Více

Rekonstrukce státu: chystaný registr smluv programming České televize neohrozí

Zástupci iniciativy Rekonstrukce státu zareagovali na pondělní povzdech programového ředitele České televize Milana Fridricha.

Programový ředitel České televize Milan Fridrich upozornil v pondělí na svém facebookovém profilu diváky, že pokud se těší na filmy, jako je Casablanca nebo jiné perly „noir“ žánru, tak to nevypadá vůbec dobře. Sice jsme se s distributory dohodli už na veletrhu v Cannes, ale přišli právníci z Warner Brothers a věc se komplikuje. Důvodem je „registr smluv“, který příliš nepočítá s mezinárodním televizním obchodem, napsal Fridrich.

Firma Warner Brothers si podle Fridricha vůbec nedokáže představit, že by její smlouva byla někde vyvěšena v jakékoliv podobě. Ani jedno písmeno. Vnímají smlouvu jako své „duševní vlastnictví“. Majitelem smlouvy jsou přitom Warner Brothers, není to věc, kde něco tvoříte jako Česká televize, vysvětlil Fridrich.


Autor: Karel Choc

 Milan Fridrich

PODROBNĚJI: Milan Fridrich – Warner Brothers vadí případné zveřejnění smluv

Na zveřejnění Fridrichova komentáře obratem zareagoval poradce pro otevřenost veřejné správy Oldřich Kužílek (na fotografii u perexu článku) z organizace Otevřená společnost, která je jedním z garantů platformy Rekonstrukce státu. Ta mimo jiné prosazuje i zavedení zmíněného registru smluv. O komentář jsme požádali i zástupce České televize, která se ale v této chvíli nechce k této záležitosti dále vyjadřovat.

Vyjádření Oldřicha Kužílka otiskujeme v kompletním a nezměněném znění:

Warner Brothers jsou ojedinělým případem

Česká televize už nyní velkou část svých smluv bez potíží zveřejňuje. Případ s Warner Brothers je ojedinělý, s dalším velkým distributorem Paramount Pictures se Česká televize už domluvila a jeho smlouvy zveřejňuje. I v USA jsou veřejné instituce povinny poskytovat smlouvy, mezi nimi například státem ovládané korporace jako je státní pošta.

Vyvstává otázka, zda se podařilo těmto partnerům dobře vysvětlit, že jde o stejný rozsah přístupu k informacím, na jaký musejí být zvyklí i doma, a že zákon o registru smluv umožňuje také obvyklou ochranu některých údajů. Potřebují-li chránit know-how ve smlouvě, zákon to umožňuje.

Nebylo by proto správné použít možná ne zcela vyjasněný požadavek Warner Brothers jako beranidlo pro kompletní vyjmutí České televize ze zákona o registru smluv. Česká televize není jediná, kdo se s porodními bolestmi zákona vypořádává. I jiné instituce se potkávají s dodavateli, kteří by chtěli o svém byznysu za veřejné peníze utajit maximum. Právě proto nyní probíhá jednoroční testovací období, které je třeba využít pro jednání s partnery, trpělivé vysvětlování zákona.

Teprve krajním případem by mělo být identifikovat konkrétní typy opravdu problematických smluv a pouze ty řešit. Takovým typem však není, že se to partnerovi nelíbí. Volání po komplexních výjimkách není odůvodněné. Rychle by se proti vyjmutým institucím obrátilo, protože by se z nich staly a priori podezřelé tajuplné hrady.

Navíc i tyto smlouvy už dnes mohou případní zájemci od České televize získat na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Zákon o registru smluv nejde nad jeho rámec, naopak umožňuje větší ochranu.

Na závěr několik doplňujících informací:

  • Česká televize ve smlouvě s Paramount Pictures v ustanovení č. 5 s názvem “Confidentiality” (tj. o důvěrnosti) upozorňuje na existenci zákona o registru smluv s tím, že Česká televize bude se společností Paramount Pictures konzultovat případné revidování určitých informací obsažených ve smlouvě před jejich uveřejněním v registru smluv, tedy co bude znečitelněno a proč.
  • Zákon o svobodném přístupu k informacím se České televize týká již od 25. ledna 2001. Česká televize by tak měla své smluvní partnery už více než patnáct let informovat o tom, že bude muset poskytovat na žádost každého informace o smlouvách, jejichž je smluvní stranou. To znamená, že informace, které se neposkytují žadateli třeba proto, že tvoří obchodní tajemství (ať už České televize, nebo jejího smluvního partnera), nejsou uveřejňovány ani v registru smluv. To se týká nejen smluv uzavíraných se společností Warner Brothers nebo BBC, ale také smluv týkajících se sportovních pořadů jako je tenisový FedCup, Davis Cup nebo fotbalová Liga mistrů a další.
  • Pokud neměla Česká televize problém s dodržováním zákona o svobodném přístupu k informacím (tj. že kvůli tomu, že je povinným subjektem, nemohla uzavírat určité smlouvy), neměla by jej mít ani s dodržováním zákona o registru smluv.
  • Ministerstvo vnitra provedlo v roce 2014 analýzu ekonomických dopadů zákona. Také Česká televize tak měla možnost zákon „připomínkovat“. Bohužel studie byla tak nekvalitní, že z ní nešlo dále vycházet. Česká televiz například píše, že smlouvy se uzavírají adhezním způsobem, a že je to problém, přitom právě adhezní smlouvy jsou ze zákona vyjmuty apod.

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+