Více

Řítíme se do digitální propasti?

Živelné zavádění digitálního vysílání už vylekalo i Evropský parlament. Poslanci ve čtvrtek varovali před dalekosáhlými dopady nekoordinovaného postupu při přechodu z analogového na digitální televizní a rozhlasové vysílání, zvlášť pak před použitím různých standardů a norem, které by mohly na trhu vyvolat chaos a pro zákazníky by byly nečitelné. Nabízí se otázka, jestli s tím europoslanci i jednotlivé národní parlamenty a vlády mohou něco udělat.

MPEG-2 versus MPEG-4

Ukázkovým příkladem sporu, který se vede při zavádění digitálního vysílání všude na světě, je otázka využití kompresních standardů MPEG-2 a MPEG-4. Zatímco většinově převládá názor, že v první fázi zavádění digitálního vysílání by měly sítě využívat standard MPEG-2, provozovatelé multiplexů, ale i dodavatelé obsahu stále častěji uvažují o MPEG-4, který umožní šířit více programů, případně stejný počet stanic ve vyšší kvalitě (HDTV). Problém je v přijímacích zařízeních: naprostá většina set-top-boxů pro příjem zemského digitálního vysílání totiž rozluští pouze signál ve standardu MPEG-2.

Teď jde o to dohodnout se, aby v rámci jednoho státu nevysílalo několik různých pozemních digitálních platforem, z nichž část nebude pro diváky s „jednoduššími“ set-top-boxy přístupná. Zvláštní pozornost se má věnovat interoperabilitě platforem a norem. Podle europoslanců je třeba zaručit, aby každý občan měl prospěch z informační společnosti s cílem předcházet novým formám vyloučení, zejména „digitální propasti“. Zaručen má být i tzv. evropský audiovizuální model, uvedl ve čtvrteční tiskové zprávě Evropského parlamentu David Zelinger z tiskového střediska kultury a vzdělávání.

Jde také o kvalitu přijímačů

Z hlediska evropského uživatele je také důležité, aby na trhu byly přijímače, které mu umožní využívat pokud možno co nejvíce služeb. Především pak aby služby, které je možné přijímat prostřednictvím těchto přístrojů, byly čitelné. Pro české diváky je důležité například dobré kódování češtiny, které zvládá jen část set-top-boxů běžně dostupných v kamenných obchodech. Zatím žádná vyhláška neupravuje práva a povinnosti výrobců a prodejců pozemních digitálních přijímačů, takže český trh mohou bez problémů zaplavit nekvalitní levné set-top-boxy z Asie. Jejich prodej se přitom nemusí omezit jen na tradiční kamenné obchody.

Cena takového set-top-boxu sice může klesnout i pod psychologickou hranici tisíce korun, ale divák nebude moci využívat elektronického programového průvodce a celkově se mu zhorší dosavadní standard, na který byl zvyklý u analogového vysílání. Stručně řečeno, takový set-top-box sice bude fungovat jako převaděč signálu pro analogový televizor, ale to bude asi tak všechno. Proti tomu se v Evropském parlamentu snažil vystoupit francouzský poslanec Henri Weber ze Strany evropských socialistů (PES). Zároveň varoval před další kumulací televizních programů mezi několik málo velkých mediálních korporací, což by nevedlo ke kýženému efektu digitalizace: větší pluralitě názorů a konkurenci na televizním trhu.

Je internetové vysílání vůbec vysílání?

Nové audiovizuální technologie by měly především umožnit šíření pluralitních informací a kvalitních programů, které budou dostupné stále většímu počtu občanů, míní europoslanec Henri Weber. Dodržování plurality a rozmanitosti ale podle něj automaticky nezajistí zvýšením počtu televizních a rozhlasových stanic. Podle Webera by se mělo uskutečňovat prostřednictvím aktivní a stálé politiky ze strany orgánů veřejné moci. Evropský parlament si hodně slibuje od celoevropských a přeshraničních služeb, které vyplynou ze společného přechodu na digitální vysílání. Zároveň ale chce řešit otázku autorských práv u internetového vysílání, aby se tím zamezilo pirátství.

Otázka digitálního vysílání prostřednictvím internetového protokolu (IPTV) je v Bruselu skloňovaná stále častěji. Z hlediska regulátorů nejde o vysílání jako takové, a tudíž nepodléhá například Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Zároveň je ale třeba stanovit jasná pravidla pro šíření audiovizuálních děl po internetu. Europoslanci chtějí, aby je Evropská komise stanovila nejpozději do konce přechodného období, po které se bude postupně vypínat analogové zemské televizní vysílání a nahradí jej digitální signál. Bude zajímavé sledovat, jak se v tomto smyslu zachová Český Telecom, který už na podzim letošního roku ohlásil start vlastní služby O2 TV – televize přes internetový protokol.

Evropa chce silná veřejnoprávní média

Nezastupitelnou úlohu v éře digitálního vysílání by měla mít veřejnoprávní média. Parlament považuje za důležité, aby se informační společnost jako celek, včetně audiovizuálních služeb, nadále rovnoměrně rozvíjela po společenské, regionální, kulturní a jazykové stránce. Podnět vzhledem k úloze televize v globalizované společnosti zároveň zdůrazňuje, že technické a právní možnosti přechodu nemohou být pouze povahy ekonomické, ale také sociální, kulturní a politické, aby se v Evropě mj. zachovaly veřejnoprávní audiovizuální služby, stojí v prohlášení europoslanců, jehož základem byla zpráva Henriho Webera.

Digitální vysílání by podle Webera mělo být založeno na plodné rovnováze mezi silnou a nezávislou veřejnoprávní službou a dynamickým obchodním sektorem. Evropský parlament odmítá oslabování role veřejnoprávních médií a posilování komerčního sektoru. Zpochybnění systému silného a nezávislého veřejnoprávního rozhlasového a televizního vysílání by mohlo ohrozit pluralitu, svobodu projevu, kulturní rozmanitost, dostupnost audiovizuálních služeb a demokracii, varují europoslanci. V České republice si v tomto smyslu nemáme nač stěžovat: zákon o elektronických komunikacích dává veřejnoprávní televizi a rozhlasu právo zřídit si vlastní multiplex a obě média už spustila několika nových digitálních programů.

Nemá se zvýhodňovat jenom jedna platforma

Kabelovým a satelitním společnostem se podařilo přesvědčit evropské instituce o nutnosti „technologické neutrality“ při propagaci digitálního vysílání. Podle europoslanců by to tedy nemělo být pouze zemské digitální vysílání (DVB-T), které budou jednotlivé vlády propagovat a nabízet veřejnosti. Naopak, domácnosti by měly vědět, že existuje několik digitálních platforem (DVB-T, DVB-C, DVB-S, DVB-H, IPTV aj.) a podle svých možností se rozhodnout, kterou z nich využijí. Každý uživatel by přitom měl mít právo na zachování kvality služeb při nezvyšování nákladů na jejich využívání (kromě počáteční investice do digitálního přijímače).

Jednotlivé vlády by měly více přispět ke vzdělávání obyvatel v oblasti digitálních technologií. Nemělo by přitom jít jen o komunikační kampaně k přechodu z analogového na digitální zemské televizní vysílání, ale soustavný tok informací, který zajistí, že uživatelé včas vyhodnotí další možnosti digitálních služeb a případně je využijí. Televizní programy, které se objeví v jednotlivých digitálních sítích, by měly být kvalitní a přínosné, přičemž velkou roli by měla sehrát právě veřejnoprávní média. Osoby se zdravotním postižením by měly mít k novým digitálním službám lepší dostupnost a měly by být ze strany státu zvýhodněny. S takovou myšlenkou počítá i české ministerstvo informatiky ve své Koncepci zavádění digitálního vysílání v České republice [PDF, 111 kB].

Digitální pasti v České republice

Jaké digitální pasti čekají na domácnosti v České republice? Kromě rozdílných kompresních standardů vysílacích sítí (Český Telecom uvažuje o vysílání v MPEG-4 a chce na trh uvést vlastní set-top-box, který dokáže přijímat signál jak v MPEG-4, tak v MPEG-2 a dá se použít i pro placenou službu IPTV, která poběží ve standardu MPEG-4) a nekvalitních přijímačů na trhu to je především přílišné očekávání diváků. Mediálně se tu vytvořila představa, že digitální vysílání znamená stoprocentně lepší obraz a zvuk. Diváci, kteří už mohou digitální vysílání přijímat, ale vědí, že to často není pravda. Tak jako nyní u analogu, také u zemského digitálního vysílání budou oblasti, kam se signál jednoduše nedostane.

Do digitální pasti se také mohou dostat spotřebitelé, kteří si nakoupí poměrně drahé analogové plazmové televizory, aby za několik měsíců zjistili, že si k nim budou muset dokoupit set-top-boxy. Což by asi nebyl zas tak velký problém z hlediska financí (kdo má na plazmu, ten si v pohodě koupí set-top-box), ale designově to asi nebude to pravé ořechové. U digitálního rozhlasového vysílání číhá past v podobě rozhodování, zda dát přednost systému T-DAB (obdoba analogového FM pásma), nebo DRM (krátké vlny). To všechno jsou ale otázky, kterými by se měla zabývat Národní koordinační skupina pro zavádění digitálního vysílání v České republice, kterou brzy jmenuje vláda. Tedy snad.

Anketa

Máte pocit, že se řítíte do digitální propasti?

45 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 6. 2007 14:35

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+