Více

Rady ČT a ČRo budou zřejmě převoleny, vládě by to nevadilo

Rady České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře by se měly napříště volit jiným způsobem. Navrhuje to předseda senátní mediální komise Jiří Oberfalzer (ODS), a vláda k v podstatě není proti. Na tiskové konferenci po dnešním zasedání kabinetu to řekl premiér Mirek Topolánek (ODS). Vedle poslanců by tak radní veřejnoprávních médií volili i senátoři.

Oberfalzerův návrh spočívá v tom, že počet radních ČTK by se zvýšil ze sedmi na devět a radních ČRo z devíti na patnáct, jako je to dnes u Rady ČT. U rozhlasové a televizní rady by senátoři volili každé dva roky dva členy, poslanci pak tři. Funkční období radních by bylo šestileté, ale třetině rady by vždy končilo po dvou letech (radní by se tedy volili podobně jako senátoři – vždy po dvou letech by se třetina rady obměnila).

Horní komora v rámci novel kvůli novému způsobu volby rad navrhla, aby jejich dosavadní členové ke dni účinnosti zákona skončili. Sněmovna a Senát by zvolili do dvou měsíců nové složení rad s tím, že by se mezi nimi losem určilo, kdo bude mít „první“ funkční období dva, čtyři a šest let. Rady by mohly být nově odvolány v případě, že Senát i sněmovna odmítnou jejich výroční zprávu, uvedla agentura ČTK.

Navrhované automatické odvolání současných rad dnem účinnosti novel příslušných zákonů by ale podle vlády mohlo vést k tomu, že by po nějakou dobu žádné rady neexistovaly. Navrhovaná úprava předpokládá zánik funkcí členů stávajících rad již dnem nabytí účinnosti novely zákona, ačkoliv členové nově ustavovaných rad by měli být Poslaneckou sněmovnou a Senátem zvoleni teprve do 60 dnů po uplynutí lhůty pro předložení návrhů kandidátů na členy nových rad. To by v praxi znamenalo, že by rady po určitou dobu vůbec nefungovaly, takže by ani záležitosti spadající v rozsahu příslušných zákonů do působnosti rad nemohly být řešeny, cituje z vládního usnesení server Český rozhlas Digital.

Senátoři ale mají řešení i na toto přechodné období. Do doby, než by Rada ČT nebo ČRo měla alespoň deset členů, tedy dvoutřetinovou většinu potřebnou pro zvolení nebo odvolání generálního ředitele ČT nebo ČRo, by tyto ředitele mohla odvolat Poslanecká sněmovna a zároveň do zvolení jejich nástupců vybrat prozatímní ředitele. Změnit by se měl i způsob nominace radních. Kandidáty by už nenavrhovala občanská sdružení, ale právnické osoby, které sněmovna a Senát určí ve svých usneseních.

Sněmovna se má zaměřit na zástupce významných kulturních, regionálních, zaměstnavatelských, vědeckých, sociálních, profesních a ekologických zájmů, Senát na představitele významných kulturních, odborových, národnostních, vzdělávacích a náboženských zájmů, uvádí ČTK. Premiér Topolánek se po dnešním jednání vlády netajil tím, že by rady veřejnoprávních médií nejraději úplně zrušil.

Návrh je fakticky neutrální v tom smyslu, že neřeší základní problémy těchto institucí a řeší pouze složení rad. Můj názor na tyto rady je obecně znám … já bych je zrušil. Nicméně neutrálně se stavíme k tomuto senátnímu návrhu, prohlásil premiér.

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+