Více

Rudolf Pop, Karel Trpák: ČT nabídne Dolby Digital, DVB podtitulky, samostatné zvukové stopy i MHP

Česká televize (ČT) čeká na vítěze výběrového řízení na provozovatele vysílačů veřejnoprávního multiplexu a schválení Technického plánu přechodu. Jaké podmínky musí vítězný operátor splnit? Kdy se sítě veřejné služby dočkají diváci na Plzeňsku, Českobudějovicku a v Sušici? Jak plánuje ČT opouštět současný multiplex A? A co za novinky veřejnoprávní multiplex nabídne? Na otázky serveru DigiZone.cz odpovídal ředitel techniky ČT Rudolf Pop a vedoucí vysílací techniky Karel Trpák.

O provoz vysílačů veřejnoprávního multiplexu má zájem deset společností

Začněme otázkou nejaktuálnější. Proběhla už uzávěrka přihlášek do výběrového řízení na operátora veřejnoprávního multiplexu?

Rudolf Pop: Termín pro příjem přihlášek jsme prodloužili do 13. února. O dva dny později, 15. února, budeme potom otevírat obálky s nabídkami. Důvodem pro prodloužení možnosti podávat přihlášky bylo dát stejnou šanci i těm subjektům, které se o tendru dozvěděly z tisku, kde proti internetové verzi byl uveřejněn se zpožděním. Vítěze výběrového řízení chceme vyhlásit do 28. února.

Kolik přihlášek už se vám sešlo?

Rudolf Pop: Zadávací dokumentaci si u společnosti, která řídí formální část, vyzvedlo deset subjektů. Skutečný počet zájemců, kteří předloží svůj návrh, budeme ovšem vědět až v den vypršení termínu pro podání přihlášek, protože firmy si většinou nechávají maximální čas pro vypracování návrhu.

Rudolf Pop

A kolik je podle vás na českém trhu společností, které by mohly tuto službu poskytnout?

Rudolf Pop: Nemluvil bych jenom o českém trhu. Možnost přihlásit se mají i zahraniční zájemci a ti skutečně existují. Vzhledem k velikosti a finanční náročnosti zakázky máme nastavená přísná pravidla, kdo se soutěže může zúčastnit. Uchazeč už musí v telekomunikačním oboru pracovat a mít s ním zkušenost v rámci finančního plnění, které má z podobných služeb.

Je mezi podmínkami výběrového řízení i to, že daná firma musí být schopná dodržovat termíny, které jí zadáte?

Rudolf Pop: Samozřejmě. Podmínky nastavené Technickým plánem přechodu na digitální vysílání (TPP) musí být tento subjekt schopný dodržet. Podmínkou je také nutnost vyrovnat se s celým přechodným obdobím, ve kterém budeme opouštět analogové vysílání. Další námi požadované věci souvisí s budoucím rozvojem sítě a její perspektivou.

Jenom bych upřesnil, že tato soutěž je vypsána na „Poskytování služeb souvisejících s výstavbou a provozem multiplexu veřejné služby“ a jejím předmětem je zejména poskytování vysílacích služeb. Provozovatelem multiplexu bude totiž ČT a tato soutěž je „jenom“ na zajištění služby vysílání pomocí zemských vysílačů. Datový tok pro multiplex veřejné služby si bude sestavovat ČT sama pomocí vlastní technologie. Službu primární distribuce, tedy dopravy signálu na vysílače, už máme krytou jinou smlouvou, která nadále platí, a to smlouvou s Telefónikou O2 přes její optickou ATM síť. Signál na vysílače tímto způsobem dopravujeme už od roku 2001. Jedinou výjimkou je současný multiplex A, pro který i tuto primární distribuci zajišťují České Radiokomunikace.

Rudolf Pop, Karel Trpák: Zpravodajství ČT přejde na formát 16:9 letos v září

Technologie HDTV logo 2006

Jaké problémy musí veřejnoprávní Česká televize (ČT) vyřešit při přechodu na širokoúhlé zpravodajství? Co za kroky ČT podniká při přípravě na výrobu a vysílání pořadů ve vysokém rozlišení (HDTV)? Jak využije opci pro datový tak na satelitní platformě CS Link? Na co se diváci mohou těšit při vysílání Olympijských her z Pekingu? A co přinese digitalizace televizního archivu? Na otázky serveru DigiZone.cz odpovídal ředitel techniky ČT Rudolf Pop a vedoucí vysílací techniky Karel Trpák.

České Budějovice zahájí digitální vysílání zhruba měsíc po Plzni

Prvními oblastmi pro start veřejnoprávního multiplexu mají být Plzeňsko a Českobudějovicko. Do médií jste uvedli, že nechcete v těchto dvou oblastech začít vysílat ve stejnou dobu a že plánujete dřívější start na Plzeňsku. Mohl byste to zdůvodnit?

Rudolf Pop: Celá věc se odvíjí od TPP. Nechceme a ani nemůžeme spustit síť, aniž by vznikly právní úpravy, které dá právě tento plán. Vydání nového TPP právně legalizuje naši dohodu s ČTÚ, umožňuje nám samostatný postup, garantuje kmitočtový příděl pro multiplex 1, a vytváří tak právní podmínky pro výstavbu veřejnoprávního multiplexu. Je to jediný právní dokument, na jehož základě můžeme začít. Kdybych to hodně zjednodušil, pro nás je důležité, aby vláda toto nařízení vydala, a méně důležité jsou vlastní podmínky pro výstavbu ostatních sítí a stanovení ASO, které bude obsahovat. Proto se i naše termíny pro Plzeňsko a další oblasti posouvají s tím, jak se posouvá schválení TPP. Jakmile bude TPP vydáno, můžeme začít vysílat i dřív, než kdy nám to TPP určuje. Můžeme být operativní a na základě dohody s ČTÚ postupovat podle okamžité situace. Jenom k tomu potřebujeme ono nařízení vlády.

Druhým faktorem je podmínka na tříměsíční informační kampaň předcházející vypnutí analogového vysílání.

Ale informační kampaň v délce tří měsíců musí předcházet až úplnému vypnutí analogového vysílání v dané oblasti, pokud se nepletu.

Rudolf Pop: A není úplným vypnutím to, když vypneme kompletně jeden analogový kmitočet? Z hlediska ČT 2 se jedná o ASO. V TPP se neuvádí nic o tom, jestli se povinnost informační kampaně týká vypnutí jen jednoho analogově vysílaného programu v oblasti, nebo všech čtyř. Obecně platí, že před jakýmkoli vypnutím analogového vysílání musí probíhat informační kampaň. Ostatně jak divákovi řekneme, aby se připravil na začátek příjmu digitálního programu? Nějaká, alespoň minimální, kampaň proto musí proběhnout, aby o celém procesu divák věděl.

Abych to shrnul. Chceme, aby byl TPP schválený a bylo vydáno vládní nařízení. Na Plzeňsku chceme pak zahájit vysílání v první řadě, a to z obou místních vysílačů – Krašova i Krkavce. Zhruba s měsíčním odstupem plánujeme potom zapnout vysílač na Kleti, tedy oblast České Budějovice. S dalším jedno nebo dvouměsíčním odstupem chceme spustit digitální vysílání pro Sušici. V pořadí jsou samozřejmě i další vysílače, včetně středočeského Cukráku, na kterém bude ještě letos vypnutý analogový signál ČT 2.

Veřejnoprávní multiplex bude na Plzeňsku nejspíš v dubnu. Součástí kampaně k vypínání ČT 2 budou textová sdělení ve vysílání

Jakou váhu přikládá ČT informační kampani a v jaké podobě ji chystá?

Rudolf Pop: Informační kampaň považujeme za důležitou. Nemůžeme lidem přeci o půlnoci vypnout na Krkavci program ČT 1, posunout jej na místo analogového ČT 2 a na původním místě ČT 1 spustit veřejnoprávní multiplex, aniž bychom je o tom informovali. Stejná je i situace na Kleti. Na každém vysílači visí víc než deset převaděčů a celá situace se tím přesouvá také do sekundární sítě.

Informační kampaň musíme a chceme zajistit tedy i pro vypnutí ČT 2 na Plzeňsku. S tou se diváci setkají přímo v televizi, ale nejen tam. Na Domažlicku jsme se poučili, že piktogram v podobě čtverečků jako upozornění lidem nestačí. Diváci mu zdatně odolávali, zvykli si na něj a nevnímali ho. Přesto s piktogramy počítáme nadále, rozšíříme je ale o textové sdělení na obrazovce. Ještě uvidíme, jestli bude mít statickou, nebo běžící podobu. Rozhodujeme se také, jestli zvolit formu odpočítávání dnů do vypnutí, nebo informování o jeho datu. Takové sdělení nebude na obrazovce stále, ale objeví se tu několikrát za den. Každopádně nepůjde o celostátní záležitost, varování se bude ukazovat jen na vysílačích, kterých se týká.

Opět budeme také v dané oblasti vysílat televizní spoty na digitalizaci, a to v době, kdy ve zbytku republiky poběží na našich programech upoutávky na pořady. Naše vizuální prezentace tyto digitalizační klipy nyní už předělává do nové podoby. Na provázání naší televizní kampaně s dalšími informačními kanály se chceme ještě domluvit s Národní koordinační skupinou pro digitalizaci (NKS).

Jaký termín je při tom všem, co jste řekl, pro Plzeňsko nyní realistický?

Rudolf Pop: Chceme se dohodnout s příslušnými orgány, především s NKS, že kampaň na Plzeňsku nebude tříměsíční, ale kratší. I tak to ovšem znamená, že pokud chceme do konce dubna vypnout analogové vysílání z Krkavce na Plzeňsku, rádi bychom tam s informační kampaní začali už někdy na konci února. Měli bychom tak alespoň dvouměsíční předstih.

ČT chce více informovat o problematice antén pro DVB-T

Čekáte v informační kampani také na nějakou aktivitu státu? Nebo se budete spoléhat jen na svoje televizní programy?

Rudolf Pop: Jenom na vysílání informací v televizi se nebudeme spoléhat ani my sami. Plánujeme také kampaň v tisku – jednání o tom už probíhají. Na Domažlicku se ukázalo, že velmi účinné jsou informace v místních novinách a zpravodajích. S jejich vydavatelstvími jednáme proto už i na Plzeňsku. Máme připravenou strukturu informačních článků, které by v nich mohly vycházet.

Už na prvním veřejném setkání k digitalizaci na Domažlicku, které proběhlo na podzim roku 2006 v Plzni, jsme varovali, že hlavní problémy nebudou se set-top-boxy, s jejich nákupem a zapojením. Ale že potíže mohou lidé čekat především od antén a anténních rozvodů, které si budou v řadě případů žádat úpravy nebo větší rekonstrukci. Později se naše slova potvrdila. Máme proto připravenou intenzivnější kampaň zaměřenou na antény. Materiál k tomu připravil Ing. Trpák a poprvé bude uveřejněný ve 3. a 4. čísle časopisu ČT+. Potom ho použijeme i pro naše webové stránky a místní média.

Karel Trpák: Je to vlastně populární článek o anténách pro příjem DVB-T. Vyzdvihuje důležitost budování kvalitních antén a vyvrací mýtus, že zemské digitální vysílání hraje „na kus drátu“. V druhé části pak budou uvedeny tři základní možnosti pro rekonstrukci společných televizních antén a budou popsány jejich výhody a nevýhody.

Rudolf Pop: Chceme tak nastartovat pozornost lidí k tomu, aby si pak sami už mohli lépe dohledat a doptat se na podrobnější informace, které se týkají jejich specifické situace.

Myslíte si, že se vám vaši „anténní“ kampaň podaří zaměřit také na majitele domů, kteří jsou v tomto problému v řadě případů ti rozhodující? Samotní nájemníci se změnou anténního systému mohou těžko něco udělat. Zkusíte se obrátit např. na jejich sdružení?

Rudolf Pop: Za nejlepší „kuchařku“ řešení situace s STA je stále považován materiál, který loni vypracovala NKS. My po majitelích domů můžeme jedině chtít, aby dodržovali telekomunikační zákon. V něm je uvedené, jakým způsobem by měl být společný objekt z hlediska příjmu signálu řešený. Musí vzniknout ale tlak z obou stran – kromě zmíněného zákona se musí přidat také samotní nájemci a požadovat po majiteli jejich nemovitosti změnu. Rozhodující ve všem ale zůstanou peníze… a prozíravost majitele domu.

Svého času ČT tvrdila, že TPP pro ni není klíčovým dokumentem. Argumentovala, že bude veřejnoprávní multiplex stavět na vlastních kmitočtech a další že nebude od ČTÚ (a jeho TPP) potřebovat. Proč jste tedy najednou přešli k čekání na TPP?

Rudolf Pop: V současné podobě počítá TPP s modelem 1+3 (tj. veřejnoprávní + tři komerční multiplexy) a předřazuje start veřejnoprávního multiplexu všem dalším, komerčním sítím. Budeme sice postupovat ve vlastní režii a nejsme závislí na rozvoji dalších třech sítí, přesto může někde naše digitální vysílání kolidovat s kmitočty, které v určitých oblastech dnes využívají analogové převaděče programů soukromých televizí. Proto nakonec musí TPP zajímat i ČT. Musím ještě připomenout to, co jsem již před chvílí říkal. Platí, že TPP je pro ČT důležitý z pohledu právní garance výstavby multiplexu 1, a ne z pohledu termínů budovní ostatních sítí a ASO. Prostě se při řešení zablokované situace došlo k závěru, že základním právním dokumentem bude TPP, a to tedy musí, abych tak řekl, posvětit i samostatný postup ČT. Potřebujeme, aby byl TPP vládou vydán a obsahoval model 1+3, no a pak ho již de facto potřebovat nebudeme.

Multiplex A chce veřejnoprávní televize začít opouštět na konci roku

Platí také to, že na podzim letošního roku chce ČT opustit multiplex A v Praze, Brnu-městě a Ústí nad Labem?

Rudolf Pop: Zatím počítáme, že multiplex A, který sdílíme s Novou, opustíme nejdřív ke konci letošního roku. Pokud ale nastane nová situace i z hlediska ostatních vysilatelů, můžeme klidně tyto termíny předsunout a začít s dřívějším odchodem z multiplexu A.

Diváci v té které lokalitě o svůj digitálně vysílaný program ČT ale každopádně opuštěním multiplexu A nepřijdou? Bude tu v té době fungovat vždy už veřejnoprávní multiplex?

Rudolf Pop: Ano.

Vypínání analogové ČT 1 bude záviset na vypínání komerčních televizí

Pánové, jakou dobu souběhu analogového a digitálního vysílání v každé oblasti považujete za rozumně dlouhou? Vést tříměsíční informační kampaň ještě nutně neznamená, že se celé tři měsíce musí na tom kterém místě už digitálně vysílat.

Karel Trpák: Na to se dá těžko odpovědět obecně. Vždycky bude záležet na konkrétní místní situaci, na tom, jaké kmitočty pro multiplex 1 budou v dané oblasti k dispozici, kolik převaděčů používá jako primární signál z konkrétního vysílače, bude záviset na velikosti konkrétní oblasti atd.

Rudolf Pop: Podívejte se na příklad Českých Budějovic, kde opouštíme přímo kmitočet pro analogový program ČT 2. Tady musíme v jeden den přestat o půlnoci analogově vysílat a od rána musíme začít vysílat digitálně. Takže tady se skutečně povede s předstihem informační kampaň a přitom se digitálně vysílat nebude.

Tak to bude i na Plzeňsku.

Rudolf Pop: Na Plzeňsku také, tam se do hry přidává navíc i změna kmitočtu. Vezměme si ale jednodušší situaci, při které ke změně kmitočtů nedochází. Přechod ze dne na den je výjimečný v tom, že žádná firma ani divák si nemůže nic dopředu vyzkoušet. Montážní firma sice STA na generátor naladí a připraví, pro běžného diváka bude klíčový ale tento „velký třesk“, kdy o stávající vysílání přijde. K tomu zatím v České republice nedošlo a s něčím takovým se nepočítá ani v žádném jiném multiplexu. Týká se to pouze sítě veřejné služby.

Vytváří se tím šance, že vypnutí analogové ČT 1 v budoucnu pro nás bude už pak jen formální záležitostí. Technické a technologické pokrytí veřejnoprávním multiplexem v té době už v oblasti bude zajištěno a další bude už záležet jen na samotných divácích.

Karel Trpák: Tady si pak umíme představit, že doba souběhu analogového a digitálního vysílání prvního programu ČT bude relativně velmi dlouhá.

Rudolf Pop: Vypínání Jedničky přizpůsobíme termínům vypínání komerčních televizí.

Nechcete tedy vyklízet konkurenci „analogové“ pole, pokud to chápu správně.

Rudolf Pop: Částečně ano. Nedovedete si představit, jak obtížná byla například jednání na Domažlicku, než jsme se dostali k počtům set-top-boxů v domácnostech, při kterých byla Nova ochotná přistoupit na vypnutí analogu. I když situace se pak změnila. (Nova svoje analogové vysílání na Domažlicku obnovila, pozn. aut.).

Myslíme si, že náš přístup je v tomto ohledu velice vstřícný a benevolentní. Chceme podpořit co nejrychlejší start digitálního vysílání. U Jedničky je naše setrvání u analogového šíření způsobené tím, že chceme zachovat rovnováhu na mediálním trhu v této možnosti televizního příjmu a navíc nás k tomu nutí i zákon. Česká televize musí poskytovat univerzální službu. Je to jedna ze základních povinností veřejnoprávního media. Pokud budou podmínky nastaveny tak, že bude ponecháno analogové vysílání, pak musí ČT poskytovat i tuto službu. I takzvaní analogoví diváci budou plátci televizního poplatku. Díky „diginovele“ to však nemusí být oba současné analogové programy ČT.

Proč o tom mluvím. Myslím, že minimálně už dvakrát se ukázalo, že samotné ČT 2, nebo spíš nové programy ČT 24 a ČT 4 Sport nemusí být pro diváky dostatečnou motivací pro přípravu na digitální vysílání. Lidé tak necítí potřebu nakoupit si set-top-boxy a upravit si svoje anténní rozvody na příjem DVB-T. Hlavní problémy se proto přesouvají do doby, kdy divákům zmizí z nabídky ty programy, které sledují nejvíce.

Rudolf Pop: Ukázaly to Domažlice s Primou. Je to sice až třetí nejsledovanější televizní program, přesto lidé na setkáních říkali, že chtějí, aby všechny současné analogové programy přešly do DVB-T. Potom by jim prý změna z analogového na digitální příjem přišla určitým způsobem logická. Česká televize se s tímto argumentem diváků ztotožňuje, a proto se tomu snaží přizpůsobit i celý proces přechodu, tj. umožnit jednak příjem všech programů v digitální podobě a zachovat alespoň ČT 1 do doby ukončení analogového vysílání ostatních celoplošných stanic.

Petr Svatoš: Česká televize chce na Internetu nabídnout video v televizní kvalitě

Subjekt Lupa.cz logo

Jaký mají uživatelé Internetu zájem o placenou Videopůjčovnu České televize (ČT)? Proč některé pořady v internetovém archivu končí dřív, než by měly? A hlavně jaké novinky pro svoje online vysílání plánuje veřejnoprávní televize pro letošní rok? O tom je rozhovor, ve kterém serveru Lupa.cz odpovídal vedoucí Internetu ČT Petr Svatoš. Několik poznámek v něm připojil i ředitel techniky veřejnoprávní televize Rudolf Pop.

Ve veřejnoprávním multiplexu se objeví Dolby Digital a DVB podtitulky, ale ne hned

Předpokládejme, že máte už síť veřejné služby spuštěnou a datový tok sami pro sebe. Co nového divákům nabídnete? Na co se mohou těšit – kromě čtyř programů ČT a sedmi stanic veřejnoprávního rozhlasu, které už lidé znají?

Rudolf Pop: Vzhledem ke způsobu přechodu na digitální vysílání stanovené ČTÚ, tj. pomocí velkých vysílačů, byl zvolen robustnější ochranný interval. Datový tok, který je dnes v multiplexu A zhruba 22 megabitů za sekundu, se přechodem na nové parametry snižuje na zhruba 19 megabitů za sekundu. To znamená, že i při současné technologii statistického multiplexování tu kromě stávajících čtyř televizních programů, doplňkových služeb a stanic rozhlasu není místo pro mnoho dalšího. Přesto určité změny a návrhy k postupnému vylepšení nabídky služeb máme.

Karel Trpák: Další program v multiplexu veřejné služby zatím neočekávejte. HDTV program tam také neočekávejte. Změnu kódování z MPEG-2 na MPEG-4 tam také neočekávejte. Spíš se bude jednat o doplňkové služby, které se snažíme pořád rozvíjet a dopracovávat.

Chtěli bychom tedy nabídnout co nejširší EPG, zvětšit pro něj datový tok. EPG umožňuje vysílat data na relativně dlouhou dobu dopředu. Datové toky pak ale extrémně rostou. My jsme pro programového průvodce neměli dosud moc prostoru.

Myslíte si, že má smysl EPG rozšiřovat více než na týden, když je řada set-top-boxů omezená v zobrazení programu právě jen na sedm dní?

Karel Trpák: Teď máme problémy ale i se sedmi dny. Jenom díky tomu, že některé stanice příliš popisu a doplňkových údajů nemají, se nám daří datový tok EPG držet ve vyhrazených mezích.

Když se bavíme o multiplexu A, můžete mít v tomto ohledu na mysli jen televizi Nova, která má z nějakých technických důvodů „useknuté“ svoje EPG po několika prvních slovech.

Karel Trpák: Ano, například. Ale také dosud jsou třeba poměrně strohé informace u stanic Českého rozhlasu, nebo dokonce i u programu ČT 24. Každopádně chceme naše EPG ve vlastní síti rozšířit a vylepšit.

Další, co se tu v blízké době asi objeví – a už teď to zkoušíme na satelitu – je Dolby Digital, prostorový zvuk. Protože jsme se ale poučili ze zavádění EPG, tak Dolby Digital zatím ani na satelitu nehledejte. Vycházíme ze zkušenosti, že když jsme např. zkoušeli rozšířené EPG a jen na hodinu jsme ho pustili do „ostrého“datového toku, začala na internetových stránkách diskuze o našem záměru. Něco takového už nechceme, protože se pak objevovaly čtenářské reakce typu: „Proč ČT spouští neodzkoušenou službu a proč už vše nepracuje.“ Přitom vše probíhalo podle plánu a celý systém se jen dolaďoval.

Chcete tedy spustit Dolby Digital, až ho budete mít odzkoušené a plně připravené.

Karel Trpák: Je to tak. V transportních streamech se náš prostorový zvuk neobjeví, dokud to nebude opravdu stoprocentní.

Máte pro jeho spuštění stanovený nějaký termín?

Karel Trpák: Žádný pevný termín zatím stanovený nemáme, záleží to i na připravenosti pořadů s prostorovým zvukem.

To samé, co jsem říkal o souvislosti nových služeb s datovou kapacitou multiplexu, platí také pro DVB podtitulky. V tuto chvíli je vysíláme na ČT 24 na satelitu. V DVB-T pro ně opět není zase v tuto chvíli místo. Sem jsme je tedy zatím ani nekonfigurovali.

Ve veřejnoprávním multiplexu ale už budou?

Karel Trpák: Jsem přesvědčený, že až provedeme definitivní bilanci datového toku, tak že se tu pro ně určitě nějaké místo najde.

Rudolf Pop: Pro vysvětlení divákům, Dolby Digital ani DVB podtitulky se ve veřejnoprávním multiplexu neobjeví hned na Plzeňsku. Důvodem je veřejná obchodní soutěž na dodávku, ve které vybíráme technologii pro head-end. Tuto soutěž jsme už vypsali, i ta má ale svoje termíny a počítáme tu zhruba s půlroční realizací. Do doby, než nový head-end budeme mít, budeme využívat současné zdroje, které máme k dispozici. Nové služby (už ve vlastní režii) můžeme ve veřejnoprávním multiplexu začít nabízet nejdříve po zmíněném půlroce.

Vysílání samostatných jazykových stop komplikují autorská práva

Karel Trpák: Úplně to samé, co jsem říkal o obou předešlých službách, se týká i samostatných jazykových stop. U nich jsem ale nejskeptičtější. Než jsme se k jejich zavádění odhodlali, tak se změnila situace. A nyní to vypadá, že na původní znění zahraničních pořadů nemáme vesměs vysílací práva. Všimněte si, že pořadů vysílaných dnes s duálním zvukem na programech ČT i na ostatních stanicích výrazně ubylo.

Problém také úzce souvisí se satelitní distribucí a s možností nelegálního příjmu některých pořadů v zahraničí. Dá se s nadsázkou říct, že nejlepším kódováním je nadabovat pořad do češtiny.

Říkáte tedy, že diváci se nemohou příliš těšit, že by si jednoduše přepínali mezi plnohodnotnými jazykovými stopami dálkovými ovladači svých set-top-boxů? Třeba mezi češtinou a angličtinou.

Karel Trpák: Bojím se, že ne. Než se nám uvolní místo, abychom měli v datovém toku volných dalších 192 kilobitů za sekundu pro další zvukový pár, tak se stane asi spíš to, že na tomto páru nebudeme mít co vysílat.

Rudolf Pop: Aby to vůči divákům zase nevyznělo úplně negativně. Technicky možnost většího počtu zvukových doprovodů nechceme omezit, chceme na ni být připravení. Pokud dostaneme pořad s původním i dabovaným zvukem, tak ho vysílat budeme.

Uvádíte při komunikaci s oddělením nákupu pořadů, že máte nebo brzy budete mít možnost vysílat pořad i s původním zvukem, a tak aby ho s touto možností také nakoupili?

Karel Trpák: Je to jednak otázka peněz a také mnoho pořadů s originálním zvukovým doprovodem třeba ani nedostanete. Není to tak, že bychom nechtěli nebo neuměli koupit satelitní práva pro celou Evropu. Distributor vám ale určitý pořad zkrátka za těchto podmínek třeba vůbec neprodá. Prodá vám to jen v podobě regionalizované na Česko.

Existují totiž různé ochranné lhůty. Např. když si vybraný pořad koupí německá společnost a bude ho vysílat s originálním zvukem i v němčině, tak přijdou do hry zcela jistě nějaká omezení pro ostatní. Třeba taková, že se ten samý film nesmí prodat do stejného regionu tři měsíce předem a šest měsíců potom. Tři čtvrtě roku ho tedy za těchto podmínek nekoupíte vůbec. Leda byste se spokojili s verzí pouze pro Česko.

Rudolf Pop: Technicky tedy nic omezit nechceme. V okamžiku, kdy se třeba s otevíráním evropského televizního prostoru změní pravidla pro vysílání, bude situace samozřejmě lepší. Zatím ale obsahu, který bychom mohli vysílat se dvěma oddělenými zvukovými doprovody, mnoho nemáme.

Další věc, kterou řešíme i v rámci jiných projektů, je zvukový popis. Ten bychom jako veřejnoprávní službu chtěli nabídnout a využít tedy přídavnou zvukovou stopu tímto způsobem. I tady ale existují problémy z autorského hlediska.

Automatizované skryté titulkování živě vysílaných pořadů ČT zatím jen testuje

Karel Trpák: Máme připravenou ještě další veřejnoprávní službu. Chtěli bychom rozšířit skryté podtitulkování, aby bylo i pro živě vysílané pořady. Ve spolupráci se Západočeskou univerzitou zkoušíme automatizovaný přepis řeči.

Původně jste anoncovali, že byste mohli tuto službu nasadit už od letošního ledna. Funguje už?

Karel Trpák: Zkoušíme ji, ale diváci ji zatím vidět nemohou. Opět chceme mít před „ostrým“ provozem úplnou jistotu, že služba bude mít špičkovou kvalitu.

Vždyť je to ale jenom na volbě diváka, jestli si skryté titulky na teletextové straně 888 nalistuje, nebo ne.

Rudolf Pop: Dobře, ale musíme si stát za určitou kvalitou služby. Vezměte si, že při použití automatického přepisu řeči by si mohl mluvčí stěžovat, že byl takto třeba nekvalitně přetlumočený. Mohlo by to změnit smysl jeho projevu, jde zkrátka o choulostivou záležitost. Chceme, aby služba měla opravdu spolehlivost a kvalitu.

Jak vás zatím přesvědčily testy, o kterých jste se zmínili?

Rudolf Pop: Projekt je pětiletý, teď už jsme v jeho třetím roce. Přesvědčil nás, a to vysoce. Když jsme celou věc ukazovali našim tvůrčím pracovníkům, tak byli výsledkem mile překvapení a spokojení. Udivilo je, že systém automatického přepisu řeči už je tak daleko.

Ve spolupráci se Západočeskou univerzitou připravujeme cca dva pracovníky, kteří by se u nás v ČT pak stali jakýmisi „překladateli“ z češtiny do češtiny. Pro maximální kvalitu převodu do zobrazeného textu je totiž výhodné, když se stroj naučí zpracovávat projev určitého mluvčího. Ani termín spuštění této služby však zatím nemůžeme oznámit. Ale tlak a požadavek na to je, aby se tato služba dál připravovala, rozvíjela a mohla se dostat do skutečně praktického použití.

Na náš zákonný limit 70 procent pořadů vybavených skrytými nebo otevřenými titulky dosáhneme dobře už dnes. Kromě přímých přenosů se pak už o mnoho výš posunout nemůžeme. Nějaký čas si pro sebe zaberou hudební díla a další věci, které do znakové řeči tlumočit ani nejde. Stoprocentního titulkování vysílacího času nikdy není možné dosáhnout.

Aplikace MHP nabídne veřejnoprávní multiplex až po pokrytí celé republiky

Když hovoříme o nových službách, vzpomeňme ještě MHP. Jak se ČT staví k interaktivním aplikacím v zemském digitálním vysílání?

Rudolf Pop: Po počátečním nadšení, co všechno MHP bude umět, nastalo nejen v Evropě, ale i z naší strany určité vystřízlivění. Současným problémem je fakt, že zajímavá aplikace zabírá velký datový tok. A jelikož s velikostí datového toku stále bojujeme a nechceme, aby tato služba, kterou by kvůli malé dostupnosti vhodných set-top-boxů využívala jen mizivá část lidí, způsobila všem divákům zhoršení kvality obrazu a zvuku. Proto o nasazení aplikací v širším rozsahu ani neuvažujeme.

Přesto však spolupracujeme s Technickou univerzitou v Brně, kde se vytváří prostředí pro vývoj MHP aplikací. Pro naše programové pracovníky už proběhla ukázka, která jim měla pomoci ujasnit, čím by ten který program mohl být po multimediální stránce doplněný, aby přitom nešlo jen o jednoúčelovou záležitost. Uvažujeme o tom, jaké MHP služby bychom ve veřejnoprávním multiplexu mohli nabídnout v době, kdy bude pokrývat už celou republiku – podle našich plánů tedy někdy v roce 2010.

Chodí za vámi stát nebo soukromé subjekty se žádostí typu: „Chtěli bychom u vás provozovat tuto MHP aplikaci“? Svého času byla v tomto ohledu velmi aktivní Poštovní spořitelna a ČSOB jako její vlastník.

Rudolf Pop: S oběma subjekty jsme jednali v souvislosti se spuštěním digitálního vysílání v Domažlicích. Vysvětlili jsme jim naše principy, které však byly o stupeň výš v rozsahu služeb, které bychom chtěli nabízet. Ne tedy produkty jedné nebo dvou konkrétních bank, ale spíš užitečnější portfolio služeb pro větší skupinu diváků. Nám jde tedy hlavně o spolupráci se státem, především o služby T-governmentu.

Anketa

Podaří se České televizi vypnout už letos analogové vysílání ČT 2 na středočeském Cukráku?

161 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 2. 2008 9:41

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+