Více

Průvodce digitálním vysíláním (45.): Digitalizace a vztahy mezi televizemi

Přechod na digitální vysílání dostal televize do schizofrenní situace. Stále jim zůstává vzájemný souboj o přízeň nás diváků. Nově ale musí začít spolupracovat na tom, aby se k nám na obrazovku dostaly. Zatímco v končící analogové éře si "jela" každá televize po svém, v novém digitálním období cestují za diváky společně ve zhruba čtyřčlenných skupinkách.

Dělení nákladů za šíření signálu

V analogovém televizním vysílání platila jednoduchá rovnice: jedna televizní stanice na jednom vysilacím kanálu. Digitalizace tuto rovnici výrazně mění a do prostoru vyhrazeném pro jeden kanál se rázem vejde čtyři a víc programů, k tomu ještě několik rádií a doplňkové služby typu elektronického programového průvodce (EPG).

Pro názorné vysvětlení nové situace si ji přiblížíme analogií ze světa sportu. Představte si souboj o televizní sledovanost jako atletické závody a jednotlivé programy jako soutěžící běžce. Na oválu běží každý za sebe – někdo vyhraje a jiný skončí poslední. Stejně tak se i na některou televizi dívá nejvíc lidí, zatímco jiná se může potácet na chvostu sledovanosti.

Dokud se sportovního mítinku účastnily pouze analogové televize, přijela na závody vždycky každá stanice samostatně. Bylo to drahé, ale jednoznačné. Televize si zaplatila pronájem auta a o víc se nestarala. Dopravní prostředek sama nevlastnila – stejně jako ve skutečnosti nemají televize svoje vysílače, ze kterých se jejich signál šíří k divákům. Vysílání zajišťuje operátor sítě, kterého si televize za jeho služby platí.

Bez služeb operátora by se stanice na pomyslné závodiště o sledovanost nedostala. Nic by jí nebylo platné ani to, jak má skvělý dres, ani to, jak drahé si koupí tretry. Tedy jak zajímavé tváře zaměstnává a co za pořady nabízí.

Digitální televize na závody samy nejezdí. Mohly by to sice dělat, ale nebylo by to ekonomické. V případě digitálního vysílání by ve voze operátora zbyla při transportu jedné stanice ještě tři čtyři volná místa. Proč by někdo platil náklady za benzín, který auto projede tak jako tak, sám, když se o ně může podělit ještě s dalšími cestujícími? A tady přichází moment, ve kterém se z nesmiřitelných závodníků na ovále stávají partneři, kteří si společně platí jednoho operátora, který celou čtveřici na mítink doveze.

DIGI slovník: Rozložení komerčních stanic v DVB-T

Ilustrační slovník pojmů

Ve čtyřech osobních automobilech jsou obvykle v každém z nich čtyři pohodlná místa, v pěti lidech začíná být vzadu těsno. Stejně tak by i digitální televizní vysílání mělo zemskou cestou přinést divákům v České republice 16 programů rozložených ve čtyřech multiplexech. Na jednu síť by sice při stávající technologii MPEG-2 mohlo být stanic dokonce pět, pak by ale mohla utrpět technická kvalita vysílání.

Čtyři stanice České televize má doplnit 12 televizí komerčních. Konkrétně to je televize Nova se svým druhým programem, Prima a její druhá stanice, dva programy regionálních televizních sítí a šestice nových digitálních televizí: TV Barrandov, Febio TV, Óčko, TV Pohoda, RTA a Z 1. Kdo pocestuje s kým v jedné digitální síti, to záleží jen na jednáních mezi operátory a provozovateli vysílání, tedy stanicemi.

Zatímco automobil s digitální televizí Nova objíždí už dnes polovinu České republiky, vozy operátorů Czech Digital Group a Telefónica O2 se dosud motají jen v Praze nebo maximálně v Brně. Čtyři místa u Českých Radiokomunikací nyní ještě zabírá Česká televize, ale to by se mělo letos na podzim změnit. Bude proto zajímavé sledovat, která z nových televizí se do sítě s Novou přidá. V té době budou kromě stávajícího Óčka vysílat už také TV Barrandov a Z 1.

Čtyři digitální sítě a jejich provozovatelé

Česká republika počítá na dobu přechodu na digitální vysílání se čtyřmi multiplexy. V řeči naší analogie budou proto stanice na závodiště vozit čtyři auta. „Espézetku“ s jedničkou dostane vůz přepravující programy České televize, tzv. veřejnoprávní multiplex. Kdo bude takový automobil provozovat, to se dozvíme až začátkem června, kdy by měl být vyhlášený výsledek obchodní soutěže na tuto činnost.

Známí jsou naopak provozovatelé vozů s číselnými SPZ 2, 3 a 4. Dvojku, která zatím jezdí označená jako multiplex A, mají České Radiokomunikace, trojku, nynější multiplex B, obsluhuje Czech Digital Group, a čtyřku provozuje Telefónica O2.

Televize a texty

U multiplexu 1 je jasné, kdo v něm bude vysílat, ale zůstává hádankou, kdo ho bude provozovat. Multiplexy 2, 3 a 4 to mají přesně naopak. V jejich případě jsou naopak jasní provozovatelé, ale neznámou zůstává rozložení televizních stanic (viz DIGI slovník). Jisté je pouze to, že to budou komerční televize s řádnou licencí pro zemské digitální vysílání a nebo stanice vysílající zde jako převzaté z kabelové nebo satelitní nabídky.

Text byl napsán pro časopis Týdeník Televize, kde vychází v úterý 29. dubna 2008 (číslo 19/2008).

DIGI dotazovna České televize

Subjekt Česká televize Digitál logo

Kroupa, Ústí nad Labem: Dočetli jsme se, že pro příjem digitálního signálu je potřeba nejenom digitální televize, ale taky dobrá anténa. Máme na domku už hodně starou anténu, a tak ji chceme vyměnit, když už budeme kupovat novou širokoúhlou televizi. Je nějaké doporučení, na jaký typ antény je nejlepší přijímat digitální vysílání a jak ji nejlépe namontovat?

Odpovídající venkovní anténa, respektive celý anténní svod je skutečně nezbytnou vstupenkou ke kvalitnímu příjmu digitálního zemského vysílání. Profesionálové ostatně často říkají: „Dobrá anténa je nejlepší zesilovač.“ Zkrátka co se ztratí v anténě, to se již nikde znovu nezíská. Čím kvalitnější anténa je využita a čím vhodnější je její umístění, tím je lepší příjem. Platilo to u analogového příjmu a platí to i u zemského digitálního vysílání (DVB-T). Mezi anténou pro pozemní analogový a digitální příjem není v principu žádný rozdíl ve tvaru či konstrukci.

Pokud tedy v obchodě či katalogu narazíte na model, který výrobce označuje za model určený pro digitální vysílání, jedná se o marketingový trik. Jak pro analogový, tak i pro digitální pozemní příjem můžeme použít buď selektivní antény vhodné pro konkrétní přijímaný kanál (u vás na Ústecku aktuálně kanál č. 58), nebo pásmové antény schopné přijímat celé IV. i V. televizní pásmo. Nejznámější z této kategorie jsou tzv. matrace – například TVa/b 21/60 či novější i pro vyšší frekvence nebo typy označované jako X-Color.

Nelze opomenout upozornění, že pokojová anténa může tu pevnou venkovní nahradit jen ve zcela výjimečných případech (v lokalitě s mimořádně kvalitním a intenzivním DVB-T signálem), velmi snadno podléhá rušení a lze ji považovat jen za provizorium.

V případě umístění pevné venkovní antény by se dalo předpokládat, že čím výše ji usadíme nad úroveň země, tím lepšího příjmu dosáhneme. Nemusí to ale platit obecně. V podstatě nelze stanovit žádný obecný návod. Vhodné místo se jednoduše musí vyzkoušet. Ideální stav představuje přímá viditelnost od antény na daný vysílač. Nacházíme-li se v místě se silným signálem, stačí anténu situovat na půdu. Proti tomu v lokalitě se slabým signálem musíme anténu připevnit na stožár na střeše. Výhodu představuje fakt, že pro kvalitní příjem digitálního vysílání stačí relativně slabší signál, než tomu bylo u vysílání analogového.

Podrobnosti o nasměrování antény i doporučení ohledně anténního svodu se dočtete v některém z příštích vydání Týdeníku Televize.

DIGI dotazovnu připravuje na základě diváckých otázek Česká televize. V tištěné podobě vychází DIGI dotazovna v Týdeníku Televize.

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 5. 2008 21:14

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+