni dodávat kompletní datový tok, to znamená i DVB titulky, teletext a podobně? Co dělat v případě, že operátor takovouto službu nenabízí?

Rudolf Pop: Pokud bychom mluvili o nás, tak my jsme operátor veřejnoprávního multiplexu. Všechny naše programy jsou v současné době opatřeny teletextem. To, že některý provozovatel převzatého vysílání to takto vyřešené nemá, je otázkou spíš pro Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) jak byly nastaveny licenční podmínky. V případě, že neexistuje výjimka, musí ho tento operátor šířit v nezměněné podobě. To znamená, že je-li náš program vybaven těmito záležitostmi, musí být vybaven i těmito doplňky. V případě, že by bylo na tento nedostatek upozorněno, mohl by být RRTV projednán.

Jak je to s obrazovými formáty České televize? Proč upřednostňujete oříznutí obrazu před takzvaným pillar boxem?

Karel Trpák: Neupřednostňujeme.

Milan Gazdík

To tvrdí čtenář.

Petr Staněk: Mě nenapadá, kdy bychom ořezávali 4:3 na 16:9. Je to třeba možné u projevu Baracka Obamy z Ameriky. Z USA dostáváme materiály ve 4:3, a když se vysílají živě na ČT 24, tak se zpravidla dělá ořez. U věcí, které neběží živě, se ořez dělá tak, že se snažíme, aby hlava zůstala pokud možno celá.

Karel Trpák: Pillar box běžně používá a jsme za to jinými diváky kritizováni. S formáty se bohužel nezavděčíte nikomu. Rozhodně ale žádný nepreferujeme.

Jak se bude tento problém řešit u delších pořadů, které budou pouštěny z archivu, například Velké politické retro, tedy Debata, Co týden dal a podobně?

Karel Trpák: Záleží na daném kontextu. Setkat se můžete s oběma způsoby řešení. Například u opakování starých zpráv doplňujeme postranní panely. Záleží na konkrétním dramaturgovi. Technicky je možné obojí.

Přejděme od obrazu ke zvuku. Proč měly některé přenosy z Jihoafrické republiky subjektivně horší zvuk. Čtenáři uváděli například absenci prostoru a ořezané výšky. Souvisí to například s tím, že některé přenosy byly komentovány přímo z místa a některé z pražského studia?

Milan Gazdík: Právě tohle bych viděl jako největší příčinu. Když jsme začali vysílat přenosy a byl problém s troubením, tedy vuvuzelami, takže se řešil problém tak, že se mezinárodního zvuku dávalo minimum, aby bylo rozumět komentátorovi. Sice máme kvalitní linku, ale pořád je to nesrovnatelné s tím, když vám někdo sedí přímo ve studiu. O kvalitě na doprovodném zvuku bych asi nehovořil, protože je to skutečně monolitický způsob, kde je těžko možné hovořit o frekvenčním rozsahu.

Všichni vysílatelé mají k dispozici stejný zvukový stream? Jeden ze čtenářů porovnával kvalitu zvuku vaší televize s německou ARD a Česká bohužel nedopadla nejlépe.

Milan Gazdík: To se může lišit zásadním způsobem, obzvláště nyní po záležitostech s filtrováním. Především je nutné říci, že signál vznikne dvojím způsobem. Máme k dispozici distribuci jednak multikanálovou a jednak stereofonní. Obě formy mají stejnou komentářovou linku, která je ovšem rovněž postižena troubením a kromě toho máme ještě doprovodné linky, atmosféry, což je opět jednou ve stereofonním a jednou multikanálovém provedení. My se zabýváme filtrováním obou složek ve stereofonní podobě a filtrujeme komentářovou linku v multikanálovém provedení. Jiné evropské televize, co jsem konzultoval, to vyřešily tak, že vytvořily nový zvukový doprovod na novém PIDu (nová audio stopa, pozn. red.) a tam používají pouze komentářovou linku. Zvukař už tedy nedělá poměr mezinárodního zvuku s komentářem, ale běží tam pouze komentář a lidově řečeno to život namixoval tak, kolik tam bude doprovodné linky. Pak se filtruje pouze jedna linka. Vzhledem k tomu, že u nás se výsledný zvuk kompiluje, se v případě stereofonního zvuku filtruje jak komentářová linka, tak i doprovod. Výjimkou je multikanálový doprovod, kde se mezinárodním zvukem nezabýváme, ten necháváme v původní podobě. Jak jsme vedli rozhovory v Evropě, tak jsme vždy narazili na určitou rezervovanost, zdali je vůbec správné, že se rozhodne o tom, že nezazní původní zvuk.

Rudolf Pop: Ke srovnání s Německem bych ještě řekl, že je potřeba si uvědomit, že to jsou dva různé způsoby zpracování. My pracujeme pouze se signálem, který vyrábí společnost, jež je takzvaným host broadcasterem (tamní vysílatel poskytující signál dalším subjektům, pozn. red.), kdežto Němci mají na místě svoje studio, a používají svoje satelitní linky, které jsou určeny na šíření signálu do Evropy. Tím pádem je možné využít širší kmitočtové pásmo, a to je frekvence do 15 kHz. Kdežto Česká televize využívá technologie ISDN přenosu, kde má z finančního důvodu objednán přenos v kvalitě 7.5 kHz.

Milan Gazdík: Filtrování je levnější variantou. Úplně nejlépe k tomu přistoupili pravděpodobně kolegové z BBC, kteří okamžitě, když detekovali problém, dostali pokyn, že mají použít jinou mikrofonní techniku.

Petr Staněk

Jak už jste uvedli, u mistrovství světa je dostupný také prostorový zvuk. Objeví se kromě ČT 1 i u dalších SD stanic?

Karel Trpák: Z hlediska kapacity o tom neuvažujeme. Na satelitu by se dala najít, ale materiály, které mají prostorový zvuk, vysíláme z devadesáti procent na Jedničce. Jde o dramatickou tvorbu, přenosy show a podobně. Zatím nám přišlo smysluplné to dát pouze na první program. V podstatě by to ale nebyl problém. Bude-li zpravodajství vysílat prostorový zvuk, jsme ho schopni odvysílat.

Rudolf Pop: Naše strategie je taková, že jsme chtěli pro náš první program zajistit vícekanálový přenos zvuku a u druhého programu jsme předpokládali, že by měl umožňovat duální zvukovou modulaci, tedy česká a originální (obojí ve stereofonní modulaci), ale ne tak, jak se to vysílá dosud, tedy analogovým způsobem (tj. levý kanál mono CS zvuk, pravý kanál mono originální zvukový doprovod), ale se svojí identifikací se separátním PID.

Karel Trpák: I tento způsob bychom tedy rádi do konce letošního roku nabídli na satelitu.

Jakou techniku v současné době používáte? Je to například Betacam nebo DVCam? Jeden ze čtenářů by se rád dozvěděl, co se děje s touto technikou po jejím vyřazení.

Rudolf Pop: Analogovou techniku už pro hranou a další uměleckou, ale i dokumentární tvorbu skutečně nepoužíváme, odlišné je zpracování signálu ještě v krajských zpravodajských štábech (jakými jsou například Tábor nebo Hradec Králové) ,kde je ještě nasazena levnější varianta výroby založená na DV technologii, postupně ji ale nahrazujeme i tam vyššími formáty. Pro nás je dnes hlavním a nejrozšířenějším formátem digitální Betacam, z novějších pak diskový XD Cam, a to jak standardní, tak i v HD rozlišení. Pro nejvyšší rozlišení je to HD Cam. Máme dokonce jeho nejnovější verzi – HD Cam SR, která pracuje s minimální kompresí, to znamená, že zaznamenává nejvyšší kvalitu datového toku. Co se týká techniky, která skončí životnost, tak máme rozvinutou spolupráci s řadou středních průmyslových škol, které si je pak odkupují pro výukové účely, aby ještě mohla nějakou dobu sloužit smysluplně.

Karel Trpák: Techniku používáme daleko za její zenit morální životnosti, takže pak z toho prakticky nezbude nic.

Rudolf Pop: Diváci si často neuvědomí, že jsme na tom s technikou často hůře než nové privátní subjekty. Vzhledem k tomu, že většina stanic vznikla později, tak byly vybaveny někdy mnohem generačně lepší technikou než my, protože u nás to znamenalo, že jsme si moderní techniku později také pořídili, ale až v době, kdy ta stará již byla za hranicí životnosti.

BRAND24

Takže pokud to situace dovolí, viditelného zlepšení by se měli dočkat diváci kdy?

Rudolf Pop: Pořád si myslím, a je to i oceňováno kolegy z ostatních televizí, že kvalita našeho signálu je vyrovnaná a patří mezi špičkovou produkci. V repríze pořadu ze sedmdesátých let musí odpovídat kvalita televizního signálu z té doby. Pokud se díváte na naše studiové nebo zpravodajské pořady, tak kvalita je vyrovnaná. Druhou pozitivní záležitostí je i úroveň znalostí technických pracovníků, které Česká televize má. Tak jak většina diváků přechází na televizory s velkou úhlopříčkou, metrové a větší, je pochopitelné, že klasický PAL nestačí. Naší snahou je co nejdříve se přiblížit HD vysílání ne na všech čtyřech kanálech, to není zvládnutelné technologicky, finančně, ani z hlediska distribuce, ale aspoň aby vlajkový kanál umožňoval přenos HD, který odpovídá kvalitě, kterou divák může ocenit na obrazovce s velkou úhlopříčkou.

Uvítáte u programu ČT 2 originální jazykovou stopu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Od září 2007 do ledna 2016 byl redaktorem DigiZone.cz. Kromě problematiky pirátství satelitní TV se zajímá také o dálkový příjem televize a VKV rozhlasu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).