Více

Rozhlas - popelka digitálního vysílání?

Vícekanálový zvuk, mobilní příjem bez přelaďování, doprovodné služby podobně jako u digitální televize. To je jen malý výčet výhod pozemního rozhlasového digitálního vysílání. Vedle televize se o něm ale téměř nemluví, byť například Český rozhlas připravuje už na letošní podzim pilotní projekt vysílání v systému T-DAB.

Rozhlas nemusí vypínat analog

Pozemní rozhlasové digitální vysílání je podobnou technickou novinkou jako digitální televize. Rozšíří programovou nabídku, zejména co se týká celoplošných stanic (v současné době v České republice vysílá pět celoplošných okruhů Českého rozhlasu, česká verze BBC a tři celoplošná komerční rádia Frekvence 1, Impuls a Evropa 2) a zjednoduší příjem vysílání. Se zaváděním pozemního digitálního rozhlasu to ale není tak horké jako s televizí. Důvodů je hned několik: na rozdíl od televizního formátu DVB-T mohou rádia šířit digitální signál pozemně hned trojím způsobem, pro spuštění rozhlasových multiplexů nebude nutné opouštět současné FM pásmo a není dostatečně vyřešená otázka financování tohoto procesu. Snad proto česká vláda v původní Koncepci přechodu na zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání napsala, že rozhlasoví broadcasteři nemají o digitální vysílání zájem. Opak je pravdou.

Provozovatelé si například vymínili zařazení do prvních tří dočasných televizních multiplexů, jenž by měly zahájit vysílání ještě v tomto roce, nejpozději pak začátkem roku 2006. Televizní systém DVB-T umožňuje šířit v jedné vysílací síti čtyři až šest televizních programů a okolo šesti rozhlasových stanic. Výběrové řízení na programové pozice pro rozhlas chce Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vypsat letos na jaře. Je tu ale jeden malý problém: pro příjem digitálního rozhlasu DVB-T bude nutné využívat set-top-boxy kompatibilní s analogovými televizory. Sice bude možné poslouchat rádio bez toho, aniž by zároveň hrála televize, ale vyžádá si to složité propojování přístrojů.

Zavedení T-DAB brání analogová televize

Proto se rádia více upínají k systému T-DAB, který v současné době, ať zkušebně nebo na komerční bázi, provozuje řada západoevropských zemí. Průkopníkem je Velká Británie. Například v Londýně lze na přijímač T-DAB naladit téměř 50 rozhlasových stanic, všechny v kvalitě Dolby stereo. U mobilních autorádií přitom není nutné pořizovat si zcela nový přijímač, stačí přikoupit DAB dekodér a uživatel bude moci poslouchat jak digitální stanice, tak i ty, které vysílají v FM pásmu (firma Revo digital slibuje zahájení prodeje v průběhu roku 2005 za zaváděcí cenu 200 dolarů).

T-DAB je velmi podobný televiznímu systému DVB-T. Na jedné frekvenci vysílá celá digitální síť, tzv.multiplex o několika programových pozicích. Jejich počet se může lišit podle toho, jaké kvality přenosu chtějí provozovatelé jednotlivých stanic i celého multiplexu dosáhnout. Ideální je okolo osmi stanic, ale výjimkou nejsou ani multiplexy o více než deseti programových pozicích. U nich se ale stírá hlavní výhoda pozemního digitálního vysílání: velmi kvalitní zvuk. Také T-DAB umožňuje šíření doplňkových služeb, britská BBC například nabízí teletext pro rádio, který obsahuje dopravní zpravodajství a elektronický programový průvodce podobný jako u digitální televize.

V České republice je pro T-DAB vyčleněný 12. kanál v takzvaném třetím televizním pásmu (230 MHz). Pro Čechy bude vyčleněn blok 12C, pro Moravu blok 12C, pásmo L (1,5 GHz) a pro celé území České republiky pak blok LC, uvedl na podzimní konferenci serveru Česká média k digitálnímu vysílání v Českém Krumlově předseda Českého telekomunikačního úřadu David Stádník. Bohužel se nepodařilo najít nový kmitočet pro Novu v Ústí nad Labem, kde stále vysílá na 12. kanálu, a také v Domažlicích a na Vysočině. Tím je částečně blokován start digitálního rozhlasu. Ten bude moci spustit až po přechodu na DVB-T, dodal. Podle Davida Stádníka je přechod na pozemní digitální rozhlasové vysílání ohroženo především skutečností, že posluchači nebudou postaveni před jednoznačnou nutnost pořídit si digitální přijímače: Tudíž ani jejich cena není příznivá.

Rozhlasové digitální vysílání v systému T-DAB v uplynulých letech zkoušely České radiokomunikace. Šlo jen o krátkodobé experimenty, které proběhly v listopadu 2001 a květnu 2003 na žižkovském vysílači v centru Prahy (1456,384 MHz). Podobným způsobem nyní experimentálně vysílá například veřejnoprávní Polský rozhlas ve Varšavě, který musel v minulosti toto zkušební vysílání přerušit kvůli kolizi se stanicemi v FM pásmu a kabelovými televizemi. O stejný dlouhodobější experiment nyní mají zájem také České radiokomunikace a soukromá firma Teleko, které již požádaly ČTÚ o přidělení kmitočtů pro experimentální vysílání T-DAB v Praze. Zkušební multiplex by měl obsahovat několik nových okruhů Českého rozhlasu a vysílání chce zahájit již letos v listopadu.

Zkušenosti ze zahraničí napovídají, že pokud multiplexy T-DAB nenabídnou posluchačům nové stanice, ale pouze pasivně přebírají stávající programy vysílané zároveň v FM pásmu, poptávka po takovém vysílání je minimální. Příkladem může být Německo, kde v každé spolkové zemi vysílá jeden multiplex T-DAB s šesti až deseti rozhlasovými stanicemi, ale zájem o digitální rozhlasové přijímače je minimální (přestože T-DAB nabízí bezproblémový mobilní příjem). Iniciativa Marketing Digital Radio proto vyzvala politiky, průmyslové společnosti, síťové uživatele a provozovatele rozhlasových stanic k jednotnému postupu při zavádění digitálního vysílání. Jinak totiž podle ní hrozí nezájem obchodních partnerů o tento proces, což by znamenalo jeho postupný krach.

Systém DRM rádia téměř ignorují

Němečtí analytici přisuzují dosavadní negativní vývoj v digitalizaci pozemního rozhlasového vysílání jednostranné orientaci na systém T-DAB a požadují rovněž spuštění vysílání v televizních mobilních multiplexech DVB-H (pro mobilní telefony) a zejména v dalším rozhlasovém digitálním systému DRM. Ten je jediným světovým standardem pro digitální vysílání v pásmu AM schváleným Mezinárodní telekomunikační unií. Výhodou DRM je šíření signálu na poměrně velkém území (T-DAB je omezený na sítě na sebe navazujících vysílačů, DRM pokryje velké území z jediného vysílače). Zkušební vysílání probíhá v několika evropských zemích, ale například i v Číně a příští rok jej chystá Nový Zéland.

Pro DAB a DVB je zapotřebí nového kmitočtového spektra, zatímco DRM se zabývá digitalizací stávajícího analogového spektra do 30 MHz a používá stejné šířky kanálů. Rád bych zdůraznil, že DRM je systém nevlastnický, nepotřebuje multiplexy. Přístup do něj mají všechna rádia, která už analogově vysílají, a přístup k programu má rovněž každý, kdo vlastní rozhlasový přijímač, popsal výhody systému DRM v rozhovoru pro web Český rozhlas Digital technický ředitel Deutsche Welle a předseda konsorcia Digital Radio Mondiale (DRM) Peter Senger. Z mimoevropských a mimoasijských zemí projevily zájem o vysílání v DRM Brazílie a Mexiko.

V pásmu AM se vysílá na krátkých a středních vlnách, které se používají zejména pro mezinárodní a celostátní vysílání. Digitální signál v systému DRM by tedy mohly využívat stanice, které chtějí pokrýt například celou Evropu. Peter Senger ale říká, že část pásma je možné použít i pro místní vysílání: Nabízí se možnost využití pásma 11m na frekvenci 26 MHz, které spadá do krátkých vln, ale k mezinárodnímu vysílání se nevyužívá. My dnes víme, že toto pásmo je možné použít pro lokální vysílání. Testy ukazují, že na této frekvenci lze signálem DRM v kvalitě stereo pokrýt městské aglomerace do vzdálenosti 100 km. To je ohromná možnost pro lokální broadcastery, kteří již v tradičním FM pásmu nemají šanci.

Zájem o vysílání v systému DRM mezi českými provozovateli rozhlasového vysílání už zjišťoval Český telekomunikační úřad. V srpnu umístil na svoje webové stránky podrobný dotazník pro broadcastery, který se však nesetkal s velkou odezvou. Na dotazník neodpověděl jeho řádným vyplněním a zasláním ČTÚ nikdo. Na základě zveřejněných materiálů o bližší informace projevily zájem tři subjekty a z nich dva avizovaly zájem o vysílání v systému DRM, říká předseda ČTÚ David Stádník.

Provozovatelé se obávají průtahů

Jak se tedy k digitálnímu vysílání staví česká rádia? Tradičně největší aktivitu vyvíjí Český rozhlas, který by rád vyplnil místo na trhu například veřejnoprávní stanicí pro mladé. Zájem o digitální vysílání opakovaně potvrdil i rozhlasový dům Frekvence 1 a Evropy 2, jehož prezident Michel Fleischmann ale zatím odmítá hovořit o případných nových stanicích. Druhé celoplošné komerční rádio Impuls podle svého generálního ředitele Jiřího Hrabáka zatím nedokáže odhadnout, který ze tří nabízených digitálních systémů by využilo: Nejde o jednoznačnou preferenci, ale dosavadní úvahy spíše vedou k DVB-T. Hrabák ale upozorňuje na nedostatečnou legislativu a nejasné podmínky pro provozovatele. Naším cílem je ale být u všeho, co se kolem digitalizace bude dít, a pak se správně a včas rozhodnout.

Generální ředitel pražského Country rádia Jan Zilvar rovněž zatím počítá s televizním systémem DVB-T. Pro rádia by principiálně byl vhodnější T-DAB, ale ten se podle mých informací nevyvíjí stejně progresivně jako DVB-T. Takže to není o upřednostňování, ale o volbě možného, míní. Na Radě leží naše žádost o zkušební provoz právě na DVB-T. Chceme si vlastně jinak ověřit to, co už nám funguje jinak přes kabelovky. Tedy rádio, které hraje, když se zapne televize. Pardubické rádio Life upřednostňuje podle programového ředitele Jana Vavřína systém T-DAB, ale neuvažuje o zřízení nových stanic, spíše by pouze překlopilo současné vysílání v FM pásmu do digitální formy. To ředitel chebského rádia Egrensis Antonín Hofmann vznik digitálních klonů nevylučuje: Chci ale upozornit na to, že dosud pro toto vysílání neexistuje žádný legislativní rámec. Nejsou známy podmínky, za jakých budou přidělovány licence a jaké licenční podmínky Rada stanoví. Po stránce technicko-právní ČTÚ zatím tápe a nás budou zajímat takové maličkosti, jako je například cena.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zatím stanovila pouze programové priority pro rozhlasové pozice v prvních třech digitálních multiplexech DVB-T, přednostně určených pro televizní vysílání. Multiplex A provozovaný Českými radiokomunikacemi kompletně obsadí šest okruhů veřejnoprávního Českého rozhlasu. V multiplexu B společnosti Czech Digital Group by měl vysílat jeden plnoformátový program a pět různě tematicky zaměřených rádií. A konečně multiplex C provozovaný Českým Telecomem má obsahovat jedno plnoformátové rádio a pět pozic pro regionální sítě. Rada také připravila programovou specifikaci pro první čistě rozhlasový digitální multiplex v systému T-DAB. Místopředseda Rady Jiří Šenkýř na listopadové konferenci k digitalizaci v Českém Krumlově prohlásil, že radní jsou připraveni vyhlásit na pozice v tomto multiplexu řízení hned, jak jim ČTÚ sdělí, že jsou připraveny kmitočty.

Kompetenční spor mezi regulačními úřady

Předseda ČTÚ David Stádník ale tvrdí, že jeho úřad nemůže Radě předat žádné kmitočtové příděly, protože nejsou v procesu kmitočtového plánování k dispozici. Plánování se provádí pro území (tzv. allotmenty) a výsledkem je skupinové kmitočtové přidělení na rozdíl od kmitočtového plánování pro analogové vysílání, kdy se koordinují jednotlivé kmitočtové příděly rádiovým stanicím. Tento rozdíl v kmitočtovém plánování byl panu Šenkýřovi několikrát vysvětlen, ale on tuto skutečnost odmítá přijmout, protože Rada by nemohla dál pokračovat ve stávající praxi při udělování licencí (listy technických parametrů), naráží David Stádník na dlouho trvající kompetenční spor mezi oběma regulačními orgány. Získaná kmitočtová přidělení pro vysílání T-DAB (v pásmu 12. TV kanálu a v L pásmu) byly ČTÚ Radě řádně předány a navíc byly zveřejněny ČTÚ v Telekomunikačním věstníku v příslušných přílohách Plánu využití kmitočtového spektra, dodává.

Podle Davida Stádníka start digitálního vysílání T-DAB naopak zdržuje vysílací rada: V průběhu roku 2004 bylo několika subjekty požádáno jednak o vydání povolení, jednak o udělení licencí pro vysílání T-DAB. Všechna příslušná správní řízení byla ČTÚ přerušena a Rada byla požádána o stanovisko k uvedenému problému, zatím bez odezvy. David Stádník se ale domnívá, že Česká republika nepotřebuje žádné experimenty, protože technologie jsou už známy a jsou k dispozici. Kmitočtově (12. TV kanál a L pásmo) a technologicky je tedy vysílání T-DAB v ČR připraveno. Termín zahájení řádného vysílání je závislý na vyřešení otázky programového obsazení. Otázka možného vysílání speciálně v Praze (prakticky Ústí nad Labem, Domažlice) není správná, protože získaná skupinová kmitočtová přidělení umožňují vysílat na celém území ČR.

V prvním českém multiplexu T-DAB by měly vysílat dva okruhy Českého rozhlasu a čtyři komerční rádia: dvě plnoformátová rodinného typu a dvě specializované stanice. I když se nad budoucností pozemního digitálního rozhlasového vysílání v České republice objevuje celá řada otazníků, předseda ČTÚ David Stádník je přesvědčen, že se časem prosadí. Bude však záležet na kvalitě projektů a míře úspěšnosti přesvědčování posluchačů, aby si pořídili nové rozhlasové přijímače.

Anketa

Je nutné přecházet na digitální rozhlasové vysílání?

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+