Více

Reklama a HbbTV: zadavatelům schází legislativa, vysílatelé věří v samoregulaci

Pohled regulátora poskytl předseda RRTV Ivan Krejčí, analýzu legislativních změn sepsal advokát Ondřej Preuss a specialistka Helena Havlíková. Zkušenosti z praxe doplnil broadcaster Leoš Pohl, vývojář Lukáš Hnilička a Michaela Vasilová z Atmedia.

Hybridní televize, tedy propojení internetového a televizního vysílání, znamená pro komerční televize primárně možnost sekundárních příjmů – pomocí internetových postupů, včetně přesných metrik, programatického nákupu nebo cílení pomocí cookies – oslovit televizní publikum. Z jiného úhlu pak nástroje hybridní televize vnímají veřejnoprávní stanice, které mají zákonem omezené množství odvysílané reklamy. Proto Českou televizi zajímá kromě obsáhlého videoarchivu spíše interaktivita s diváckými skupinami a jejich zapojení, ať už do relací o počasí, nebo formou občanské žurnalistiky.

Komerční stanice ale pochopitelně zajímají hlavně peníze, tedy možnosti, které technologie hybridní televize nabízí na poli reklamy. A tady jejich úvahy nutně narážejí na absenci legislativního řešení, které by vymezilo hranice pro zadavatele a vysílatele. Neexistuje žádná speciální zákonná úprava, která by specifikovala regulaci HbbTV, potvrzuje logický náskok technologického pokroku před snahami zákonodárců o jejich omezení předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ivan Krejčí. Právní úprava obsahu vysílání vychází ze směrnice Evropské unie 2010/13/EU z 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb, známou jako směrnice o audiovizuálních mediálních službách.

Na HbbTV je podle Krejčího nutno nahlížet primárně jako na službu související s programem, která však může mít svá další specifika podřaditelná pod právní předpisy spadající do kompetence Rady, tedy zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, a č. 231/2001 Sb., o rozhlasovém a televizním vysílání.

Konkrétně lze uvést modelový příklad, kdy prostřednictvím HbbTV bude umožněn přístup do archivu provozovatele a na tento přístup pak bude možno nahlížet jako na audiovizuální mediální službu na vyžádání podle předpisu č. 132/2010. Jedná se však o ryze modelový příklad, který je ovlivněn řadou dalších specifik a kritérií. Platforma totiž umožňuje využívání řady služeb, které definičně nebude možné charakterizovat jako vysílání či audiovizuální mediální službu na vysílání, a tudíž regulaci nebudou podřízeny, vysvětluje Krejčí.

letni_akce

Obecně lze podle něj konstatovat, že platforma HbbTV nepodléhá žádné speciální úpravě ani podmínkám z hlediska činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Bez bližšího rozboru konkrétní nabídky nebo obsahu této aplikace nelze vyvodit žádné obecně platné závěry. Jedná se o ryze kontextovou záležitost, kdy až na základě konkrétní podoby služby a její obsahové analýzy, která již ze své podstaty může být velice variabilní, lze dovodit její podřaditelnost pod jednotlivé zákony, které by mohly její obsah regulovat, naznačuje budoucí postupy regulátora Krejčí.

Pokračování článku čtěte v prémiové sekci DigiZone.cz.

Tento článek patří do prémiového obsahu

Chcete-li mít přístup k exkluzivním informacím, zvolte prosím jednu z níže uvedených možností.

Jednorázová platba

30 Kč s DPH

Ztratili jste přístupový kód? Vyplňte stejnou emailovou adresu jako při původní objednávce a my vám kód znovu zašleme.

Předplatné

Předplatné pro soukromé osoby
785 Kč bez DPH za rok

Firemní předplatné
od 1 950 Kč bez DPH za rok

Proč číst premiový obsah?

Objednávka předplatného

Již máte předplatné?

Přihlaste se

Zaplatit můžete online pomocí některého z bohaté nabídky platebních kanálů od mobilních plateb až po platební karty. GoPay

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+