Více

Průvodce světem IPTV: co všechno umožňuje televizním stanicím oproti kabelovce

Nový seriál serveru DigiZone.cz a technologické platformy nangu.TV představuje výhody digitální televize přes IP protokol a její vývoj na českém trhu.

Živé lineární vysílání vs. řada dalších výhod

V čem je vlastně IPTV coby distribuční platforma zajímavá pro poskytovatele obsahu, konkrétně pak klasického lineárního televizního vysílání? A čím se tolik liší od „obyčejné“ kabelové televize? Odpověď je jednoduchá. Kabelovky nabízejí jenom a výhradně sledování televizních programů v reálném čase, tedy pokud divák zrovna nemá kabelový set-top-box s pevným diskem a možností nahrávání pořadů, u něhož může využít funkci Pause či TimeShift a živě vysílaný pořad si zastavit, aby se k jeho sledování kdykoli později vrátil a přehrál si ho právě z onoho pevného disku, kam se mu mezitím nahrál.

IPTV jde v těchto možnostech ještě mnohem dál. Jakožto interaktivní služba dokáže nabídnout TimeShift či dokonce Archiv bez toho, aniž by divák musel mít set-top-box s pevným diskem a nahrávat si pořady u sebe doma. Jde o vzdálené nahrávání, kdy se obsah ukládá na disk mimo domácnost, odkud jej lze v určitém časovém úseku libovolně často přehrát. Operátor obvykle nabízí omezený prostor pro nahrávání, vyjádření v počtu hodin obsahu, a není výjimkou, že si za tuto službu, případně její rozšíření, nechává od zákazníků extra zaplatit. Pro televizní stanice je to ale možnost, jak nepřijít o diváky konkrétních pořadů, kteří v době jejich reálného vysílání nemají šanci sedět u televize.


Foto: audiovision.de

Funkce TimeShift a pozdější přehrávání pořadu na německém programu EinsPlus

Archiv vysílání na vzdáleném úložišti

Přes IPTV se diváci rovněž mohou dostat k archivu televizních pořadů vybraných stanic, většinou týden dozadu. Opět jde o archiv nahraný na vzdáleném disku, kde je uložený kompletní obsah dané televizní stanice za poslední týden a zákazník si pouze vybere, který pořad chce sledovat a jednoduše si ho z onoho pevného disku pustí stejně jako DVD u sebe doma na přehrávači. Opět se tím zvyšuje šance, že si divák najde čas na svůj oblíbený pořad a podívá se na něj zpětně, třeba i včetně původních reklamních bloků. Odpadá mu přitom nastavování nahrávání, jako to je u kabelových set-top-boxů s pevným diskem, kdy si zákazník musí dopředu ujasnit, co bude chtít později sledovat, odkud to má nahrát a sám nastavit přístroj, aby pořad skutečně nahrál.

Opožděná sledovanost se zatím nedala televizemi nijak zobchodovat, postoj k ní se ale bude postupem času měnit, protože už od Nového roku ji začnou měřit peoplemetry. Takto získaná data se sice zatím asi nebudou započítávat do „živé“ sledovanosti, ale i k tomu by mohlo časem dojít. Bude záležet na tom, jak moc ji diváci využívají a zda tvoří významné procento v celkovém zásahu konkrétních pořadů. Každopádně služby, které opožděnou sledovanost umožňují – a mezi nimi je IPTV uživatelsky asi nejpřívětivější – budou ve výhodě. Na druhou stranu, počet programů, u kterých budou operátoři ochotni nahrávat a týden archivovat kompletní vysílání, bude kvůli velkému objemu dat omezen.


Foto: BBC

Multimediální servis britské veřejnoprávní BBC na platformě IPTV

Vlastní videotéky konkrétních televizí

Nespornou výhodou IPTV pro televizní stanice je i možnost propojení jejich vlastních televizních archivů s konkrétní službou. Například iVysílání České televize, PrimaPlay od Primy nebo i placeného videoportálu Voyo.cz od Novy. Reálně takto už několik poskytovatelů IPTV nabízí videotéku prémiového filmového kanálu HBO, takže divák si může z nabídky vybrat konkrétní díl seriálu nebo film, který mu unikl v živém vysílání, nebo si ho prostě chce pustit, i když žádný z lineárních kanálů HBO ho v dohledné době nemá v plánu vysílat. Je to určité rozšíření služby vedle lineárního vysílání a klasického archivu odvysílaných pořadů, do měření opožděné sledovanosti se ale takto odsledované pořady nedostanou.

IPTV však také umožňuje nabízet zpoplatněný přístup jen k fragmentům lineárního vysílání, tedy třeba jen pro konkrétní živě vysílaný pořad, většinou sportovní přenos nebo koncert. Limitem pro spuštění takové služby v České republice je platební systém a obchodní model. Poskytovatelé placených videoték totiž většinou trvají na tom, aby si zájemce předplatil danou službu alespoň na měsíc. Vedle paušálu pak nabízejí pouze konkrétní nelineárně vysílané pořady, většinou filmy a seriály, zpoplatněné „za kus“ (transakční tituly). U předplatného jednotlivých konkrétních přenosů by šlo o tak malé částky, že se to poskytovatelům zatím nevyplatí.


Foto: archiv ČT

Službu iVysílání České televize mohou v určité podobě nabízet i IPTV operátoři

Samozřejmě existují výjimky, na internetu to už umí například Eurosport a jeho služba Eurosport Player, ale to je jen taková první vlaštovka, co jaro nedělá. U Voya nebo PrimaPlay si zájemce musí kvůli sportovnímu přenosu předplatit danou službu na celý měsíc, případně využít týdenní promo přístup zdarma (Voyo). Obojí ale funguje jen klasicky přes internet, případně skrze widgety vybraných chytrých televizorů a na mobilních zařízeních, nikoli přes IPTV jako takovou. Ta má ale oproti internetu výhodu v lepším zabezpečení proti krádeži a neoprávněnému sdílení autorských děl.

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+