Více

Relativní Génius: Emocemi nasáklý příběh jakožto podhoubí pro chladnou teorii, která změnila svět

UVNITŘ VIDEO – Komplikovaný život Alberta Einsteina představuje National Geographic jako epickou fresku, odehrávající se na pozadí kruté meziválečné doby.

Když televizní kanál History v roce 2013 uvedl seriál Vikings, mnozí významně zvedali obočí. Dokumentární televizní stanice a hraný televizní seriál? Zafungovalo to ale výborně, a Vikingové se stali jedním z nejúspěšnějších a nejoblíbenějších počinů. Proslulá stanice National Geographic se držela osvědčených formátů, ale globální vzestup dramatické televizní tvorby, úspěšně konkurující filmovému průmyslu, přiměl dramaturgy zamyslet se. Výsledkem je první hraný seriálový počin, mapující v deseti dílech život geniálního fyzika Alberta Einsteina. Seriál vznikl ve spolupráci s Fox 21 Television Studios, Imagine Television a Oddlot Entertainment. Právě spojení National Geographic a Fox 21 se ukázalo jako skvělá symbióza precizní formy, trochu příliš emotivního scénáře a historických faktů.

Monogamie není přirozená, jde o konstrukt náboženských autorit. A bláhová víra v autority je úhlavním nepřítelem pravdy.

Příběh začíná v Berlíně v roce 1922. Během prvních několika scén uvidíme vraždu Waltera Rathenaua, ministra zahraničí Výmarské republiky, obstarožního Einsteina, který souloží s Betty Neumannovou a následně se ji snaží marně přesvědčit, aby se nastěhovala k němu. Nevadí, že miluje svou ženu, vždyť přece miluje také Bacha, Mozarta, švýcarské Alpy či Baltské moře – tak proč by se zabývat takovými drobnostmi, jako je monogamie. Poté odchází na přednášku, kde studentům přednáší o překonaném konceptu času, aby se vzápětí seriál přesunul zpět do roku 1894, kdy mladý Einstein na přednášce totálně zesměšní profesora matematiky, protože základní algebra je pro jeho mozek příliš triviální na to, aby se jí zabýval.

Nemám žádné zvláštní nadání, jsem jen strašně zvědavý.

Po krátkém popisu rodinných eskapád se vracíme zpátky do Berlína a roku 1922, kdy se Hitler začíná drát k moci, Židé jsou oficiálně v hledáčku nově vzrůstajícího hnědého zla a Einsteinovi s jeho židovským původem začíná hořet půda pod nohama. Zvláště v okamžiku, kdy představitelé klasické univerzitní vědy žárlí na jeho schopnosti, které jsou o miliony světelných let nad jejich rigidním uvažováním. Příběh dále přeskakuje z jednoho časového údobí do druhého a popisuje Einsteina jako člověka, který nebyl strojem na výrobu fyzikálních a matematických teorií. Dramatická doba, ve které žil, stavěla lidi před obrovská dilemata: jak se jakožto Žid zachováte ve chvíli, kdy k vám přiběhne desetiletý chlapec v uniformě Hitlerjugend, vyjádří vám svůj obdiv, řekne, že chce jednou být jako vy, a požádá vás o podpis na letáček s hákovým křížem?

Jsi expert na vesmír, ale o lidech nevíš základní věci.

Einsteinův komplikovaný vztah k ženám je pak spolu s dramatickými událostmi meziválečného období jen malým kouskem skládačky prvního dílu. Ten v plné míře prokázal platnost spojení televizní dramatické tvorby s produkčními schopnostmi klasické kinematografie – vynikající kamera a střídmé, leč působivé vizuální efekty dolaďují pochmurnou atmosféru doby, ve které vznikaly teorie formující vědu dvacátého století. Scénář je někdy až přespříliš emotivní a herci dost afektovaní – vyniká v tom zvláště Geoffrey Rush jakožto Einstein v pozdním věku. Johnny Flynn coby mladý Einsteinmu zdatně sekunduje – scéna, v níž seřve profesora klasické matematiky s tím, že se stydí, že něco takového, jako je on, reprezentuje německou matematiku, vám napoví, že tenhle chlapík je všechno, jen ne chladný a přísně racionálně uvažující fyzik.

Pouze dvě věci jsou nekonečné: vesmír a lidská hloupost; a tím vesmírem si nejsem tak jist.

Každý si myslí, že ví, kdo byl Albert Einstein, ale když jsem se začal nořit do jeho příběhu, byl jsem až překvapen tím, kolik nového jsem objevil, řekl producent seriálu Ron Howard pro časopis Vanity Fair. Jeho životní příběh za vědeckými objevy – mládí, přátelé, nepřátelé, bouřlivý milostný život – vlastně lidé moc neznají. A to mě přesně přivedlo do produkčního týmu a k režírování první epizody. Diváci budou tímto příběhem plným ctižádosti fascinováni, protože vypráví, na jakém pozadí vyrůstala Einsteinova vědecká dokonalost.

Manželství je neúspěšný pokus udělat z jednotlivého případu trvalý stav.

Kromě skvělého Geoffreyho Rushe (nezapomenutelného kapitána Barbossy z Pirátů z Karibiku) zazářila také Emily Watson (například Rudý Drak, Equilibrium, Královská noc). Již zmíněný Ron Howard má „na svědomí“ například sérii filmů podle thrillerů Dana Browna s Tomem Hanksem v hlavních rolích (Šifra mistra Leonarda, Andělé a démoni, Inferno) nebo Apollo 13. Exteriéry se točily téměř výhradně v Česku – klasicky Barrandov, Praha, Liberec, Plzeň a pár scén se odehrálo na hradě Loket.

Když muž sedí hodinu s krásnou dívkou, je to jako minuta. Nechte ho ale minutu sedět na rozpálených kamnech – bude to pro něho delší než hodina. To je relativita.

Ještě jedna věc stojí za upozornění – jestliže v českých seriálech zní dialogy často jako kostrbatě napsané patetické věty, právě Einstein ukazuje, jak stačí patos zaměnit za přirozenou dramatičnost a ono to funguje. Není potřeba zbavovat se emocí, jen je dobré dát jim směr a formu. National Geographic do Génia obrovsky investoval – a nejedná se samozřejmě jen o peníze. O tom, jaký význam mu přičítají, svědčí i fakt, že reklama na seriál běžela v pauze Superbowlu.

První díl seriálu Génius můžete vidět již dnes, v neděli 23. dubna, na National Geographic. Stojí to za to! Akorát nechápu, proč ve třičtvrtěminutovém teaseru hraje Einsten na housle písničku od Lady Gaga…

Fakta o Albertu Einsteinovi

  • Nenosil ponožky.
  • Šířila se o něm fáma, že má poměr s Marilyn Monroe.
  • Jako malý dlouho nemluvil. Doma mu přezdívali „ospalec“.
  • Jeho univerzitní profesor matematiky ho nazýval „lenochem“.
  • Měl rád jachtaření a klasickou hudbu (jeho oblíbencem byl Bach, ale zbožňoval také Mozarta a Beethovena).
  • Hrál na housle.
  • Nepil alkohol a pivo nazýval receptem na hloupost.
  • V den smrti byl jeho mozek vyjmut z těla a následně 20 let uchován u patologa univerzitní nemocnice v Princetonu.
  • Jeho oči zůstaly v bezpečnostní schránce v New Yorku.
  • Považoval se za agnostika spíše než za ateistu.
  • Ke svým největším objevům nedospěl na základě laboratorních pokusů, byly výsledkem vizuálních experimentů v jeho hlavě.
  • Peníze, které dostal spolu s Nobelovou cenou, věnoval své první manželce Milevě Marićové jako rozvodové vypořádání.
  • Byl mu nabídnut post izraelského prezidenta, což zdvořile odmítl.
  • Nikdy nevlastnil auto ani se nenaučil řídit.
  • V roce 1930 si nechal patentovat ledničku, která ale nebyla komerčně využitelná.
  • Byl mezi 5000 lidmi, kteří podepsali petici vyzývající Německo ke zrušení zákazu homosexuality.
  • Svou první manželku Milevu Marićovou přiměl k podpisu dohody, podle které měla odejít z místnosti nebo přestat mluvit, když ji k tomu vyzval.
  • Tehdejší šéf FBI J. Edgar Hoover ho podezříval, že je sovětským agentem.
  • Jako své oblíbené vědce uctíval Galilea Galileiho a Isaaca Newtona.
  • Einsteinovy oči a vrásky byly předlohou pro moudrý výraz Mistra Yody ve Hvězdných válkách.

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+