Více

Radar na Chlumecku a rušení televizního vysílání

Radiolokátor RAT-31DL v obci Nepolisy ruší vysílání televize a způsobuje poruchy i při nahrávání zvuku televizní kamerou. Potíže se kolem Chlumce na Cidlinou projevují každých 12 až 13 sekund. Takovou informaci přinesla televize Nova v pátek 28. března. Server DigiZone.cz má pro vás nyní podrobnosti. Zeptali jsme se na problém starosty postižené obce, vysokoškolského experta na radary, České televize (ČT), Českých Radiokomunikací (ČRa), Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) a také Ministerstva obrany ČR (MO).

Snížená kvalita signálu se projevuje na všech TV kanálech

Minulý týden viděla čtvrtina české populace reportáž Televizních novin Starostové 14 obcí protestovali proti radaru v Nepolisích. TV Nova tu předvedla, jak divákům na Chlumecku přejíždějí pětkrát do minuty cizorodé čáry přes obrazovku. V příspěvku je na dvou místech také slyšet, jak vysíláním radaru utrpěl zvuk snímaný televizní kamerou. Místní lidé si tu stěžují, že jako plátci koncesionářského poplatku mají nárok na dobrý obraz.

Starosta obce Nepolisy Jiří Šustr serveru DigiZone.cz problémy s rušením potvrdil. Po uvedení radaru do zkušebního provozu se objevily první stížnosti občanů na snížení kvality obrazu zejména u TV Prima. Pánové gen. Zbořil a pplk. Kalkant slíbili, že italskému dodavateli radaru nařídí zajistit stínění. Na určitou dobu nebyla zaregistrována snížená kvalita příjmu televizního signálu. V současné době se snížená kvalita signálu projevuje na všech TV kanálech. Podle dotazování obyvatel je problém při příjmu signálu na anténu – nikoliv na satelitní parabolu, uvedl Jiří Šustr.

Obec o devíti stovkách obyvatel má podle svého starosty s armádou více než padesátiletou zkušenost. Radarový útvar se do Nepolis přestěhoval v roce 1957. Na stanovišti pracovaly radary ruské výroby, které mimochodem nikomu nevadily. Po vstupu ČR do NATO se vzdušný prostor ČR stal součástí vzdušného prostoru evropských zemí NATO. Členské státy NATO se dohodly na zřízení společného systému protivzdušné obrany, zmínil Jiří Šustr a ke genezi výstavby nového radaru dodal: Bylo přijato politické rozhodnutí o výstavbě dvou radarových stanovišť v ČR na stávajících radarových stanovištích AČR – Sokolnice, Nepolisy.

Zatímco na ochranu zdraví před neionizujícím zářením má obec k dispozici alespoň teoretické propočty, k problematice rušení televizního vysílání se jí v reakci na oficiální dopis ještě pplk. Kalkant z brigády velení, řízení a průzkumu ve Staré Boleslavi nevyjádřil.

Radar v Nepolisích I

Zdroj: Ministerstvo obrany. Kliknutím si můžete obrázek zvětšit.

ČT: Reportáž Novy není objektivní a místním jde asi o peníze

Může divák dostat slevu z koncesionářského poplatku, když má kvůli radaru rušenou televizi? Zeptali jsme se na to Ladislava Štichy, který má ve vztahu k problematice zajímavou minulost. Dnes je mluvčím ČT, dříve pracoval na stejném postu pro MO a ještě předtím dělal také reportéra Novy. V první řadě musím i jako bývalý mluvčí MO, který se ve věci výstavby radaru poměrně angažoval, vyjádřit velmi vážné pochybnosti o objektivnosti oné reportáže, napsal nám Ladislav Šticha a dodal: Vzhledem ke znalosti problematiky mi poněkud stály hrůzou vlasy na hlavě z ‚inscenovaných‘ anket a zpomalených záběrů na údajné výpadky televizního signálu.

Radar stojí podle bývalého mluvčího MO u Nepolis už několik let a po celou tu dobu neměly obce a ani občané žádné připomínky. Jejich soužití s tímto technickým prostředkem bylo dokonce dáváno za příklad protestujícím podnikatelům v další lokalitě, kde má stát páteřní radar, a to u Slavkova. Údajné problémy se najednou začaly objevovat v souvislosti s tím, že Vláda ČR přislíbila obcím v Brdech peníze na rozvoj regionu v rámci diskusí o výstavbě protiraketového radaru v této lokalitě. Nelze se tedy ubránit intenzivnímu pocitu, že kampaň je vedena velmi účelově, uvedl pro DigiZone.cz Ladislav Šticha.

V dobách mého působení na MO bylo několika nezávislými testy jednoznačně prokázáno, že zmiňované radary nemají a z technického hlediska ani nemohou mít vliv na příjem televizního signálu. Laicky řečeno – radar pracuje na naprosto odlišných frekvencích než televizní signál, zmínil mluvčí ČT a doporučil nám obrátit se s otázkou přímo na armádu.

A co úlevy na koncesionářském poplatku, pokud by přece jen k rušení docházelo? ČT zatím skutečně podle mých informací neregistruje žádné stížnosti v souvislosti s radarem. I v čistě teoretické rovině by to bylo zřejmě problematické, protože televizní poplatek se podle zákona platí za držení televizního přijímače a nikoliv za příjem. Za jeho kvalitu odpovídají České Radiokomunikace, shrnul Ladislav Šticha.

10 kilometrů od radaru se již žádné rušení neprojevuje

Radar v Nepolisích makro

V cestě za fakty kolem radarového rušení televize jsme nemohli minut České Radiokomunikace jako šiřitele televizního signálu. Ostatně nás za nimi nasměroval i mluvčí ČT. Odpověď nám poskytla Marie Fianová ze společnosti Madison PA, která poskytuje ČRa tiskové zastoupení.

Na Dohledovém centru Úseku vysílacích služeb ČRa jsme k dnešnímu dni (1. dubna, pozn. aut.) nezaregistrovali žádnou stížnost na výše uvedené rušení. Z interních zdrojů máme ověřeno, že ve vzdálenosti 10 km od radaru se již žádné rušení neprojevuje, zmínila Marie Fianová. Doporučila nám obrátit se na ČTÚ.

Radarový expert: Perioda otáčení antény radaru bývá 6 až 15 sekund

Než se ale dočkáme rozuzlení od správce kmitočtového spektra i od armády, máme pro vás názor nezávislého experta na radarovou problematiku. Oslovili jsme prof. Pavla Bezouška z Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice. Neznal sice parametry radaru umístěného v Nepolisích, ale jeho odpověď nás nasměrovala za příčinou rušení.

Radary (zejména pozemní) vysílají obvykle vysoký impulsní výkon (desítky až stovky kW). Kmitočty radarů jsou sice umístěny ve vyhrazených pásmech, ale přesto, vzhledem k nelinearitě všech elektronických zařízení, může radar ovlivnit jejich funkci, i když pracují na úplně jiných kmitočtech, pokud se dostatečná část vysílané energie dostane do styku s elektronickými zařízeními, uvedl pro DigiZone.cz Pavel Bezoušek a doplnil: K tomuto jevu, tj., že významná část vysílaného výkonu radaru dopadá na jiná elektronická zařízení, by však docházet nikdy nemělo. Na to je k dispozici řada spolehlivých prostředků.

Opakovací frekvence impulsního vysílání je podle prof. Bezoušky obvykle kolem 1 kHz. Radar tedy vysílá jeden impuls tisíckrát za sekundu. Proč se pak neprojevuje rušení v Nepolisích a okolí lidem u televizorů stále, ale jen každých 12 až 13 sekund? Pro to měl radarový expert, jak se později ukázalo, dobrý tip: Delší dobu trvá otáčení antény. Perioda otáčení bývá 4 až 10 otáček za minutu. To by dávalo periodu asi 6 až 15 sekund. Když se anténa radaru otáčí, tak pokud jsou nějaké problémy s nežádoucím ozařováním elektroniky, bude se to opakovat vždy, když se radar otočí do příslušného směru.

Problém řeší dolní propusť mezi anténu a zesilovač

Z Ministerstva obrany ČR jsme získali odpověď od Petra Sýkory z tiskové a informační služby. Potvrdil nám, že si občané na zhoršenou kvalitu televizního příjmu stěžovali, a řekl, že ČTÚ kvůli tomu provedl v oblasti 25. února a 28. března měření. Zprávu s výsledky získalo MO poslední březnový den.

Bylo zjištěno, že radiolokátor není zdrojem rušivého vyzařování v TV pásmech. Jeho signálem je však přebuzen anténní zesilovač (oznamovatele), dochází k vytvoření řady intermodulačních produktů a ke vzniku parazitní křížové modulace. Za tohoto stavu pak dochází k rušení TV signálů, které zesilovačem prochází, zacitoval pro server DigiZone.cz Petr Sýkora ze zprávy ČTÚ.

Jako účinné opatření k zabránění tomuto jevu byla s úspěchem použita dolní propusť. Zařazením dolní propustě mezi anténu a anténní zesilovač oznamovatele rušivé projevy obrazu (problikávání linek s periodou 12 sekund) ustaly. Po informaci kontrolních pracovníků, že cena potřebné dolní propusti je cca 200,– Kč, se oznamovatel rozhodl pořídit a instalovat si ji na vlastní náklady, dokončil citaci pracovník tiskové a informační služby MO.

Z výsledků kontrolních měření podle ČTÚ vyplynulo, že použitý širokopásmový anténní zesilovač u některých uživatelů – konkrétně polské konstrukce a výroby – zesiluje signál v celém spektru a proto ke zhoršení obrazu u diváků dochází.

Radiolokátor u obce Nepolisy, který je v současné době ve zkušebním provozu, po svém uvedení do provozu nahradí dosud na stejném místě používané morálně a technicky zastaralé radary především sovětské výroby. V současné době jsou v průběhu jeho zkušebního provozu podrobně prakticky ověřovány veškeré jeho parametry, uvedl Petr Sýkora a dodal, že RAT-31DL je moderní 3D přehledový radiolokátor renomovaného zahraničního výrobce. Radary stejného typu jsou podle pracovníka tiskové a informační služby MO ke stejnému účelu úspěšně využívány i v dalších evropských státech.

ČTÚ: Problémy se týkají analogového i digitálního zemského vysílání

V závěru článku vám přinášíme odpověď samotného ČTÚ. Petra Zindulková z oddělení vztahů s veřejností nám napsala, že odbor pro východočeskou oblast řešil v souvislosti s tímto radarem zatím dvě stížnosti. V březnu pak pracovníci ČTÚ provedli příslušná šetření, ze kterých vyplynulo několik závěrů.

Radiolokátor není zdrojem rušivého vyzařování v TV pásmech. Jeho silným signálem v pásmu 1,3 GHz je však přebuzen anténní zesilovač, dochází k vytvoření řady intermodulačních produktů a ke vzniku parazitní křížové modulace. Za tohoto stavu pak dochází k rušení TV signálů, které zesilovačem prochází, zopakovala Petra Zindulková to, co už jsme zprostředkovaně věděli od MO.

V prvním případě byl rušen příjem analogového signálu, jako účinné ochranné opatření k zabránění uvedeného mechanizmu rušení byla s úspěchem použita dolní propust zařazená před vstup zesilovače. Druhá stížnost se týkala rušení příjmu digitálního signálu, v tomto případě stačilo snížit zisk použitého zesilovače o 7 dB, zjistili jsme z ČTÚ.

Petra Zindulková nás také ujistila, že provozem radaru nedochází k porušování předpisů. Armáda ČR využívá svoje kmitočty v rámci Plánu přidělení kmitočtových pásem (Národní kmitočtová tabulka), přidělené pro potřeby NATO (v ČR MO ČR), které jsou mimo pásma přidělená pro vysílání televize a rozhlasu. Nežádoucí vyzařování radaru vyhovuje všem podmínkám (bylo měřeno ČTÚ), uvedla tisková zástupkyně ČTÚ.

Rušení může nastat blízko jakéhokoliv povoleného vysílače

Příčinou rušení je nízká odolnost jednotlivých prvků přijímacího televizního zařízení, především předřazeného zesilovače, v některých případech vlastního televizoru, dálkového ovládání, připojeného záznamového nebo přehrávacího zřízení, satelitního přijímače atd., proti silnému signálu radiolokátoru v jeho blízkosti. Standardním technickým řešením je potlačení úrovně signálu radaru selektivním filtrem zařazeným před prvním aktivním prvkem přijímacího TV zařízení. Nelze vyloučit, že v některých případech bude nutný zásah servisní firmy do televizoru, přehrávače, zesilovače apod., shrnula Petra Zindulková.

Problém uzavřela slovy: Je to úplná analogie ‚rušení‘ televize silným signálem CDMA (MobilKom a O2) s tím rozdílem, že radar vysílá na jiném kmitočtu a otáčí se – proto opakované rušení po 13 sekundách. Obdobné rušení může nastat v blízkosti jakéhokoliv povoleného vysílače i jiných služeb (GSM, UMTS, DVB, PPS apod.).

DŘÍVE NA DIGIZONE.CZ: Americký radar v Brdech: nejen o „rušení“ satelitní televize

Anketa

Vysvětlil podle vás ČTÚ problematiku rušení televize radarem v Nepolisích dostatečně?

24 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 4. 2008 11:01

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+