Více

Regulace videoslužeb na internetu? Asi od června, říká šéfka Rady pro vysílání

Už jen podpis prezidenta republiky pod zákonem o audiovizuálních mediálních službách brání zavedení regulace internetových videoslužeb v České republice. Pokud se Václav Klaus nerozhodne zákon nepodepsat, je velmi pravděpodobné, že by začal platit od června. Provozovatelé komerčních videoserverů by se poté měli do třiceti dnů zaevidovat u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). "Uvažujeme o tom, že bychom k tomu vydali nějakou veřejnou výzvu," říká v rozhovoru pro server DigiZone.cz předsedkyně RRTV Kateřina Kalistová.

Poslanecká sněmovna definitivně přijala zákon o audiovizuálních mediálních službách, který zavádí regulaci těchto služeb na internetu. Co to znamená po RRTV?

Celkem nic. Čekáme ještě na podpis prezidenta, bez kterého zákon nemůže nabýt účinnosti.

Máte k dispozici informace, zda a případně kdy prezident tento zákon podepíše?

Ne, nemám. Ale legislativní proces ještě není završen, čekáme na tuto definitivní tečku, kterou je právě podpis prezidenta republiky. Pro nás ale tento zákon neznamená celkem nic převratného, není to změna, která by přicházela ze dne na den. Transpozice evropské směrnice o audiovizuálních mediálních službách do českého právního řádu byla k dispozici už v prosinci loňského roku. Mezitím jsme jako Rada přijali metodiku, která platí do doby přijetí našeho zákona. Takže se na novou situaci připravujeme už docela dlouhou dobu.

Kateřina Kalistová - 2

Když jsme se o tomto zákonu bavili koncem loňského roku, vůbec nebylo jasné, zda jej stihne přijmout současná Poslanecká sněmovna, nebo to udělá až ta nová, která vzejde z květnových parlamentních voleb. Tehdy jste říkala, že k regulaci videoserverů by nemuselo dojít ještě letos. Situace se tedy dramaticky změnila.

Takhle jsem to neříkala. Zmínila jsem, že existují dvě možné varianty. Buď, že zákon bude přijat na jaře letošního roku, takže by mohl začít platit v květnu. On tedy pravděpodobně začne platit od začátku června, když to všechno dobře dopadne. Zmínila jsem také druhou variantu, kdyby to ve sněmovně neprošlo a celý legislativní proces by začínal znovu od začátku. V tom případě by zákon začal platit od jara 2011. Ale k té druhé variantě nedošlo.

Říkáte, že zákon začne platit pravděpodobně od června. Kdy Rada začne vyžadovat od provozovatelů videoslužeb na internetu, kterých se to bude týkat, registraci u RRTV?

Nepůjde o registraci, ale o pouhou evidenci, což je v právní mluvě velký rozdíl. Vyžadovat ji budeme ihned, jakmile začne zákon platit. Na některém z následujících zasedání návrhu RRTV možnost uveřejnit výzvu těmto provozovatelům, aby se nám přihlásili. Ze zákona na to budou mít lhůtu 30 dní. Počítáme tedy s tím, že někdy koncem července nebo začátkem srpna bychom už měli mít přehled o tom, kolik takových provozovatelů se nám dobrovolně přihlásilo.

Kterých provozovatelů se vlastně zákon bude týkat? Jaký předmět podnikání na internetu musí mít, aby spadali pod regulaci RRTV?

Provozovatelé to vědí, je to napsané v zákoně, i když ta definice není jednoznačná. Regulace se týká služby informační společnosti, za kterou má poskytovatel redakční odpovědnost, a hlavním cílem provozování této služby je poskytování obsahu široké veřejnosti za účelem informování, zábavy nebo vzdělávání. U služeb na vyžádání musí umožňovat sledování pořadu v okamžiku zvoleném uživatelem, což je charakteristické pro všechny nelineární služby. Záleží tedy na individuální žádosti uživatele, co bude zrovna sledovat, a provozovatel této služby musí nabízet katalog pořadů, který sestavuje jako jejich poskytovatel. To je charakteristika ze zákona. Existuje v něm i negativní definice, tedy co pod regulaci nespadá, ale ta obsahuje termíny typu, že služba nemá povahu činnosti především hospodářské, takže z právního hlediska jde o poměrně vágní definice. Teprve v praxi dojde k jejich upřesnění.

Pokud tedy jde o videoslužbu, která nevzniká za účelem vytváření zisku, nespadá po regulaci?

Nespadá. Musí tam být především hospodářská činnost, kterou zatím nikdo nedefinoval. Regulace se vztahuje na ty, co chtějí podnikat s pořady.

Když si udělám vlastní videoblog a budu na něm prodávat reklamní prostor, budu spadat pod regulaci Rady pro vysílání?

Musel byste naplnit všechny kategorie, které jsem vám vyjmenovala a jsou součástí zákona. Pokud je naplníte, pak ano. Na Slovensku tento zákon platí už delší dobu a tamní Rada dokonce vyřadila asi dvě společnosti z dvaceti, které se jí dobrovolně chtěly evidovat jako provozovatelé, kteří mají podléhat regulaci, protože nesplňovaly definici zákona. I v rámci naší Rady proběhne debata o tom, které služby budou spadat pod regulaci, a budeme o tom debatovat i se Sdružením pro internetovou reklamu (SPIR, profesní organizace, která sdružuje významné provozovatele internetových stránek v České republice), které už podle mých informací také podniká určité kroky k identifikaci, kolika provozovatelů se zákon dotkne.

Na Slovensku se stalo, že se provozovatel komerčního videoserveru odmítl evidovat u vysílací rady, protože prohlásil, že se na něj zákon nevztahuje. Co budete dělat s takovými případy, kdy půjde o provozovatele, který by měl být regulován, ale odmítne se u vás evidovat?

Určitě takové případy nastanou. Nejdřív musíme mít povědomost o tom, že takový subjekt existuje, případně si aktivně zadat vyhledávání takových společností. Je to ale samozřejmě složité, protože takové firmy mohou ze dne na den zmizet, když po nich budeme vyžadovat evidenci. Skutečně nevíme, jaké nástroje k tomu použít. V zákoně je nesplnění povinnosti evidence sankcionováno pokutou až do výše jednoho milionu korunu. V případě, že takovýto subjekt bude znám, dostane od RRTV upozornění s lhůtou k nápravě, a když i potom odmítne evidenci, je na místě pokuta.

Vybrali jste si už způsob, jakým budete firmy, kterých by se měla povinná evidence u RRTV týkat, vyhledávat? Jak se vlastně dozvědí, že jim vznikla povinnost evidovat se?

To je věc Úřadu Rady, který bude tyto technické věci zajišťovat.

Při schvalování státního rozpočtu na letošní rok jste žádali o udržení stejného rozpočtu jako loni, abyste měli dost prostředků na chystaný monitoring internetových videoslužeb. To se vám nepodařilo. Dokážete tedy regulaci audiovizuálních mediálních služeb na internetu uvést do praxe, když nemáte dostatek peněz?

Dokážeme, nic jiného nám ani nezbývá. Možná to bude na úkor jiných věcí, které jsme chtěli na Úřadu RRTV dělat, ale pasivní přístup od Rady nelze očekávat. Dokonce máme naplánovánu určitou strukturální změnu na Úřadu, kde vyčleníme speciální odbor pro audiovizuální mediální služby. Mojí osobní ambicí je, že když už něco děláme od začátku, uděláme to pořádně, takže bychom někdy do září chtěli mít hotové výklady sporných právních pojmů v zákoně, případně metodiky, na kterých budeme spolupracovat se SPIR, abychom mohli začít od čistého stolu.

Kateřina Kalistová - 3

Znamená to, že se provozovatelé televizí a rádií mohou těšit na to, že Rada nebude mít tolik času monitorovat jejich vysílání a bude se věnovat spíš internetu?

Ne. Radovat se moc nemohou, protože jsme na podzim loňského roku zahájili praxi, kdy Úřad Rady zaměstnal takzvané screenery, kteří nám sledují zejména satelitní televize. Jsou to osoby se zdravotním postižením, které jsou proškoleny na nejzávažnější prohřešky vůči vysílacímu zákonu. Spíš bych řekla, že se monitorovací činnost Rady jen i přes personální handicup, který máme na našem Úřadu, na základě těchto screenerů ještě zintenzivnila. Dříve nám na ni moc nezbýval čas. Velké televize jsou samozřejmě kontinuálně monitorovány všechny tak, že u nich určitě nedojde k nějakému výpadku.

Budete mít screenery i pro monitorování videoserverů?

Zatím o tom neuvažujeme, ale záleží na tom, jak se rozběhne nový odbor na Úřadu Rady a co nám ukáže praxe. Nejdůležitější asi bude, kolik provozovatelů se nám dobrovolně přihlásí do evidence. Zda jich bude dvacet jako na Slovensku, nebo osmdesát. To by byl podstatný rozdíl a my toto číslo zatím neznáme.

Jakým způsobem bude probíhat ona regulace videoportálů? Budete si namátkově vybírat webové stránky, které budete sledovat?

Bude probíhat na základě vzorkování. Na kontinuální monitoring u všech určitě nedojde.

Budete řešit i stížnosti uživatelů internetu na konkrétní provozovatele?

Musíme. Rada jedná jednak na základě vlastních zjištění a monitoringu, a také na základě stížností od diváků nebo posluchačů. Ne jinak tomu bude v případě audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, uplatníme úplně stejný princip. Stížností, které nám na Radu chodí, není málo. Třeba v loňském roce jsme jich měli 1716.

Jak to bude vypadat se sankcemi pro provozovatele videoslužeb, kteří poruší zákon?

Při prvních porušeních zákona připadají v úvahu upozornění, což ostatně vyplývá ze samotného textu zákona. Sankce by přišly na řadu až ve chvíli, kdy by provozovatel opakovaně porušoval zákon.

Co to znamená opakovaně? Třikrát a dost?

To záleží, čeho by se to týkalo. Je to velmi individuální, záleží na povaze správního deliktu. Podle toho se i dává lhůta k nápravě. Někdy jde o sedm nebo deset dnů, ale jsou prohřešky, u kterých se dává 30 a více dnů. Záleží na povaze porušení zákona. Myslím si, že s provozovateli, kteří jsou sdruženi ve SPIR, tedy samoregulátorovi internetu, moc problémů nebude. Osobně vidím jako problematické spíš ty subjekty, které se nepodvolily samoregulátorovi. Ale možná, že to je jenom moje spekulace a mýlím se. Je těžké to předvídat.

V jednom z rozhovorů jste řekla, že v případě internetových společností budete dávat menší pokuty, protože ty vysoké by pro ně mohly být likvidační. Platí to stále?

Neřekla jsem, že budeme dávat menší pokuty, ale že logicky nemůžeme využít to, co nám nabízí náš zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, kde je nejvyšší pokuta deset milionů korun. U zákona o audiovizuálních mediálních službách to jsou dva miliony. Odstupňovanost regulace je tedy promítnuta i do sankcí. Rada musí vždycky odůvodnit, proč dala tu konkrétní výši pokuty, zda se pohybujeme při dolní nebo při horní hranici té pokuty. Takže dva miliony pro provozovatele televizního vysílání za delikt, kde je nejvyšší hranice pokuty deset milionů, znamená pětinu možného, kdežto dva miliony pokuty u audiovizuálních mediálních služeb, kde je horní hranice právě dva miliony korun, znamená maximum možného. Na druhou stranu u audiovizuálního mediálního zákona je nutný kvalifikovanější způsob deliktu či zavinění. Odůvodnění výše pokuty je vždy velmi komplikované, komplexní a hlavně individuální. Soud může vždy výši pokuty moderovat.

Dohodli jste se na nějakých pravidlech spolupráce se SPIR ohledně správních řízení, která se budou týkat jejich členů?

Správní řízení je upraveno správním řádem a příslušným zákonem, takže tam nic upravovat ani nemůžeme. Jediné, o čem jsme se bavili, byl spíše jejich i náš problém s některými vágními termíny v zákoně, a domluvili jsme se, že SPIR udělá první krok: sdělí nám problematické části zákona a budeme se vzájemně snažit dojít k nějakému konsensu. To trvá. Myslím, že do září bychom tuto záležitost měli mít vyřízenu.

Když zahájíte správní řízení s některým ze členů SPIR, bude se moci tato organizace k tomuto řízení nějak vyjádřit a dát Radě nějaké doporučení?

SPIR se k tomu vyjadřuje. Dle zákona k tomu má právo. Provozovatel mu oznámí zahájení správního řízení, on se k němu vyjádří. V zákoně o audiovizuálních mediálních službách je stanovena lhůta 10 dnů. Když Rada rozhoduje o konkrétním udělení sankce, musí se vypořádat i se stanoviskem SPIR. Čili ze začátku to bylo bráno jako velmi nepodstatná věc, ale my z praxe víme, že to bude hrát velmi významnou roli u soudu, protože se budeme muset vypořádat s názorem samoregulátora v odůvodnění při eventuálním uložení pokuty. Procesně to je poměrně silný nástroj.

Nebudou na regulaci tratit paradoxně ty slušné firmy, které se u vás evidují jako regulovatelné, zatímco ty, o kterých nebudete vědět a budou se regulaci bránit, jakýmkoli sankcím uniknou?

Co vám mám na to mám říct? Možná že nám někdo unikne, a je to pravděpodobné, ale nebude to proto, že by Rada měla menší zájem na tom, odhalit takovéto delikventy, kteří se nám nepřihlásili. Technicky se to ale stát může.

Kateřina Kalistová - 5

Stejný zákon řeší i zavádění product placementu v televizním vysílání. Přijala už Rada nějaká pravidla pro tento typ reklamního sdělení, a sdělila je televizím?

Product placement je poměrně pregnantně vymezen už v evropské směrnici o audiovizuálních mediálních službách i v zákoně, který schválil Parlament a čeká na podpis prezidenta. Ministerstvo kultury jako předkladatel zákona v podstatě přejalo dikci ze směrnice. V současné době ukončujeme veřejnou odbornou debatu s provozovateli televizního vysílání, kterým jsme poslali dotazník s vysvětlením určitých pojmů a žádostí o sdělení jejich představ, jak by institut product placementu zaváděli a prováděli v praxi. Od všech nám přišly odpovědi, probíhá vyhodnocení této odborné diskuse a možná už na příštím jednání Rady budeme mít hotový kompletní materiál, který bude podobný tomu, jaký má britský regulační úřad Ofcom či belgický regulátor. Vyplynou z něho určitá doporučení pro provozovatele.

Budou se stejná pravidla pro product placement vztahovat i na videoslužby na internetu a případně na provozovatele rozhlasového vysílání?

Na rozhlasové vysílání ne, ale co se týká audiovizuálních obchodních sdělení, která jsou nyní všeobjímajícím termínem pro lineární i nelineární služby, tak tam samozřejmě ano.

Na závěr mimo téma zákona o audiovizuálních mediálních službách. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) prohlásil, že televize Nova porušila Technický plán přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání (TPP), když nevypnula v termínu některé analogové vysílače v západních Čechách. Jak se k tomuto rozhodnutí postaví RRTV? Dosud jste tvrdili, že neexistuje zákonná možnost, jak tuto věc řešit správním řízením.

Vydali jsme k tomu prohlášení, v současné době s tím nic dělat nemůžeme. Musíme se řídit vysílacím zákonem, a podle toho jsme zveřejnili naši odpověď. Nicméně před několika dny při změně zákona o elektronických komunikacích, který jsem ještě přesně nečetla, mělo dle informace našich právníků dojít k tomu, že Radě byla v rámci vysílacího zákona svěřena pravomoc přijímat určitá opatření v souvislosti s porušením TPP. V současném zákonu nic takového není, takže musíme počkat, jak to bude vypadat a zda tato změna začne platit. Pak bychom se k tomu samozřejmě museli postavit v rámci možností, které nám dá zákon. V současné době můžeme pouze konstatovat, že Nova porušila TPP, ale to je asi tak všechno.

Správní řízení s CET 21 o odebrání kompenzační licence pro celoplošné zemské digitální televizní vysílání programu Nova Cinema tedy aktuálně nepřichází v úvahu?

letni_akce

V současné chvíli, při současném znění zákona, ne.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Anketa

Byli byste přísní na provozovatele videowebů, kteří hrubě porušují zákon?

33 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 5. 2010 13:17

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+